Sněmovna schválila příspěvek pro lidi v karanténě a obnovení krizového ošetřovného

Sněmovna dnes předlohu dosluhující vlády ANO a ČSSD o takzvaném krizovém ošetřovném schválila zrychleně ve stavu legislativní nouze. Rozšířila podle doporučení sociálního výboru okruh pečujících lidí, kteří budou mít na podporu nárok.

Předlohu dolní komora schválila hlasy 176 ze 178 přítomných poslanců. Ještě ji musí projednat Senát a podepsat prezident. Pokud bude platit, ošetřovné se bude vyplácet podle nových pravidel zpětně od začátku listopadu, nejdéle do konce února. Dodatečné výdaje státního rozpočtu vláda odhadla na 600 milionů korun.

Podobná pravidla pro ošetřovné platila kvůli koronavirové krizi už v minulém a předminulém školním roce. Parametry se několikrát měnily.

Sněmovna schválila příspěvek až 370 Kč denně pro lidi v karanténě

Příspěvek až 370 korun denně zřejmě budou znovu pod dobu až dvou týdnů dostávat lidé, kteří se ocitli v nařízené karanténě nebo izolaci kvůli nemoci covid-19. Schválila to dnes Sněmovna. Příspěvek k nemocenské, tedy k náhradě mzdy či platu, má být podle sněmovních úprav vyplacen těm, kteří se do koronavirové karantény dostali od konce letošního listopadu do konce února příštího roku. Bonus má podle vlády pomoci zabránit propadu příjmů lidí v karanténě a motivovat je k tomu, aby po setkání s nakaženými koronavirem zůstávali v karanténě a nemoc dál nešířili.

Dosluhující vláda ANO a ČSSD navrhovala, aby bonus zpětně dostali i ti, kdo se do karantény či izolace dostali od počátku letošního listopadu, přičemž zákon měl platit až do konce června příštího roku. Dolní komora ale platnost opatření zkrátila. Pro byli i poslanci ANO, na rozdíl od zástupců SPD, kteří se hlasování zdrželi.

Končící ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) poslancům řekla, že "izolačku" v předchozím jarním koronavirovém období čerpalo 363.000 lidí. Za březen až červen stát za toto opatření vyplatil zhruba 1,1 miliardy korun, uvedla ministryně. "Izolačka měla zásadní podíl na zkrocení pandemie," prohlásila Maláčová, podle níž díky příspěvku podstoupilo karanténu o 30.000 lidí měsíčně více než v době, kdy příspěvek uzákoněn nebyl. Oproti jaru mohou příspěvek získat i lidé po návratu ze zahraničí, dodala ministryně.

Návrh nyní dostane k projednání Senát, který se jím bude zabývat v polovině prosince. V horní komoře mají strany nové vládní koalice více než dostatečnou většinu. Příspěvek k náhradě mzdy či platu se už vyplácel od března do konce června. Bonus nepodléhá dani z příjmů ani exekuci a nezapočítává se do příjmů pro výpočet sociálních dávek.

K náhradě 60 procent redukovaného příjmu se má podle předlohy platit nejvýše 370 korun na den až 14 dnů. Celkem s tímto bonusem by ale lidé neměli pobírat víc než 90 procent svého průměrného výdělku. Peníze v prvních 14 dnech posílá zaměstnavatel. Výdaje na příspěvek by si pak odečetl ze sociálních odvodů.

Karanténa se obecně nařizuje lidem bez příznaků, kteří se potkali s nakaženými. V izolaci jsou ti, u nichž se nákaza potvrdila. Od úterý platí, že obyvatelé očkovaní proti covidu-19 po významném kontaktu s nakaženým, například v domácnosti, musí pátý až sedmý den po kontaktu na PCR test. Do karantény ale před jeho negativním výsledkem dál nemusí. Dříve očkovaní lidé podle metodického pokynu hlavní hygieničky z poloviny října nemuseli podstoupit ani test, což někteří odborníci kritizovali. Docházelo tak například k situacím, kdy rodiče nakaženého dítěte nebyli v karanténě a museli docházet do zaměstnání.

Sněmovna schválila i příspěvek podnikatelům a lidem pracujícím na dohodu

Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) a společníci malých společností s ručením omezením budou moci požádat o příspěvek až 1000 korun denně jako kompenzaci za dopady epidemie nemoci covid-19. O příspěvek 500 korun denně budou moci žádat i lidé pracující na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti, takzvaní dohodáři. Počítá s tím návrh zákona o kompenzačním bonusu, který dnes ve stavu legislativní nouze schválila Sněmovna. Kompenzační bonus fungoval už dříve, stát ho poprvé spustil loni na jaře. Nyní ho vláda obnovila. Zákon nyní dostane k projednání Senát.

Na návrh stran nastupující vládní koalice Sněmovna umožnila, aby podnikatelé mohli čerpat bonus spolu s dalšími covidovými programy. Jde především o programy Covid 21 a Covid Nepokryté náklady. Podle vládního návrhu byl možný souběh jen s programem Antivirus. Malou společností s ručením omezeným bude společnost s nejvýše dvěma společníky - fyzickými osobami nebo společníky, kteří jsou členy jedné rodiny. Podpora je zaměřena na firmy a podnikatele, u kterých klesly v rozhodném období tržby o 30 a více procent. O bonus budou moci na základě schváleného pozměňovacího návrhu žádat také podnikatelé, kteří zahájili podnikání mezi letošním 1. srpnem a 22. listopadem.

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) s umožněním souběhu bonusu s dalšími programy nesouhlasila. Bonus má podle ní sloužit právě k tomu, aby stát nenutil podnikatele žádat o dotace a nemusel vypisovat složité dotační programy.

První tzv. bonusové období trvá od 22. listopadu do konce letošního roku. Zákonem je dále garantováno ještě druhé bonusové období odpovídající lednu 2022. Další období bude moci vláda opět zavést svým nařízením, nejdéle ovšem do konce příštího roku. Ministryně financí dnes v rozpočtovém výboru řekla, že odhadovaný celkový dopad kompenzačního bonusu na veřejné rozpočty za první dvě období představuje 10,4 miliardy korun.

Zákon zachovává možnost nároku na kompenzační bonus v případě nařízené karantény nebo izolace u OSVČ a společníků malých firem. V takovém případě bude jeho výše 500 korun denně. Na základě pozměňovacího návrhu místopředsedkyně Sněmovny Olgy Richterové (Piráti) budou moci žádat i ty OSVČ, které nejsou nemocensky pojištěné. Půjde podle ní o živnostníky, kteří neměli v minulosti motivaci si platit nemocenské pojištění.

Bonus bude opět vyplácet finanční správa. Během pandemie, která začala na jaře 2020, přijala zhruba 2,7 milionu žádostí, na jejichž základě vyplatila kompenzace za zhruba 44 miliard korun. Žádosti za poslední období tzv. kompenzačního bonusu, tedy za letošní květen, bylo možné podat do 2. srpna. "Dovolím si současně zdůraznit, že kompenzační bonusy byly jako nástroj podpory podnikatelů vždy kladně hodnoceny, a to i na půdě Poslanecké sněmovny v minulém volebním období," konstatovala dnes před poslanci Schillerová.

Sněmovna na návrh rozpočtového výboru vypustila z předlohy omezení, které znemožňuje výplatu příspěvku společníkům s.r.o., jejichž podíl představuje takzvaný kmenový list. Příspěvek budou moci dostávat i tito společníci. Kmenový list je cenný papír, který může vydat společnost s ručením omezeným a který stanovuje, že jeho vlastník vlastní i odpovídající podíl ve společnosti. Ministryně financí s touto změnou také nesouhlasila. Je to podle ní méně průhledné, a navíc nelze odhadnout dopady. Navíc má podle ní bonus uspokojit živnostníka jako společníka, nikoli jako akcionáře.