Do České republiky přišlo z Ukrajiny od zahájení ruské vojenské invaze zatím kolem 300.000 běženců, řekl dnes ve Sněmovně premiér Petr Fiala (ODS). Zopakoval kroky, které vláda v souvislosti s migrační vlnou podnikla.
Fiala uvedl, že chápe rozčarování obyvatel nad rostoucími cenami energií, pohonných hmot nebo potravin. Hlavním viníkem je ruský prezident Vladimir Putin, zdůraznil. Ohradil se také proti názorům, že kabinet kvůli situaci na Ukrajině zapomíná na české občany. "Je to lež," prohlásil.
Předseda vlády dnes také jednal s dalšími evropskými lídry a předsedou Evropské rady Charlesem Michelem. "Ve čtvrtek a v pátek budeme společně jednat všichni osobně v Bruselu," uvedl na twitteru.
Vláda podle Fialy reagovala na zdražení pohonných hmot i na situaci na trhu s energiemi, když ukončili činnost někteří dodavatelé. Zastal se například zvýšení příspěvku na bydlení, o jehož přínosu zaznívaly pochyby. "Opatření funguje, žádá stále více lidí," řekl premiér.
Zopakoval ale, že před lidmi nechce nic zastírat. "Válka na Ukrajině se dotkne nás všech. Uprchlická krize se dotkne nás všech. Důsledky Putinovy války se dotknou nás všech a jinak to nemůže být. Každý z nás bude muset obětovat část svého pohodlí," poznamenal Fiala. Lidé podle něho nesmějí podléhat dezinformacím, ruské propagandě a rozhádat se.
Migrační vlnu z Ukrajiny Česko podle Fialy zvládá. "Náš společný cíl je postarat se o manželky a děti Ukrajinců, kteří bojují za svoji zemi,“ uvedl. Připomněl, že lidé z Ukrajiny nepřicházejí kvůli ekonomickým výhodám, ale proto, aby si zachránili život. Prostřednictvím koordinačních center podle premiéra našlo přístřeší více než 25.000 uprchlíků.
Fiala řekl, že vláda se bude snažit o to, aby se co nejméně běženců muselo ubytovávat v halách a tělocvičnách, protože všechny ostatní druhy ubytování jsou podle něho lepší sociálně i ekonomicky a z dlouhodobého hlediska výhodnější pro českou společnost. Obecně mluvil například o zdravotní péči o běžence nebo o výuce ukrajinských dětí, jak vyplývají z již účinných zvláštních zákonů. "Primárním cílem je integrace ukrajinských dětí do běžných škol," uvedl Fiala. Zmínil také ambulance pro ukrajinské uprchlíky ve všech fakultních nemocnicích. "Chceme zachovat dostupnost zdravotní péče pro české občany," řekl.
K situaci na Ukrajině premiér poznamenal, že z Putinovy snahy o bleskovou válku se stal zdlouhavý konflikt. Ruská invaze podle Fialy navíc způsobila opak toho, co si ruský prezident přál, a to semknutí zemí Evropské unie či Severoatlantické aliance.
Podle Aleny Schillerové (ANO) chybí kabinetu jakýkoliv plán v oblasti bydlení, školství, zdravotnictví či sociální oblasti. Exministryně financí míní, že je nutná novela státního rozpočtu.
"Máme zjištěnou skutečnou profesní strukturu uprchlíků? Jejich ochotu a možnosti pracovat? Vláda zatím nic takového nemá, stejně tak chybí i plán na urychlení procesu vzdělávání a především jeho uznávání," konstatovala na twitteru.
Sněmovna podpořila daňové úlevy na pomoc válkou sužované Ukrajině
Z daní by mělo být možné odečíst dary poskytnuté přímo Ukrajině na podporu jejího obranného úsilí nebo tamním neziskovým organizacím. Zvýší se i limit pro jednotlivce a firmy pro odpočet hodnoty darů ze základu daně z příjmů. Počítá s tím vládní novela zákona o daních z příjmů, kterou dnes v úvodním kole podpořila Sněmovna. Jde o další z řady vládních zákonů, které mají pomoci Ukrajině sužované ruskou invazí.
Vláda původně navrhla, aby Sněmovna tento zákon schválila ve zrychleném režimu již v prvním čtení. Tento návrh ale dnes v rozpravě vetovaly opoziční kluby hnutí ANO a SPD, jak jim umožňuje jednací řád. Předsedkyně klubu ANO Alena Schillerová řekla, že její klub návrh zákona sice téměř s jistotou podpoří, ale chce ho nejdříve prodebatovat ve sněmovních výborech. Sněmovna pak na návrh ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) zkrátila lhůtu pro projednání návrhu ve výborech na 12 dní místo obvyklých 60.
Úlevy se týkají darů poskytnutých v letošním roce. Osvobozen od daně bude letos podle návrhu také příjem ukrajinských zaměstnanců spočívající v tom, že jim a jejích rodinným příslušníkům zaměstnavatel poskytne ubytování v ČR kvůli válečnému konfliktu na Ukrajině. Od daně také bude osvobozen bezúplatný příjem poskytnutý v letošním roce za účelem podpory obranného úsilí Ukrajiny. Vláda v důvodové zprávě uvádí, že pojem obranné úsilí není definován. Je ale podle ní nutné vycházet z obecného jazykového významu těchto slov, rozumí se jimi cokoliv, co může sloužit k podpoře obranyschopnosti Ukrajiny, včetně zajištění souvisejících potřeb osob, které se na této obranyschopnosti podílejí.
Vládní předloha prodlužuje i pro letošní rok vyšší limit pro odpočet darů na zákonem stanovené účely u fyzických osob. Za roky 2020 a 2021 bylo možné si snížit základ daně o poskytnuté dary až o 30 procent, nově má tento limit platit i pro letošní rok. U právnických osob se bude tato možnost týkat zdaňovacích období ukončených od letošního 1. března do 28. února příštího roku.
Nově by také měli mít možnost odečtu od základu daně i daňoví poplatníci z Ukrajiny, pokud jejich zdanitelné příjmy ze zdrojů na území ČR tvoří nejméně 90 procent zdanitelných příjmů.
Státní úřady, kraje i obce budou moci upustit od správního poplatku za různé úřední úkony. Možnost osvobození od poplatku se má týkat pouze fyzické osoby, která vstupuje nebo pobývá na území České republiky v návaznosti na ozbrojený konflikt na Ukrajině. Vláda podotýká, že nejde o plošné upuštění od výběru všech poplatků, ale pouze u těch, u nichž to při posouzení aktuální situace a nezbytnosti příslušný správní úřad uzná za vhodné.
ANO podpoří prodloužení nouzového stavu kvůli invazi na Ukrajinu
Poslanci opozičního hnutí ANO podle své předsedkyně Aleny Schillerové podpoří ohlášenou vládní žádost o prodloužení nouzového stavu. Budou ale chtít znát strategii vlády pro dlouhodobější řešení krize v důsledku ruské invaze na Ukrajinu. Schillerová to dnes oznámila ve Sněmovně v reakci na vystoupení premiéra Petra Fialy o dosavadních krocích vlády.
"My se budeme chovat korektně, nebudeme kopat za každou cenu do vlády," slíbila bývalá vicepremiérka. Varovala s odvoláním na zkušenosti s pandemií covidu, že po první vlně pomoci Ukrajině a ukrajinským uprchlíkům nastane fáze vystřízlivění.
Vláda by měla podle Schillerové řešit například zvýšené náklady na energie nejen u domácností, kde našli útočiště ukrajinští uprchlíci. Měla by také zjistit kvalifikaci ukrajinských uprchlíků, aby nemuseli vykonávat podřadné práce a mohla být snadněji uznávána jejich kvalifikace, uvedla Schillerová. Chtěla by rovněž detailněji prověřit zdravotní stav uprchlíků
Předsedkyně poslanců ANO doporučila skončit s vývozem obilí, v jehož produkci je Česko více než soběstačné, a přebytky nakoupit do státních hmotných rezerv. Exministryně financí navrhovala prodloužit těžbu uhlí, připomenula návrhy ANO na snížení daňového zatížení pohonných hmot. Vyzvala vládu k tomu, aby s ANO na návrzích spolupracovala.
Vicepremiér a ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) nabídku uvítal a uvedl, že mezi jeho poradce patří jeden z jeho předchůdců Jan Blatný (za ANO). Uvedl, že se připravuje návrh, podle něhož by ukrajinští lékaři a další zdravotníci mohli svou profesi vykonávat v rámci krátkodobých tříměsíčních stáží.
Místopředseda Sněmovny a někdejší ministr Karel Havlíček (ANO) uvedl, že pětina domácností se bude potýkat s chudobou. "Vláda podcenila nákladovou inflaci, uvěřila svým marketingovým tvrzením," prohlásil. Vládní protiinflační opatření zasáhnou pozitivně pouze pět procent domácností. Postěžoval si, že vládní koalice odmítla návrhy ANO, podpořil návrh Pirátů na příspěvek až 500 korun na domácnost.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v reakci hájil adresnou pomoc domácnostem před plošnou jako lepší cestu. Stejně tak odmítl zastropování ceny pro pohonné hmoty nebo snížení daňového zatížení u nafty a benzinu, což by se podle něj plně nepromítlo do snížení cen. Minimálně do konce března bude podle Stanjury pokračovat u prodejců pohonných hmot kontrola marží, která zafungovala. Ministr hájil naopak zrušení silniční daně pro dopravce. Podle Stanjury je její výběr neefektivní a byrokraticky náročný.
Související
Expremiér Fiala nadále věří v Blažkovu nevinu v bitcoinové kauze
Babiš a Macinka ztrapnili jen sebe, rýpl si expremiér Fiala
Aktuálně se děje
včera
Írán vypsal odměnu na hlavy amerických vojáků. Ženám vyplatí dvojnásobek
včera
Kyjev poslal drony na Rusko, Moskva zaútočila balistickými raketami. Počet mrtvých na obou stranách roste
včera
AI bude řídit, lidé rozhodovat. NATO vybuduje na východě rozsáhlou dronovou síť
včera
Počty rekrutů jsou výrazně nižší, než ztráty na Ukrajině. Náborové příspěvky už nefungují, Rusko se bojí mobilizace
včera
USA povolí Turecku prodat své zbraně Ukrajině. Moskva se bouří, hrozí a chce vysvětlení
včera
Stíhačka NATO sestřelila dron nad Rumunskem, zřejmě byl ruský
včera
Netanjahuovo odmítnutí nevadí. Hamás zahájil jednání o mírovém plánu pro Pásmo Gazy
včera
Vraťte se do reality, vzkázal Írán Trumpovi po slovech o ovládnutí Hormuzského průlivu
včera
Ukrajina podnikla jeden z největších letošních útoků na Rusko
včera
Další země svádí boj s plameny. Belgii zasáhl největší požár v moderní historii země
včera
Rusko buduje vlastní variantu Starlinku. Rychleji, než se předpokládalo
včera
Flamingo v akci: Ukrajina poprvé udeřila v ruském vnitrozemí střelami vlastní výroby
včera
Počasí příští týden: Po krátkém ochlazení se vrátí tropy
15. srpna 2026 21:59
Maďarsko začalo potápět lodě na Dunaji, aby udrželo v chodu jedinou jadernou elektrárnu
15. srpna 2026 20:46
Vývoj umělé inteligence vstupuje do nové fáze. Lidé začínají vytvářet své digitální dvojníky
15. srpna 2026 19:34
Zákaz sociálních sítí pro děti ve Francii neprošel. Nejvyšší soud zákon zrušil
15. srpna 2026 18:22
Po silném zemětřesení zasáhlo Indonésii 230 dalších otřesů. Počet mrtvých roste
15. srpna 2026 16:59
Ukrajina dokončuje vývoj první balistické rakety. Bude sloužit jako základ evropského protiruského štítu
15. srpna 2026 15:41
Ruská armáda utrpěla v červenci jedny z nejvyšších ztrát od začátku invaze, Ukrajina hlásí úspěšnou protiofenzívu
15. srpna 2026 14:33
Španělsko a Maroko se bojí další migrační vlny. Výrazně posilují bezpečnost na hranicích
Španělsko a Maroko výrazně posílily bezpečnostní opatření na hranicích španělské enklávy Ceuta v Severní Africe. K tomuto kroku úřady v Madridu a Rabatu přistoupily v reakci na masově šířené výzvy na sociálních sítích, které vyzývaly k nelegálnímu překročení hranic.
Zdroj: Libor Novák