Vláda chce seškrtat peníze z EU na sociální věci, desítky organizací se bouří

Tři desítky organizací na podporu lidí v nouzi, opuštěných dětí, rodin v tísni či seniorů protestují proti plánu vlády přesunout pro příští období část peněz z EU na sociální projekty do infrastruktury. Poukazují na to, že sociální služby budou kvůli koronavirové epidemii a krizi víc potřeba a škrty by dostupnost podpory a pomoc omezily. Zástupci několika organizací a asociací to dnes řekli na tiskové konferenci. Chtějí o rozdělení evropských peněz jednat s vládou.

Česko by mohlo v letech 2021 až 2027 z EU získat ze tří fondů přes 19,5 miliardy eur, tedy přes půl bilionu korun. Evropskému sociálnímu fondu (ESF+) mělo připadnout asi 2,7 miliardy eur. Vláda z něj plánovala miliardu eur přesměrovat do infrastruktury. O zbývající 1,7 miliardy se měla podělit ministerstva školství a práce. Resortu práce tak mohla podle původního návrhu ministerstva pro místní rozvoj v operačním programu Zaměstnanost zůstat miliarda eur, tedy pod 27 miliard korun. V nynějším sedmiletém období to bylo jednou tolik.

Podle Ivy Kuchyňkové z Charity ČR by částka nemusela klesnout na miliardu, ale jen na 1,4 miliardy eur. "Nesouhlasíme s tím, že vláda určila resortům, aby připravovaly krácené alokace. Nebylo to projednáno v širším spektru odborníků, kteří se problematikou fondů zabývají. Rádi bychom, aby celá částka 1,6 miliardy eur šla do pomoci a podpory lidem této země, ne do správy a infrastruktury," uvedla Kuchyňková.

Z programu Zaměstnanost se platí projekty ke zlepšení zaměstnávání, péče o děti a další potřebné, na podporu zdravého stárnutí a dlouhodobé péče či začleňování a také pomoc nejchudším. Podle dřívějšího záměru by ministerstvo práce peníze chtělo v dalších letech využít třeba na rozšíření sociální ekonomiky, uplatnění mladých či dlouhodobě nezaměstnaných, jesle, další vzdělávání, technologie do sociálních služeb i podporu rodin s více dětmi.

Případné krácení sumy na sociální projekty z 1,6 na 1,4 miliardy eur představuje v přepočtu asi šest miliard korun. "Za to krácení si postavíme šest kilometrů dálnice, nebo zaplatíme obrovské portfolio služeb pro obyvatele. Infrastrukturních projektech je to plivnutí do moře, v sociální oblasti je to klíčová věc," uvedl Jan Černý z organizace Člověk v tísni. Zmínil, že například výrazně vzrostla poptávka po dluhovém poradenství. Exekuce už před koronavirovou krizí mělo na 700.000 lidí.

Organizace žádají také přehodnocení nastavení financování a spoluúčasti. Uvedly, že pokud by měly peníze dostávat až zpětně, nemohly by projekty realizovat. Požadují zálohy předem. Nesouhlasí také s vyšší spoluúčastí. Upozorňují na to, že menší organizace a obce by na evropské peníze nedosáhly.

Proti vládním plánům se ohradilo 33 organizací. Vedle Charity ČR a Člověka v tísni k nim patří i Asociace Dítě a rodina, Platforma pro sociální bydlení či Asociace organizací v oblasti vězeňství. Zástupci organizací se obrátili na premiéra Andreje Babiše (ANO). Usilují o jednání.

Související

Vlastimil Válek

Válek prosadil novelu zákona o zdravotním pojištění. Chce tak podpořit prevenci

Vláda ve středu schválila novelu zákona o veřejném zdravotním pojištění, která se zaměřuje na podporu prevence, dostupnost stomatologické péče či poskytování a úhradu přeshraniční péče. Informovalo o tom ministerstvo zdravotnictví. Schválen byl také zákon o kategorizaci zdravotnických prostředků předepisovaných na poukaz hrazených z veřejného zdravotního pojištění.

Více souvisejících

Vláda ČR sociální péče charita EU (Evropská unie) Ministerstvo práce a soc. věcí Ministerstvo pro místní rozvoj člověk v tísni

Aktuálně se děje

před 30 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

před 2 hodinami

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

před 3 hodinami

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

před 4 hodinami

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

před 5 hodinami

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Donald Trump

Trump zažaloval televizní stanici CBS

Republikánský kandidát a bývalý prezident USA Donald Trump podal žalobu proti televizní stanici CBS kvůli rozhovoru s jeho demokratickou rivalkou, viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Žaloba se týká rozhovoru odvysílaného v říjnu v pořadu 60 Minutes, který podle Trumpa „zavádějícím způsobem“ interpretoval Harrisové odpovědi.

před 9 hodinami

Íránské útočné drony Arash

WSJ: Írán podnikne mohutný a komplexní útok na Izrael

Navzdory varování Spojených států se Írán chystá k dalšímu útoku na Izrael. Americký deník The Wall Street Journal (WSJ) uvedl, že protiútok bude „mohutný a komplexní“, podle informací nejmenovaného egyptského představitele, který je obeznámen s íránskými záměry.  

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

před 12 hodinami

včera

Max Verstappen deklasoval konkurenci v těžkých brazilských podmínkách

Náročné deštivé podmínky v São Paulu vytvořily dramatickou závodní podívanou. Max Verstappen zvítězil po fantastické jízdě z 17. pozice, když využil příležitostí, které mu počasí nabídlo. O další překvapení se postaral tým Alpine, který obsadil druhé a třetí místo.

Zdroj: Adam Skála

Další zprávy