Sněmovní výbor žádá v kauze Čapí hnízdo o zpřístupnění spisu

Sněmovní mandátový a imunitní výbor žádá ohledně žádosti o vydání dosluhujícího premiéra Andreje Babiše (ANO) v případu Čapí hnízdo o zpřístupnění spisu. ČTK to po dnešním jednání výboru řekla jeho předsedkyně Helena Válková (ANO). Státní zástupce Jaroslav Šaroch odeslal do dolní komory žádost v úterý.

Babiš byl v říjnových volbách znovu zvolen poslancem, čímž se mu obnovila imunita v plném rozsahu.

"Požádám o zpřístupnění spisového materiálu, musíme se s ním seznámit a pak budou následovat další kroky," uvedla Válková. Je možné, že výbor pozve Šarocha a Babiše, což je při projednávání žádostí o vydání poslanců k stíhání rovněž běžný postup. Zájem o vystoupení před členy výboru mohou projevit i sami. "My určitě jim v tom bránit nebudeme. A samozřejmě předpokládám, že si pozveme pana státního zástupce Šarocha, ale je to (výbor) kolektivní orgán, musíme se na tom dohodnout," dodala.

Výbor vydává doporučení plénu, zda má poslance k stíhání vydat, nebo ne. Případ Čapí hnízdo, o němž Babiš tvrdí, že je politický a na objednávku, pokračuje třetí volební období. Sněmovna Babiše ke stíhání v minulosti vydala dvakrát, nejprve v září 2017, následně v lednu 2018 v novém složení po sněmovních volbách, v nichž byl Babiš znovu zvolen.

Kromě Babiše je v případu kolem padesátimilionové dotace na výstavbu rekreačního a konferenčního areálu Čapí hnízdo obviněna i jeho někdejší poradkyně Jana Nagyová (dříve Mayerová). Policie je stíhá pro podezření z poškození finančních zájmů Evropské unie a z dotačního podvodu. Oba vinu dlouhodobě odmítají.

Nová Sněmovna ustavila mandátový a imunitní výbor ve středu, kdy si také jeho členové zvolili za předsedkyni Válkovou. Dnes uvedla, že další schůzi svolala hned na dnešek i kvůli tomu, aby nenastalo podezření, že by snad výbor chtěl záležitost oddalovat. Výbor navíc musel být svolán podle Válkové také v souvislosti s tím, že se ve středu v závěru ustavující schůze Sněmovny vzdal poslaneckého mandátu hejtman Zlínského kraje Radim Holiš (ANO).

Policisté původně uzavřeli vyšetřování kauzy Čapí hnízdo na konci května, Babiše i Nagyovou navrhli obžalovat. Šaroch na konci srpna rozhodl o tom, že jim případ vrátí k došetření. Učinil tak zejména proto, aby vyšetřovatelé doplnili výslechy svědků, mimo jiné premiérova syna Andreje Babiše mladšího. Policisté znovu navrhli oba obviněné obžalovat 20. září. Server Seznam Zprávy následně uvedl, že Šaroch zadal soudnímu znalci ověřit pravost podpisu Babiše mladšího na smlouvě ke koupi akcií společnosti Farma Čapí hnízdo. Podle webu Babiš mladší při zářijovém výslechu zpochybnil, že jeho podpis na smlouvě k nabytí čtyř akcií je autentický.

Lhůta pro zpracování znaleckého posudku byla původně stanovena na začátek listopadu, byla však prodloužena. Znalec si podle Seznam Zpráv vyžádal od Babiše mladšího kvůli porovnání podpisů několik dalších psaných materiálů. Posudek tak podle serveru bude hotov zřejmě až koncem listopadu.

V kauze Čapí hnízdo bylo původně obviněno 11 lidí včetně členů Babišovy rodiny nebo někdejšího prvního místopředsedy ANO Jaroslava Faltýnka, jenž je nyní prvním místopředsedou sněmovního klubu ANO. Šaroch postupně zastavil stíhání všech obviněných. Bývalý nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman však v prosinci 2019 po přezkumu obnovil stíhání Babiše a Nagyové.

Související

Poslanecká sněmovna, ilustrační fotografie.

Češi si za koncesionářské poplatky připlatí, rozhodla Sněmovna. I když nemají televizi

Poslanecká sněmovna schválila vládní návrh zákona, který přináší zásadní změny v oblasti financování veřejnoprávních médií. Takzvaná velká mediální novela, která zvyšuje koncesionářské poplatky a rozšiřuje okruh jejich plátců, prošla dolní komorou Parlamentu hlasy vládní čtyřkoalice, navzdory ostré kritice opozice. Předloha nyní míří k projednání do Senátu.
Vít Rakušan a Petr Fiala v Poslanecké sněmovně

Vládní poslanci si zvýšili platy. Proti byla opozice, Senát i prezident

Poslanecká sněmovna hlasy vládních poslanců v úterý přehlasovala veto prezidenta Petra Pavla a schválila zákon, který zvyšuje platy vrcholných politiků o 6,95 procenta. Plat řadového poslance nebo senátora se tak zvýší o 7100 korun na 109 500 korun měsíčně, premiér si polepší o 20 tisíc korun a bude pobírat 294 tisíc korun. Plat prezidenta republiky vzroste o necelých 24 tisíc na 365 tisíc korun měsíčně. 

Více souvisejících

Poslanecká sněmovna Helena Válková (ANO) Andrej Babiš Čapí hnízdo

Aktuálně se děje

před 21 minutami

před 53 minutami

před 1 hodinou

Mark Carney

Mark Carney se oficiálně stal premiérem Kanady

Mark Carney se oficiálně stal premiérem Kanady. Po slavnostním složení přísahy podepsal potřebné dokumenty, čímž završil proces svého jmenování. Aktu byla přítomna i generální guvernérka Kanady Mary Simon, která dokumenty rovněž podepsala. Ceremoniál doprovázela hlasitá podpora přihlížejících.

Aktualizováno před 1 hodinou

Donald Trump

Zabraňte masakru, jaký svět neviděl od druhé světové. Ušetřete životy ukrajinských vojáků, vyzval Trump Putina

Americký prezident Donald Trump označil jednání mezi Spojenými státy a Ruskem za „dobrá a produktivní“ a zároveň varoval, že tisíce ukrajinských vojáků jsou zcela obklíčeny ruskou armádou. V příspěvku na své sociální síti Truth Social uvedl, že tito vojáci jsou v „velmi špatné a zranitelné pozici“ a že požádal ruského prezidenta Vladimira Putina, aby jejich životy byly ušetřeny. Podle Trumpa by se v opačném případě jednalo o „hrozný masakr“, jaký svět neviděl od druhé světové války.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

F-35 Joint Strike Fighter

Portugalsko ruší kvůli Trumpovi nákup stíhaček F-35

Portugalská vláda se rozhodla nepořídit americké stíhačky F-35, přestože tamní letectvo jejich nákup doporučilo. Důvodem je nejistota spojená s politikou amerického prezidenta Donalda Trumpa, který opakovaně signalizoval změny v postavení Spojených států v rámci NATO.

před 3 hodinami

Hans Petter Midttun

Midttun: USA mají tři možnosti, jak reagovat na ruské odmítnutí příměří na Ukrajině

Podle norského bezpečnostního experta Hanse Petera Midttuna mají Spojené státy tři možné reakce na ruské odmítnutí příměří na Ukrajině. Nejpravděpodobnějším scénářem je podle něj zvýšený tlak na Kyjev. Další variantou by mohl být ústup Donalda Trumpa od snahy o mírové řešení konfliktu. Nejmenší šanci na realizaci pak expert přisuzuje zvýšenému tlaku na Moskvu.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Historický zvrat, který může ovlivnit celou Evropu. Německo se chystá k masivnímu navýšení výdajů

Německo se chystá k masivnímu navýšení výdajů na obranu a infrastrukturu, poté co se lídr konzervativní Křesťanskodemokratické unie (CDU) Friedrich Merz dohodl se Zelenými na obřích investicích v hodnotě až jednoho bilionu eur. Tato dohoda znamená zásadní odklon od tradiční fiskální zdrženlivosti Berlína a má za cíl nejen posílit obranu země, ale také podpořit hospodářský růst. 

před 5 hodinami

Následky ostřelování Kyjeva ruskou invazní armádou

Dohoda, která může vše zhoršit? Před deseti lety už k jednomu podpisu došlo, situaci to jen přitížilo

Návrh na příměří mezi Ukrajinou a Ruskem, který tento týden předložily Spojené státy a který Kyjev přijal, má podle amerického ministra zahraničí Marca Rubia vést k „ukončení tohoto konfliktu způsobem, který bude trvalý a udržitelný.“ Historie však ukazuje, že podobná dohoda již jednou selhala a místo trvalého míru přinesla pouze zhoršení situace.

před 6 hodinami

Vladimir Putin

Putin vodí Trumpa za nos. Získává tak čas pro pokračování invaze

Postoj Vladimira Putina k mírovému plánu Spojených států pro Ukrajinu vzbuzuje podezření, že se ruský prezident snaží ve vztahu k Donaldu Trumpovi taktizovat. Americký prezident se často chlubí svým „skvělým vztahem“ s Putinem, ale nyní se ukáže, zda má toto spojenectví skutečný význam, píše ve své analýze CNN.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Mike Waltz

Kreml dohodu odmítnul, podle USA je ale na spadnutí, tvrdí po jednání Witkoffa, které možná neproběhlo

Spojené státy mají „určitý opatrný optimismus“, že dohoda o příměří ve válce na Ukrajině je na spadnutí, uvedl ve čtvrtek pozdě večer poradce pro národní bezpečnost USA Mike Waltz. Kreml se přitom týž den k příměří postavil odmítavě, a to ještě dříve, než se zvláštní vyslanec amerického prezidenta Donalda Trumpa Steve Witkoff setkal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Zda schůzka nakonec proběhla není doteď jasné.

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

včera

EU se staví do role silného protihráče. Česko analyzuje dopady Trumpových cel, hledá podporu pro firmy

Spojené státy zavedly 25% cla na dovoz oceli a hliníku, na což Evropská unie reagovala silnými protiopatřeními. Mluvčí resortu průmyslu a obchodu Miluše Trefancová pro EuroZprávy.cz uvedla, že ministerstvo aktuálně analyzuje dopady na české výrobce a hledá možnosti podpory zasažených firem. Ekonom Libor Žídek pak upozornil na ohrožení evropského ocelářství a možný růst inflace v důsledku odvetných opatření EU. Zároveň varuje před rizikem eskalace obchodní války mezi USA a EU.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy