V Česku se podle odhadů z regionů aktuálně nachází přes 200.000 uprchlíků z Ukrajiny, řekl v dnešním pořadu České televize Otázky Václava Moravce ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Zemi tak patrně opustilo zhruba 140.000 osob, protože dosud vydala přibližně 342.300 víz dočasné ochrany. Přesný přehled Česko zatím postrádá kvůli tomu, že není hraniční zemí schengenského prostoru, podotkl Rakušan.
"Zatím jsou to odhady, ale bavíme se po nějaké konzultaci s lokálem, že v současné době máme reálně v ČR přes 200.000 lidí z Ukrajiny," řekl Rakušan. Na doplňující dotaz uvedl, že ostatní Ukrajinci Česko pravděpodobně opustili. "Ale my nejsme hraniční země, na rozdíl od Slovenska nebo Polska nevidíme odchod lidí zpátky na Ukrajinu," vysvětlil, proč hovoří pouze o přibližných údajích.
Lepší přehled by měly české úřady získat s koncem května. "Do 31. května by na žádost ČR měl být spuštěn celoevropský IT systém, do kterého budou mít naši policisté a všichni kompetentní přístup. A reálně uvidíme, kolik lidí se vrátilo zpět," uvedl. Nyní má stát informace o registracích, ale nemá jistotu, zda se uprchlíci nadále zdržují na příslušné adrese.
Kvůli příchodu uprchlíků z Ukrajiny pojede Rakušan v pondělí do Bruselu, uvedla ČT. Jednat tam bude s komisařkou zodpovědnou za vnitro Ylvou Johanssonovou.
Podle dnes zveřejněných dat ministerstva vnitra byla v Česku udělena dočasná ochrana 342 278 lidem z Ukrajiny, v sobotu jich přibylo 970. Cizinecké policii se přihlásilo více než 240 tisíc osob, dalších 1096 jen za včerejší den.
Hlásit se nemusí děti mladší 15 let, kteří podle statistik tvoří zhruba třetinu uprchlíků. Mezi dospělými Ukrajinci s dočasnou ochranou jsou asi tři čtvrtiny žen.
Ministerstvo vnitra chystá v souvislosti s uprchlickou vlnou z Ukrajiny zpřísnění kontrol běženců a přidělování sociální pomoci. Co se týče první humanitární dávky po příchodu do ČR, vnitro společně s ministerstvem práce vytváří systém, na základě kterého by dávka u lidí ubytovaných v zařízení hromadného typu mohla být nahrazena tím, že stát platí jídlo a veškeré zabezpečení. Podle Rakušana by se měla vláda příslušnými zabývat úpravami příští týden.
Vláda chce novelu, která umožní zvládat migraci bez stavu nouze
V případě prodloužení nouzového stavu i po konci května chce vláda v červnu prosadit novelu zákona týkajícího se uprchlíků z Ukrajiny. V dnešním pořadu České televize Otázky Václava Moravce to uvedl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Komplexní novela, která zahrnuje pravidla v působnosti ministerstev práce či vnitra, by umožnila nutná opatření možné provádět i bez nouzového stavu.
Kabinet se bude možnou žádostí o pokračování nouzového stavu a migrací z Ukrajiny zabývat na mimořádné úterní schůzi. Očekává se, že požádá Sněmovnu o dalších 30 dní nouzového stavu, který má jinak skončit v závěru května. Poslanci by o návrhu mohli hlasovat ve čtvrtek.
Rakušan dnes v ČT řekl, že kabinet bude žádat maximálně o dalších 30 dní nouzového stavu. "Potom doufáme, že se nám během června podaří prosadit novelizaci lex Ukrajina, abychom měli možnost bez nouzového stavu zvládat migrační krizi," uvedl. Vnitro předložilo novelu k připomínkám na přelomu dubna a května. Počítá například s tím, že by Česko i po skončení nouzového stavu nevydávalo víza a povolení k pobytu pro Rusy a Bělorusy.
Kabinet vyhlásil nouzový stav na 30 dnů od 4. března, Sněmovna následně odsouhlasila jeho prodloužení do konce května. Vládní představitelé zdůrazňují, že na rozdíl od koronavirových nouzových stavů tentokrát mimořádný stav nijak neomezuje české občany. Rakušan dříve řekl, že prodloužení o 30 dnů má věcnou podstatu.
Opoziční hnutí ANO se chce o případné podpoře prodloužení nouzového stavu rozhodnout podle zdůvodnění žádosti kabinetu. Šéf poslanců SPD Radim Fiala dnes v Otázkách Václava Moravce zdůraznil, že jeho hnutí pro žádný nouzový stav dosud nehlasovalo. Situace se podle něj má řešit jiným způsobem.
Související
Plány na deportaci migrantů dostávají jasné obrysy. Evropské státy pracují na zřízení prvních center
Ústavní soud zrušil oddělené termíny zápisů pro děti z Ukrajiny. Podle něj jsou diskriminační
uprchlíci , Vít Rakušan (STAN) , Vláda ČR
Aktuálně se děje
před 10 minutami
Bílý dům v kleštích. Válka v Íránu sevřela Trumpa mezi hrozbu globální recese a riziko námořní katastrofy
před 56 minutami
Trump telefonoval s Putinem. Řešili Ukrajinu i válku v Íránu
před 1 hodinou
Ceny ropy pod Trumpových zmatečných prohlášeních klesly, poté opět vyrostly
před 2 hodinami
Válka v Íránu je téměř u konce, prohlásil Trump. Krátce na to řekl pravý opak
před 4 hodinami
Počasí: V polovině týdne přijde zlom, ochladí se
včera
„Útok na Kypr je útokem na Evropu.“ Macron vyslal na Blízký východ masivní flotilu, má bránit Hormuzský průliv
včera
Saúdské Arábii dochází trpělivost. Prohráli jste, ponesete drtivé následky, vzkazuje Íránu
včera
Tři měsíce války vyšroubují cenu ropy na 185 dolarů za barel. Ekonomiku může potkat nepředstavitelný otřes
včera
CNN: Školu, v níž zahynulo 168 dětí, zřejmě zasáhla americká raketa Tomahawk
včera
Experti: Svět stojí na prahu největšího ropného šoku v historii. Světová ekonomika čelí masové energetické krizi
včera
Zelenskyj: Ukrajina na žádost USA vyslala na Blízký východ experty, budou chránit americké vojenské základny
včera
Z bláta do louže. Modžtaba je krutější než Alí Chameneí, Trump o jeho jmenování věděl, tvrdí Íránci
včera
Vláda odmítla opatření k rostoucím cenám paliv kvůli válce v Íránu. Zabýváme se jen situací doma, prohlásil Babiš
včera
NATO sestřelilo další íránskou raketu mířící do Turecka
včera
Spojenectví s Putinem shořelo spolu s íránskými rafinériemi. Za sliby o neochvějné podpoře se skrývá parazitování
včera
Svět se změnil a kompromisy škodí. Von der Leyenová chce radikální změnu Evropské unie
včera
Trump poprvé nastínil, kdy ukončí válku proti Íránu
včera
Tvář útoku na Írán. Hegseth se nedokázal vymanit z původního povolání, napříč světem vyvolává zděšení i kritiku
včera
Trump rozpoutáním války v Íránu uvrhnul svět do chaotického víru destrukční politiky
včera
Cena ropy překonala hranici 100 dolarů za barel. Čeká se prudké zdražení paliv, zasedne G7
Cena ropy na světových trzích překonala hranici 100 dolarů za barel, což se stalo poprvé od roku 2022. Tento prudký nárůst je přímým důsledkem pokračujících válečných operací na Blízkém východě. Podle ekonomických expertů se očekává, že tento vývoj povede k dalšímu zdražování pohonných hmot na čerpacích stanicích.
Zdroj: Libor Novák