Státní rozpočet prošel úvodním kolem hlasování, schodek má činit 40 miliard

Neuspěl předseda klubu opoziční TOP 09 Miroslav Kalousek s návrhem vrátit rozpočet vládě. Vláda by podle něj měla snížit výdaje a schodek o 20 miliard a zvýšit podíl investic na celkových výdajích na deset procent. Václav Klaus (Trikolóra) navrhoval snížit výdaje a schodek o 40 miliard tak, že by rozpočet byl vyrovnaný. Pro Kalouskův a pro Klausův návrh hlasovalo shodně 78 ze 178 přítomných poslanců, proti jich bylo 98. Vrácení rozpočtu vládě k přepracování podpořili v obou hlasováních poslanci ODS, Pirátů, SPD, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN a nezařazení poslanci z Trikolóry a Jednotných.

Dnešní hlasování neznamená schválení rozpočtu, ale jen jeho základních parametrů. Nyní už je poslanci nemůžou měnit. Budou smět pouze navrhovat přesuny uvnitř rozpočtu.

Celkové výdaje rozpočtu navrhuje ministerstvo financí na 1,618 bilionu korun a příjmy 1,578 bilionu korun. S deficitem 40 miliard korun, tedy stejným, jako byl schválen na letošek, úřad počítá i v letech 2021 a 2022.

K hlavním výdajovým prioritám vláda řadí zvýšení průměrného důchodu o 900 korun a růst rodičovského příspěvku o 80.000 korun na 300.000 korun. Kabinet vyzdvihuje také vyšší objem peněz na platy ve školství a meziroční zvýšení částky na investice téměř o 24 miliard korun.

Podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) obsahuje rozpočet veškeré vládní priority, na kterých se vládní koalice dohodla. "Myslím si, že předložený návrh rozpočtu je kvalitní a naší zemi přináší rekordní investice na nedostatečnou infrastrukturu, rekordní objem prostředků do vzdělávání, dále posiluje vědu, výzkum, inovace a nezapomíná na seniory a rodiny s malými dětmi," prohlásila ministryně před poslanci.

Opozice přesto tradičně nešetřila kritikou. Vyčítala hlavně to, že vláda předkládá rozpočet se schodkem, že nemyslí na budoucnost a neřeší povinné výdaje rozpočtu. Diskuse se místy stočila i k osobním výpadům mezi poslanci.

V prvním čtení schvaluje Sněmovna základní parametry rozpočtu, tedy výdaje, příjmy, schodek a způsob jeho vypořádání. Poté dostanou rozpočet k projednání sněmovní výbory. Budou se zabývat podle své působnosti jednotlivými kapitolami. Ve druhém čtení dostanou prostor pro přednášení pozměňovacích návrhů jednotliví poslanci. Rozhodnou o nich v závěrečném čtení, které se má uskutečnit na začátku prosince.

Návrh rozpočtu může předložit pouze vláda. I když jde o zákon o státním rozpočtu, není možné jím měnit jiné zákony. Není možné ho zamítnout, je možné ho v prvním kole pouze vrátit vládě. V závěrečném hlasování je možné rozpočet neschválit, v takovém případě nastupuje takzvané rozpočtové provizorium.

Rozpočet po schválení dostane rovnou k podpisu prezident. Senát se schvalováním rozpočtu nezabývá.