Většina českých europoslanců podpoří rezoluci proti Babišovi, vykrucují se Charanzová a Konečná

Většina českých europoslanců při dnešním hlasování podpoří usnesení kritizující možný střet zájmů premiéra Andreje Babiše. Pro rezoluci vyzývající české úřady k účinnému boji proti konfliktům zájmů politiků hodlají hlasovat zástupci českých opozičních stran, proti budou naopak poslanci zvolení za Babišovo hnutí ANO, vyplývá z průzkumu ČTK.

Návrh právně nezávazného dokumentu vyjadřuje politování nad tím, že Babiš stále kontroluje holding Agrofert a přitom má zároveň vliv na rozdělování evropských peněz v Česku, což podle textu "zpochybňuje nezávislý a objektivní výkon jeho funkce". Usnesení vychází z debaty o zneužívání peněz z unijního rozpočtu, kterou poslanci vedli v lednu a v níž řada z nich situaci v Česku kritizovala. Do textu se promítly i závěry mise členů kontrolního výboru EP, kteří v únoru navštívili ČR.

"Zdá se, že oligarchické struktury skutečně fungují velmi dobře a za poslední dva tři roky prorostly do politiky," podotkl lidovecký člen EP Tomáš Zdechovský, který je jako člen kontrolního výboru spoluautorem usnesení a stejně jako jeho čtyři čeští kolegové z frakce bude hlasovat pro. Cílem europoslanecké mise bylo podle něj mimo jiné poskytnout úřadům doplňující informace k šetření a ne vyvíjet politický tlak na probíhající audit Evropské komise. Babiš, který opakovaně odmítá, že by čelil střetu zájmů, poslaneckou misi kritizoval jako snahu zpolitizovat auditní řízení.

"Rezoluce přichází s vlastními politickými soudy doprostřed jednání mezi Českou republikou a Evropskou komisi o právním výkladu střetu zájmů," zdůvodnila svůj nesouhlas s textem místopředsedkyně EP Dita Charanzová zvolená za Babišovo hnutí. Na místě není podle Charanzové kromě kritiky českého premiéra ani výzva adresovaná českým úřadům, které podle poslankyně "dělají svou práci podle platných právních předpisů".

Podle šéfky kontrolního výboru Moniky Hohlmeierové mise EP zjistila, že Česko nemá účinný systém odhalováni střetu zájmů a spoléhá na čestná prohlášení politiků. Usnesení proto vyzývá české úřady, aby "bez odkladů řešily tyto systémové nedostatky".

Rezoluci podpoří rovněž čtveřice členů ODS patřících do konzervativní europarlamentní skupiny. "Usnesení se nestaví proti České republice jako zemi, ale upozorňuje na problémy jednoho jejího občana, který je zároveň premiérem. Europoslanci nepovažují za normální, že člověk, který dotace rozděluje, je zároveň nejvíce čerpá," uvedla europoslankyně Veronika Vrecionová, která je stínovou zpravodajkou návrhu. Podle jejího kolegy Alexandra Vondry je "případ Babiš precedens" v tom, jak by měly české úřady v budoucnu bránit možným střetům zájmů politiků.

Poslanci budou kvůli změně programu plenární schůze hlasovat o návrhu rezoluce až dnes večer. Dokument má podporu většiny parlamentních skupin a očekává se jeho hladké schválení. Podílet se na něm budou i tři čeští pirátští poslanci, kteří jsou součástí klubu zelených, jenž debatu o Babišově případu v EP inicioval.

Podle pirátského poslance Mikuláše Peksy je načasování rezoluce důležité s ohledem na to, že dnes začínají lídři unijních zemí jednat o balíku 750 miliard eur (přes 20 bilionů korun), který by si mezi sebe měly rozdělit členské země v rámci postpandemické obnovy ekonomik.

“Měli bychom se starat o to, kam by měly ty peníze zamířit a kdo z nich bude profitovat,” podotkl Peksa s tím, že EK i členské státy by měly zabránit tomu, aby fond financoval podniky skrytě vlastněné vládními politiky.

Na kolik si Andrej Babiš přišel skrz dotace? Sepsali jsme jednoduchý web, který se snaží tuhle částku trochu přiblížit. A zároveň zodpovídám FAQ k rezoluci – proč by nebylo lepší zrušit kompletně dotace nebo jestli jde o chybu českých soudů. Koukněte. ? https://t.co/StmfKaUfzU

— Mikuláš Peksa (@vonpecka) June 19, 2020

Hlasování se hodlá zdržet komunistická europoslankyně Kateřina Konečná, jejíž strana v Česku podporuje Babišovu vládu. "Myslím, že si naše problémy máme vyřešit doma a nemíchat do toho Brusel," zdůvodnila poslankyně své rozhodnutí, k němuž prý dospěla po konzultaci se širším stranickým vedením v Praze.

Dvojice poslanců zvolených za SPD na dotazy ČTK neodpověděla. Nacionalistická frakce, do níž patří, však rezoluci podpořit nehodlá.

Související

Místopředseda vlády, ministr zahraničních věcí a ministr životního prostředí Petr Macinka (Motoristé sobě).

Macinka Pavla na summit NATO nepustí. Pojede tam s Babišem a Zůnou

Složení české delegace na nadcházející summit NATO v Ankaře nadále vyvolává neshody mezi vládou a Pražským hradem. Podle aktuálních informací České televize budou Českou republiku na tomto významném jednání reprezentovat premiér Andrej Babiš, ministr obrany Jaromír Zůna a ministr zahraničí Petr Macinka. S účastí prezidenta Petra Pavla vládní kabinet v tuto chvíli nepočítá.

Více souvisejících

Andrej Babiš europoslanci Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) Dita Charanzová (ANO) Mikuláš Peksa (Piráti) ODS Kateřina Konečná (poslankyně KSČM) Veronika Vrecionová (ODS) hnutí ANO Česká pirátská strana

Aktuálně se děje

před 5 hodinami

Aktualizováno před 5 hodinami

Péter Magyar

Opoziční strana Tisza Pétera Magyara vyhrála volby v Maďarsku. Orbán přiznal porážku

Maďarská opoziční strana Tisza Pétera Magyara vyhrála parlamentní volby. Vyplývá to jak z průběžného sčítání hlasů, tak i z přiznání porážky, které na tiskové konferenci zaznělo z úst lídra vládní strany Fidesz a maďarského premiéra Viktora Orbána. Magyar na sociálních sítích oznámil, že už mu Orbán zavolal a poblahopřál mu k vítězství ve volbách.

včera

Viktor Orbán

Nepomohlo překreslování volebních obvodů, ovládnutí médií ani Trumpova podpora. Proč Orbán prohrál?

Volební porážka Viktora Orbána ukázala, že ani patnáct let budování systému „státního zajetí“, překreslování volebních obvodů či ovládnutí mediální krajiny nedokáže ochránit silného lídra, pokud ztratí kontakt se svou voličskou základnou. Orbánův pád nezvrátila ani masivní podpora jeho ideologických spojenců z hnutí MAGA, včetně amerického prezidenta Donalda Trumpa a viceprezidenta JD Vance, kteří neváhali porušit diplomatické tabu a aktivně se zapojili do maďarské kampaně.

včera

Povolební proslov Pétera Magyara

První povolební projev Magyara: Dnešek by se měl zlatým písmem zapsat do historie maďarské svobody

Maďarsko prožilo historický zvrat, který definitivně ukončil dlouholetou éru Viktora Orbána. Podle aktuálních výsledků zvítězila opoziční strana Tisza s tak drtivým náskokem, že v parlamentu získá ústavní dvoutřetinovou většinu. Lídr vítězné strany Péter Magyar vystoupil se zásadním projevem na budapešťském náměstí Batthyány, kde ho vítaly tisíce nadšených příznivců.

včera

Petr Macinka

Demokratická opozice se z pádu Orbána raduje. Česko ztratilo spojence, truchlí Macinka a ANO

Volební zemětřesení v Maďarsku, které po šestnácti letech odstavilo od moci Viktora Orbána, vyvolalo okamžitou odezvu i na české politické scéně. Tuzemští představitelé napříč politickým spektrem sledují nástup opoziční strany Tisza k ústavní většině s velkým zájmem. Podle mnoha z nich se jedná o historický zlom, který ovlivní dynamiku v celém středoevropském regionu.

včera

Ursula von der Leyenová

„Maďarské srdce dnes bije pro Evropu silněji.“ Evropa slaví konec Orbána

Vítězství opoziční strany Tisza v maďarských parlamentních volbách vyvolalo okamžitou vlnu reakcí napříč celou Evropou. Přední představitelé Evropské unie i jednotlivých států vnímají výsledek jako zásadní obrat v dosavadním směřování země. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v této souvislosti uvedla, že maďarské srdce dnes bije pro Evropu silněji, a zdůraznila, že si země vybrala společnou evropskou budoucnost.

včera

Maďaři zaplavili ulice Budapešti

Noc, na kterou Maďarsko nezapomene. Lidé v ulicích Budapešti oslavují pád Orbána

Budapešť zažívá noc, na kterou se bude vzpomínat desítky let. Poté, co premiér Viktor Orbán přiznal porážku ve volbách, vypukly v centrále opoziční strany Tisza na břehu Dunaje nepopsatelné oslavy. Dav fanoušků Pétera Magyara zaplnil nábřeží maďarskými vlajkami a vzduchem létají zátky od šampaňského, doprovázené slzami štěstí a nekonečným objímáním.

včera

Volby v Maďarsku

Index: Voliči v Praze stáli hodinové fronty. Příznivci Orbána byli v menšině

Parlamentní volby nezpůsobily rekordní zájem voličů pouze na území Maďarska, ale také na zahraničních zastupitelských úřadech. Výjimkou podle webu index.hu nebylo ani hlavní město České republiky, kde se před maďarskou ambasádou v Praze tvořily dlouhé, několikasetmetrové fronty. Přestože v Praze panovalo citelně horší počasí než v Budapešti, odhodlání voličů to neoslabilo a zástupy lidí byly k vidění po celou neděli až do odpoledních hodin.

včera

Péter Magyar

Z obdivovatele Orbána politickým dravcem. Kdo je pravděpodobný budoucí premiér Maďarska Péter Magyar?

Péter Magyar, pětačtyřicetiletý muž, který stojí v čele své strany Tisza, urazil neuvěřitelnou cestu. Jako dítě měl nad postelí plakát Viktora Orbána v době, kdy byl nynější premiér symbolem demokratizačních změn po pádu komunismu. Dnes je to právě Magyar, kdo se stal hlavní silou hnutí usilujícího o Orbánovo svržení a ukončení jeho šestnáctileté éry.

včera

Volby v Maďarsku

Sečtena čtvrtina hlasů. Volby v Maďarsku vyhrává opozice

Sčítání hlasů v maďarských parlamentních volbách pokračuje a dosavadní výsledky naznačují, že opoziční strana Tisza směřuje k drtivému vítězství. Podle aktuálních dat Národního volebního úřadu, která vycházejí z 22,05 % zpracovaných lístků pro stranické kandidátky, získala Tisza 51,22 % hlasů. Vládní koalice Fidesz-KDNP zatím zaostává se ziskem 40,11 %.

Aktualizováno včera

Péter Magyar

Volby v Maďarsku skončily. První průzkumy ukazují na drtivé vítězství strany Tisza

Maďarsko má za sebou historický nedělní večer, který pravděpodobně přepíše politickou mapu země. V 19 hodin se po celém státě definitivně uzavřely volební místnosti, čímž skončilo hlasování v parlamentních volbách roku 2026. Od tohoto okamžiku začal v sídlech volebních komisí mravenčí proces sčítání hlasů, který vzhledem k obrovskému zájmu občanů potrvá celou noc.

včera

včera

Volby v Maďarsku

Volby v Maďarsku míří do finále. Účast zřejmě bude rekordní

Maďarsko zažívá mimořádný volební den, který podle dosavadních čísel směřuje k historicky rekordní účasti. Podle údajů Národního volebního úřadu (NVI) odevzdalo do 15. hodiny svůj hlas již 66,01 % registrovaných voličů, což představuje téměř pět milionů lidí. Přestože dynamika růstu v odpoledních hodinách mírně zpomalila, zájem o volby zůstává nebývale vysoký a výrazně překonává i dosud rekordní rok 2018.

včera

Prezident Trump

Trump nařídil americkému námořnictvu blokádu Hormuzského průlivu

Americký prezident Donald Trump oznámil radikální změnu vojenské strategie v oblasti Blízkého východu. Ve svém prohlášení uvedl, že nařídil námořnictvu Spojených států zahájit blokádu všech lodí, které se pokoušejí vplout do Hormuzského průlivu nebo jej opustit. Tento krok přichází v době extrémního napětí, kdy se tato klíčová námořní cesta stala středobodem globálního konfliktu.

včera

Filip Turek

Orbán je jako Havel, prohlásil Turek a pustil se do Pavla. Pak se přidal i úřad Macinky

Česká politická scéna zažívá další vlnu napětí mezi Pražským hradem a vládní koalicí. Hlavním tématem nedělní diskuse v pořadu Partie Terezie Tománkové se stal otevřený konflikt ohledně zahraniční politiky a role prezidenta Petra Pavla. Vládní zmocněnec pro klimatickou krizi Filip Turek v debatě ostře kritizoval hlavu státu a prohlásil, že jelikož prezident s vládou nespolupracuje, kabinet mu hodlá tento přístup oplácet stejnou mincí.

včera

Volby v Maďarsku

Maďarsko hlásí rekordně vysokou volební účast. Podle Trumpova experta nahrává Orbánovi

Maďarské parlamentní volby provází mimořádný zájem voličů. Podle aktuálních dat dosahuje účast rekordních hodnot, které výrazně překonávají čísla z předchozích let. Už dopolední údaje naznačily, že půjde o historický moment, neboť v 9 hodin ráno odvolilo 16,89 procenta voličů. To je o více než šest procentních bodů více než v roce 2022 a o tři procentní body více než v roce 2018.

včera

Volby v Maďarsku

Zastrašování, výhrůžky, hromadný svoz voličů. U voleb v Maďarsku dochází k řadě incidentů

Nedělní parlamentní volby v Maďarsku provázejí od časných ranních hodin četná obvinění z porušování volebního zákona a pokusů o ovlivňování voličů. Jedním z nejvýraznějších incidentů je oznámení hnutí Naše vlast (Mi Hazánk), které podává stížnost pro podezření z trestného činu proti volebnímu systému. Strana tvrdí, že disponuje informacemi o organizovaném svážení voličů k urnám.

včera

Volby v Maďarsku

Žádné mobily ani papír s tužkou, policie do 15 minut. Volby v Maďarsku provází přísná pravidla

Zajištění transparentnosti a bezpečnosti parlamentních voleb v Maďarsku doprovází řada přísných pravidel, která se týkají jak technického vybavení volebních komisařů, tak součinnosti s bezpečnostními složkami. Členové komisí pro sčítání hlasů čelí zásadnímu omezení: od 6. hodiny ranní až do oficiálního ukončení hlasování nesmí ve volební místnosti používat žádná zařízení schopná zaznamenávat nebo přenášet data.

včera

Péter Magyar

Maďarsko hlásí rekordní volební účast. Odvoleno mají Orbán i Magyar

V Maďarsku právě probíhají klíčové parlamentní volby, na které upírá zrak celá Evropa. Důležitost tohoto hlasování podtrhuje i fakt, že na regulérnost a transparentnost celého procesu dohlíží rekordní počet mezinárodních pozorovatelů. Podle údajů Národní volební kanceláře (NVI) bylo registrováno zhruba devět set zahraničních expertů, což je srovnatelné s počtem z minulé volby před čtyřmi lety.

včera

Fidesz, nebo Tisza? Maďaři dnes rozhodnou o budoucnosti své země, pod Orbánem se láme větev

Parlamentní volby v Maďarsku, které jsou naplánovány na dnešní den, představují v pořadí desáté hlasování o složení zákonodárného sboru od pádu komunismu v roce 1990. Občané budou v tomto termínu rozhodovat o obsazení celkem 199 poslaneckých křesel. Současná politická garnitura v čele s premiérem Viktorem Orbánem, jehož strana Fidesz v koalici s KDNP dominuje maďarské scéně nepřetržitě od roku 2010, se pokusí obhájit svůj mandát v atmosféře výrazných společenských změn. Během uplynulého funkčního období došlo mimo jiné k obměně na postu hlavy státu, kdy po rezignaci Katalin Novákové v únoru 2024 nastoupil do úřadu Tamás Sulyok.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy