Sněmovna schválila zvýšení schodku letošního státního rozpočtu až na 375 miliard

Sněmovna schválila zvýšení schodku letošního státního rozpočtu až na 375 miliard korun. Vláda původně navrhla navýšení rozpočtu i jeho schodku o 50 miliard na 330 miliard. Poslanci ale dnes schválili dva koaliční návrhy, které zvyšují výdaje i schodek o dalších 45 miliard na celkových 375 miliard korun.

V rámci těchto návrhů přidali 38 miliard domácnostem i firmám kvůli vysokým cenám energií a dalších sedm miliard na sociální věci. Výdaje novelizovaného rozpočtu překročí poprvé dva biliony korun.Opozice žádný ze svých návrhů na přesuny peněz uvnitř rozpočtu neprosadila. Byly celkem zhruba za 63 miliard korun.

Sněmovna na návrh skupiny koaličních poslanců odebrala prezidentské kanceláři 30 milionů korun z peněz na lesní hospodářství.

Premiér Petr Fiala (ODS) dnes řekl, že zvýšení schodku pokládá za opodstatněné. Vláda s novelou rozpočtu přišla mimo jiné kvůli důsledkům válečného konfliktu na Ukrajině, které ještě v době sestavování rozpočtu na letošní rok nebyly známy. Reaguje i na růst životních nákladů obyvatelstva vyvolaný vysokou inflací a cenami energií. Chce také navýšit příjmy rozpočtu vyšším výběrem daní a odhadu jejich výběru do konce roku.

Pro schválení novely hlasovalo 86 přítomných poslanců stran vládní koalice, opoziční kluby ANO a SPD hlasovaly proti. Opozice však podpořila oba návrhy, které zvyšovaly schodek rozpočtu.

Celkové výdaje rozpočtu po dnešku vzrostou o 160 miliard korun. Například sociální výdaje posílí o 29 miliard korun a výdaje na obsluhu státního dluhu o čtyři miliardy korun. Výdaje na dopady pandemie covidu zvyšuje o 4,4 miliardy korun. S návrhem zvýšit sociální výdaje o sedm miliard přišel ve druhém čtení ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Peníze jsou určeny ve prospěch ministerstva práce a sociálních věcí například na nemocenské pojištění, na dávky v hmotné nouzi, na příspěvky na péči, na podpory v nezaměstnanosti a na dávky sociální podpory a pěstounské péče. Součástí Jurečkova návrhu bylo také vrácení zhruba dvou miliard korun na důchody. Peníze dříve použilo ministerstvo zdravotnictví na úhradu vakcín.

Pozměňovací návrh předsedy hospodářského výboru Ivana Adamce (ODS) a poslance STAN Tomáše Müllera přidává 38 miliard na pomoc s vysokými cenami energií. Vláda se například rozhodla přidat pro letošní rok víc peněz na takzvaný úsporný tarif na energie pro domácnosti. Další peníze chce dát firmám. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) jde o to, aby vláda mohla vypsat programy na pomoc podnikatelům. Neočekává, že se celou částku podaří letos vyčerpat.

Vláda navrhla posílit například sociální výdaje o 29 miliard korun a výdaje na obsluhu státního dluhu o čtyři miliardy korun. Výdaje na dopady pandemie covidu zvyšuje o 4,4 miliardy korun. Na straně příjmů počítá vláda s nárůstem o 65 miliard. Z toho například daň z přidané hodnoty má dodatečně vynést asi o 25 miliard víc, daň z příjmů firem o 9,2 miliardy a daň z příjmů fyzických osob asi o deset miliard navíc.

Navýšený rozpočet přidává i 4,4 miliardy na obsluhu státního dluhu, počítá s penězi na nákup policejních vozidel i na dorovnání dluhu u filmových pobídek, popsal ministr Stanjura. Mezi položkami v navýšeném rozpočtu je například 900 milionů korun pro policii na nákup služebních vozidel nebo 300 milionů korun pro hasiče na obměnu a doplnění techniky.

Předseda opozičního hnutí SPD Tomio Okamura obvinil vládu, že lhala občanům, když jim před volbami slibovala rozpočtovou odpovědnost. Vyčetl vládě, že chce letos zadlužit stát o dalších 375 miliard. "To je naprosto bezprecedentní a nepřijatelné," prohlásil. Bývalá ministryně financí Alena Schillerová (ANO) řekla, že vláda se v novele rozpočtu vzdala jakékoli snahy o úspory. Poukázala na to, že plánované výdaje rozpočtu mají převýšit dva biliony korun, a obvinila vládu, že není schopna tyto výdaje účinně rozdělit.

"V současné situaci, kdy celá Evropa čelí válce na Ukrajině a jejím přímým dopadům i na naši zemi, ale nevidím jiné řešení. Strukturální deficit přijde na pořad dne v následujících letech," uvedl v tiskové zprávě k výši schodku předseda sněmovního rozpočtového výboru Josef Bernard (STAN).

Sněmovna schválila návrh rozpočtového výboru přesunout 60 milionů korun z peněz určených Národní sportovní agentuře na podporu mládežnických spolků. Peníze navíc mají sloužit hlavně na krytí vyšších nákladů na energie. Odebrání 30 milionů korun prezidentské kanceláři z peněz na lesní hospodaření prosadila skupina koaličních poslanců v čele s lidovcem Šimonem Hellerem. Návrh zdůvodňovala pravomocným odsouzením ředitele Lesní správy Lány Miloše Baláka, kterého prezident Miloš Zeman omilostnil.. Peníze půjdou na protidrogovou politiku a na podporu mládežnických spolků.

Související

Více souvisejících

Poslanecká sněmovna státní rozpočet

Aktuálně se děje

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Rusku se na bojišti nedaří. Rusko ve svých prohlášeních přehání

Ruská armáda pokračuje v pomalém postupu v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, kde soustředila většinu svých sil se záměrem obklíčit klíčová města Kosťantynivka a Lyman. Podle nezávislých odborníků oslovených webem CNN i samotných ukrajinských vojáků jsou však prohlášení Moskvy o zásadních úspěších přehnaná. 

včera

včera

Petr Macinka

Pokus o ústavní puč, Pavel vyhlásil vládě válku, komentuje Macinka rozhodnutí soudu

Rozhodnutí Ústavního soudu ohledně cesty prezidenta Petra Pavla na summit NATO vyvolalo mimořádně ostrou reakci ze strany šéfa diplomacie. Ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé) na tiskové konferenci označil podání kompetenční žaloby i samotný středeční verdikt soudu za pokus o ústavní puč. Podle jeho slov se tato akce rozehrála na Pražském hradě a následně pokračovala v Brně, kde sídlí Ústavní soud.

včera

Předseda vlády Andrej Babiš

Babiš bude rozhodnutí Ústavního soudu respektovat. Turek zuří

Premiér Andrej Babiš (ANO) reagoval na předběžné opatření Ústavního soudu, kterým bylo vládě nařízeno zajistit účast prezidenta Petra Pavla na červencovém summitu NATO v Ankaře. Předseda vlády stručně na sociální síti X uvedl, že toto "nezvykle rychlé" rozhodnutí soudců respektuje. 

včera

Koupání - ilustrační fotka

Koupaliště čelí ostré kritice. Zakázalo vstup návštěvníkům, kteří nemluví německy

Přírodní koupaliště Heidesee v západní části východoněmeckého města Halle čelí ostré kritice a hrozbě právních kroků poté, co zavedlo zákaz vstupu pro návštěvníky, kteří nemluví německy. Provozovatel tohoto lida, které vzniklo v zatopeném lomu po povrchové těžbě, u vstupu zavedl kontroly, jejichž účelem je odfiltrovat lidi s nedostatečnou znalostí němčiny pro pochopení bezpečnostních pokynů.

včera

včera

včera

Donald Trump

Jak Trump zničil pověst Spojených států: Pozitivně už je vnímá jen minimum Evropanů

Vztah Evropanů k bezpečnostním zárukám ze strany Spojených států zasáhla hluboká krize důvěry, která se ocitla na nejnižším bodě v historii. Nová data, jež představil think-tank Evropská rada pro mezinárodní vztahy (ECFR) krátce před vrcholnými schůzkami aliance NATO a skupiny G7 v Turecku a Francii, ukazují zásadní posun v evropském veřejném mínění. Pouhá desetina obyvatel napříč patnácti dotazovanými státy Evropy dnes vnímá USA jako nefalšovaného spojence. Ve všech zkoumaných zemích navíc převládá přesvědčení, že v případě vojenského konfliktu by se na americkou pomoc nemohli spolehnout.

včera

Bojový letoun Rafale F2

Evropská spolupráce se rozpadla. Německo odstoupilo z vývoje bojového letounu šesté generace, státy řeší, co dál

Rozpad ambiciózního zbrojního programu stíhacího letounu nové generace FCAS, od kterého Německo definitivně odstoupilo, představuje tvrdou ránu pro evropskou obrannou spolupráci. Společný projekt Francie, Německa a Španělska, který měl během příštích desetiletí zajistit vývoj špičkového bojového letounu šesté generace, ztroskotal na vleklých sporech o politické vedení, rozdělení průmyslových zakázek a vlastnictví duševního vlastnictví. Tento neúspěch však v kontextu evropské vojenské historie není výjimečný, neboť společné letecké projekty na kontinentu pravidelně narážely na střety národních zájmů.

včera

Andrej Babiš

Babiš otočil. Rozhodnutí Pavla respektuji, tvrdil včera, dnes se do něj navezl

Premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš se ve středu ostře vyjádřil na adresu prezidenta Petra Pavla v souvislosti s jeho kompetenční žalobou a žádostí o předběžné opatření u Ústavního soudu. Hlava státu tímto krokem reagovala na záměr vládního kabinetu neumožnit jí účast na nadcházejícím summitu NATO v Turecku. Babiš v rozhovoru pro server Blesk označil prezidentovo chování za směšné. Podle premiéra tímto způsobem Pavel pouze dělá kampaň za své znovuzvolení.

včera

Ebola, ilustrační fotografie

Francie ohlásila první případ eboly na svém území

Francouzské ministerstvo zdravotnictví ve středu potvrdilo první případ nákazy virem ebola na svém území. Infikovaným je lékař, který se nedávno vrátil z humanitární mise v Demokratické republice Kongo. Podle oficiálního prohlášení úřadů byl nakažený zdravotník okamžitě převezen a hospitalizován ve specializovaném zdravotnickém zařízení, přičemž jeho zdravotní stav je v současné době stabilizovaný.

včera

včera

včera

Petr Pavel

Pavel požádal ÚS o předběžné opatření, které mu umožní jet na summit NATO

Prezident Petr Pavel se obrátil na Ústavní soud s žádostí o předběžné opatření, které by mu umožnilo účast na červencovém summitu NATO v Ankaře ještě předtím, než soud definitivně rozhodne o kompetenční žalobě. Tento krok vyplývá z návrhu zveřejněného v přehledu plenárních věcí na webových stránkách soudu. Případ dostal jako soudce zpravodaj na starosti Pavel Šámal, nicméně verdikt bude vydávat plénum, které tvoří všichni soudci a soudkyně.

včera

Izraelská armáda

OSN: Izrael pokračuje v páchání genocidy v Pásmu Gazy

Nezávislá vyšetřovací komise OSN ve své nové zprávě uvedla, že Izrael pokračuje v páchání genocidy v Pásmu Gazy, přičemž se záměrně zaměřuje na palestinské děti. Dokument, který zkoumal porušování práv dětí od začátku konfliktu, poukazuje na to, že děti tvoří přibližně 30 % všech obětí zabitých izraelskými silami. Navazuje tak na zářijové závěry komise, podle nichž Izrael v Gaze páchá genocidu a izraelští představitelé včetně premiéra Benjamina Netanjahua k těmto činům podněcují. Netanjahu navíc čelí zatykači Mezinárodního trestního soudu kvůli válečným zločinům.

včera

včera

Bílý dům, Washington D.C., USA

Bílý dům pod palbou kritiky: Mírové memorandum působí proíránsky, Teherán navíc řadu věcí popírá

Bílý dům po zveřejnění memoranda o porozumění s Íránem čelí vlně pochybností, protože text dohody působí velmi jednostranně ve prospěch Teheránu. Americká administrativa sice opakovaně prohlašuje, že se jí podařilo vyjednat zásadní ústupky, jenže žádný z těchto bodů se v oficiálním dokumentu neobjevuje. Íránská strana navíc jakákoli dodatečná ujednání rezolutně popírá a tvrdí, že k ničemu takovému nedošlo. Kvůli dřívějším rozporuplným prohlášením Washingtonu je tak v tuto chvíli velmi obtížné určit, která strana říká pravdu.

včera

23. června 2026 21:19

Marco Rubio

Rubio: USA nedovolí žádné zemi, včetně Íránu, vybírat poplatky za plavbu v Hormuzském průlivu

Americký ministr zahraničí Marco Rubio během své návštěvy Perského zálivu prohlásil, že Spojené státy nedovolí žádné zemi, včetně Íránu, vybírat poplatky za plavbu v Hormuzském průlivu. Podle šéfa americké diplomacie se jedná o mezinárodní vodní cestu, kde stávající mezinárodní právo jakékoli zpoplatnění zakazuje. Rubio přicestoval do Abú Zabí s cílem ujistit regionální spojence, že Washington zaujme v mírových rozhovorech s Teheránem pevný postoj a že nedávno uzavřené šedesátidenní příměří bezpečnost partnerů v zálivu neohrozí.

23. června 2026 20:08

Extrémní počasí si už v Evropě vyžádalo desítky lidských životů

Extrémní vlna veder, která v těchto dnech sužuje Evropu, přinesla tragickou bilanci ve Francii, kde od minulého čtvrtka utonulo v souvislosti s horky již 40 lidí. Ministryně pro sport a mládež Marina Ferrariová v této souvislosti varovala před riziky spojenými s koupáním na nehlídaných místech, kam lidé v touze po ochlazení často míří, aniž by domysleli nebezpečí. Francie v úterý zažila vůbec nejteplejší červnový den v historii měření s celostátním teplotním průměrem 29.8 stupně Celsia a více než polovina země se ocitla v nejvyšším stupni pohotovosti. Kritická situace panuje také v Německu, kde záchranáři hlásí několik utonulých poté, co zejména muži přecenili své síly ve vodě, přičemž tři těla byla vyplavena z řeky Rýn.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy