Vláda chce ve středu schválit nařízení o zářijové mimořádné valorizaci penzí

Vláda se chystá ve středu schválit nařízení o zářijové mimořádné valorizaci penzí. Zásluhová část všech starobních, invalidních a pozůstalostních důchodů se má od září podle návrhu zvednout kvůli vysoké inflaci o 5,2 procenta. Průměrná starobní penze tak má vzrůst o 699 korun. Na přidání bude od září do konce roku potřeba 7,8 miliardy korun.

Česká správa sociálního zabezpečení vyplácela na konci března přes 2,84 milionu penzí, z toho přes 2,36 milionu starobních. Své důchodové systémy mají i policie, obrana a justice.

Důchody se letos zvedají celkem třikrát. Poprvé se upravily od ledna při běžné valorizaci. V průměru se starobní penze navýšila o 502 korun. Všichni lidé s důchodem pak k zákonnému přidání dostali ještě 300 korun navíc do zásluhového dílu. Od června se kvůli vysoké inflaci uskuteční mimořádná valorizace. Procentní díl důchodu se upraví o 8,2 procenta. Průměrný starobní důchod poroste o 1017 korun. Potřetí se mají důchody mimořádně navýšit pak od září. Stejně o 5,2 procenta se upraví i příplatky k penzi pro odbojáře, vězně komunistického režimu a pozůstalé po nich

Důchody se skládají ze dvou částí. Solidární základní výměra je pro všechny stejná. Odpovídat má desetině průměrné mzdy. Letos činí 3900 korun. Zbytek důchodu je zásluhová procentní část podle odpracovaných let a výše výdělků a odvodů. Podle zákona o důchodovém pojištění mimořádné přidání následuje pátý měsíc po měsíci, v němž zvyšování cen za sledované období překročí pětiprocentní hranici. Upravuje se zásluhová část důchodů. Zvedá se o tolik procent, o kolik se zvýšily ceny.

Na zářijovou mimořádnou valorizaci bude potřeba 7,8 miliardy korun. Červnové přidání vyjde zhruba na 21 miliard korun. Pravidelné lednové navýšení si pro letošek vyžádá 28 miliard. Celkem tak má do penzí letos putovat o téměř 57 miliard korun víc než loni. Minulý rok se na penze podle údajů ministerstva financí vyplatilo 537,4 miliardy korun. Je to téměř třetina výdajů státu.

Po mimořádné valorizaci se budou rovnou navyšovat i nové penze, které lidé teprve začnou letos pobírat. "Při mimořádném zvýšení důchodů se zvýší podle zákona o důchodovém pojištění též důchody přiznávané v roce 2022 v období od 1. září do 31. prosince 2022," uvedlo ministerstvo práce. Podobný postup je také po mimořádné červnové valorizaci u penzí, které se začnou vyplácet od června.

Při první mimořádné valorizaci se zohlednil cenový vývoj od loňského července do konce letošního ledna. Do zářijového navýšení se promítá růst cen od února do konce dubna. Za toto období se ceny v Česku sice zvedly o 4,8 procenta, domácnostem důchodců ale rostly o 5,2 procenta. Při přidávání se využívá vyšší hodnota.

Od ledna příštího roku se pak podle zákona důchody budou upravovat znovu. Porostou ale nejspíš méně než obvykle, bude se totiž brát v potaz růst cen za kratší období. Při běžné valorizaci se penze navyšují v lednu vždy o polovinu růstu reálných mezd a o růst cen za období od července předminulého roku do konce června minulého roku. Inflace z větší části této doby se do výše penzí promítá ale už při letošních mimořádných navýšeních v červnu a září. Podle ministerstva se pro lednové přidání bude posuzovat cenový vývoj za letošní květen a červen.

Související

Poslanecká sněmovna

Sněmovní maraton nebere konce. Babiš během interpelací ostře útočil na Piráty

Ani po dvou dnech vyčerpávající debaty, která probíhala v úterý a ve středu, se poslanci stále nepropracovali k samotnému hlasování o důvěře nové vládě Andreje Babiše. Na řečnické listině zůstává zapsáno přes dvacet zákonodárců, kteří chtějí v rozpravě vystoupit. Ačkoliv se původně očekávalo, že by k rozhodujícímu aktu mohlo dojít během čtvrtečního večera, ve hře zůstává i varianta, že se schůze protáhne až do pátku.

Více souvisejících

Vláda ČR důchody

Aktuálně se děje

před 22 minutami

Volební sjezd České pirátské strany

Piráti zvolili kompletní předsednictvo. Místopředsedy jsou Šmída i Richterová

Česká pirátská strana má po víkendovém jednání v Prachaticích kompletní nové vedení. K obhájenému mandátu předsedy Zdeňka Hřiba se přidala čtveřice místopředsedů, které si členská základna vybrala během sobotního Celostátního fóra. Post prvního místopředsedy uhájil poslanec Martin Šmída, druhou místopředsedkyní se stala poslankyně Kateřina Stojanová. Vedení dále doplnili investor Jiří Hlavenka na pozici třetího místopředsedy a poslankyně Olga Richterová jako čtvrtá místopředsedkyně.

před 26 minutami

ODS si volí nového předsedu. (17.1.2026)

ODS hledala dokonalého šéfa. Našla ho? Jak delegáti grilovali Kupku a Ivana

ODS potřebuje dokonalého předsedu, zaznělo během diskuze před volbou nejvýše postaveného člena strany. Stal se jím nakonec Martin Kupka, dosavadní místopředseda a ministr dopravy v předchozí vládě. Podle Kupky je například nutné posílit stranickou značku, i když nový šéf občanských demokratů zároveň připustil, že není dokonalý.

před 39 minutami

Tomio Okamura

Další bizarní krok Okamury: Z kanceláře nechal odstranit vlajku Evropské unie

Předseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura pokračuje v symbolických změnách ve své úřadovně. Ve videu, které zveřejnil na sociálních sítích, ukázal, jak z kanceláře nechal odstranit vlajku Evropské unie. Ta tam zůstala po jeho předchůdkyni Markétě Pekarové Adamové, což se Okamura rozhodl změnit podle svého vkusu.

Aktualizováno před 1 hodinou

Martin Kupka Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Předsedou ODS se stal Martin Kupka

Občanští demokraté si na pražském sjezdu zvolili svého nového předsedu. Stal se jím Martin Kupka, který v souboji o vedení strany získal 327 hlasů. Jeho soupeř Radim Ivan obdržel podporu 138 delegátů z celkového počtu 508 platných lístků. Dosavadní lídr Petr Fiala, který se rozhodl funkci opustit, Kupku označil za svého přirozeného nástupce a garanta stability i budoucích úspěchů.

před 2 hodinami

Obyvatelé Kyjeva se před invazí ruské armády schovali do krytů

Zavřené školy, teploty hluboko pod nulou. Ukrajinci čelí jedné z nejnáročnějších zim za poslední desetiletí

Ukrajinci v těchto dnech čelí jedné z nejnáročnějších zim za poslední desetiletí. Kateryna Skurydina z Kyjeva popsala, že do postele uléhá v termoprádle a několika vrstvách oblečení pod tlustými dekami. Jejím netradičním pomocníkem v boji s mrazem je bezsrstý kocour jménem Pušok. Díky své vysoké tělesné teplotě funguje pro svou majitelku jako živý termofor. V jejím bytě se topení téměř nespustilo od masivního ruského útoku na energetiku z počátku ledna.

Aktualizováno před 2 hodinami

Volební sjezd České pirátské strany Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Předsedou Pirátů zůstává Hřib. Pozici obhájil hned v prvním kole

Česká pirátská strana má o svém vedení jasno. Dosavadní předseda Zdeněk Hřib v sobotním hlasování Celostátního fóra v Prachaticích přesvědčivě obhájil svou pozici a stranu povede i v nadcházejících dvou letech. Zvítězil hned v prvním kole, kdy pro něj hlasovalo 469 z celkem 611 přítomných členů. Jeho protikandidát David Witosz obdržel 257 hlasů a Hřibovi k úspěchu pogratuloval s tím, že Piráti i nadále zůstávají živou a demokratickou stranou plnou různých názorů.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Clémence Guetté

Ve Francii se rodí návrh na okamžité vystoupení z NATO

Vztahy mezi Paříží a Washingtonem procházejí jednou z nejhlubších krizí v novodobé historii. To, co bylo dříve považováno za nepředstavitelný politický scénář, se nyní stává reálným tématem veřejné debaty. Vůbec poprvé byl totiž na půdu francouzského Národního shromáždění předložen konkrétní parlamentní návrh, který požaduje okamžité vystoupení Francie ze Severoatlantické aliance. Tato iniciativa, v jejímž čele stojí vlivná levicová poslankyně Clémence Guetté, odráží rostoucí frustraci Francouzů z dominance Spojených států.

před 6 hodinami

Donald Trump

Trump pohrozil uvalením cel na státy, které nesouhlasí s anexí Grónska

Americký prezident Donald Trump přitvrdil ve své rétorice ohledně Grónska a pohrozil uvalením obchodních cel na státy, které nebudou sdílet jeho ambici toto území anektovat. Během pátečního setkání v Bílém domě, které se původně mělo týkat zdravotní péče, prohlásil, že Spojené státy Grónsko nezbytně potřebují pro svou národní bezpečnost. Podle Trumpa existují dvě cesty, jak ostrova dosáhnout – buď „po dobrém“, tedy koupí, nebo „po zlém“, což mnozí interpretují jako hrozbu vojenskou silou.

před 7 hodinami

Petr Fiala na zahájení poslední fáze kampaně koalice SPOLU

Kdo nahradí Fialu a Hřiba? ODS a Piráti si dnes zvolí nové vedení

Pražský hotel Clarion se dnes stane dějištěm 32. kongresu Občanské demokratické strany. Zástupci členské základny z celé republiky se zde sejdou, aby v sobotu a v neděli rozhodli o budoucím kurzu tohoto politického uskupení. Hlavním bodem programu bude personální obměna, při níž delegáti vyberou předsedu i jeho zástupce na další dva roky. Ze stejného důvodu se dnes sejde v jihočeských Prachaticích i Celostátního fórum České pirátské strany, kde delegáti rovněž rozhodnou o novém složení nejužšího vedení. 

před 9 hodinami

včera

včera

včera

včera

Princ Andrew

Úpadek bývalého prince Andrewa pokračuje. Čeká ho stěhování pryč z luxusu

Bývalý princ Andrew loni přišel o několik titulů a letos z rozhodnutí krále Karla III. definitivně přijde i o střechu nad hlavou. Podle nejnovějších informací britských médií odpočítává poslední dny v jednom ze sídel britské královské rodiny. Ještě v lednu by se totiž mladší bratr panovníka měl přestěhovat do vlastního. 

včera

včera

Noční obloha, ilustrační fotografie.

Cimrmanova planetka se našla před 30 lety. Objevil ji astronom Moravec

Čas od času astronomové při svých pozorováních objeví nová tělesa ve vesmíru. Jejich objevitelé pak mají právo navrhnout název svému vesmírnému nálezu. Přesně před 30 lety, dne 16. ledna 1996, objevil jeden český astronom novou planetku, pro kterou vymyslel název Járacimrman. Kuriózní pojmenování bylo později schváleno odbornou komisí. Tato planetka není jediná ve vesmíru s názvem po nějaké české fiktivní postavě.

včera

„To nejhloupější, co jsem kdy slyšel.“ Odpor proti Trumpovi kvůli Grónsku roste, Kongres hrozí impeachmentem

Mezi republikánskými zákonodárci v americkém Kongresu roste odpor vůči plánům prezidenta Donalda Trumpa na ovládnutí Grónska. Zatímco prezident stupňuje svou rétoriku a hovoří o získání dánského území „jakýmikoli nezbytnými prostředky“, řada vlivných členů jeho vlastní strany se snaží tyto ambice krotit. Republikánský kongresman Don Bacon označil prezidentovu posedlost Grónskem za „nejhloupější věc, jakou kdy slyšel“, a varoval, že případný pokus o invazi by mohl vést až k ústavní žalobě na prezidenta (impeachmentu).

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy