V Česku mají pomáhat zdravotníci NATO a EU. Vláda návrh schválila, rozhodne parlament

Vláda dnes souhlasila s pobytem vojenských zdravotníků členských zemí Evropské unie a NATO do 300 lidí pro pomoc s epidemií koronaviru po dobu 90 dnů. Rozhodnutí ještě musí schválit Parlament.

Ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) po mimořádném jednání kabinetu také uvedl, že Severoatlantická aliance v pátek rozhodne o zaslání 60 plicních ventilátorů z aliančních zásob do České republiky. O zdravotnické pomoci jedná Česko pod zastřešením NATO i s Německem a dalšími zeměmi, doplnil.

Kabinet se mimořádně sešel, aby schválil působení skupiny armádních lékařů a zdravotníků z USA, jak ho Spojené státy nabídly po žádosti, kterou tlumočil velvyslanectví vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD). Tým lékařů Národní gardy má mít 28 členů. Jde o praktické lékaře se zkušenostmi s covidem. Dorazit by měli koncem příštího týdne, působit budou ve Vojenské ústřední nemocnici ve Střešovicích, odkud budou povoláváni k úkolům dle ministerstva zdravotnictví, doplnil Metnar.

Lékaři budou podle ministra zdravotnictví Romana Prymuly (za ANO) moct působit například v budované nemocnici v Letňanech, která je koncipovaná jako záložní, zřejmě bude ale muset být do provozu uvedena. Nemocnice za čtvrt miliardy korun má být dokončena do neděle. Pracovat tam bude 200 vojenských zdravotníků plus další pomocné síly.

Abychom v případě potřeby mohli rychle realizovat pomoc od spojenců, schválila dnes vláda pobyt až 300 vojenských lékařů a zdravotníků ze zemí NATO/EU na českém území po dobu do 90 dnů.

— Lubomír Metnar (@metnarl) October 22, 2020

"Máme konkrétní nabídku na pomoc 28 lékařů a zdravotníků z USA. Zároveň probíhají jednání o možném vyslání zdravotníků i z jiných členských zemí NATO a EU. Abychom vše v případě potřeby mohli rychle realizovat, schválila dnes vláda pobyt až 300 vojenských zdravotníků na českém území po dobu do 90 dnů," uvedl Metnar.

Doplnil, že jde o expertní pomoc českým zdravotníkům, zahraniční vojáci budou v případě nasazení v ČR působit beze zbraní a vždy ve spolupráci s českým zdravotním personálem.

Parlament, a to jeho obě komory, musí podle ministerstva obrany vyslovit souhlas s pobytem vojáků v souladu s ústavou. "Legitimita pobytu bude naprosto v souladu s článkem 43 Ústavy ČR," uvedl Metnar s tím, že Sněmovna i Senát by měly o věci rozhodovat příští týden.

Metnar odmítl, že Česko v době jarní vlny epidemie nebylo dostatečně vstřícné k pomoci zemím, které na tom byly hůř. Zmínil, že nedisponuje tolika vojenskými lékaři a armáda byla v minulých letech poddimenzovaná. Konstatoval, že snaha byla zbavit se i polních nemocnic, což se naštěstí nestalo.

Související

Vláda ČR

Vláda zakázala čínské služby ve státní správě. Znovu řešila i páteční blackout

Instituce státní správy nebudou smět využívat produkty čínské společnosti DeepSeek. Vláda ve středu rozhodla o jejich zákazu na doporučení Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB). Kabinet se zabýval také podrobnostmi o průběhu a řešení rozsáhlého výpadku elektrického proudu, k němuž došlo na části území republiky minulý týden v pátek.
Jednání o vyslovení nedůvěry vlády (17.6.2025)

Fialova vláda zřejmě bude pokračovat až do voleb. Opozice ji nesesadila

Fialova vláda zřejmě bude pokračovat v činnosti až do podzimních sněmovních voleb. Kabinet ve středu přežil další hlasování o vyslovení nedůvěry, již čtvrté během současného funkčního období Poslanecké sněmovny. Tentokrát ho opozice iniciovala kvůli bitcoinové kauze kolem bývalého ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS). 

Více souvisejících

Vláda ČR Lubomír Metnar NATO EU (Evropská unie) Zdravotnictví Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 17 minutami

Aktualizováno před 6 hodinami

včera

Prezident Trump se setkal s německým kancléřem Friedrichem Merzem.

Jak Evropa přiměla Trumpa pomoci Ukrajině? Kyjev může poděkovat Německu

Evropští lídři se v posledních měsících naučili jednu zásadní lekci: pracovat s prezidentem Donaldem Trumpem takovým, jaký je – a ne jakého by si přáli. Tento přístup se naplno projevil při nedávném oznámení, že Spojené státy budou nepřímo dodávat zbraně Ukrajině – Evropané je koupí sami a NATO bude koordinovat jejich doručení.

včera

Keir Starmer, předseda Labouristické strany

Británie čelí jednomu z největších skandálů v historii. Kauza úniku dat afghánských spojenců bobtná

Počátkem tohoto týdne vyvolal velký rozruch únik citlivých údajů o tisících Afgháncích, kteří spolupracovali s britskými jednotkami a byli v ohrožení života po návratu Tálibánu k moci. Zjištění, že jejich osobní data byla omylem zveřejněna zaměstnancem britského velitelství speciálních sil, otřásla důvěrou v bezpečnostní aparát. Jak se však dnes ukázalo, celý incident byl ještě vážnější, než se původně předpokládalo.

včera

včera

Barack Obama, prezident USA

Obama tajně plánoval útok na jaderný arzenál KLDR

Zatímco současný prezident Donald Trump opět rozvířil debatu o možnosti zničit severokorejský jaderný arzenál, málokdo ví, že první seriózní plány na takový útok vznikly už během vlády Baracka Obamy. Dlouho před Trumpovou „ohnivou a zuřivou“ rétorikou se Obama obával, že Severní Korea brzy získá schopnost zaútočit na americká města mezikontinentálními raketami – a pověřil Pentagon, aby připravil plán útoku. Ten však nikdy nesplnil očekávání.

včera

Prezident Trump

Trump už konečně pochopil to, co všichni ostatní věděli roky

Šéf Bílého domu Donald Trump si po měsících váhání začíná uvědomovat to, co jiní poznali dávno: že s Moskvou nelze jednat jako s důvěryhodným partnerem. Ruský prezident Vladimir Putin pokračuje v ničení Ukrajiny a zároveň zrazuje i vlastní spojence, jak ukázal nedávný případ Íránu. Tento vzorec se opakuje již desítky let – využití pro vlastní prospěch a následné opuštění. Od Afghánistánu přes Sýrii až po Arménii platí, že důvěra v Kreml vede nevyhnutelně ke katastrofě.

včera

Dovoz a vývoz zboží

EU připravuje třetí odvetný úder proti Trumpovým clům

Evropská komise zvažuje novou vlnu odvetných opatření vůči rozsáhlým clům, která americký prezident Donald Trump zavedl proti evropskému exportu. Poté, co Brusel téměř vyčerpal možnosti odvetných tarifů na zboží, se nyní zaměřuje na oblast služeb a veřejných zakázek, uvedli diplomaté po pondělním jednání ministrů obchodu EU.

Aktualizováno včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační fotografie

Rusko využívá Trumpův odklad sankcí, zvyšuje tlak na ukrajinském bojišti

Ruské jednotky v posledních týdnech zaznamenaly menší, ale strategicky významné úspěchy na východě Ukrajiny, přičemž podle analytiků se tím zvyšuje riziko pro důležité ukrajinské opěrné body. Tento vývoj přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump oznámil 50denní lhůtu před možným uvalením sekundárních sankcí na Rusko – krok, který podle expertů Kremlu poskytuje čas k dalšímu posílení pozic i diplomacie. 

včera

Tapisérie z Bayeux

Jedna z největších záhad druhé světové války rozluštěna: Proč nacisté ukradli fragment tapisérie z Bayeux?

Tapisérie z Bayeux, výšivka z 11. století zachycující dobytí Anglie Vilémem Dobyvatelem v roce 1066, se příští rok poprvé objeví v Britském muzeu. Už letos na jaře se však dostala do médií kvůli nečekanému objevu: v německých zemských archivech ve Šlesvicku-Holštýnsku byl nalezen její ztracený fragment. Abychom pochopili, jak se tam dostal, musíme se vrátit k málo známé a znepokojivé kapitole z období druhé světové války.

včera

F-16 Israel Defense Forces

Proč Izrael bombarduje Sýrii? Nejde jen o sebeobranu

V posledních dnech došlo v Sýrii k výraznému nárůstu napětí, když izraelské letectvo provedlo několik náletů na severního souseda. Cílem byly syrské vládní základny, tanky a těžká technika – a oficiálním důvodem je ochrana drúzské menšiny na jihu země, která se dostala do otevřeného konfliktu s novou vládou v Damašku.

včera

včera

Prezident Trump

Trump oznámil plošná cla. 150 zemí dostane stejnou sazbu

Prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy uvalí jednotná cla na více než 150 menších zemí po celém světě. Podle jeho slov půjde o hromadné rozhodnutí oznámené jedním dopisem, který bude rozeslán všem dotčeným státům najednou.

včera

Julija Svyrydenková

Ukrajina má novou premiérku. Julija Svyrydenková chystá zásadní změny

Ukrajinská Nejvyšší rada dnes rozhodla o jmenování nové premiérky. Poslanci schválili do čela vlády Juliji Svyrydenkovou, čímž odstartovali výraznou rekonstrukci kabinetu, kterou inicioval prezident Volodymyr Zelenskyj. Tento krok přichází v době, kdy země čelí nejen pokračující ruské invazi, ale i měnícím se vztahům s hlavními zahraničními partnery, zejména Spojenými státy. 

včera

včera

včera

včera

Když Putin vidí ústup, považuje to za známku slabosti. Myslím, že NATO ve skutečnosti již neexistuje, varuje Zolotukhin

Americký prezident Donald Trump mění podobu vojenské pomoci Ukrajině – místo přímých darů zbraní plánuje prodej techniky evropským zemím, které by ji mohly Kyjevu dále předat. Nový model má podle Bílého domu zmírnit domácí kritiku a přinést ekonomické výhody. Tento přístup však podle ukrajinského odborníka na informační bezpečnost Dmytra Zolotukhina, bývalého náměstka ministra informační politiky a specialisty na národní bezpečnost, vysílá nebezpečný signál Kremlu. Pro EuroZprávy.cz upozornil, že váhání Západu může Rusko vnímat jako slabost, což zvyšuje riziko další eskalace konfliktu.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy