Ústavní soud zásadně mění volby. Zrušil část volebního zákona

ÚS rozhodoval na základě podnětu 21 senátorů z různých klubů, jemuž vyhověl jen zčásti. Zrušil klauzuli, jež pro koalice stran a hnutí stanovila pro vstup do Sněmovny sčítání pětiprocentních klauzulí podle počtu subjektů a několik klíčových prvků v systému voleb, včetně rozdělování mandátů v jednom skrutiniu za použití d´Hondtovy metody. Systém podle soudu znevýhodňoval menší strany. Hlasy voličů různých stran a v různých krajích ve výsledku neměly stejnou váhu. Koalicím stran taky nově stačí pro vstup do Sněmovny pět procent hlasů voličů.

"Kombinace d´Hondtova volebního dělitele s nestejně velkými 14 kraji výrazně zasahuje do rovnosti volebních hlasů," uvedl předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský. Právě on byl ale členem vlády, která v roce 2001 navrhla současnou podobu zákona o volbách do parlamentu.

Podle šéfa Senátu Miloše Vystrčila (ODS) je rozhodnutí soudu akutní výzvou k přijetí volební novely a Senát je připraven jednání se Sněmovnou iniciovat. Kvůli přípravě novely se sejde senátní ústavní komise.

Opozice nález ÚS uvítala. Prezident Miloš Zeman se v reakci omezil na obsah dopisu, který Ústavnímu soudu zaslal už dřív. Varoval v něm před rizikem neřešitelné ústavní krize v případě úprav předpisu a kritizoval, že soud o záležitosti za tři roky nerozhodl.

Volební kraje mohou dál kopírovat hranice krajů jako vyšších územně-samosprávných celků. K dosažení rovnosti volebního práva a šancí kandidujících subjektů postačí podle soudu změny při rozdělování mandátů v krajích. Ministerstvo vnitra chce podle Hamáčka nabídnout čtyři varianty řešení. Klíčové bude podle něj, na kolik volebních obvodů zemi rozdělit.

Podle lidovců zrušení části zákona narovná pokřivené prostředí a Piráti oceňují konec znevýhodňování malých stran u voleb. Advokát a europoslanec STAN Stanislav Polčák, který se za Starosty bude na přípravě novely podílet, uvedl, že novela by měla zajistit rovnost voličských hlasů a zrušit znevýhodnění menších stran.

Čtyři soudci z patnáctičlenného pléna měli stanovisko odlišné a soud podle nich rozhodl s arogancí. Soudce zpravodaj Jan Filip podle nich s předložením návrhu otálel, pak během pár dnů padlo překotné rozhodnutí.

Odklad vykonatelnosti nálezu na období po volbách by ale podle ÚS snížil legitimitu nové Sněmovny, a mohl by vést k riziku zpětného zneplatnění hlasování správním soudem.

Ústavní právníci, jež oslovila ČTK, rozhodnutí hodnotí jako správné. Dosavadní pravidla podle nich deformovala rovnost volebního práva a tvořila disproporce v zastoupení stran ve Sněmovně. Mělo ale padnout dřív.

Zeman koncem loňského roku vyhlásil volby na 8. a 9. října. Zásah do probíhajícího volebního procesu považuje podle svého vyjádření v dopise soudu za ústavně nezodpovědný, protože už začala volební kampaň a organizace voleb. Podle ÚS se ale rozhodnutí nedotkne organizace nadcházejících voleb. Rizika spojená se změnou volebních pravidel "v průběhu hry" by prý nastala až po uplynutí lhůty pro podávání kandidátních listin, tedy v srpnu 2021.