Válek si chce ponechat úvazek v nemocnici, první kroky budou vycházet z aktuální situace

První kroky nové vlády směrem k epidemii covidu-19 budou podle kandidáta na ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) vycházet z aktuální situace v nemocnicích. Budou se lišit podle toho, jaké kroky přijme, resp. nepřijme ještě dosavadní vláda a kdy přesně ta nová nastoupí, řekl v rozhovoru s ČTK.

Zásadní podle něj ale budou tři kroky, které se budou týkat případného omezení nemocniční péče a distribuce pacientů, urychlení očkování zejména třetích dávek a dětí a zajištění léčby, které by bránila hospitalizacím.

"Bude to úplně něco jiného, jestli nastoupíme 13. prosince či 26. prosince, nebo až třeba 1. ledna," řekl Válek. Odborníci předpokládají, že kolem poloviny prosince bude počet pacientů v nemocnicích kulminovat. Někteří očekávají dosažení nebo i překročení maximálních počtů hospitalizovaných z letošního jara, kdy bylo v nemocnicích 9500 pacientů s covidem-19 a 2000 na jednotkách intenzivní péče. Ve čtvrtek bylo hospitalizovaných 6500 a 1060 na JIP.

"Ty kroky budou vycházet z toho, co současná vláda zrealizovala, resp. nezrealizovala a budou muset vycházet ze situace ve zdravotnických zařízeních," uvedl. Prioritou je zabránit kolapsu zdravotnického systému. A pokud se situace nevyřeší do jejího nástupu, bude ji muset okamžitě začít řešit vláda nová, dodal.

Zásadní je podle Válka mít dostatek léků, které zabrání tomu, aby se nakažení dostali do nemocnic. "Nejde jenom o monoklonální protilátky, jde obecně o léčbu. Já nevím, jestli je objednaná, jestli je jí dostatek," uvedl. Ještě před nástupem do funkce to chce řešit s dosavadním ministrem Adamem Vojtěchem (ANO).

Dalším nezbytně nutným krokem podle něj je, aby nemocnice držely pro covidové pacienty rezervy lůžek běžných i intenzivních. "Aby pacient nebyl přijímán do nemocnice, kde je na hraně kapacita jednotek JIP," sdělil. V takovém případě by měl být rovnou směřován do nejbližšího zařízení, kde kapacity ještě jsou.

Podle Válka by proto měly být posílené pravomoci krajských koordinátorů nemocniční péče. Deklarovat by to měl ministr i zdravotní pojišťovny. "Musí jasně říct, že v této chvíli velí zdravotnictví, co se týče odložitelnosti péče, krajští koordinátoři. A ti musí mít jednotné zadání z ministerstva," řekl.

Za velký problém považujte to, že nebyla omezená odložitelná a plánovaná péče. "Uvědomuji si, že to zatím není v řadě krajů potřeba, že systém zatím funguje. Možná jsem moc opatrný, ale radši jsem připravený na nejhorší, než abych byl překvapený," dodal. Nemocnice podle něj potřebují ujištění, že pokud tuto péči omezí samy od sebe, nepřijdou o peníze od pojišťoven.

S ředitelem Všeobecné zdravotní pojišťovny Zdeňkem Kabátkem už podle svých slov tuto situaci řešil a má příslib, že všechny výkony, které nemocnice přesunou na příští rok, budou hrazeny jako jednotlivé výkony, nikoliv z paušálu. Nová kompenzační vyhláška, která situaci řešila loni, podle něj vzniknout nemusí, půjde o rozhodnutí pojišťoven.

Nový ministr se chce zaměřit také na urychlení očkování. "Jsme v situaci, jako jsme byli na jaře, teď najednou prudce roste zájem o očkování, ale my ho nemáme nachystané," řekl. Zatímco před měsícem se očkovalo denně 43.000 dávek, ve středu skoro dvojnásobek. "Proočkování zhruba milionu lidí za týden je chiméra, ale řekněme za 14 dní, za tři týdny. Snažit se co nejvíc lidí naočkovat v co nejkratším úseku," vysvětlil.

Nejdříve je podle něj třeba očkovat třetí dávkou všechny, kteří už na ní mají nárok. "Ne proto, že by neměli třetí dávku, ale protože se očkovalo po věkových skupinách, takže jsou to ti nejvíc rizikoví," řekl.

Zároveň ještě před Vánocemi bude v ČR dostupná slabší vakcína pro děti od pěti do 11 let. "Pokud nechci riskovat zavření škol, musím se pokusit naočkovat co nejvíc dětí. Musím o tom rodiče přesvědčit a bude to složité. Musím mít jednomyslný hlas pediatrické společnosti a pediatrů, kteří to budou vysvětlovat," uvedl.

Diskuse o povinném očkování je podle něj předčasná, než budou rychle naočkovaní tito lidé, kteří čekají na třetí dávku, nebo zájemci o očkování z řad dětí. Současná vláda ho navrhuje pro zdravotníky, pracovníky v sociálních službách, policisty, vojáky, celníky nebo hasiče.

"Pokud řekneme, že tihle lidé mají být do 1. března naočkovaní a ještě tam budou sankce, jak to ti lidé mají udělat?," řekl Válek. Povinné očkování neodmítá, pokud se na něm shodnou zástupci profesí, kterých se mají týkat. "Pak je na místě jim to umožnit," dodal. U lékařů by se mělo k očkování přistoupit jako k prevenci možné nákazy, která by pak byla nemocí z povolání jako u povinného očkování proti jiným nemocem.

Válek kritizoval, že končící ministr Vojtěch s ním vyhlášku o povinném očkování dopředu nekonzultoval. "Nepřipadá mi šťastné, že se dozvídám o těch dokumentech z médií a zpětně, byť se snažím spolupracovat. Ministerstvo chystá nějakou vyhlášku, ale nepošlou mi ji, abychom se k ní vyjádřili jako opozice, aby to byl společný návrh," uvedl.

Válek si chce ponechat úvazek v nemocnici, na ministerstvo si vezme Jakoba

Po nástupu Válka na ministerstvo zdravotnictví by měl mít komunikaci s novináři na starosti bývalý mluvčí ministerstva financí Ondřej Jakob. Jaké další spolupracovníky si s sebou Válek vezme, zatím není jasné. Některé odborníky oslovil a čeká na jejich odpověď. Válek to řekl v rozhovoru s ČTK. Na ministerstvu by chtěl vytvořit samostatný úsek, který by se věnoval podpoře zdraví. I po nástupu do křesla ministra zdravotnictví si plánuje ponechat malý úvazek ve Fakultní nemocnici Brno, kde nyní vede Kliniku radiologie a nukleární medicíny. I nadále by chtěl také působit na brněnské lékařské fakultě.

Na dotaz, zda už má představu o personálních změnách na ministerstvu, Válek uvedl, že se chce nejprve nynějších zaměstnanců ministerstva, a to především náměstků, zeptat, zda chtějí na úřadě působit i v době mimo epidemii covidu-19. "Ta situace v uplynulém roce a něco vedla k tomu, že tam opakovaně došlo k obměnám a řada lidí, co tam nastupovala, vlastně nenastupovala jako do funkce na ministerstvu, ale jako krizoví covidoví manažeři nebo odborníci. A já potřebuju vědět, jestli ti lidi chtějí dlouhodobě pracovat na ministerstvu zdravotnictví," řekl ČTK. Úředníci na ministerstvu by podle něj měli udržovat kontinuitu a fungovat nehledě na to, kdo je zrovna ministrem. "To byla velká chyba současné vlády a přímo premiéra, že do toho zasahoval a měnil ten aparát až do úrovně náměstků," poznamenal.

Jako spolupracovníka, který by měl mít na starosti komunikaci, si chce Válek na ministerstvo vzít Ondřeje Jakoba, který je bratrem poslance a starosty Roztok Jana Jakoba. Na dotaz, zda už má potvrzené i další spolupracovníky, Válek řekl, že mu pomoc přislíbil například bývalý ministr zdravotnictví Leoš Heger, ředitel Ústřední vojenské nemocnice v Praze Miroslav Zavoral či biochemik Jan Konvalinka. Nikdo z nich ale nechce na ministerstvu přímo působit. "S řadou lidí o tom diskutuju, řada lidí slíbila, že to zváží," uvedl budoucí ministr.

Válek by také chtěl, aby na úřadu vznikl samostatný úsek, který by se věnoval podpoře zdraví. "Ministerstvo zdravotnictví se dlouhodobě soustředí na péči o nemocné. Zcela chybí péče o zdravé," konstatoval. Usiluje i o to, aby bylo možné z evropských dotací podporovat lokální producenty, kteří budou dodávat kvalitní potraviny do zdravotnických a sociálních zařízení a do škol. "Výsledek by mohl být, že se zlepší výživa dětí, seniorů, v nemocnicích, ve státní správě. Nebude k tomu potřeba potravinový koš, budeme se bavit o jiných parametrech hodnocení kvality výživy," řekl. Připomněl, že zdravotní pojišťovny v současnosti přispívají mimo jiné lidem s celiakií na bezlepkovou stravu či lidem s jinými poruchami na bezlaktózové potraviny. "Pojďme udělat to, ať jsou tato jídla dostupná hlavně dětem ve školách kdekoliv a ať škola může podle seznamu dostat peníze přímo od té pojišťovny," uvedl.

Válek už v minulých dnech v rozhovorech pro jiná média zmínil, že by agendu, která se věnuje výživě, mohla mít na starosti nynější hlavní hygienička Pavla Svrčinová. "Ano, i to je možné," potvrdil ČTK. Válek ocenil dřívější působení Svrčinové ve vedení moravskoslezské hygienické stanice. Hygienici v kraji loni v létě rozhodli s okamžitou platností o zavedení přísných opatření, přičemž za to čelili kritice ze strany vedení kraje i ministerstva. Tehdy se podle Válka Svrčinová "nenechala zlomit". "Nevím, kde je problém. Pokud si s ní nepromluvím mezi čtyřma očima, tak to nezjistím. Nevím, co ona chce dál," poznamenal.

Válek rovněž zopakoval, že z politického náměstka Milana Blahy chce udělat řádného náměstka, který bude mít se svým týmem na starosti elektronizaci a kyberbezpečnost.

Ve Fakultní nemocnici Brno by si Válek chtěl i po nástupu na ministerstvo nechat malý úvazek, aby mohl jako radiolog dělat některé odborné výkony. Předpokládá, že řízením kliniky bude místo něj pověřen nynější primář Marek Mechl. "Samozřejmě budu mít dál úvazek na lékařské fakultě, musím zkoušet atestace, musím dál garantovat akreditaci oboru," dodal.

Související

Více souvisejících

Vlastimil Válek (TOP 09)

Aktuálně se děje

před 28 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

včera

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Jak se zbavit závislosti na Hormuzském průlivu? Netanjahu navrhuje vybudování potrubí přes Arabský poloostrov

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ve svém projevu k národu i mezinárodnímu společenství zdůraznil, že probíhající válka s Íránem bude trvat tak dlouho, „dokud to bude nutné“. Ve spolupráci se Spojenými státy se Izrael podle jeho slov soustředí na tři klíčové cíle: úplnou likvidaci íránského jaderného programu, zničení arzenálu balistických raket dříve, než je Írán stihne ukrýt hluboko pod zem, kde by byly imunní vůči leteckým úderům, a vytvoření podmínek pro to, aby íránský lid mohl získat zpět svou svobodu. 

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Írán už nedokáže obohacovat uran, není jasné, kdo zemi vede, řekl Netanjahu. Nevyloučil pozemní invazi

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ve čtvrtek vystoupil na tiskové konferenci, kde shrnul dosavadní úspěchy vojenského tažení proti Íránu. V úvodu svého projevu v hebrejštině prohlásil, že se Izraeli podařilo dosáhnout strategického průlomu, který zásadně mění bezpečnostní architekturu Blízkého východu. Podle jeho slov Írán již není schopen obohacovat uran ani vyrábět balistické rakety.

včera

včera

Prezident Petr Pavel přichází na Pražský hrad

Babiš asi dokáže v NATO lépe vysvětlit, proč Česko neinvestuje do obrany, poznamenal ironicky Pavel

Prezident Petr Pavel zakončil svou dvoudenní návštěvu Středočeského kraje, během které se věnoval nejen regionálním tématům, ale také aktuálním sporům s vládou premiéra Andreje Babiše. Na závěrečné tiskové konferenci se prezident vyjádřil k napjaté situaci ohledně zastupování České republiky na mezinárodní scéně a ke kontroverzím provázejícím jmenování nových velvyslanců.

včera

Volodymyr Zelenskyj na summitu EU. (6. března 2025).

Summit Evropské unie průlom nepřinesl. Maďarsko a Slovensko se přesvědčit nepodařilo

Summit Evropské unie v Bruselu nepřinesl očekávaný průlom v klíčových otázkách finanční pomoci pro Ukrajinu. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj neskrýval svou hlubokou frustraci z patové situace, která nastala v důsledku trvajícího veta Maďarska a Slovenska. Ve svém projevu k Evropské radě zdůraznil, že zpoždění v dodávkách pomoci přímo ohrožuje životy a stabilitu jeho země.

včera

Kuba

Kuba se kvůli ropné blokádě ocitá na hraně úplného kolapsu

Kuba se ocitá na hraně úplného kolapsu. Poté, co Spojené státy před téměř třemi měsíci zavedly efektivní ropnou blokádu ostrova, se kubánská společnost propadla do nejhlubší krize za poslední desetiletí. V ulicích Havany se hromadí odpadky, nemocnice odkládají tisíce operací a lidé si kvůli nedostatku elektřiny a plynu musí ohřívat vodu na ohništích z dřevěného uhlí.

včera

Prezident Trump, J. D. Vance a Pete Hegseth

„Likvidace padouchů něco stojí.“ Hegseth odmítl upřesnit, kdy USA ukončí válku s Íránem

Americké ministerstvo obrany ve čtvrtek potvrdilo, že vojenské operace v Íránu probíhají přesně podle stanoveného plánu. Ministr obrany Pete Hegseth na tiskové konferenci v Pentagonu uvedl, že Spojené státy úspěšně plní své strategické cíle. Zároveň však odmítl upřesnit jakýkoli časový harmonogram pro ukončení konfliktu s tím, že o konečném výsledku a délce bojů rozhodne prezident Donald Trump.

včera

South Pars

Největší rezervy zemního plynu na světě. Gigantické ložisko South Pars je světový unikát

Izraelský útok na íránská zařízení v plynovém poli South Pars představuje zásadní zlom v probíhajícím válečném konfliktu. Tato operace vyvolala zuřivou odvetu Teheránu, který následně zacílil na klíčovou energetickou infrastrukturu svých sousedů v Perském zálivu. Světové trhy, které již dříve ochromilo faktické uzavření Hormuzského průlivu, nyní čelí drtivému tlaku na dodávky ropy a zemního plynu.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump tvrdí, že o útocích na South Pars USA nevěděly. Pomáhaly je přitom zrealizovat, píše CNN

Americký prezident Donald Trump čelí vážným rozporům ohledně informovanosti své administrativy o izraelském útoku na íránské ložisko South Pars. Zatímco šéf Bílého domu veřejně prohlásil, že Spojené státy o operaci „vůbec nic nevěděly“, zdroje z Izraele i z řad amerických úředníků jeho tvrzení přímo popírají. Podle informací CNN byl úder na největší světové zásoby zemního plynu s Washingtonem koordinován.

včera

Ursula von der Leyenová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

BBC: Evropská unie se nepoučila. Zaspala a probudila se v další energetické krizi

Evropská unie se ocitla v dalším energetickém šoku, který silně připomíná krizi z roku 2022. Tehdy, po zahájení ruské invaze na Ukrajinu, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová hřímala proti manipulacím s trhem a slibovala odklon od nespolehlivých partnerů. O čtyři roky později však Evropa zjišťuje, že se nepoučila. Současný konflikt na Blízkém východě a uzavření Hormuzského průlivu odhalily, že kontinent pouze vyměnil jednu závislost za druhou.

včera

USS Preble vypálila střelu s plochou dráhou letu Tomahawk.

Válka s Íránem stojí USA astronomické částky

Válka s Íránem, která nebyla nikdy oficiálně vyhlášena, s sebou nese astronomické finanční náklady, které podle nových analýz rostou tempem zhruba půl miliardy dolarů denně. Jen za prvních šest dní bojů utratily Spojené státy neuvěřitelných 12,7 miliardy dolarů. Aktuální odhady naznačují, že celkový účet již pravděpodobně překročil hranici 18 miliard dolarů a vteřinová ručička válečných výdajů se nezastavuje.

včera

Donald Trump

Trump hrozí Íránu zničením největšího pole zemního plynu na světě

Během posledních hodin došlo k výraznému vyostření konfliktu na Blízkém východě, který trvá již téměř tři týdny. Americký prezident Donald Trump pohrozil Íránu, že Spojené státy jsou připraveny zcela zničit ložisko South Pars, což je největší pole zemního plynu na světě. Tato hrozba přišla v reakci na íránské útoky cílící na energetickou infrastrukturu v Kataru.

včera

včera

Trump podlehl lobbistům, Írán nechystal 11. září ani Pearl Harbor, říká končící šéf protiteroristického oddělení

Bývalý šéf protiteroristického oddělení v administrativě Donalda Trumpa Joe Kent vystoupil ve středu s prohlášením týkajícím se zpravodajských informací o Íránu. Učinil tak pouze jeden den poté, co se rozhodl na svou funkci v rámci vládního aparátu rezignovat. Podle jeho slov neexistovaly žádné indicie, které by naznačovaly, že se Teherán chystá k masivnímu úderu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy