Poslanci v pátek opět zasednou nad návrhem státního rozpočtu na letošní rok. Uskuteční se druhé čtení rozpočtu, což znamená, že poslanci budou mít možnost vystoupit a přednést své individuální návrhy na přesuny peněz uvnitř rozpočtu.
Poté, co v prvním čtení schválili základní parametry rozpočtu, tedy příjmy, výdaje a schodek, už je měnit nemůžou. Poslanci už do pondělí stihli předložit návrhy přesunů za zhruba 57 miliard korun.
Protože Česko nemá od ledna schválený rozpočet, nachází se nyní v rozpočtovém provizoriu. Minulá vláda Andreje Babiše (ANO) navrhovala pro letošek státní rozpočet se schodkem 376,6 miliardy korun. Současný kabinet Petra Fialy (ODS) návrh deficit snížil na 280 miliard korun. Rozpočet počítá s příjmy 1613,2 miliardy korun, výdaji 1893,2 miliardy a schodkem 280 miliard korun. Tyto ukazatele už se měnit nemohou.
Rozpočtem se zabývaly sněmovní výbory a hlavně rozpočtový výbor. Ten z jejich doporučení a z návrhů poslanců podpořil přesuny peněz v rozpočtu v celkovém objemu 650 milionů korun. Nejvyšší přesun peněz podpořil rozpočtový výbor mezi kapitolami ministerstva školství a Akademie věd ČR. Týká se to dvou vzájemných přesunů peněz v celkovém v objemu 503,5 milionu korun. Podle informací z výboru jde o technickou záležitost. Rozpočtový výbor naopak nesouhlasil s návrhem ústavně-právního výboru na přesun zhruba milionu korun uvnitř kapitoly Ústavního soudu tak, aby mohl v zákonném termínu vyplatit odchodné někdejší ústavní soudkyni Kateřině Šimáčkové.
Rozpočtový výbor podpořil naopak návrh skupiny koaličních poslanců, kteří chtějí v šesti vybraných kapitolách seškrtat celkem 109 milionů korun. Například prezidentská kancelář by měla přijít o 22 milionů korun, Sněmovna o 39 milionů a Senát o 17 milionů korun.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) navrhne přesun 1,8 miliardy korun na pomoc uprchlíkům z Ukrajiny a na humanitární pomoc této zemi, která čelí ruské vojenské agresi. Tato částka odpovídá zajištění pomoci pro 5000 uprchlíků. Z toho 1,5 miliardy korun má jít ministerstvu vnitra na pomoc uprchlíkům z Ukrajiny. Dalších 300 milionů korun si mají rozdělit ministerstva vnitra a zahraničí na humanitární pomoc Ukrajině. Peníze chce ministr financí brát z vládní rozpočtové rezervy. Poslanecký klub ANO, který je nejsilnějším klubem ve Sněmovně, už oznámil, že tento přesun podpoří.
Návrh rozpočtu na letošní rok předpokládá rezervu asi 8,7 miliardy korun, která nemůže klesnout při jeho sněmovním schvalování pod zákonnou mez. Tato hranice pro letošní rozpočet činí 5,68 miliardy korun. Vládní rozpočtová rezerva je jednou z položek, do níž každoročně směřují opoziční návrhy na přesuny peněz uvnitř rozpočtu. Podle Stanjury tak může Sněmovna z rozpočtové rezervy vzít ještě asi 1,1 miliardy korun, aby její výše neklesla pod hranici stanovenou zákonem.
Poslanci už do sněmovního systému vkládají svoje individuální návrhy na přesuny peněz v rozpočtu. Návrhy v součtu představují desítky miliardy. S naprostou většinou přišli opoziční poslanci. Z řad vládní koalice navrhli poslanci lidovců David Šimek a Marek Výborný přidat deset milionů korun na podporu mimoškolních aktivit dětí a mládeže. Skupina koaličních poslanců v čele s občanským demokratem Jakubem Jandou chce zcela odebrat milionovou dotaci Českému svazu bojovníků za svobodu.
Z opozičních poslanců chce třeba Jan Hrnčíř (SPD) odebrat čtyři miliardy korun peněz na inkluzi a předat je na speciální školy. Přesunout chce i 30 miliard korun odvodů do EU a dát je na do vládní rozpočtové rezervy na snížení dopadů inflace a zdražení energií na obyvatele. Místopředsedkyně Sněmovny Jana Mračková Vildumetzová z opozičního hnutí ANO chce přesunout 200 milionů korun z vládní rozpočtové rezervy do kapitoly ministerstva vnitra na nákup 23 cisternových automobilových stříkaček hasičského záchranného sboru.
Související
Sněmovna vyzvala prezidenta, aby jmenoval Turka ministrem. Stanovisko se nemění, opáčil Hrad
Sněmovna potvrdila Babišově vládě mandát. Vyslovila jí důvěru
Poslanecká sněmovna , státní rozpočet
Aktuálně se děje
včera
Český lev představil nominované. Ceny budou předány za dva měsíce
včera
Fico se s Trumpem bavil o EU. Podle obou politiků je v hluboké krizi
včera
Smrt ženy v Jičíně. Podezřelým je cizinec, s partnerkou měl hádku
včera
Neříkejte mu, co má dělat. Fiala na kongresu ODS promluvil o své budoucnosti
včera
Vémolu na kauci propustili z vazby. Podíl na trestné činnosti nadále odmítá
včera
Zlomový okamžik ve válečnictví nastal před 115 lety. Letadlo přistálo na lodi
včera
Výhled počasí do poloviny února. Meteorologové očekávají další sněžení
včera
Experti kroutí hlavou. Ani oni netuší, proč vlastně Trump potřebuje Grónsko
včera
Norsko smetlo Trumpův dopis ze stolu: My o Nobelově ceně nerozhodujeme, vzkázalo
včera
Zemřel známý herec, moderátor a dabér Mojmír Maděrič
včera
Vláda odmítla zálohování PET lahví a plechovek, schválila Den české vlajky
včera
"Koupil jsem si glóbus za 15 tisíc, abych viděl, kde je." Babiš se odmítl postavit za Grónsko
včera
Střelba v Chřibské měla vztahový motiv. Útočník střílel na policisty, pak si vzal život
včera
Trump pozval Putina do Rady míru, která má dohlížet na Pásmo Gazy
včera
Větrné počasí trvá. Meteorologové prodloužili výstrahu
včera
16 tisíc mrtvých, 300 tisíc zraněných, tisíce lidí přišly o zrak. Írán podle lékařů skutečná čísla obětí demonstrací tají
včera
Letouny Ukrajině neprodáme, oznámil po jednání koalice Okamura
Aktualizováno včera
Střelba na úřadě na Děčínsku. Na místě jsou mrtví a zranění
včera
Trump spojil snahu o získání Grónska s neudělenou Nobelovkou. Už nejsem vázaný mírem, napsal do Norska
včera
15 let po Fukušimě se Japonsko připravuje na restart největší jaderné elektrárny na světě
Patnáct let po tragédii ve Fukušimě se Japonsko vrací k jádru, a to ve velkém stylu. V prefektuře Niigata vrcholí přípravy na opětovné spuštění elektrárny Kašiwazaki-Kariwa, která je se svými sedmi reaktory největším zařízením svého druhu na světě. Okolí elektrárny nyní připomíná mraveniště; dělníci rozšiřují příjezdové cesty a kamiony projíždějí skrze přísně střežené brány obehnané ostnatým drátem.
Zdroj: Libor Novák