Státní pohřeb? Karel Gott je obětí Babišova buranství, Hyeny. Mezi politiky to pořádně vře

Názor na to, zda by měl mít zpěvák Karel Gott státní pohřeb do značné míry rozděluje celou společnost. Už od středy se na sociálních sítích objevují důvody pro i proti státnímu pohřbu. Názory se různí i mezi českými politiky.

Česká vláda rozhodla, že pokud s tím bude rodina Karla Gotta souhlasit, Česko se se zpěvákem rozloučí státním pohřbem, na jehož datum připadne i státní smutek. S nápadem přišli jak premiér Andrej Babiš, tak i ministr kultury Lubomír Zaorálek, který dodal, že věc už s Gottovou rodinou konzultuje.

Jenže ne všem se myšlenka, že by měl mít Gott státní pohřeb, líbí. „Státní pohřeb. Hm. V katedrále. Hm. Dnes je jasnější než kdy předtím, že Babiš, Zeman, komunisti a neonormalizace patří k sobě. Měl jsem o tom cosi v úvodní kapitole knihy Možná přijde i diktátor. Mnozí to chybně považovali za fantasmagorii. Chybí jen ta azbuka. Da, budět lučše!“ komentuje krok vlády amerikanista a někdejší studentský vůdce Tomáš Klvaňa.

Kritický je i český publicista a člen rady České televize Zdeněk Šarapatka. „Umřel Karel Gott. Smutné. Už dvacet minut po zprávě navrhuje Babiš statní pohřeb. Ve.. svatovítské katedrále. Pod střechou Boha promluví k předním lavicím s Burešem a Falmerem,“ uvedl s odkazem na premiéra Andreje Babiše a předsedu komunistů Vojtěcha Filipa.

Nemám vyhraněný názor na státní pohřeb, ale věřím, že kardinál Duka vysvětlí panu premiérovi, že v kostelích i katedrálách mívají pohřeb lidé hlásící se ke katolické církvi.

— Ivan Pilip (@ivan_pilip) October 2, 2019

A tím nekončí. „Dominik Duka. A za plačky budou okázalí ateisti z Hradu. Bude žal, moudro i patos. Mynářovi strpí projednou pod okny lid: přibudou policejní kontroly a ocelové kordony. Gottovým věrným, profíkům i čučkařům z ulice, obrátí naruby tašky i kapsy. Karel Gott byl prý skromný chlápek, říkali v televizi. Ć est La Vie,“ posteskl si Šarapatka na facebooku.

Někteří opoziční politici se domnívají, že si Babiš chce na Gottově smrti jen nahnat politické body. „Upřímnou soustrast pozůstalým. Obávám se však, že pan Karel Gott bude další obětí Prchalova marketingu a Babišova buranství,“ zlobí se předseda poslanců TOP 09 Miroslav Kalousek.

‪Podobně to vidí i poslankyně STAN Věra Kovářová Železná. „České televizi jsem dnes dopoledne ke skonu Karla Gotta řekla, že odešla velká osobnost, a vyjádřila jsem také upřímnou soustrast jeho blízkým. S odstupem několika hodin bych ráda doplnila ještě přání, aby jeho odchod nebyl zneužit politicky. Podrobněji to rozvádět nechci, protože se to v tuto chvíli nesluší, a navíc si myslím, že kdo chce, ten moje slova pochopí. Spěte sladce, Mistře!‬“ vzkázala už ve středu.

To, co se kolem Gottovy smrti dějem, znepokojuje i Piráta Radka Holomčíka. „Nikdy by mě nenapadlo, že když někdo umře, nebudu jenom jemu přát "lehkou zem" a jeho rodině upřímnou soustrast, ale i politikům, aby se nechovali jako zas*ané hyeny...“ odplivl si na facebooku poslanec.

Naopak poslankyně ODS Jana Černochová se diví, jaké hádky se kolem Gotta strhly. „Vždycky jsem toto přirovnání používala jako velikou nadsázku, ale dneska jsem si uvědomila, že je to s námi asi mnohem horší. Je mi smutno z toho, že si v Česku závidíme i hezké počasí na pohřbu‍ a je mi trapně z toho, že necítíme žádný stud debatovat a polemizovat o pohřbu (a jeho státnosti a nestátnosti..) a zásluhách člověka, který naposledy vydechnul před pár hodinami. Hyeny,“ zlobí se politička.

Rozbouřené emoce se pokouší uklidnit právník a zástupce veřejné ochránkyně práv Stanislav Křeček. „Vážení, to že někdo nebyl fantastickým obdivovatelem K. Gotta nebo má jiný názor na vhodnost státního pohřbu přece neznamená že je krysou nebo hyenou . Braňme respekt a svobodu i odlišným názorům pravě v době kdy se za odlišné názory málem začíná upalovat..“ vzkazuje politikům.

Související

Signatář Charty 77 Daniel Kroupa nechce soudit umělce, kteří podepsali Antichartu sloužící k dehonestaci opozice. Rozhovor

Umělci před 45 lety morálně selhali. Z Anticharty se někteří pokoušeli vylhat. Gott sehrál režimu trapnou roli, říká Kroupa

Podlehli tlaku komunistického režimu a nechali se jím ostudně zneužít. Přesně před 45 lety morálně selhali umělci, především herci, když v Národním divadle v pátek 28. ledna 1977 podepsali Antichartu, která dehonestovala opozici, jež na sebe upozornila občanskou iniciativou Charta 77 kritizující systém. O týden později 4. února 1977 v pražském Divadle hudby normalizátory podpořili i textaři, hudebníci a zpěváci včetně Karla Gotta. Někdejší signatář Charty 77 Daniel Kroupa dovede pochopit, že někteří měli vážné důvody k tomu, aby špatný skutek v podobě Anticharty udělali. „Mrzí mě, když se z toho někteří lidé i po letech pokoušeli vylhat a při tom se do té hanebnosti propadali ještě hlouběji. Gott sehrál režimu trapnou roli. Chtěl zpívat, mít se dobře,“ říká v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz bývalý politik Daniel Kroupa.

Více souvisejících

Karel Gott státní pohřeb Andrej Babiš Lubomír Zaorálek Tomáš Klvaňa Zdeněk Šarapatka Miroslav Kalousek Věra Kovářová Radek Holomčík (Piráti) Jana Černochová Stanislav Křeček

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Jaro, ilustrační fotografie

Výhled počasí do konce března. Meteorologové řekli, co máme čekat

Březen je prvním měsícem meteorologického jara a počasí by tomu mělo v následujících dnech a týdnech odpovídat. Na horách se očekává obleva, v nížinách už bude přes den většinou přes 10 stupňů. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

včera

včera

Donald Trump

Velká vlna útoků na Írán teprve přijde, prohlásil Trump

Velká vlna útoků v rámci probíhající vojenské operace proti Íránu teprve přijde, řekl americký prezident Donald Trump. Přiznal, že jej překvapily íránské útoky na jiné země v arabském regionu. Podle Trumpa nebylo možné se s Íránci dohodnout. 

včera

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Po íránské párty Trumpa s Netanjahuem může přijít zničující kocovina

Fyzická likvidace vybraných politických špiček Íránu v čele s duchovním vůdcem Alím Chameneím a rozsáhlé vzdušné údery proti vojenským kapacitám této země jsou demonstrací enormní síly Spojených států a Izraele. Historická zkušenost posledního čtvrtstoletí nedává příliš důvodů k optimismu ohledně dalšího vývoje v blízkovýchodním regionu. Nepříjemné důsledky mohou být citelné také daleko za jeho hranicemi.

včera

raketový systém Patriot

EU se chystá na citelný nárůst cen energií. Válka v Íránu znervózňuje i Ukrajinu

Válka amerického prezidenta Donalda Trumpa proti Íránu by mohla vážně ohrozit obranyschopnost Ukrajiny. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že intenzivní konflikt na Blízkém východě hrozí vyčerpáním zásob střel pro systémy protivzdušné obrany Patriot. Tyto americké interceptory jsou přitom pro Ukrajinu zcela zásadní při ochraně před ruskými raketovými útoky, kterým země čelí již čtvrtým rokem.

včera

Úřad vlády

Vláda se vyslovila pro zrušení nominačního zákona, chce přísnější postihy za neplacení výživného

Pondělní zasedání kabinetu Andreje Babiše se neslo ve znamení řešení krizové situace na Blízkém východě, která vyvstala po vojenských střetech mezi Íránem a spojeneckými silami USA a Izraele. Hlavním bodem vládní agendy byla organizace návratu českých občanů, kteří v zasažené oblasti uvízli. Kromě těchto naléhavých mezinárodních otázek se však ministři věnovali i standardnímu legislativnímu programu, který zahrnoval několik významných poslaneckých návrhů.

včera

Policie ČR

Kvůli situaci v Íránu pošle vláda do ulic policisty s dlouhými zbraněmi

Vláda premiéra Andreje Babiše se od pondělního rána intenzivně zabývá vyhrocenou situací na Blízkém východě. Hlavním impulsem pro sérii mimořádných jednání se staly víkendové údery Spojených států a Izraele na íránské cíle, které vyvolaly následnou odvetu Teheránu směřovanou na několik států v oblasti Perského zálivu. Průběh událostí donutil český kabinet k okamžité aktivitě, která začala brzkým zasedáním Bezpečnostní rady státu.

včera

Íránské útočné drony Arash

Írán patří mezi nejsilnější státy Blízkého východu. Proč je proti Izraeli zcela bezbranný?

Spojené státy a Izrael získaly nad íránským územím naprostou vzdušnou převahu. Většina íránských obranných systémů, které pocházely z Ruska, byla zničena již při předchozích izraelských úderech v uplynulém roce. Americké a izraelské letouny se nyní mohou v oblasti pohybovat s minimálním rizikem po celou dobu trvání konfliktu. Ačkoliv se odhaduje, že Írán má k dispozici masivní armádu, čítající podle některých odhadů v kombinaci se záložáky a islámskými revolučními gardami až tři čtvrtě milionu mužů, vůči leteckým útokům zůstal zcela bezbranný.

včera

Stíhací letoun F-15 Eagle, ilustrační fotografie

Kuvajt sestřelil tři americké stíhačky F-15

Americké centrální velitelství Centcom potvrdilo, že nad územím Kuvajtu došlo k sestřelení tří amerických stíhaček F-15. Podle oficiálního prohlášení byly stroje zasaženy kuvajtskou protivzdušnou obranou během operací souvisejících s íránskými aktivitami. Incident je prozatím klasifikován jako nechtěná střelba do vlastních řad, ke které došlo v rámci probíhajícího ozbrojeného konfliktu.

včera

Dron LUCAS

Írán ochutnal vlastní medicínu. Američané jim okopírovali Šáhidy, teď s nimi vybombardovali Teherán

Americké centrální velitelství (CENTCOM) potvrdilo, že sobotní nálety na Írán v rámci operace „Epic Fury“ přinesly historicky první bojové nasazení nového autonomního kamikadze dronu. Tento systém, označovaný jako LUCAS (Low-cost Unmanned Combat Attack System), byl vyslán k likvidaci klíčových cílů, mezi které patřila velitelská stanoviště Islámských revolučních gard, íránská protivzdušná obrana a odpalovací základny raket a bezpilotních prostředků.

včera

Hormuzský průliv

Trhy panikaří. Írán zastavil dopravu Hormuzským průlivem, ceny ropy prudce rostou

Světové ceny ropy zaznamenaly prudký nárůst poté, co v blízkosti strategického Hormuzského průlivu došlo k útokům na nejméně tři plavidla. Tato eskalace přichází v době, kdy Írán pokračuje v odvetných úderech napříč Blízkým východem v reakci na operace Spojených států a Izraele. Britské středisko pro námořní obchodní operace (UKMTO) potvrdilo, že dvě lodi byly přímo zasaženy a u třetí došlo k explozi neznámého projektilu v těsné blízkosti trupu.

včera

Izraelská armáda

Izraelská armáda zvažuje pozemní invazi do Libanonu

Izraelská armáda ústy svého mluvčího potvrdila, že v souvislosti s nově otevřenou frontou v Libanonu jsou ve hře „všechny možnosti“, a to včetně potenciální pozemní operace. Toto prohlášení následuje po eskalaci napětí v pondělních branných hodinách, kdy hnutí Hizballáh odpálilo na severní Izrael šest projektilů. Izrael na tento útok odpověděl masivní vlnou náletů cílících na Bejrút a jižní části Libanonu.

včera

Zbraně Hizballáhu

Útok Hizballáhu na Izrael považuje Libanon za „pokus o sebevraždu“ celé země

Kyperský prezident Nikos Christodoulides oficiálně potvrdil, že za nočním útokem na britskou vojenskou základnu RAF Akrotiri stojí íránský bezpilotní letoun typu Šahíd. Stroj dopadl do areálu krátce po půlnoci a způsobil menší materiální škody. Prezident zdůraznil, že je v neustálém kontaktu s evropskými lídry, a rezolutně prohlásil, že Kypr se nehodlá stát součástí žádné vojenské operace v regionu. Tento incident přiměl britské ministerstvo obrany k preventivní evakuaci rodinných příslušníků personálu ze základny.

včera

Dvě F-15I Ra'am izraelských vzdušných sil (Israel Defense Forces)

Izrael zahájil nálety v Libanonu. Kypr terčem útoku Íránu, v Kuvajtu se zřítily americké stíhačky

Válečný konflikt na Blízkém východě se v posledních hodinách dramaticky rozšířil na novou frontu v Libanonu. Izraelské nálety na hlavní město Bejrút a jižní části země si podle předběžných zpráv libanonského ministerstva zdravotnictví vyžádaly nejméně 31 mrtvých. Dalších 149 osob utrpělo při těchto úderech zranění, přičemž úřady varují, že bilance obětí pravděpodobně ještě poroste s tím, jak záchranáři prohledávají zasažené oblasti.

včera

Zasedla Bezpečnostní rada státu. Pro Čechy poletí do Ománu čtyři letadla

V reakci na vyhrocenou situaci v oblasti Blízkého východu se sešlo krizové jednání Bezpečnostní rady státu. Toto mimořádné zasedání nechal svolat premiér Andrej Babiš, aby se klíčoví ministři a experti mohli podrobně zabývat možnými dopady aktuálního stavu na Českou republiku. Hlavním tématem diskuse bude nejen bezpečnostní připravenost státu na další vývoj, ale především konkrétní kroky vedoucí k repatriaci českých občanů zasažených konfliktem.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy