Stanjura: Vláda chce windfall tax od roku 2023

Dnes ráno přitom vicepremiér Marian Jurečka (KDU-ČSL) novinářům řekl, že připravovaná daň z mimořádných zisků by měla platit i pro letošní rok. Podle Jurečky se na tom dohodli v úterý večer lídři koaličních stran.

Podle Stanjury vláda účinnost takzvané windfall tax projednávala i s ústavními právníky a platnost daně i pro letošní rok by podle jejich názoru nebyla protiústavní. Stanjura ale označil za bezpečnější cestu zavést účinnost daně od roku 2023. Příjmy z daně podle něj mají sloužit k pokrytí mimořádných nákladů, které stát bude mít na zastropování cen energií.

Bývalá ministryně financí a předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová ČTK řekla, že účinnost daně od příštího roku považuje za jedinou možnou variantu. "Je to to z právního hlediska jediná možná varianta, protože jinak by to bylo z důvodu zřejmé retroaktivity v rozporu s ústavou," uvedla. Vládu kritizovala za komunikační zmatky ohledně platnosti daně, podle ní výroky některých členů koalice vytvořily paniku na pražské burze.

Schillerová také kritizovala Stanjuru za to, že chce windfall tax připojit k daňovému balíčku a neprojednávat jako samostatný zákon. "Na ničem takovém dohodnuti nejsme a považuji to za podraz. Ministr Stanjura zavádí novou a značně kontroverzní daň a je naprosto nepřijatelné, že nechce umožnit opozici, aby mohla předkládat pozměňovací návrhy," uvedla.

Stanjura dnes odmítl výhrady Hospodářské komory, která žádala snížení plánované šedesátiprocentní sazby daně. Je připraven s komorou jednat, podle něj je ale nutné zajistit prostředky na kompenzace vysokých cen energií, které budou čerpat i firmy. Stanjura také upozornil na to, že windfall tax plánují i další evropské země, Česko v tomto směru podle něj není výjimkou.

Ministerstvo financí chce daň z neočekávaných zisků uplatňovat v letech 2023 až 2025. Má se vztahovat na některé energetické, petrolejářské či těžební firmy a banky. Podle odhadů ministerstva financí by daň příští rok měla vynést 85 miliard korun, dalších 15 miliard korun mají přinést evropské cenové stropy pro výrobce energií. Výnosy chce kabinet využít k pokrytí nákladů na zastropování cen energií, které začaly růst v důsledku konfliktu na Ukrajině.