Ústavní právníci se neshodli na případných změnách jednacího řádu Sněmovny

Experti na ústavní právo, které dnes oslovila ČTK, se neshodli na tom, zda je v souvislosti s obstrukcemi ve Sněmovně vhodné měnit její jednací řád. Zatímco Jan Kysela míní, že se lze inspirovat v Rakousku a například redukovat počet přednostních řečníků, podle jeho kolegy Jana Kudrny by bylo sporné provádět změny "uprostřed nynější sněmovní bouře".

Aktuální obstrukce v dolní komoře Parlamentu se týkají sporné vládní pandemické novely. Poslanci SPD zhruba 23 hodin bránili schválení programu schůze a celou noc navrhovali, jak by se podle nich měl její program doplnit.

Oba právníci upozornili na to, že přepracování pravidel pro jednání poslanců je častým tématem. "O zásadní změně jednacího řádu Poslanecké sněmovny se mluví periodicky, typicky na začátku volebního období, když se vymění vládní a opoziční strany. Ke změně ale nikdy nedošlo, tedy zřejmě není nezbytná," míní Kudrna.

„O nedostatcích jednacího řádu se mluví již roky. Vychází z důrazu na jednotlivé poslance, což bylo v první polovině 90. let pochopitelné, neodpovídá to však zahraničním zkušenostem. Problémy se umocňují za přítomnosti antisystémových nebo protestních stran, jimž nejde o společný zájem," konstatoval Kysela. "Paralyzovaný Parlament je špatnou vizitkou každé demokracie, je pozvánkou pro vládu silné ruky," poznamenal.

Kysela by ke změně pravidel hledal inspiraci v Rakousku a zčásti v Německu. "Znamená to větší důraz na poslanecké kluby, plánování času, redukci počtu privilegovaných řečníků a podobně," nastínil.

Podle něj by účelem takové změny nebylo umlčet opozici. "Podstata činnosti Parlamentu nespočívá v tom, že všichni poslanci libovolně mluví téměř o čemkoliv. Debaty mohou být časově omezeny a moderovány, opozice může mít vyhrazeny časy na své návrhy a tak dále," podotkl. "Změna jednacího řádu by jistě byla spojena s obstrukcí, ale lepší prožít jednu, než je zažívat celé volební období," uvedl Kysela.

"Změna spočívající v omezení řečnické doby by znamenala opuštění dosavadní zhruba 150leté tradice a jistě je možná, ale měla by být následována dalšími systémovými změnami," uvedl Kudrna. "Je otázkou, zda máme zažitou německou kulturu důkladných konzultací, které jsou velmi časově náročné, ale díky nim může být zákonodárný proces nakonec velmi svižný," zmínil.

"Každý by si měl uvědomit, že bez důkladného vyjednávání mimo Parlament by důsledkem bylo jen rychlé schvalování zákonů, na což patrně není mnoho lidí připraveno a kritizují takové postupy, když jsou občas k vidění například ve Francii nebo Polsku," poznamenal.

Provádění případných změn nyní podle Kudrny "těžko může pomoct hledání vyváženého řešení". Míní, že v současné situaci je spíše na místě diskuse, nikoliv její omezování. "Vyjadřování zejména ministra zdravotnictví a jeho expertů jsou mimořádně sporná. Z jedné strany vláda nechce povinné očkování, hovoří se o brzkém rušení covidpasů a zrušení restrikcí v řádu měsíce, s tím, že pandemický zákon je nutný až pro podzimní vlnu nákazy. Z druhé strany má být pandemický zákon podle týchž politiků projednán během jednoho nebo možná dvou dní. To vyvolává zmatky a nedorozumění," podotkl právník. Politici by podle něj měli vyjasnit tyto věci pro veřejnost, a až potom s klidnou hlavou uvažovat o pravidlech, podle kterých mají jednat.

Nad možností, jak překonat obstrukce SPD, se dnes zamýšleli i čeští politologové, kteří zasedají u doktorských zkoušek na brněnské Masarykově univerzitě i dalších vysokých školách. "Ale k žádnému závěru jsme nedospěli, i když nás bylo devět. Otázkou je změna jednacího řádu Sněmovny, ale to není otázka hodin, dnů ani týdnů, ale spíše měsíců," míní politolog Michal Pink. Podle něj musejí poslanci situaci zvládnout se současným jednacím řádem a jeho maximálním využitím. "Kdo by měl mít know-how, jak za pomoci kliček v současném jednacím řádu vstoupit do procesu tak, aby se to podařilo nějakým způsobem zlomit, je matador Sněmovny Marek Benda (ODS)," dodal.

Související

Petr Pavel

Pavel představil poradní tým, místo v něm mají Kysela či Marek

V poradním týmu prezidenta Petra Pavla budou ústavní právník Jan Kysela, ekonom David Marek, někdejší šéf důchodových komisí Vladimír Bezděk nebo expertka na sociální podporu Lucie Poláková. Součástí týmu budou také odborník na inovace v energetice Jakub Maščuch a bývalý ministr životního prostředí Ladislav Miko, povede jej podnikatel Tomáš Richter. Pavel tým dnes představil na své první tiskové konferenci na Pražském hradě.
Petr Pavel

Pavel se obrátí na 23 institucí kvůli kandidátům na ústavní soudce

Prezident Petr Pavel tento týden obešle 23 institucí, aby mu předložily jména kandidátů na nové ústavní soudce. Návrhy bude posuzovat sedmičlenný konzultační panel, který povede ústavní právník Jan Kysela. Pavel to dnes řekl na tiskové konferenci. Ústavní soudce jmenuje ve chvíli, kdy bude panovat shoda mezi Senátem a prezidentovým konzultačním panelem.

Více souvisejících

Jan Kysela Poslanecká sněmovna

Aktuálně se děje

před 24 minutami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov oznámil, že ozbrojené síly jeho země poprvé narazily na severokorejské vojáky, kteří byli údajně vysláni na pomoc Rusku. V rozhovoru pro jihokorejskou veřejnoprávní stanici KBS uvedl, že mezi ukrajinskými a severokorejskými jednotkami došlo k „malému střetnutí,“ aniž by specifikoval přesné místo či čas incidentu.

před 1 hodinou

Jean-Claude Juncker

Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu

Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval Evropskou unii, aby zaujala sebevědomý postoj ve vztazích se Spojenými státy, bez ohledu na to, kdo zvítězí v nadcházejících prezidentských volbách v USA. Juncker varoval EU, aby při jednáních „nepůsobila ustrašeně.“

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Ilustrační foto

Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy

V malé obci Dixville Notch v americkém státě New Hampshire se v úterý ráno rozběhly prezidentské volby ve Spojených státech. Prvních šest registrovaných voličů odevzdalo své hlasy hned po otevření volební místnosti o půlnoci místního času (06:00 SEČ), přičemž současní kandidáti Kamala Harrisová a Donald Trump si shodně rozdělili po třech hlasech. Uvedl to server CNN.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 4 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy