V Česku už je 300 tisíc ukrajinských uprchlíků, potvrdil Fiala ve Sněmovně

Do České republiky přišlo z Ukrajiny od zahájení ruské vojenské invaze zatím kolem 300.000 běženců, řekl dnes ve Sněmovně premiér Petr Fiala (ODS). Zopakoval kroky, které vláda v souvislosti s migrační vlnou podnikla.

Fiala uvedl, že chápe rozčarování obyvatel nad rostoucími cenami energií, pohonných hmot nebo potravin. Hlavním viníkem je ruský prezident Vladimir Putin, zdůraznil. Ohradil se také proti názorům, že kabinet kvůli situaci na Ukrajině zapomíná na české občany. "Je to lež," prohlásil.

Předseda vlády dnes také jednal s dalšími evropskými lídry a předsedou Evropské rady Charlesem Michelem. "Ve čtvrtek a v pátek budeme společně jednat všichni osobně v Bruselu," uvedl na twitteru. 

Vláda podle Fialy reagovala na zdražení pohonných hmot i na situaci na trhu s energiemi, když ukončili činnost někteří dodavatelé. Zastal se například zvýšení příspěvku na bydlení, o jehož přínosu zaznívaly pochyby. "Opatření funguje, žádá stále více lidí," řekl premiér.

Zopakoval ale, že před lidmi nechce nic zastírat. "Válka na Ukrajině se dotkne nás všech. Uprchlická krize se dotkne nás všech. Důsledky Putinovy války se dotknou nás všech a jinak to nemůže být. Každý z nás bude muset obětovat část svého pohodlí," poznamenal Fiala. Lidé podle něho nesmějí podléhat dezinformacím, ruské propagandě a rozhádat se.

Migrační vlnu z Ukrajiny Česko podle Fialy zvládá. "Náš společný cíl je postarat se o manželky a děti Ukrajinců, kteří bojují za svoji zemi,“ uvedl. Připomněl, že lidé z Ukrajiny nepřicházejí kvůli ekonomickým výhodám, ale proto, aby si zachránili život. Prostřednictvím koordinačních center podle premiéra našlo přístřeší více než 25.000 uprchlíků.

Fiala řekl, že vláda se bude snažit o to, aby se co nejméně běženců muselo ubytovávat v halách a tělocvičnách, protože všechny ostatní druhy ubytování jsou podle něho lepší sociálně i ekonomicky a z dlouhodobého hlediska výhodnější pro českou společnost. Obecně mluvil například o zdravotní péči o běžence nebo o výuce ukrajinských dětí, jak vyplývají z již účinných zvláštních zákonů. "Primárním cílem je integrace ukrajinských dětí do běžných škol," uvedl Fiala. Zmínil také ambulance pro ukrajinské uprchlíky ve všech fakultních nemocnicích. "Chceme zachovat dostupnost zdravotní péče pro české občany," řekl.

K situaci na Ukrajině premiér poznamenal, že z Putinovy snahy o bleskovou válku se stal zdlouhavý konflikt. Ruská invaze podle Fialy navíc způsobila opak toho, co si ruský prezident přál, a to semknutí zemí Evropské unie či Severoatlantické aliance.

Podle Aleny Schillerové (ANO) chybí kabinetu jakýkoliv plán v oblasti bydlení, školství, zdravotnictví či sociální oblasti. Exministryně financí míní, že je nutná novela státního rozpočtu. 

"Máme zjištěnou skutečnou profesní strukturu uprchlíků? Jejich ochotu a možnosti pracovat? Vláda zatím nic takového nemá, stejně tak chybí i plán na urychlení procesu vzdělávání a především jeho uznávání," konstatovala na twitteru. 

Sněmovna podpořila daňové úlevy na pomoc válkou sužované Ukrajině

Z daní by mělo být možné odečíst dary poskytnuté přímo Ukrajině na podporu jejího obranného úsilí nebo tamním neziskovým organizacím. Zvýší se i limit pro jednotlivce a firmy pro odpočet hodnoty darů ze základu daně z příjmů. Počítá s tím vládní novela zákona o daních z příjmů, kterou dnes v úvodním kole podpořila Sněmovna. Jde o další z řady vládních zákonů, které mají pomoci Ukrajině sužované ruskou invazí.

Vláda původně navrhla, aby Sněmovna tento zákon schválila ve zrychleném režimu již v prvním čtení. Tento návrh ale dnes v rozpravě vetovaly opoziční kluby hnutí ANO a SPD, jak jim umožňuje jednací řád. Předsedkyně klubu ANO Alena Schillerová řekla, že její klub návrh zákona sice téměř s jistotou podpoří, ale chce ho nejdříve prodebatovat ve sněmovních výborech. Sněmovna pak na návrh ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) zkrátila lhůtu pro projednání návrhu ve výborech na 12 dní místo obvyklých 60.

Úlevy se týkají darů poskytnutých v letošním roce. Osvobozen od daně bude letos podle návrhu také příjem ukrajinských zaměstnanců spočívající v tom, že jim a jejích rodinným příslušníkům zaměstnavatel poskytne ubytování v ČR kvůli válečnému konfliktu na Ukrajině. Od daně také bude osvobozen bezúplatný příjem poskytnutý v letošním roce za účelem podpory obranného úsilí Ukrajiny. Vláda v důvodové zprávě uvádí, že pojem obranné úsilí není definován. Je ale podle ní nutné vycházet z obecného jazykového významu těchto slov, rozumí se jimi cokoliv, co může sloužit k podpoře obranyschopnosti Ukrajiny, včetně zajištění souvisejících potřeb osob, které se na této obranyschopnosti podílejí.

Vládní předloha prodlužuje i pro letošní rok vyšší limit pro odpočet darů na zákonem stanovené účely u fyzických osob. Za roky 2020 a 2021 bylo možné si snížit základ daně o poskytnuté dary až o 30 procent, nově má tento limit platit i pro letošní rok. U právnických osob se bude tato možnost týkat zdaňovacích období ukončených od letošního 1. března do 28. února příštího roku.

Nově by také měli mít možnost odečtu od základu daně i daňoví poplatníci z Ukrajiny, pokud jejich zdanitelné příjmy ze zdrojů na území ČR tvoří nejméně 90 procent zdanitelných příjmů.

Státní úřady, kraje i obce budou moci upustit od správního poplatku za různé úřední úkony. Možnost osvobození od poplatku se má týkat pouze fyzické osoby, která vstupuje nebo pobývá na území České republiky v návaznosti na ozbrojený konflikt na Ukrajině. Vláda podotýká, že nejde o plošné upuštění od výběru všech poplatků, ale pouze u těch, u nichž to při posouzení aktuální situace a nezbytnosti příslušný správní úřad uzná za vhodné.

ANO podpoří prodloužení nouzového stavu kvůli invazi na Ukrajinu

Poslanci opozičního hnutí ANO podle své předsedkyně Aleny Schillerové podpoří ohlášenou vládní žádost o prodloužení nouzového stavu. Budou ale chtít znát strategii vlády pro dlouhodobější řešení krize v důsledku ruské invaze na Ukrajinu. Schillerová to dnes oznámila ve Sněmovně v reakci na vystoupení premiéra Petra Fialy o dosavadních krocích vlády.

"My se budeme chovat korektně, nebudeme kopat za každou cenu do vlády," slíbila bývalá vicepremiérka. Varovala s odvoláním na zkušenosti s pandemií covidu, že po první vlně pomoci Ukrajině a ukrajinským uprchlíkům nastane fáze vystřízlivění.

Vláda by měla podle Schillerové řešit například zvýšené náklady na energie nejen u domácností, kde našli útočiště ukrajinští uprchlíci. Měla by také zjistit kvalifikaci ukrajinských uprchlíků, aby nemuseli vykonávat podřadné práce a mohla být snadněji uznávána jejich kvalifikace, uvedla Schillerová. Chtěla by rovněž detailněji prověřit zdravotní stav uprchlíků

Předsedkyně poslanců ANO doporučila skončit s vývozem obilí, v jehož produkci je Česko více než soběstačné, a přebytky nakoupit do státních hmotných rezerv. Exministryně financí navrhovala prodloužit těžbu uhlí, připomenula návrhy ANO na snížení daňového zatížení pohonných hmot. Vyzvala vládu k tomu, aby s ANO na návrzích spolupracovala.

Vicepremiér a ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) nabídku uvítal a uvedl, že mezi jeho poradce patří jeden z jeho předchůdců Jan Blatný (za ANO). Uvedl, že se připravuje návrh, podle něhož by ukrajinští lékaři a další zdravotníci mohli svou profesi vykonávat v rámci krátkodobých tříměsíčních stáží.

Místopředseda Sněmovny a někdejší ministr Karel Havlíček (ANO) uvedl, že pětina domácností se bude potýkat s chudobou. "Vláda podcenila nákladovou inflaci, uvěřila svým marketingovým tvrzením," prohlásil. Vládní protiinflační opatření zasáhnou pozitivně pouze pět procent domácností. Postěžoval si, že vládní koalice odmítla návrhy ANO, podpořil návrh Pirátů na příspěvek až 500 korun na domácnost.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v reakci hájil adresnou pomoc domácnostem před plošnou jako lepší cestu. Stejně tak odmítl zastropování ceny pro pohonné hmoty nebo snížení daňového zatížení u nafty a benzinu, což by se podle něj plně nepromítlo do snížení cen. Minimálně do konce března bude podle Stanjury pokračovat u prodejců pohonných hmot kontrola marží, která zafungovala. Ministr hájil naopak zrušení silniční daně pro dopravce. Podle Stanjury je její výběr neefektivní a byrokraticky náročný.

Související

Více souvisejících

Petr Fiala (ODS) uprchlíci hnutí ANO

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Zuzana Maděrová

Snowboardistka Maděrová druhým místem Špindlerův Mlýn nezklamala

Po senzačním olympijském zlatu byla zaslouženým velkým lákadlem na sobotní podnik Světového poháru v paralelním slalomu, který se premiérově konal ve Špindlerově Mlýně, snowboardistka Zuzana Maděrová. I když nakonec na zlatou medaili tentokrát nedosáhla, jelikož v závodě nestačila jen na Japonku Cubaki Mikiovou Devatenáctiletá reprezentantka i tak potěšila publikum, které tak ve Špindlerově Mlýně připravilo pro závodnice a závodníky parádní atmosféru, navíc podpořenou krásným slunečným téměř jarním počasím.

před 2 hodinami

Robert Fico

Fico tvrdí, že EU je ve sporu s Ukrajinou na straně Slovenska

Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) se dočkal kýženého setkání na úrovni Evropské unie, kde se řešily zastavené dodávky ropy přes Ukrajinu. Fico tvrdí, že ho předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve sporu s Kyjevem podpořila. 

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Metoděj Jílek

Stylové zakončení životní sezóny. Rychlobruslař Jílek získal stříbro na MS ve víceboji

Dvojnásobný olympijský medailista z letošních zimních olympijských her v Miláně a Cortině d'Ampezzo, teprve devatenáctiletý rychlobruslařský talent Metoděj Jílek zakončil svou životní sezónu dalším medailovým úspěchem. Stříbro získal poté, co ovládl desetikilometrový závod na MS ve víceboji, které se o tomto víkendu konalo v nizozemském Heerenveenu. Nestačil pouze na norského reprezentanta Sandera Eitrema.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Donald Trump

Trumpův plán na zastavení financování ruské válečné mašinérie se útokem na Írán zhroutil

Strategie amerického prezidenta Donalda Trumpa, která měla odstřihnout Rusko od příjmů z prodeje ropy do Indie, se v důsledku eskalujícího konfliktu s Íránem začíná hroutit. Washington loni vyvíjel na Dillí extrémní tlak, který zahrnoval vysoká cla na indický export i sankce na ruské těžařské giganty. Tato kampaň byla původně úspěšná a Indie pod tlakem Bílého domu začala upřednostňovat dodávky z Blízkého východu.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Pete Hegseth

Hegseth varoval Rusko, aby se do války s Íránem nezapojovalo. Íránské duchovní označil za zbabělce

Americký ministr obrany Pete Hegseth vystoupil v úterý na brífinku v Pentagonu s ostrým varováním adresovaným novému íránskému vedení. Uvedl, že nový nejvyšší vůdce země Modžtaba Chameneí by udělal „moudré rozhodnutí“, kdyby uposlechl výzvy prezidenta Donalda Trumpa a okamžitě se vzdal ambicí na získání jaderných zbraní. Podle Hegsetha by měl Chameneí tento závazek veřejně deklarovat, aby zabránil další devastaci své země.

před 8 hodinami

Ilustrační foto

CNN: Letecké údery jaderný program nezastaví. USA zvažují nasazení pozemní armády v Íránu

Snaha Trumpovy administrativy o úplnou likvidaci íránského jaderného programu naráží na zásadní vojenskou a logistickou překážku. Podle informací CNN by zajištění íránských zásob vysoce obohaceného uranu, které jsou ukryty hluboko v podzemních tunelech, vyžadovalo nasazení značného počtu amerických pozemních jednotek. Tento krok by představoval dramatickou eskalaci dosavadní kampaně, která se dosud spoléhala především na letecké údery.

před 9 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Írán vyhrožuje likvidací Trumpa. Válka podle Teheránu ani zdaleka nekončí

Íránští představitelé v úterý ostře odmítli prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa o tom, že válečný konflikt na Blízkém východě skončí brzy. Ministr zahraničí Abbás Arákčí zdůraznil, že Teherán je připraven bojovat tak dlouho, jak to bude nutné, a že íránské raketové údery na cíle v regionu budou pokračovat. Tato slova přišla v době, kdy Írán zahájil novou vlnu útoků na arabské sousedy a spojence USA v Perském zálivu.

před 10 hodinami

Íránské drony revolučních gard během cvičení v říjnu 2023.

USA a Izrael selhaly, režim nepadnul. Útoky na okolní země jsou sebeobrana, tvrdí Írán

Íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí v rozhovoru pro americkou stanici PBS důrazně odmítl odpovědnost za eskalaci konfliktu a chaos na světových trzích s ropou. Podle jeho slov byla válka Íránu vnucena agresí ze strany Spojených států a Izraele. Arákčí zdůraznil, že jmenování Modžtaby Chameneího novým nejvyšším vůdcem země jasně dokazuje, že pokusy o změnu režimu v Teheránu selhaly.

před 11 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Politico: Merz chce zabránit příklonu Babiše k radikálním postojům Slovenska a Maďarska

Německý kancléř Friedrich Merz se po vnitrostátních politických peripetiích vrací k řešení palčivých otázek světové politiky. Hlavním tématem dne je dramatický nárůst cen energií vyvolaný válečným konfliktem v Íránu. Čelní představitelé členských států Evropské unie svolali na úterý mimořádné digitální jednání, aby koordinovali postup proti zdražování. Německo spolu s Itálií a Belgií na schůzce prosazuje společnou strategii, která by ulevila evropskému hospodářství.

před 12 hodinami

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Bílý dům v kleštích. Válka v Íránu sevřela Trumpa mezi hrozbu globální recese a riziko námořní katastrofy

Administrativa prezidenta Donalda Trumpa se ocitla v sevření mezi hrozbou globální hospodářské recese a rizikem námořní katastrofy. S intenzivnějšími boji v Íránu se světové energetické tepny svírají do bodu, kdy každý den uzavření Hormuzského průlivu neznamená pouze dvojnásobnou ekonomickou ztrátu, ale její exponenciální nárůst. Bílý dům se proto snaží situaci řešit na několika frontách, od vojenského plánování až po snahu uklidnit veřejnost kampaní o krátkodobosti vysokých cen u čerpacích stanic.

před 12 hodinami

Vladimir Putin a Donald Trump uspořádali po summitu na Aljašce tiskovou konferenci

Trump telefonoval s Putinem. Řešili Ukrajinu i válku v Íránu

Americký prezident Donald Trump a jeho ruský protějšek Vladimir Putin spolu v pondělí poprvé v tomto roce telefonicky hovořili o dramatickém vývoji války v Íránu a možnostech mírového urovnání na Ukrajině. Tento klíčový hovor se uskutečnil jen několik hodin poté, co šéf Kremlu varoval, že současná energetická krize vyvolaná konfliktem na Blízkém východě přímo ohrožuje stabilitu světového hospodářství.

před 13 hodinami

těžba ropy, autor: Zbynek Burival

Ceny ropy pod Trumpových zmatečných prohlášeních klesly, poté opět vyrostly

Ceny ropy na světových trzích zaznamenaly pokles poté, co americký prezident Donald Trump prohlásil, že válka s Íránem skončí „velmi brzy“. Referenční cena ropy se v reakci na tato slova snížila, ačkoliv v pondělí nakrátko vystřelila nad hranici 100 dolarů za barel. Prezidentovy výroky, že konflikt je „téměř u konce“ a probíhá „v předstihu oproti plánu“, vnesly na trhy vlnu optimismu a stlačily cenu barelu blíže k 90 dolarům.

před 14 hodinami

Válka v Íránu je téměř u konce, prohlásil Trump. Krátce na to řekl pravý opak

Americký prezident Donald Trump vysílá v souvislosti s trvajícím konfliktem velmi rozporuplné signály ohledně toho, kdy by mohly boje skončit. Zatímco v jednom prohlášení uvedl, že americké cíle jsou již v podstatě splněny a válka s Íránem je již téměř u konce, protože Írán již nedisponuje žádným námořnictvem, letectvem ani funkčním spojením, vzápětí před republikánskými poslanci prohlásil, že vítězství stále není dostatečné. Tato nejednotná komunikace přichází v době, kdy se vojenské operace na Blízkém východě přelévají do druhého týdne.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy