Česká armáda bude moci vyslat do zahraničních misí příští rok až 851 vojáků a o rok později nejvýše o stovku více. Předpokládá to vládní plán vojenských misí v cizině pro příští dva roky, s nímž dnes souhlasila Sněmovna hlasy 131 ze 158 přítomných poslanců. Proti byli poslanci SPD, KSČM a nezařazení zákonodárci. Nyní může mít armáda v zahraničí až 1096 vojáků, ve skutečnosti jich je nasazeno méně.
V plánovaných počtech na příští dva roky není zahrnuto nasazení až šesti desítek příslušníků speciálních sil v Mali, Nigeru a Čadu. K misi vláda připravila zvláštní návrh, který zatím schválila jen horní komora.
Ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) zdůraznil, že mise jsou v souladu s mezinárodním právem. "Nezačínáme žádnou novou operaci," řekl poslancům k dvouletému plánu, který podle něho nezvyšuje nároky na armádu. Podle ministra zahraničí Tomáše Petříčka (ČSSD) je plán realistický a odráží české možnosti a zájmy a bezpečnostní situaci ve světě.
Do Afghánistánu, kam dosud směřovala největší pozornost, nyní může armáda poslat až 390 vojáků. Nový mandát počítá s nasazením 205 příslušníků českého vojska. Spojenci plánují stažení z Afghánistánu v souvislosti s podepsáním dohody mezi Spojenými státy a Tálibanem. V Kábulu by zároveň měla působit v počtu do 20 osob i nadále jednotka Vojenské policie, která má na starosti ochranu českého velvyslanectví. Sněmovna v usnesení podpořila zachování zastupitelského úřadu, pokud to umožní bezpečnostní podmínky.
V Iráku se sníží počet vojáků ze současných 110 na 80. Česko se v něm zaměřuje na výcvik policistů a specialistů bojujících proti zbraním hromadného ničení. V minulosti také iráckým letcům radilo s používáním českých bitevníků L-159. S podobným zapojením do pomoci Iráku počítá armáda i do budoucna.
Další významnou misí zůstane Mali, kam by mohlo odjet až 135 vojáků oproti současným 150. Účastnit se budou mise OSN MINUSMA a výcvikové mise EU, která má za cíl pomoci malijským silám bojujícím proti islámským radikálům. Česko se plánuje vysláním speciálních sil zapojit i do protiteroristické operace, kterou povede Francie. Tuto misi vláda Parlamentu předložila odděleně.
V Pobaltí, kam NATO vyslalo více svých vojáků kvůli obavě pobaltských členů z Ruska, zůstane mandát zachován na současných 290 lidech. Do Pobaltí by se zároveň měla v roce 2022 vrátit jednotka s letouny Gripen, aby hlídala tamní vzdušný prostor.
Na Sinajském poloostrově i nadále v pozorovatelské misi MFO zůstane letecká jednotka se strojem CASA, která má na starosti například přepravu materiálu a členů mise. Počet vyslaných vojáků by se měl snížit z 25 na 20. Vojáci se budou účastnit i menších operací NATO, EU a OSN v Kosovu, Bosně a Hercegovině, na Golanech a v operaci EUNAVFOR MED ve Středozemním moři. Na vyžádání NATO bude stejně jako dosud připravena k maximálně půlročnímu vyslání do některé z operací jednotka s tzv. nasaditelným spojovacím modulem, která zajišťuje spojení a komunikaci mezi nasazenými jednotkami a aliančním velením. Sloužit v ní může až 56 vojáků.
Související
Šichtařová úplně končí v politice. Nezmění ji ani volby, prohlásila
Provizorium míří ke konci. Poslanci schválili státní rozpočet na letošní rok
Poslanecká sněmovna , Armáda České Republiky
Aktuálně se děje
před 39 minutami
Tlačte na Putina, ne na nás, vyzval Zelenskyj Trumpa
před 56 minutami
Šichtařová úplně končí v politice. Nezmění ji ani volby, prohlásila
před 1 hodinou
Ukrajinci plánují útoky na mou rodinu, prohlásil Orbán
před 4 hodinami
Írán označil Trumpa za Satana: Je to nejhloupější prezident v dějinách USA
před 4 hodinami
Cena za barel ropy opět překonala hranici 100 dolarů. Rusko jedná o dodávkách paliv s USA
před 6 hodinami
Počasí o víkendu: Teploty budou pozvolna klesat
včera
Co udělá rekordní uvolnění 400 milionů barelů ropy s cenami pohonných hmot?
včera
Trump opět otočil: Válka s Íránem ani zdaleka neskončila
včera
Provizorium míří ke konci. Poslanci schválili státní rozpočet na letošní rok
včera
Šichtařová avizuje konec v Poslanecké sněmovně. Změna se nepodaří, vysvětlila
včera
Moravec zatím nesmí moderovat u konkurence. ČT ho může platit ještě půl roku
včera
Armádou otřásla tragédie. Při cvičení zemřel voják
včera
Írán oznámil změnu strategie útoků. Chce vyšroubovat cenu ropy na 200 dolarů za barel
včera
Hamás slaví jmenování íránského lídra. USA a Izraeli přeje porážku
včera
Evropa kvůli růstu cen ropy plánuje historický krok
včera
USA se z Íránu brzy stáhnou, růst cen ropy kazí Trumpův veřejný obraz, myslí si experti
včera
Maďarsko za měsíc čekají nejdůležitější volby za 16 let. Orbánova vláda skončí, naznačují průzkumy
včera
Polovina íránských střel odpálených na Izrael nesla zakázanou munici
včera
Česká televize už ví, co bude vysílat místo Otázek Václava Moravce
včera
Putin využívá války v Íránu. Snaží se vykreslit jako mezinárodní mírotvůrce
Ruský prezident Vladimir Putin se v souvislosti s pokračujícími údery Spojených států a Izraele na Írán snaží stylizovat do role mezinárodního mírotvůrce. Jen během posledního týdne proběhly mezi Moskvou a Teheránem dva telefonické hovory na prezidentské úrovni. Kreml nyní oficiálně volá po „rychlé deeskalaci a politickém řešení“, což ovšem kontrastuje s faktem, že Rusko samo pokračuje v opotřebovávací válce proti Ukrajině, kterou rozpoutalo v roce 2022.
Zdroj: Libor Novák