Vláda měla podle Babiše zastropovat zisky výrobců elektřiny, nikoli ceny u distributorů

Vláda měla podle expremiéra Andreje Babiše (ANO) zastropovat zisky výrobců elektřiny, nikoli ceny u distributorů. Pomoc firmám kvůli vysokým cenám energií pak musí mít transparentní pravidla, některé podniky situaci jinak neustojí, řekl Babiš v rozhovoru ČTK. Stěžoval si na chování vládní koalice ve Sněmovně, je podle něj arogantní a nedá opozici prostor k odborné diskusi o návrzích.

ANO nedávno představilo krizový plán pro Česko, obsahuje 28 bodů. Navrhlo například stanovit maximální ceny elektřiny a plynu na 1500 korun za MWh, snížit daň z přidané hodnoty u základních potravin z 15 procent na pět procent nebo zavést příspěvek 5000 korun na každé nezaopatřené dítě do 26 let, a to měsíčně až do dubna příštího roku.

Návrhy by se podle Babiše měly realizovat postupně. Na dotaz, zda by neměly přílišný dopad na státní rozpočet, uvedl, že jde o nepravdivý argument. Kabinet Spolu a Pirátů se STAN se podle něj vzdal zdrojů z elektronické evidence tržeb či ze zisků energetické společnosti ČEZ. Další peníze jsou podle něj v modernizačním fondu a v dalších evropských programech. "Vláda kvůli inflaci získá tento rok od lidí 130 miliard korun dodatečných zdrojů z daní. ČR je stále šestá nejméně zadlužená země v EU a pomáhá svým občanům ze všech nejméně,“ podotkl Babiš.

Vláda minulý týden oznámila, že maximální ceny pro maloodběratele u silové elektřiny stanoví na šest korun včetně DPH za jednu kilowatthodinu (kWh), u plynu na tři koruny za kWh. Opatření by mělo platit i pro samosprávy či veřejný sektor prostřednictvím státního obchodníka s energiemi. Neplatí naopak pro velkoodběratele energií. Pro ty vláda vyčlenila kompenzace ve výši 30 miliard korun. Firmy si o ně budou moci požádat od 1. listopadu.

Jedním z příjmů státního rozpočtu by měla být daň z mimořádných zisků. "My jsme ve vládě se sociální demokracií byli vždycky proti sektorové dani na banky, a teď ODS, údajně pravicová strana, říká to, co říkala ČSSD. Jaká mimořádná daň? Z čeho? Oni nechápou, jak budou firmy reagovat," řekl Babiš. Vláda navíc podle něj s řešením přichází pozdě. "Vždyť některé firmy už končí," uvedl. V podpoře pro podniky musí být transparentní pravidla, míní.

Ve Sněmovně se podle Babiše koalice chová arogantně, nedá opozici prostor k ničemu. "My potom reagujeme, abychom měli nějaký mediální prostor," řekl Babiš. Kritiku například od předsedkyně Sněmovny Markéty Pekarové Adamové (TOP 09), že nepracuje, když jakožto poslanec chybí na sněmovních schůzích, považuje za směšnou. "Jsem vypárovaný a chodím tam podle toho, co mi řekne předsedkyně klubu," uvedl. Na schůzi k hlasování o vyslovení nedůvěry vládě hovořil podle svých slov nejvíc. "Když je potřeba, tak tam jsem, mluvím, vystupuju. Když vystupuju, tak je plno titulků, takže to má mediální dopad," dodal Babiš.

"My jsme přeci jenom v minulosti hlasovali i pro zákony tehdejší opozice, když jsme byli menšinová vláda. Ale teď s čímkoli přijdeme, tak to a priori odmítají, mají nepravdivé argumenty a nedovolí nic," poznamenal k situaci v dolní komoře.

Kritizoval také vyjádření koaličních politiků o agrofertizaci země za minulé vlády. Podle Babiše ale například šéf Bezpečnostní informační služby (BIS) Michal Koudelka vzešel už z předchozí vlády Bohuslava Sobotky (ČSSD), na pozice šéfů Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) či Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) byla vypsána výběrová řízení. "Proč neřeknou, že to je Babišův člověk, když je teď náčelníkem generálního štábu?" tázal se v souvislosti s Karlem Řehkou, bývalým ředitelem NÚKIB.

"Kdybychom se chovali jako oni, tak bychom po nástupu do vlády všechny vymetli," poznamenal. Při výběrovém řízení na šéfy NÚKIB či GIBS byli podle Babiše v komisi i zástupci tehdejší opozice, například u NÚKIB nynější ministryně obrany Jana Černochová (ODS). "Dělali jsme to poctivě, transparentně. Byli jsme slušní a potom jsme na to doplatili. Jednou, když se vrátíme do vlády, už budeme poučení," konstatoval expremiér. Nechtěl vysvětlit, co tím přesně myslí.

Vrátil se také k rozepři s předsedou vlády Petrem Fialou (ODS) kvůli jeho nedělnímu projevu. Opozice kritizovala, že Fiala vystoupí s televizním proslovem necelý týden před volbami. Premiér vysvětlil načasování tím, že v daný týden schvalovaly vláda a Sněmovna klíčová opatření v energetice, která je potřeba osvětlit. Babiš například v září 2020 vystoupil s projevem necelé dva týdny před krajskými volbami. V projevu přiznal některé chyby ve vládním rozhodování při epidemii covidu-19.

Podle expremiéra to tehdy byla shoda okolností, neboť se blížila další koronavirová vlna. "Ať si někdo přečte ten projev, nikdy tam nebyla žádná politika. Naopak jsem vyzýval opozici, aby se spojili s námi, že jde o záchranu životů našich občanů," řekl Babiš. Fiala si měl podle předsedy ANO udělat tiskovou konferenci. V předešlém projevu k národu podle něj navíc opakovaně lhal.

Fiala v mimořádném projevu v neděli vyzval k rozumnému hospodaření s plynem a elektřinou. Vláda, státní organizace, firmy i domácnosti podle něj mají zvážit, zda s energiemi zacházejí správně a jak jimi neplýtvat.

Související

Ilustrační fotografie

Experti: Svět stojí na prahu největšího ropného šoku v historii. Světová ekonomika čelí masové energetické krizi

Světová ekonomika čelí hrozbě, která by svým rozsahem mohla překonat všechny dosavadní energetické krize v historii, varuje BBC. Ceny ropy se v pondělí ráno utrhly ze řetězů a bleskově překonaly hranici 100 dolarů za barel, přičemž v jednu chvíli atakovaly i úroveň 115 dolarů. Tento dramatický nárůst je přímým důsledkem eskalujícího konfliktu v Perském zálivu, který fakticky zastavil export klíčové suroviny z jednoho z nejdůležitějších regionů světa.
Kyjev

Situace se zhoršuje. Proud vypadává na většině Ukrajiny, s kritickou situací se potýkají firmy i domácnosti

Energetická situace na Ukrajině se v posledních hodinách dramaticky zhoršila. Státní operátor Ukrenergo varoval, že po vlně ruských náletů z noci na dnešek muselo několik klíčových elektráren přejít do režimu havarijních oprav. Většina regionů země se nyní potýká s nucenými výpadky proudu, které nahradily dříve plánované harmonogramy, což kriticky dopadá na fungování domácností i průmyslu.

Více souvisejících

Energetika Andrej Babiš

Aktuálně se děje

před 34 minutami

AfD (Alternativa pro Německo)

Kudy unikají citlivé informace z EU? Kremlu donáší německá AfD, obávají se politici

V kuloárech evropské diplomacie i v německém Bundestagu sílí znepokojení nad bezpečností důvěrných dokumentů Evropské unie. Diplomaté a zákonodárci podle webu Politico varují, že citlivé informace o geopolitických strategiích, včetně podpory Ukrajiny, mohou unikat přímo do Kremlu. Hlavním zdrojem obav je přístup zástupců opoziční strany Alternativa pro Německo (AfD) k interní parlamentní databázi.

před 1 hodinou

Marian Jurečka

Jurečka v televizi tvrdě kritizoval vládu. Klempíře označil za infantilního a neschopného ministra, který jen točí videa

Televizní debata v pořadu Partie na CNN Prima NEWS se změnila v ostrou slovní přestřelku mezi bývalým ministrem práce Marianem Jurečkou (KDU-ČSL) a jeho nástupcem v resortu Alešem Juchelkou (ANO). Hlavním tématem byly neúnosně vysoké ceny pohonných hmot, které v současnosti drtí české peněženky v důsledku eskalujícího konfliktu Spojených států a Izraele s Íránem.

před 3 hodinami

Írán, ilustrační foto

USA chtěly zabránit Íránu v zisku jaderné zbraně. Udělaly ale pravý opak, shodují se experti

Budoucnost íránského jaderného programu se ocitla v kritickém bodě. Poté, co byl minulý měsíc společným zásahem Spojených států a Izraele zabit dosavadní nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí, se v Teheránu začíná otevřeně mluvit o přehodnocení dosavadní doktríny. Po více než dvě desetiletí Írán oficiálně tvrdil, že jeho úmysly jsou mírové, což bylo podloženo náboženským dekretem – fatvou, která vývoj jaderných zbraní zakazovala.

před 4 hodinami

před 6 hodinami

Pentagon

Pentagon se připravuje na pozemní operaci v Íránu. Mohla by trvat měsíce

Americké ministerstvo obrany připravuje pro prezidenta Donalda Trumpa plány na pozemní operaci v Íránu. Podle informací listu The Washington Post by nešlo o totální invazi s cílem dobýt celou zemi, ale o cílené akce, které by mohly trvat týdny i měsíce. Zapojit by se do nich měly tisíce vojáků, včetně speciálních jednotek a klasické pěchoty.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Írán, ilustrační foto

Írán nečekal, že dokáže držet globální ekonomiku jako rukojmí. Na svůj mírový seznam přidal další položku

Íránský představitel tento týden představil seznam podmínek pro ukončení války se Spojenými státy a Izraelem. Na tomto seznamu se nově objevila položka, která tam dříve nebyla, a to požadavek na uznání íránské suverenity nad Hormuzským průlivem. Tato úzká vodní cesta je pro globální ekonomiku naprosto klíčová. Obyčejně tudy totiž prochází pětina světové ropy a zkapalněného zemního plynu.

před 9 hodinami

včera

Ilustrační foto

V USA začínají mohutné protesty proti Trumpovi. Demonstruje se i v Evropě či za polárním kruhem

Spojené státy se zahalily do barev protestu. Napříč celou zemí, od Alabamy až po Wyoming, se koná rozsáhlá vlna demonstrací pod jednotným heslem „No Kings“ (Žádní králové). Ulice velkoměst i malých městeček zaplnily davy lidí, kteří vyjadřují svůj hluboký nesouhlas s politikou prezidenta Donalda Trumpa, rostoucími životními náklady a probíhající válkou s Íránem.

včera

Velryba uvízla na mělčině na pobřeží Baltského moře

Velrybu zaseklou na mělčině v Německu záchranáři po týdnu vysvobodili. Druhý den uvízla znovu

Německo už několik dní sleduje dramatický osud keporkaka, který byl od začátku týdne uvězněn na mělčině na pobřeží Baltského moře u letoviska Niendorf nedaleko Lübecku. Ačkoliv se po dnech intenzivního úsilí záchranářů konečně dostal do hlubších vod, deset metrů dlouhý mořský savec v nich dlouho nepobyl. Krátce po rozsáhlé záchranné operaci na mělčině uvízl znovu.

včera

USA

Ulice zejí prázdnotou. Kanaďané kvůli Trumpovi masivně bojkotují americké obchody a služby

V americkém městečku Lewiston ve státě New York, které leží jen pár minut cesty od burácejících Niagarských vodopádů, panuje nezvyklé ticho. Pekařka Aimee Loughranová právě dokončuje dort ve tvaru policejního odznaku, ale dříve rušná ulice plná kaváren a historických budov z 19. století zeje prázdnotou. Místní poptávka nestačí pokrýt výpadek, který způsobili Kanaďané – sousedé z druhého břehu řeky Niagary, kteří se rozhodli pro masivní bojkot amerických obchodů a služeb.

včera

Lotyšsko, ilustrační fotografie.

Každý student se bude učit střílet. Lotyšsko kvůli Rusku zavádí povinný vojenský výcvik pro střední školy

Zatímco pozornost velké části světa se upírá k válce s Íránem, v pobaltských státech zůstávají oči pevně upřeny na východ. Lotyšsko, které sdílí stovky kilometrů hranic s Ruskem a jeho spojencem Běloruskem, nenechává nic náhodě. V zemi se stal realitou program, který by v mnoha jiných evropských státech vyvolal skandál: povinný vojenský výcvik pro všechny studenty středních škol.

včera

Summit NATO

Česko zůstane bez ochrany? Trump chce členům NATO neplnícím závazky sebrat právo na aktivaci článku 5

Americký prezident Donald Trump zvažuje radikální reorganizaci Severoatlantické aliance, která by mohla zásadně změnit její fungování. Podle nových návrhů, se kterými byl obeznámen server Daily Telegraph, by členské státy, které nesplní jeho požadavek na výdaje na obranu ve výši 5 % HDP, mohly být zbaveny hlasovacích práv. Tento model „zaplať, abys mohl hrát“ (pay-to-play) by fakticky zablokoval neplatičům možnost podílet se na klíčových rozhodnutích bloku. Právě Česko je na tom přitom podle webu Politico nejhůře, co se výdajů na obranu týče.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Prezident USA zvažuje přejmenování Hormuzského průlivu na Trumpův průliv

Prezident USA Donald Trump zvažuje, že po úspěšném ovládnutí Hormuzského průlivu a vyhoštění íránských sil přistoupí k jeho přejmenování. Tato strategická vodní cesta, která je v současnosti pod kontrolou Teheránu, by mohla nést nový název „Americký průliv“, nebo dokonce jméno samotného prezidenta, tedy Trumpův průliv. Podle zdrojů z Bílého domu je Trump frustrován nedostatečnou pomocí spojenců při uvolňování této klíčové námořní trasy a hodlá vzít situaci do vlastních rukou.

včera

Kaja Kallasová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Kallasová se na schůzce G7 pohádala před ostatními ministry s Rubiem

Atmosféra na setkání ministrů zahraničí zemí G7 v pátek zhoustla, když došlo k ostré slovní přestřelce mezi americkým ministrem zahraničí Marcem Rubiem a šéfkou diplomacie Evropské unie Kajou Kallasovou. Podle svědků z místa jednání byla rozbuškou otázka dalšího postupu vůči Rusku a nespokojenost Evropy s dosavadními výsledky amerického tlaku na Moskvu.

včera

Marco Rubio na zápase UFC 316

Rubio se rázně pustil do Zelenského. Obvinil ho ze lži

Americký ministr zahraničí Marco Rubio v pátek ostře odmítl tvrzení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, že by administrativa Donalda Trumpa nutila Kyjev k postoupení východního Donbasu Rusku. Podle Zelenského mělo být odevzdání tohoto průmyslového srdce Ukrajiny podmínkou pro získání amerických bezpečnostních záruk v rámci jakéhokoli plánu na příměří. Rubio však takové interpretace označil za nepravdivé.

včera

Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Nová varianta covidu znepokojuje odborníky. „Cikáda“ už se dostala i do Česka

Ve světě se v tichosti šíří nová varianta koronaviru SARS-CoV-2, která si díky svému specifickému chování vysloužila přezdívku „cikáda“. Odborníci ji vědecky označují jako BA.3.2 a poprvé byla identifikována v Jihoafrické republice v listopadu 2024. Od té doby se jí podařilo proniknout do nejméně 23 zemí světa, přičemž pozornost budí především neobvykle vysokým počtem mutací.

včera

včera

NATO

Politico: Česko je na tom ze všech států nejhůře. Na obranu dává ještě míň než Maďarsko

Alianční „třída“ roku 2025 složila maturitu úspěšně. Všech dvaatřicet členských států NATO poprvé v historii splnilo stanovený cíl a vynaložilo na obranu minimálně 2 % svého hrubého domácího produktu. Výroční zpráva zveřejněná v Bruselu ukazuje, že po dekádě od stanovení tohoto závazku v roce 2014 se společenství konečně dočkalo plošného plnění.

včera

Klíč k Hormuzskému průlivu leží na sedmi ostrovech. Pokud je americká armáda obsadí, čeká ji peklo na zemi

V souvislosti se zprávami o vyslání tisíců amerických pozemních jednotek na Blízký východ sílí dohady o jejich možném nasazení. Spekuluje se především o ovládnutí íránského ostrova Chark v severní části Perského zálivu, který představuje zásadní energetický uzel. Tento terminál zajišťuje odbavení přibližně 90 % íránského vývozu ropy, což z něj činí strategický cíl pro ochromení ekonomiky Teheránu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy