Ústavní soud opět škrtal v zákoně o odpovědnosti za přestupky

Tentokrát šlo o další větu téhož ustanovení, která popisovala okolnosti zániku odpovědnosti. Podle ústavních soudců je zapotřebí v každém konkrétním případě zvážit, která právní úprava - nová, či stará - je pro pachatele přestupku příznivější, a tu pak použít.

Zákon o odpovědnosti za přestupky vstoupil v platnost v polovině roku 2017 a oproti předchozí úpravě obsažené v přestupkovém zákoně prodloužil horní hranici promlčecí doby u vážnějších přestupků ze dvou na tři roky.

Městský soud v Praze nejprve navrhl Ústavnímu soudu škrtnout část přechodného ustanovení, podle kterého se nový výpočet používal i pro přestupky spáchané za účinnosti předešlé právní úpravy. Šlo podle něj o podstatnou změnu podmínek, která pachatelům přestupků nebyla předem známá.

Ústavní soud návrhu vyhověl v únoru. Tehdy konstatoval, že "zákonodárce nemůže nově prodloužit promlčecí dobu u přestupků, které byly spáchány podle předchozí úpravy". Následující větu ze stejného přechodného ustanovení dnes Ústavní soud zrušil na základě návrhu Krajského soudu v Praze.

Dopady dnešního nálezu budou omezené, většina přestupkových řízení ze sporného období je již uzavřená. Jen některými případy se ještě zabývají správní soudy.