Stát se musí omluvit za Zemanovy výroky o Šarapatkovi, NS odmítl dovolání

Stát se musí omluvit za výrok prezidenta Miloše Zemana o jeho bývalém poradci Zdeňku Šarapatkovi. Nejvyšší soud (NS) odmítl dovolání ministerstva financí, které žalobě nynějšího člena Rady České televize čelilo. Přímo hlavu státu zažalovat nelze.

Prezident v listopadu 2017 v televizi Barrandov řekl, že Šarapatku vyhodil pro neschopnost, ten ale z úřadu vlády v době, kdy byl Zeman premiérem, odešel po dohodě. 

"Dovolání bylo odmítnuto. Nejvyšší soud v rozhodnutí mimo jiné píše, že nemá žádný úvahový potenciál, který by mohl současnou judikaturu změnit," řekl serveru SeznamZpravy.cz Šarapatkův právní zástupce Artur Ostrý. V minulosti podle serveru podal v kauze návrh na exekuci, která byla pozastavena do doby, než NS rozhodne. Pokud se ministerstvo financí neomluví, bude podle Ostrého řízení znovu otevřeno.

"Je to malý krok pro spravedlnost, ale velký skok pro občana (...). Miloš Zeman o mně lhal a musí se omluvit," reagoval na rozhodnutí soudu Šarapatka na twitteru.

Je to malý krok pro spravedlnost, ale velký skok pro občana... :-) : Nejvyšší soud odmítl dovolání MF, resp. Hradu a potvrdil rozsudky nižších soudů: Miloš Zeman o mně lhal a musí se omluvit. Děkuji JUDr. Artur Ostrý za nasazení a odvahu a vám všem, kteří jste byli s námi... pic.twitter.com/2kcOuRaPUJ

— zdeněk šarapatka (@zdeneksarapatka) September 7, 2020

Rozhodnutí Nejvyššího soudu o odmítnutí dovolání ve sporu o omluvu za prezidentův výrok na adresu Zdeňka Šarapatky ministerstvo financí obdrželo, sdělil ČTK mluvčí resortu Jakub Vintrlík. "Ministerstvo financí toto rozhodnutí respektuje," doplnil. "Omluva půjde doporučeným dopisem a zároveň ji ministerstvo financí zveřejní na svých webových stránkách," upřesnil mluvčí ministerstva Michal Žurovec. Předpokládá, že dopis ministerstvo pošle v tomto týdnu a na svém webu omluvu zveřejní jeden nebo dva dny po odeslání. "Vycházím z toho, že první by si to měl přečíst pan Šarapatka," dodal Žurovec.

Šarapatka byl poradcem tehdejšího premiéra Zemana v době takzvané kauzy Olovo, kdy v okruhu Zemanových poradců vznikl dokument s plánem diskreditační kampaně proti tehdejší místopředsedkyni Sněmovny Petře Buzkové (ČSSD). Výpověď podle své žaloby Šarapatka zdůvodnil ztrátou důvěry v čestnost, statečnost, pravdomluvnost a otevřený postoj Zemana ve vztahu ke kauze Olovo.

O tom, že se ministerstvo musí omluvit, rozhodl Obvodní soud pro Prahu 1 loni v květnu, pražský městský soud rozhodnutí na začátku letošního roku potvrdil. Ministerstvo financí v tehdy zamítnutém odvolání argumentovalo tím, že Šarapatka neprokázal nesprávnost úředního postupu podle zákona o odpovědnosti státu za škodu. Soudce však tehdy poukázal na judikaturu NS, podle níž se za úřední postup považují i širší aktivity prezidenta.

Zástupkyně ministerstva tehdy také upozornila, že v obdobném sporu mezi státem a vnučkou novináře Ferdinanda Peroutky Terezií Kaslovou Obvodní soud pro Prahu 1 loni v říjnu nepravomocně rozhodl, že veřejný projev prezidenta nemůže být nesprávným úředním postupem. Pražský městský soud ale následně částečně vyhověl odvolání Kaslové a rozhodl, že se ministerstvo má omluvit za to, že Zeman opakovaně označil novináře Ferdinanda Peroutku za autora článku "Hitler je gentleman". Spor je nyní také u Nejvyššího soudu, který dosud nerozhodl. Dovolání podala Kaslová i ministerstvo financí.

