Vláda možná bude moci častěji měnit sazby úhrad za těžbu

Změna se podle předlohy nebude týkat prvního pětiletého období, které začalo v roce 2017. Pětiletá fixace se do zákona dostala rok před tím na základě pozměňovacího návrhu sněmovního hospodářského výboru. Firmám to mělo přinést větší jistotu při plánování.

Současné poplatky by zůstaly do konce roku 2021. Od následujícího roku by je kabinet mohl stanovit s ohledem na vývoj cen na trhu. Někteří poslanci v úvodním kole projednávání ale varovali v případě zvýšení úhrad před dopady na těžební sektor a jeho konkurenceschopnost i na obyvatele v podobě růstu cen elektřiny nebo tepla.

Pětileté moratorium na zvyšování sazeb úhrad z vydobytých nerostů není podle zdůvodnění v praxi funkční. Materiál poukazuje na růst cen některých nerostů na světových trzích. "Zachování tohoto moratoria neumožňuje státu v případě příznivého vývoje cen pružně zvyšovat sazby úhrady," stojí v důvodové zprávě. Bezodkladné zrušení moratoria a zvýšení poplatků z těžby uhlí dlouhodobě požadují ekologické organizace. S budoucím zrušením pětileté fixace poplatků naopak nesouhlasí odbory nebo oborové svazy.

Novela by zároveň měla zabránit případným budoucím výdajům státu na odstraňování následků hornické činnosti a na likvidaci dolů a lomů. Zavedla by novou povinnost tvorby rezerv na technickou likvidaci dolů a lomů, o kterou byla rozšířena sanace pozemků dotčených těžbou. Rezervy na sanace, rekultivace a likvidace důlních škod by musely být vedeny výhradně na zvláštním vázaném účtu.