Sováka jsem měl za soudcovskou i odbornou autoritu, jeho kauza mě překvapuje, říká Pospíšil

Mají závažné problémy se zákonem. Elitní soudci z Vrchního soudu v Praze čelí obvinění z korupce. Ivan  Elischer je už z dřívějška obžalován ze zmanipulování odvolacích řízení a přijímaní úplatků, od soboty se do podezření dostal i Zdeněk Sovák. Jeho případ údajně souvisí s ovlivňováním kauz u soudu a korupcí. Detektivové z Národní centrály proti organizovanému zločinu zasahovali v budově Vrchního soudu v Praze a měli prohledávat jeho kancelář. Nejedná se však o ojedinělé kauzy. Například odsouzen za korupci byl i soudce Ondřej Havlín, který si vyslechl více jak pětiletý trest, z něhož je už propuštěný, anebo Jiří Berka, jenž za zmanipulované konkurzy dostal sedmiletý trest.

Jde o selhání jednotlivců, nikoli celé justice

Bývalý ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil ale odmítá, že by zaměstnanci justice měli s korupcí permanentní problémy. „Podívejte se, v České republice je tři tisíce soudců, a pokud selžou jednotlivci, tak nic nenaznačuje na to, že by majorita tuzemské justice páchala něco nemorálního či nezákonného. Je ale jasné, že občas se takový případ vyskytne, protože i soudci jsou lidé, tak to zkrátka je. Pak je na místě opravdu tvrdé potrestání a říkám to naprosto otevřeně, byť jsem politikem. Ale rozhodně bych se zdráhal hovořit o tom, že by se jednalo o nějaký narůstající jev soudců.“

Europoslance za TOP 09 překvapilo, že orgány činné v trestním řízení prošetřují Zdeňka Sováka. „Vždy byl vnímaný jako autorita soudcovského stavu, který psal odborné komentáře. Pro mě je opravdu nepřijatelné, aby elitní soudci, kteří projednávají závažné trestní kauzy, se dopouštěli jakékoli protiprávní činnosti. V žádném případě nevolám po krvi a ctím presumci neviny.“

Pokud by se ale prokázala vina a dotyčný arbitr by byl odsouzený, pak je člen Evropské lidové strany v Evropském parlamentu nekompromisní a volá po co nejtvrdším trestu. „Trestná činnost arbitra je podle mého názoru mnohem závažnější než protiprávní jednání obyčejného občana. Soudce totiž není obyčejným smrtelníkem. Je zkrátka symbolem spravedlnosti, a pokud by ji elitní soudci, kterým Zdeněk Sovák je, páchal, tak by úplně likvidovali důvěru občanů v jakoukoli spravedlnost v české justici. Protože míra závažnosti je u soudců mnohem větší. Ale opakuji, že zatím musíme ctít presumci neviny,“ upozorňuje.

Člen výboru pro právní záležitosti v Bruselu by považoval za špatný signál, pokud by se Sovákův případ vlekl. „Nepřál bych si, aby se vyšetřování a případný proces táhl dlouho jako například kauza Davida Ratha, čímž určitá důvěra v justici utrpěla a pokud by se něco podobného i nyní opakovalo, nebylo by to dobré. U Ratha jsme čekali roky na vyřešení. Doufám, že odpověď na otázku, zda doktor Sovák spáchal trestnou činnost anebo ne, přijde mnohem dříve. Zvláště u soudce je zapotřebí konat rychle.“

Sám ale uznává, že kauzy Pavla Elischera či Zdeňka Sováka mohou otřást důvěrou v českou justici. „Určitě ano, a proto neustále zdůrazňuji, že je zapotřebí rychle rozhodnout a pokud se dotyčný uzná vinným, tak jeho jednání tvrdě potrestat. Protože co si normální občan může pomyslet o pozemské spravedlnosti a o profesionalitě české justice, když vidí, jaké kauzy se i u elitních soudců odehrávají.“

Pospíšil varuje před falešnou kolegiální solidaritou. „To znamená, že je nemyslitelné, aby jim uložili mírnější trest anebo je zvýhodňovali. Naopak by měli vynést přísný verdikt, aby očistili justici od takových padlých soudců.“ Podle něj je naprosto nemyslitelné, aby se prohřešky soudců přehlížely. „Anebo aby například státní zastupitelství přimhouřilo nad tím oči, s odůvodněním, že se jedná o kolegu. Falešná stavovská solidarita opravdu není na místě,“ je přesvědčený.

Ani vysoký plat nezajistí imunitu vůči korupci

Už jako exministr spravedlnosti v Topolánkově i Nečasově vládě řešil množství soudcovských provinění, ať už se jednalo o trestnou činnost anebo se jednalo o kárné provinění či etické problémy, neboť jeho podřízení se nechovali, jak by měli.  V takových případech jako ministr vždy podával okamžitě kárnou žalobu, podněty k prošetření. „A ze všech ministrů spravedlnosti jsem těch podnětů podal nejvíce.“

Pospíšil tvrdí, že ministr musí být bdělý a pokud má podezření, že se děje něco nekalého, musí konat. „Protože si myslím, že na jedné straně, je soudcovská profese elitním povoláním, jedná se o velmi slušně honorovanou práci spojenou s principy soudcovské nezávislosti a na druhé straně o to větší trest musí přijít, pokud se prokáže pochybení soudce, ať už v trestně právní kauze anebo v otázce porušení morálky.“

Vzpomíná si, že ze své funkce řešil i podezření z korupce. „Měl jsem na stole trestní podezření z braní úplatků. A pokaždé jsem uvítal, když orgány činné v trestním řízení kauzu razantně a rychle vyřešily. A podobným způsobem by měla být řešena i kauza na Vrchním soudě.

Mnohé zaráží, že soudce, který pobírá plat přes osmdesát tisíc korun měsíčně, sklouzne ke korupci. Absolvent Právnické fakulty Západočeské univerzity, na níž byl v letech 2009 až 2010 děkanem, upozorňuje, že i soudci jsou lidé. „Výše platu podle mě nevede k tomu, že jste automaticky vyviněn z toho, že budete imunní vůči korupci. Myslím si, že zda korupci nějaký soudce páchá, je otázkou jeho morálního kreditu, integrity jeho osobnosti, ale výše platu v tom roli nehraje.“

Výše mzdy má odpovídat společenskému postavení a významu dané profese, který však nezaručí imunitu vůči různým svodům. Soudce má být dobře honorovaný, protože se jedná o mimořádně náročnou, významnou profesi. „I přesto se občas vyskytne jedinec, který podlehne vábení peněz a zpronevěří se etickému kodexu a právním pravidlům. Ale nejedná se jen o justici. Svodům podléhají i v jiných profesích.“

Část soudců, kteří jsou dlouhou dobu ve své funkci, může podlehnout zdání, že si mohou dovolit všechno. Bývalý šéf TOP 09 to však jednoznačně nevidí. „Osobně věřím tomu, že absolutní většina českých soudců jsou rozumní lidé, kteří si své prestižní profese váží. Důvěra v justici v posledních letech roste a většina arbitrů jsou nejenom kvalitní odborníci, právníci, ale i lidé s morální integritou.“

Přesto zdůrazňuje, že za každého se zaručit nemůže. „Proto tady existují mechanismy, jako jsou kárná řízení, která může iniciovat ministr u Nejvyššího správního soudu, včetně nezávislého státního zastupitelství i Policie ČR, které v případě podezření, že soudce se něčeho protiprávního dopouští, okamžitě zasáhnou.“

Exministrovi vadí, že reformy ustaly        

Bývalý místopředseda Poslanecké sněmovny je přesvědčený, že absolutní většina českých soudců vykonává svoji profesi dobře a i rozhodování české justice se zlepšuje. „Je to ale dáno tím, že do české justice, zvláště za mého působení, přišlo mnoho mladých lidí, kteří chtěli být soudci a neoblékali talár jen proto, že na ně už nezbylo místo v advokacii, a tak šli soudit. Být soudcem je prestižní záležitost pro mladého právníka.“

Zastupitel hlavního města Prahy míní, že důvěra v justici roste, i když systém má podle něj mnoho nedostatků i chyb. Doktor práv by si dovedl představit rychlejší rozhodování v některých kauzách. „Za mého působení v čele resortu ministra spravedlnosti se obecně zrychlilo soudní řízení v agendách. Po mém odchodu však reformy justice ustaly. Noví ministři spravedlnosti se do reforem nepouštěli a zdůrazňuji, že je mnoho věcí, které by šly zlepšit. V žádném případě nežiji v iluzi, že vše funguje skvěle.“

Exšéf Legislativní rady vlády tvrdí, že je nemožné, aby do současných kauz soudců, kteří čelí obvinění z korupce, zasahovala současná ministryně spravedlnosti Marie Benešová. „V žádném případě. Jelikož tady jde o podezření ze spáchání trestného činu a nejde o kárné řízení, tak tady se s tím musí vypořádat orgány činné v trestním řízení a plně věřím, že nebudou nic protahovat. Protože natahování kauz je snad ještě horší než podezření, že došlo ke spáchání nějakého trestného činu.“

Jiří Pospíšil pro EuroZprávy.cz tvrdí, že současnou kauzu bude bedlivě sledovat. „A jsem zvědavý, jak rychle se s ní státní zastupitelství i soudy vypořádají, neboť pro důvěryhodnost občanů v justici je termín řešení klíčový. Občané nesmějí mít pocit, že má někdo protekci.“