Zeman už dříve čelil žalobám kvůli svým výrokům. Například v roce 2007 rozhodl soud o tom, že se Zeman musí omluvit novináři Ivanu Brezinovi za výrok, že psal za úplatu články podporující dostavbu jaderné elektrárny Temelín.

V roce 2000, téměř tři roky po soudním rozhodnutí, se Zeman omluvil někdejšímu spolustraníkovi Jozefu Wagnerovi za prohlášení, že ho po vyloučení z ČSSD nechtěli přijmout ani komunističtí poslanci. V červnu 2000 zveřejnil Zeman na příkaz soudu v televizi Nova omluvu místopředsedovi ODS Miroslavu Mackovi. Prohlásil o něm, že zprivatizoval v roce 1992 Knižní velkoobchod díky intervenci některých politických činitelů a privatizaci označil za "jednoznačné tunelování".

Související

Více souvisejících

Miloš Zeman Zdeněk Šarapatka Ministerstvo financí Nejvyšší soud prezident čr

Aktuálně se děje

včera

včera

Donald Trump a Friedrich Merz

Bylo by lepší nechat Ukrajinu a Rusko bojovat, řekl Trump Merzovi

Americký prezident Donald Trump naznačil, že místo snahy o okamžité dosažení míru by možná bylo „lepší nechat Ukrajinu a Rusko chvíli bojovat“. Jeho výrok zazněl během schůzky v Oválné pracovně, kde jej německý kancléř Friedrich Merz vyzval, aby zvýšil tlak na Moskvu.

včera

Bílý dům (The White House), Wahsington D.C., USA

Chaos a nesourodost: Trumpova administrativa si sama podráží nohy i vzájemně protiřečí

Chaotický a nesourodý přístup administrativy Donalda Trumpa opakovaně dokládá selhávání na nejvyšší úrovni státní správy. Případy, kdy ministr pro efektivitu vlády Elon Musk „omylem“ zruší program prevence eboly, či ministryně pro vnitřní bezpečnost Kristi Noemová obviní nesprávnou osobu z vyhrožování prezidentu Trumpovi, ilustrují chaotickou povahu rozhodování a neschopnost koordinace mezi jednotlivými složkami administrativy.

včera

Friedrich Merz (CDU)

Německý kancléř Merz míří do Trumpova "lvího doupěte"

Když se německý kancléř Friedrich Merz ve čtvrtek posadí v Oválné pracovně ke schůzce s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, nebude to žádná běžná diplomatická návštěva. Vzhledem k napětí v minulosti, Trumpovu nelibosti vůči Německu a výbušným tématům, jako je AfD, NATO nebo cla na evropská auta, hrozí debata snadno sklouznout do nepříjemných výměn. Přesto však existují náznaky, že by si Merz a Trump – oba bohatí, protiimigrační golfisté – mohli lidsky sednout.

včera

Donald Trump

Musk mě zklamal. Nevím, jestli budeme mít ještě dobré vztahy, prohlásil Trump

Americký prezident Donald Trump vyjádřil hluboké zklamání nad nedávnou kritikou, kterou na jeho legislativní návrh vznesl technologický magnát Elon Musk. V emotivním prohlášení pro novináře Trump uvedl, že Musk znal každý detail zákona, a přesto s ním veřejně vystoupil až poté, co se ukázalo, že balík zasáhne elektromobily a dotace spojené s jejich prodejem.

včera

včera

Donald Trump

Trumpův zákaz cestování do USA: Proč vybral zrovna těchto 12 zemí?

Prezident Spojených států Donald Trump zavedl nový zákaz cestování, který má zasáhnout převážně africké a blízkovýchodní země. Dvanáct států bude čelit úplnému zákazu vstupu do USA, zatímco pro dalších sedm budou platit částečná omezení. Nové opatření vstoupí v platnost v pondělí a prezident ho označil za zásadní krok k zajištění národní bezpečnosti.

včera

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Rusko vyhrožuje Ukrajině odvetou za útoky dronů

Napětí mezi Ruskem a Ukrajinou opět eskalovalo poté, co Moskva varovala, že na nedávné ukrajinské útoky bezpilotními letouny odpoví „jak a kdy uzná za vhodné“. Tato slova pronesl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov a nepřímo tak potvrdil, že Vladimir Putin tlumočil prezidentu Donaldu Trumpovi své odhodlání k odvetné akci.

včera

virus HIV

Vědci hlásí přelomový objev v boji proti HIV

Významný krok směrem k možnému vyléčení HIV učinili vědci z australského institutu Petera Dohertyho pro infekce a imunitu v Melbourne. Ve výzkumu publikovaném v prestižním vědeckém časopise Nature Communications oznámili, že našli dosud nevídaný způsob, jak přimět virus HIV, aby se „odhalil“ uvnitř lidských bílých krvinek – tedy buněk, v nichž se doposud dokázal skrývat před imunitním systémem i dostupnými léky.

včera

Letecká základna Ivanovo, Ivanovo oblast; 8. 7. 2023

Ukrajinci pouze poškodili naše bombardéry, tvrdí Moskva. Satelitní snímky ukazují opak

Ruské bombardéry byly při ukrajinském útoku poškozeny, nikoli zničeny, uvedl náměstek ministra zahraničí Sergej Rjabkov. Satelitní snímky však potvrzují vážné škody a devastaci. SBU tvrdí, že zničila 13 bombardérů, anonymní američtí činitelé hovoří o 20 zasažených a 10 zničených strojích. Podle nich byl útok „významný“ a mohl by přimět Moskvu k tvrdšímu postoji v jednáních.

včera

včera

včera

V Moskvě proběhla vojenská přehlídka u příležitosti výročí konce druhé světové války. (9.5.2025)

Rusko v závodě o nadvládu na nebi nad Ukrajinou spoléhá na Čínu

Rusko při výrobě nových dronů spoléhá na čínské dodavatele, kteří mu poskytují technologie a komponenty pro vojenské účely. Ukrajinská rozvědka upozorňuje na využívání skořápkových společností a obcházení sankcí. Zatímco Ukrajina stále dominuje v produkci dronů, Rusko rychle dohání technologický náskok a posiluje své kapacity.

včera

včera

včera

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinci změnili podobu budoucích válek. Mnohem větší roli sehrají zpravodajské služby

Ukrajina během posledního týdne razantně změnila paradigma budoucích konfliktů. Útoky SBU na ruské základny a Kerčský most ukázaly, že války budoucnosti budou rozhodovány zpravodajskými operacemi a asymetrickými údery. Klasické armády se ocitnou v roli pouhých „správců fronty“, zatímco skutečná síla se přesune do rukou tajných služeb a jejich neviditelných agentů.

včera

včera

Armáda, ilustrační fotografie.

Armáda má být atraktivnější. Vojáci si finančně polepší, rozhodla vláda

Vojáci a příslušníci bezpečnostních sborů Ministerstva vnitra si od července finančně polepší. Na další navýšení příjmů se pak mohou těšit od Nového roku. Na modelu, jak zvýšit atraktivitu služby, se vláda shodla na středečním jednání. Kabinet se zabýval také stavem příprav dopravní infrastruktury potřebné k hladkému průběhu dostavby jaderné elektrárny Dukovany.

včera

Letecká základna Olenya, Murmanská oblast; 15. 8. 2024

Zlom ve válce na Ukrajině. Experti hodnotí triumfální operaci na ruském území

Ukrajina slaví úspěch operace Pavučina, která během nedělního útoku zasáhla několik ruských bombardérů a strategických leteckých systémů. Odborníci ji označují za možný zlomový bod konfliktu, protože podle nich odhalila nedostatky v ruské protivzdušné obraně a schopnosti čelit podobným útokům. Rusko, jak se dalo předpokládat, již ohlásilo přípravy na odvetná opatření.

včera

Středeční bouřky naplnily potenciál. Kroupy měly i čtyři centimetry

Potenciál středečních velmi silných bouřek se podle meteorologů naplnil, ačkoliv zaznamenané nárazy větru nakonec nedosáhly očekávané až stokilometrové rychlosti. Další bouřky hrozí v Česku dnes, a to konkrétně na východě republiky. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy