Vláda odmítla zřídit nový úřad pro veřejné zakázky. Navrhovali to poslanci

Vláda naopak dává přednost tomu, aby takový návrh připravila sama, nikoli poslanci. Podle názoru kabinetu je také třeba zvážit, zda by ke stejnému cíli nebylo možné dospět jinak, třeba prostřednictvím dílčích organizačních změn.

Pod návrhem je podepsaná například někdejší ministryně spravedlnosti Taťána Malá z vládního hnutí ANO nebo Petr Dolínek z ČSSD. Nový úřad by měl sídlit rovněž v Brně stejně jako nynější Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Od tohoto úřadu by měl převzít agendu dohledu nad veřejnými zakázkami. Dosavadní antimonopolní úřad by poté dohlížel pouze na hospodářskou soutěž, problematiku významné tržní síly a veřejnou podporu.

Předkladatelům vadí kromě jiného, že se pod působnost ÚOHS sloučilo několik agend. Vadí jim také údajná nadměrná koncentrace pravomocí předsedy úřadu, který jmenuje, odvolává a úkoluje své tři místopředsedy. Za nedostatek současné právní úpravy považují poslanci také obecné nastavení přezkumu rozhodnutí úřadu. Uvádějí také, že členové rozkladové komise jsou jmenováni bez jasných pravidel nebo požadavků na odbornost, účastníci řízení je neznají a ÚOHS nemá ani zákonnou povinnost je zveřejňovat.

Vláda se v odmítavém stanovisku pozastavila nad tím, zda je tato změna vůbec nutná. Poslanci podle vlády nezdůvodnili, že je jejich řešení výhodnější nebo dokonce jediné možné.

Některé nedostatky, které poslanci současné úpravě vytýkají, lze podle vlády řešit novelizací již existujících zákonů. Jde například o výběrové řízení na předsedu úřadu nebo o kvalifikační požadavky na členy jeho vedení. Vláda ve stanovisku rovněž upozornila, že nový předseda úřadu Petr Mlsna, jmenovaný začátkem prosince, již přišel s konkrétními návrhy, jak posílit transparentnost a efektivitu rozhodování úřadu. Mlsna nahradil v čele ÚOHS dlouholetého předsedu a předtím poslance ČSSD Petra Rafaje.

Bez ohledu na zamítavé stanovisko vlády se budou moci poslanci předlohou zabývat. Není ale jisté, zda se k tomu do voleb dostanou.