Sněmovna schválila chráněný účet pro dlužníky v exekuci

Nezabavitelné peníze zřejmě budou moci mít dlužníci v exekuci na zvláštním bankovním účtu. Předpokládá to poslanecká novela občanského soudního řádu, kterou dnes schválila Sněmovna. Takzvaný chráněný účet by měl zabránit případné neoprávněné exekuci těchto peněz. Předloha nyní zamíří k posouzení do Senátu. Účinná má být od dubna.

Chráněný účet by musela banka založit na žádost dlužníka zdarma, bezplatné bude také vedení konta a vést jej za podmínek jeho běžného účtu. Shromažďovaly by se na něm peníze, které exekuci nepodléhají a které jsou určeny k uspokojování životních potřeb dlužníka a jeho rodiny, stojí v důvodové zprávě předlohy Kateřiny Valachové (ČSSD) a Patrika Nachera (ANO). Dlužník by mohl mít pouze jeden chráněný účet.

Právě byl 87 hlasy z 99 přítomných schválen ve 3. čtení institut chráněného účtu. Důležitá věc pro ochranu nezabavitelné částky, o kterou přicházeli dlužníci u vícečetných exekucí, v obraně se přesouvali mimo systém do šedé zóny. V Německu třeba roky dobře funguje tzv. P-konto ?

— Patrik Nacher (@PatrikNacher) November 13, 2020

Sněmovna navíc schválila pozměňovací návrh Valachové na úplnou ochranu výživného na děti. Odmítla naopak snahu zpravodaje Marka Výborného (KDU-ČSL) zjednodušit kroky ke zřízení konta a zasílání plateb na tento účet a zpřesnit kontrolu a sankce za zneužití chráněného účtu. Piráti prostřednictvím svého poslance Lukáše Koláříka v novele neprosadili zavedení místní příslušnosti exekutorů ani pravidelné zveřejňování různých statistických údajů o exekucích.

Předloha upravuje také jednorázovou výplatu dlužníkovi z jeho obstaveného účtu. Do konce února jde v souvislosti se změnami schválenými kvůli koronavirové krizi o čtyřnásobek životního minima, pak by to měl být znovu dvojnásobek. Poslanecká předloha by částku zvýšila na trojnásobek životního minima. Stanislav Grospič (KSČM) neprosadil ponechání čtyřnásobku životního minima i do budoucna.

Související

Ilustrační foto Komentář

Nejen důchody. Česko nutně potřebuje kvůli půl milionu lidí ještě jednu reformu

Sledovat na exekuční mapě, jak se mění barvy nejvíce postižených regionů Česka není žádnou veselou zábavou. A i přesto, že v tuzemsku je celý „systém“ dluhů pěkně zarostlou houštinou, snaha snad všech možných zainteresovaných stran o řešení pořádně zapeklitého problému jako by nenalézala úrodnou půdu. Neznamená to, že vše jde špatným nebo jiným směrem, jen ta čísla a barvy předlužení mění své hodnoty k lepšímu pomaleji, než by bylo potřeba. Nutná je proto pořádná (další) reforma. Ale, jak už to tak v tuzemsku bývá, výsledek je nejistý. 
Ilustrační foto

Banky musí vést lidem v exekuci bezplatně chráněné účty, rozhodl soud

Banky mají nadále povinnost vést lidem v exekuci bezplatně chráněné účty, rozhodl Ústavní soud (ÚS). Zamítl návrh na zrušení příslušné části občanského soudního řádu, podle soudu dotyčná povinnost bank není protiústavní. Návrh loni podala skupina 17 senátorů, za které jednal Tomáš Jirsa (ODS). Skupina se domnívá, že povinnost je v rozporu s ústavním pořádkem.

Více souvisejících

Exekuce Poslanecká sněmovna Kateřina Valachová Patrik Nacher dluhy banky

Aktuálně se děje

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Irácká věznice Abú Ghrajb

20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník

Reportáž americké televize CBS News zveřejněná 28. dubna 2004 upozornila na nehumánní zacházení s vězni zadržovanými americkými vojáky v irácké věznici Abú Ghrajb. Jak vyplývá z rozhovoru, který webu EuroZprávy.cz poskytl expert na Blízký východ Josef Kraus, pro další vývoj v okupovaném Iráku měla kauza nezanedbatelný význam. Nejenže byla v arabské společnosti interpretována jako ukázka západního pokrytectví a dvojího metru v otázce lidských práv, ale mobilizační potenciál záběrů ponižovaných muslimů následně dokázala využít militantní a teroristická uskupení v regionu, konstatuje politolog z Masarykovy univerzity v Brně. Dále vysvětlil například to, proč byl americký přístup ke kauze problematický a jakou roli obecně sehrály věznice a detenční zařízení v radikalizaci irácké společnosti po roce 2003. 

před 10 hodinami

před 11 hodinami

včera

Martin Chlumský

Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský

Martin Chlumský byl dnes zvolen do čela České obce sokolské (ČOS). Chlumský již od března dočasně řídil organizaci poté, co v souvislosti s podvodem rezignovala tehdejší starostka Hana Moučková.

včera

včera

včera

Vrtulník Kamov Ka-32 ve vzduchu.

VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě

Ukrajinská vojenská tajná služba HUR se pochlubila likvidací helikoptéry Kamov Ka-32, což mělo  proběhnout na moskevském letišti. Jejím agentům se údajně podařilo proniknout na letiště, kde provedli akci, která byla zachycena na videu. Následně helikoptéra skončila v plamenech.

včera

Náčelník generálního štábu Valerij Zalužnyj (vpravo) a generál Oleksandr Syrskyj (vlevo) během obrany Kyjeva v březnu 2022.

Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje

Velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj dnes na Telegramu informoval o zhoršující se situaci na operační i strategické úrovni ukrajinských vojsk na frontě. Tuto skutečnost sdělil také západním spojencům během virtuálního zasedání kontaktní skupiny pro Ukrajinu. Zároveň ruská armáda oznámila dobytí dvou vesnic v Doněcké oblasti a průlom v ukrajinské obraně.

včera

Ilustrační foto

Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR

Organizace spojených národů tento týden oznámila, že spouští nový fond, jehož cílem je posílit ochranu uprchlíků a vysídlených komunit ohrožených změnou klimatu. Podle zprávy agentury AFP Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvedl, že cílem je do konce roku 2025 získat do nového fondu 100 milionů dolarů na podporu uprchlíků, jejich hostitelských komunit a zemí původu, které jsou klimatickými krizemi zasaženy nejvíce.

včera

Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že v současné době nejsou žádné podmínky pro mírová jednání s Kyjevem. Podle něj Kyjev již před dvěma lety zakázal veškeré vyjednávání, dokud bude ruským prezidentem Vladimir Putin, pod jehož velením ruská vojska v únoru 2022 vstoupila na Ukrajinu. Tento zákaz Kyjev zdůvodnil odhalením válečných zločinů, které údajně spáchalo Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy