Sněmovna odmítla zpřísnit podmínky pro dotace, schválila zvýhodnění dárců a zákon o prověřování zahraničních investic

Ministerstva spravedlnosti, financí a pro místní rozvoj se podle ministryně spravedlnosti Marie Benešové (za ANO) postavila k senátním úpravám neutrálně. Před poslanci ale Benešová podpořila sněmovní verzi. Je podle ministryně "právně čistší" a nezachází nad rámec požadavků evropských směrnic.

Senátní verzi podporovala protikorupční iniciativa Rekonstrukce státu, podle níž zákon mohl být pojistkou proti tomu, aby veřejné peníze mohly mířit k firmám s anonymními vlastníky. Sněmovní verzi zákona budou moci firmy snadno obcházet, protože nezavádí dostatečnou kontrolu údajů v evidenci, uvedla iniciativa v tiskové zprávě.

Zákon vzbudil pozornost zejména kvůli ustanovení, které mohlo podle části opozice pomoci premiérovi Andreji Babišovi (ANO) ve sporu o střet zájmů. Pasáž se týkala svěřenských fondů. Sněmovna toto ustanovení z vládního návrhu zákona už dříve vyškrtla.

Babiš by byl podle některých výkladů vládního ustanovení považován za vlastníka svěřenských fondů, do kterých vložil holding Agrofert, ale nikoli za vlastníka holdingu. Pomoci mu to mohlo podle kritiků v situaci, kdy se podezřením z jeho střetu zájmů zabývají orgány EU.

Babiš nařčení ze střetu zájmů opakovaně odmítá a označuje ho za politickou záležitost. Loňská zpráva auditorů Evropské komise týkající se dotací z evropských strukturálních fondů uvedla, že Babiš ve střetu zájmů je. Podle zprávy má stále vliv na holding Agrofert, ač ho v roce 2017 vložil do svěřenských fondů.

Předloha reaguje na to, že současný režim evidence skutečných majitelů neodpovídá požadavkům evropské směrnice na zveřejňování některých údajů o nich. Chybí také mechanismy ověřování a kontroly pravdivosti údajů v evidenci i efektivní sankce za nesplnění povinností, stojí v důvodové zprávě.

Návrh zákona vymezuje obecněji a přesněji pojem skutečného majitele. Stanoví, které právnické osoby ho s ohledem na svůj charakter mít nemohou. Povinnost zapisovat skutečného majitele nemá smysl například u společenství vlastníků bytových a nebytových jednotek, honebního společenstva, u příspěvkových organizací a u obchodních korporací výlučně ovládaných státem, píše se ve zdůvodnění.

Předloha by také měla snížit byrokracii tím, že ve zřejmých případech budou skuteční vlastníci zapisováni automaticky z veřejných rejstříků. Typickým příkladem je podle materiálu jediný společník společnosti s ručením omezeným.

Sněmovna stvrdila vyšší daňové zvýhodnění dárců

Dárci z řad jednotlivců i firem, kteří posílají peníze na dobročinné účely, se zřejmě dočkají za loňský i letošní rok vyššího daňového zvýhodnění. Budou si moci vzhledem k poskytnutým darům snížit základ daně z příjmů až o 30 procent. Počítá s tím novela zákona, kterou dnes stvrdila Sněmovna i s opravou ze Senátu. Novelu ve Sněmovně předložili poslanci ODS a připojili se k nim i jejich kolegové z klubů STAN, KDU-ČSL a TOP 09.

Senát vrátil předlohu poslancům s pozměňovacím návrhem. Důvodem bylo to, že navržená změna byla do zákona chybně zařazena. Poslanci dnes na senátní návrh přistoupili.

Dosud si fyzická osoba mohla při daru alespoň 1000 korun nebo vyšším než dvě procenta daňového základu snížit základ daně o 15 procent. Firmy si mohou snížit daňový základ o desetinu v případě minimálně dvoutisícového daru.

Zvýhodnění má platit pro loňský a letošní rok. Má podnítit dárce, aby i v obtížné ekonomické situaci způsobené pandemií koronaviru dávali nadále peníze neziskovému sektoru.

Sněmovna stvrdila zákon o prověřování zahraničních investic

Sněmovna stvrdila zákon o prověřování zahraničních investic, který má státu pomoci lépe chránit klíčové české firmy před nežádoucím převzetím ze strany rizikových zahraničních investorů. Poslanci dnes přitom odmítli pozměňovací návrh Senátu, který mimo jiné navrhoval, aby se prověřování vztahovalo i na dodávky jaderných zařízení od firem ze zemí mimo NATO a EU. Návrh souvisel s výstavbou nových bloků v jaderné elektrárně Dukovany. Schválený zákon ve sněmovní verzi nyní dostane k podpisu prezident.

Úpravy v Senátu předložil loni v prosinci pirátský senátor Lukáš Wagenknecht. Zahraniční investor ze zemí mimo EU a NATO by podle něj měl předložit a doložit informace o svých skutečných majitelích. Musel by požádat o prověrku Národního bezpečnostního úřadu. Prověření by se vztahovalo i na české firmy, které by koupili zahraniční investoři ze třetích zemí v uplynulých pěti letech. Prověření by se vztahovalo i na subdodavatele.

Ministr průmyslu Karel Havlíček (za ANO) senátní návrh odmítl. Podle něj by poškodil zájemce o zahraniční investice, kteří by nemohli splnit požadovanou povinnost.

Zákon o prověřování zahraničních investic vychází z nařízení Evropského parlamentu a přijímají jej i jiné země EU. Zákon má dát státu nástroje v obraně před rizikovými investory ze třetích zemí, kteří by mohli ohrozit bezpečnost nebo vnitřní pořádek země.

Zahraniční investoři podle vlády můžou představovat i jiná než ekonomická rizika. Týká se to investic do odvětví, která jsou z hlediska bezpečnosti strategická, a umožní třetím subjektům získat kontrolu nebo aspoň dostatečný vliv na klíčové prvky těchto odvětví, případně přístup ke klíčovým a citlivým informacím.

Zákon má umožnit kontrolovat přímé zahraniční investice reálně prováděné subjekty ze zemí mimo Evropskou unii. V případě, že bude prověřovaná investice vyhodnocena jako riziková, bude stát moci její podobu ovlivnit nastavením podmínek, za kterých může být učiněna, popřípadě tuto investici zakázat nebo zpětně zrušit. Úřadem, který bude mít prověřování na starosti, bude ministerstvo průmyslu.

Investice do nejcitlivějších odvětví, jako je zbrojní průmysl, kritická infrastruktura nebo vývoj a výroba nejcitlivějšího zboží dvojího užití, budou muset investoři předem nahlásit a získat povolení. Všechny ostatní investice mohou být uskutečněny bez povolení, stát je však rovněž bude moci prověřit, a to až pět let zpětně.