Česká armáda bude moci vyslat do zahraničních misí příští rok až 851 vojáků a o rok později nejvýše o stovku více. Předpokládá to vládní plán vojenských misí v cizině pro příští dva roky, s nímž dnes souhlasila Sněmovna hlasy 131 ze 158 přítomných poslanců. Proti byli poslanci SPD, KSČM a nezařazení zákonodárci. Nyní může mít armáda v zahraničí až 1096 vojáků, ve skutečnosti jich je nasazeno méně.
V plánovaných počtech na příští dva roky není zahrnuto nasazení až šesti desítek příslušníků speciálních sil v Mali, Nigeru a Čadu. K misi vláda připravila zvláštní návrh, který zatím schválila jen horní komora.
Ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) zdůraznil, že mise jsou v souladu s mezinárodním právem. "Nezačínáme žádnou novou operaci," řekl poslancům k dvouletému plánu, který podle něho nezvyšuje nároky na armádu. Podle ministra zahraničí Tomáše Petříčka (ČSSD) je plán realistický a odráží české možnosti a zájmy a bezpečnostní situaci ve světě.
Do Afghánistánu, kam dosud směřovala největší pozornost, nyní může armáda poslat až 390 vojáků. Nový mandát počítá s nasazením 205 příslušníků českého vojska. Spojenci plánují stažení z Afghánistánu v souvislosti s podepsáním dohody mezi Spojenými státy a Tálibanem. V Kábulu by zároveň měla působit v počtu do 20 osob i nadále jednotka Vojenské policie, která má na starosti ochranu českého velvyslanectví. Sněmovna v usnesení podpořila zachování zastupitelského úřadu, pokud to umožní bezpečnostní podmínky.
V Iráku se sníží počet vojáků ze současných 110 na 80. Česko se v něm zaměřuje na výcvik policistů a specialistů bojujících proti zbraním hromadného ničení. V minulosti také iráckým letcům radilo s používáním českých bitevníků L-159. S podobným zapojením do pomoci Iráku počítá armáda i do budoucna.
Další významnou misí zůstane Mali, kam by mohlo odjet až 135 vojáků oproti současným 150. Účastnit se budou mise OSN MINUSMA a výcvikové mise EU, která má za cíl pomoci malijským silám bojujícím proti islámským radikálům. Česko se plánuje vysláním speciálních sil zapojit i do protiteroristické operace, kterou povede Francie. Tuto misi vláda Parlamentu předložila odděleně.
V Pobaltí, kam NATO vyslalo více svých vojáků kvůli obavě pobaltských členů z Ruska, zůstane mandát zachován na současných 290 lidech. Do Pobaltí by se zároveň měla v roce 2022 vrátit jednotka s letouny Gripen, aby hlídala tamní vzdušný prostor.
Na Sinajském poloostrově i nadále v pozorovatelské misi MFO zůstane letecká jednotka se strojem CASA, která má na starosti například přepravu materiálu a členů mise. Počet vyslaných vojáků by se měl snížit z 25 na 20. Vojáci se budou účastnit i menších operací NATO, EU a OSN v Kosovu, Bosně a Hercegovině, na Golanech a v operaci EUNAVFOR MED ve Středozemním moři. Na vyžádání NATO bude stejně jako dosud připravena k maximálně půlročnímu vyslání do některé z operací jednotka s tzv. nasaditelným spojovacím modulem, která zajišťuje spojení a komunikaci mezi nasazenými jednotkami a aliančním velením. Sloužit v ní může až 56 vojáků.
Související
Překvapivé prohlášení vlády: Pokud bude před Vánoci u moci, pošle do Sněmovny návrh státního rozpočtu
Babiš ve Sněmovně dvě hodiny řečnil o sobě. Zapojil i slzy, na dotazy ale neodpověděl
Poslanecká sněmovna , Armáda České Republiky
Aktuálně se děje
před 45 minutami
Česká firma představila světu stealth dron Nightray a moderní střelu. Až Narwhal zasáhne Rusko, půjde do výroby
před 47 minutami
Nekvalitní mír může znamenat ruské tanky u hranic se Slovenskem. Ukrajina nevydrží každý Trumpův rozmar
před 1 hodinou
Sarkozy strávil ve vězení jen 20 dní. Venku není ani tři týdny a už o tom napsal knihu
před 2 hodinami
Nebudeme na to sami. NATO i Američané popřeli zprávu, že USA od roku 2027 nebudou bránit Evropu
před 3 hodinami
Válka zasáhne každý domov a zničí každou firmu. Dochází nám čas, jsme dalším cílem Ruska, prohlásil Rutte
před 3 hodinami
První evropský stát vrací úder. Po zveřejnění Trumpovy výbušné bezpečnostní strategie označil USA za hrozbu
před 4 hodinami
Otázka, kterou si klade celý svět: Proč Trump nechal zabavit ropný tanker?
před 5 hodinami
Machadová se po roce skrývání objevila v Oslu. Venezuela bude svobodná, slibuje
před 6 hodinami
Týden do klíčového jednání o půjčce Ukrajině: EU hrozí, že Belgii odstaví jako Maďarsko
před 7 hodinami
Zelenskyj dnes uspořádá hovor s třiceti evropskými lídry. Trump hovoří o ztrátě času
před 8 hodinami
VIDEO: Na zabavení tankeru se podílela i FBI. Týdny skrýval svou polohu, jeho ropu si USA nechají
před 8 hodinami
Zelenskyj poslal do Bílého domu odpověď na mírový plán. Trump by mohl o víkendu přiletět do Evropy
před 10 hodinami
Počasí bude příští týden opět připomínat zimu. Teploty klesnou až k nule
včera
Ikonický kamion Coca-Cola odstartoval letošní turné po republice
včera
Tlak na Madura eskaluje. Americké síly zadržely u Venezuely "největší" ropný tanker, oznámil Trump
včera
Babiše čekají nelehké čtyři roky. Česko se musí připravit na krušné časy
včera
Island se připojuje k bojkotu Eurovize kvůli účasti Izraele
včera
Éra bezpečnostních záruk skončila. Evropa řeší, jak přežít bez pomoci USA
včera
Rostoucí ceny online reklamy nutí malé podniky hledat alternativy. Tisk plakátů se vrací do hry
včera
Evropští lídři kvůli Ukrajině volali Trumpovi. Zelenskyj chystá jednání s Koalicí ochotných
Německý kancléř Friedrich Merz, francouzský prezident Emmanuel Macron a britský premiér Keir Starmer absolvovali společný telefonický hovor s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Hlavním tématem jejich rozhovoru byl stav jednání o ukončení války na Ukrajině, potvrdila německá vláda ve svém prohlášení.
Zdroj: Libor Novák