Stát se musí omluvit za Zemanovy výroky o Šarapatkovi, NS odmítl dovolání

Stát se musí omluvit za výrok prezidenta Miloše Zemana o jeho bývalém poradci Zdeňku Šarapatkovi. Nejvyšší soud (NS) odmítl dovolání ministerstva financí, které žalobě nynějšího člena Rady České televize čelilo. Přímo hlavu státu zažalovat nelze.

Prezident v listopadu 2017 v televizi Barrandov řekl, že Šarapatku vyhodil pro neschopnost, ten ale z úřadu vlády v době, kdy byl Zeman premiérem, odešel po dohodě. 

"Dovolání bylo odmítnuto. Nejvyšší soud v rozhodnutí mimo jiné píše, že nemá žádný úvahový potenciál, který by mohl současnou judikaturu změnit," řekl serveru SeznamZpravy.cz Šarapatkův právní zástupce Artur Ostrý. V minulosti podle serveru podal v kauze návrh na exekuci, která byla pozastavena do doby, než NS rozhodne. Pokud se ministerstvo financí neomluví, bude podle Ostrého řízení znovu otevřeno.

"Je to malý krok pro spravedlnost, ale velký skok pro občana (...). Miloš Zeman o mně lhal a musí se omluvit," reagoval na rozhodnutí soudu Šarapatka na twitteru.

Je to malý krok pro spravedlnost, ale velký skok pro občana... :-) : Nejvyšší soud odmítl dovolání MF, resp. Hradu a potvrdil rozsudky nižších soudů: Miloš Zeman o mně lhal a musí se omluvit. Děkuji JUDr. Artur Ostrý za nasazení a odvahu a vám všem, kteří jste byli s námi... pic.twitter.com/2kcOuRaPUJ

— zdeněk šarapatka (@zdeneksarapatka) September 7, 2020

Rozhodnutí Nejvyššího soudu o odmítnutí dovolání ve sporu o omluvu za prezidentův výrok na adresu Zdeňka Šarapatky ministerstvo financí obdrželo, sdělil ČTK mluvčí resortu Jakub Vintrlík. "Ministerstvo financí toto rozhodnutí respektuje," doplnil. "Omluva půjde doporučeným dopisem a zároveň ji ministerstvo financí zveřejní na svých webových stránkách," upřesnil mluvčí ministerstva Michal Žurovec. Předpokládá, že dopis ministerstvo pošle v tomto týdnu a na svém webu omluvu zveřejní jeden nebo dva dny po odeslání. "Vycházím z toho, že první by si to měl přečíst pan Šarapatka," dodal Žurovec.

Šarapatka byl poradcem tehdejšího premiéra Zemana v době takzvané kauzy Olovo, kdy v okruhu Zemanových poradců vznikl dokument s plánem diskreditační kampaně proti tehdejší místopředsedkyni Sněmovny Petře Buzkové (ČSSD). Výpověď podle své žaloby Šarapatka zdůvodnil ztrátou důvěry v čestnost, statečnost, pravdomluvnost a otevřený postoj Zemana ve vztahu ke kauze Olovo.

O tom, že se ministerstvo musí omluvit, rozhodl Obvodní soud pro Prahu 1 loni v květnu, pražský městský soud rozhodnutí na začátku letošního roku potvrdil. Ministerstvo financí v tehdy zamítnutém odvolání argumentovalo tím, že Šarapatka neprokázal nesprávnost úředního postupu podle zákona o odpovědnosti státu za škodu. Soudce však tehdy poukázal na judikaturu NS, podle níž se za úřední postup považují i širší aktivity prezidenta.

Zástupkyně ministerstva tehdy také upozornila, že v obdobném sporu mezi státem a vnučkou novináře Ferdinanda Peroutky Terezií Kaslovou Obvodní soud pro Prahu 1 loni v říjnu nepravomocně rozhodl, že veřejný projev prezidenta nemůže být nesprávným úředním postupem. Pražský městský soud ale následně částečně vyhověl odvolání Kaslové a rozhodl, že se ministerstvo má omluvit za to, že Zeman opakovaně označil novináře Ferdinanda Peroutku za autora článku "Hitler je gentleman". Spor je nyní také u Nejvyššího soudu, který dosud nerozhodl. Dovolání podala Kaslová i ministerstvo financí.

Zeman už dříve čelil žalobám kvůli svým výrokům. Například v roce 2007 rozhodl soud o tom, že se Zeman musí omluvit novináři Ivanu Brezinovi za výrok, že psal za úplatu články podporující dostavbu jaderné elektrárny Temelín.

V roce 2000, téměř tři roky po soudním rozhodnutí, se Zeman omluvil někdejšímu spolustraníkovi Jozefu Wagnerovi za prohlášení, že ho po vyloučení z ČSSD nechtěli přijmout ani komunističtí poslanci. V červnu 2000 zveřejnil Zeman na příkaz soudu v televizi Nova omluvu místopředsedovi ODS Miroslavu Mackovi. Prohlásil o něm, že zprivatizoval v roce 1992 Knižní velkoobchod díky intervenci některých politických činitelů a privatizaci označil za "jednoznačné tunelování".

Související

Václav Klaus

Komunální volby má za sebou Zeman i Klaus. Odvolila i řada lídrů stran

Probíhající komunální a senátní volby v České republice přilákaly již během pátečního odpoledne k volebním urnám řadu významných politických osobností i bývalých hlav státu. Mezi prvními hlasujícími se objevili někdejší prezidenti Miloš Zeman a Václav Klaus, ale i lídři politických stran jako Tomio Okamura, Zdeněk Hřib či Robert Šlachta. Návštěvu volebních místností mnozí z nich využili k vyjádření svých politických očekávání i k věcným či kritickým komentářům.

Více souvisejících

Miloš Zeman ,  Zdeněk Šarapatka ,  Ministerstvo financí ,  Nejvyšší soud ,  prezident čr

Aktuálně se děje

před 25 minutami

Christa Pikeová

Záznamy tísňových volání odhalily, proč Pikeová při neúspěšné popravě hodinu trpěla

Záznamy tísňových volání odhalily značný zmatek a komunikační chaos, který panoval mezi vězeňským personálem a záchrannými složkami po nezdařené popravě padesátileté Christy Pikeové v americkém státě Tennessee. Pikeová byla koncem září odsouzena k trestu smrti letální injekcí, avšak po aplikaci dvou dávek pentobarbitalu nezemřela a musela být narychlo převezena do nemocnice. Podle BBC však trvalo minimálně hodinu, než se jí dostalo pomoci.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Nový papež Lev XIV. se poprvé ukázal světu.

Papež Lev je hospitalizován v nemocnici. Kvůli nálezu podstoupí operaci plic

Papež Lev XIV. byl v úterý dopoledne přijat do římské nemocnice Agostina Gemelliho, kde jej v nejbližších hodinách čeká chirurgický zákrok k odstranění malého plicního útvaru. Jedná se o vůbec první hospitalizaci sedmdesátiletého pontifika od jeho zvolení do čela katolické církve, přičemž lékaři objevili nález v počátečním a dobře ohraničeném stadiu.

před 2 hodinami

Velké vlny

Evropské vlády se začínají připravovat na možný kolaps oceánských proudů

Evropské vlády se začínají připravovat na možný výrazný pokles výkonu nebo úplný kolaps Atlantické poledníkové zpětné cirkulace, známé pod zkratkou AMOC. Tento rozsáhlý systém oceánských proudů transportuje teplou vodu z tropických oblastí směrem na sever a brání tomu, aby evropský kontinent zamrzl. Vědci i politici podle webu Politico varují, že oslabení tohoto mořského tepelného čerpadla by mělo pro evropské zemědělství, infrastrukturu i celou ekonomiku katastrofální následky. Situace, která byla dříve považována za vzdálenou hrozbu, se tak stává předmětem konkrétních bezpečnostních analýz.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Prezident Trump

Trump projevil zájem o setkání s Kim Čong-unem. Ten druhý den představil raketu schopnou zasáhnout USA

Severokorejský vůdce Kim Čong-un navštívil nově otevřené muzeum obranného průmyslu, kde státní média představila mezikontinentální balistickou raketu schopnou zasáhnout území Spojených států. K této události došlo pouhý den poté, co americký prezident Donald Trump naznačil možnost, že by se s ním mohl během své plánované cesty do Asie v polovině listopadu setkat. Trump má v úmyslu navštívit summit Rady pro asijsko-pacifickou hospodářskou spolupráci (APEC) v Číně.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko od vyhlášení Trumpova "příměří" šestkrát zaútočilo na energetickou infrastrukturu. Bílý dům mlčí

Americký prezident Donald Trump oznámil o víkendu překvapivé příměří v energetické oblasti mezi Ruskem a Ukrajinou. Podle jeho vyjádření na sociálních sítích vstoupila dohoda v platnost okamžitě a obě strany s ní měly souhlasit. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj však uvedl, že o tomto návrhu předem nevěděl a celá zpráva pro něj byla novinkou. Moskva se k celému oznámení v prvních hodinách odmítala blíže vyjadřovat, navíc jej ani nedodržuje.

před 7 hodinami

včera

včera

Cristiano Ronaldo

Veletoče kolem Ronalda. Vypadalo to na konec v reprezentaci, nakonec hodlá pokračovat

Rekordně dlouhá reprezentační přestávka je za námi a v některých případech by se chtělo říct, že „konečně“. Třeba portugalská hvězda Cristiano Ronaldo je určitě ráda, že přijde na jiné myšlenky, než na to, jak to bude s jeho budoucností v portugalském národním týmu. Ronaldo totiž po údajných neshodách s trenérem Jorgem Jesusem během nedávného srazu reprezentaci opustil. Nelíbilo se mu konkrétně, že ho kouč nenasadil do zápasu v Norsku. Proto následně sraz opustil a vypadalo to, že si zavřel dveře do národního týmu. Sám Ronaldo ale nakonec uvedl, že je připraven přijmout trest za své jednání. 

včera

včera

včera

Heinrich Schliemann

Bájná Trója existovala. Archeologové začali mít jasno před 155 lety

Přesně před 155 lety, dne 11. října roku 1871, začal amatérský archeolog jménem Heinrich Schliemann kopat na území dnešního Turecka na místě, kde se měla ve starověku rozkládat bájná Trója. Tu nakonec skutečně objevil, i když tak trochu podvodem, a kromě významných nálezů jeho práce přinesla řadu nenahraditelných škod.

včera

Andrej Babiš

Je to nesmysl, udeřil Babiš ohledně emisních povolenek

Posílit ochranu práv dětí a vyjasnit některé výkladové nejasnosti v legislativě spojené s řízením péče soudu o nezletilé je hlavním cílem novely občanského zákoníku a souvisejících zákonů, jejíž návrh schválila Babišova vláda na pondělním zasedání. Zabývala se také například plněním Národního plánu obnovy nebo návrhem na další rozvoj Registru zastupování. 

včera

včera

Christa Pikeová

Pokusí se Pikeovou popravit znovu? Amerika se chystá na vleklý právní boj

Případ padesátileté Christy Pikeové, která v americkém státě Tennessee nedávno jako jediná v novodobé historii přežila nezdařený pokus o popravu smrtící injekcí, zaměstnává tamní justici a vyvolává v zemi hluboké etické debaty. Vedení státu nyní čelí zásadní otázce, zda se o vykonání trestu smrti pokusí znovu, zatímco její právní zástupci zahájili v nashvillském soudu právní boj s cílem jakémukoli dalšímu pokusu zabránit a zajistit řádné uchování důkazních materiálů.

včera

Prezident Trump promluvil na společném zasedání Kongresu

Trump na klimatické změny nevěří, jeho válka ale činí svět zelenějším

Válka v Íránu, která měla podle původních předpokladů představovat pouze krátký a rychlý úder směřující k pádu tamního režimu, přerostla v táhnoucí se konflikt hluboce otřesikující globální energetický systém. Současný stav vyvolává zcela paradoxní otázku, zda by tento ozbrojený konflikt mohl amerického prezidenta Donalda Trumpa – známého odpůrce klimatických opatření – na mezinárodní scéně nechtěně pasovat do role „klimatického prezidenta“.

včera

Nobelovu cenu za ekonomii dostali američtí ekonomové, ovlivnili moderní chápání hospodářské politiky

Cena Švédské národní banky za rozvoj ekonomických věd na památku Alfreda Nobela, všeobecně známá jako Nobelova cena za ekonomii, byla letos udělená americkým ekonomům Robertu E. Hallovi a Michaelu Woodfordovi. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy