Vláda podpořila vybudování gigafactory VW na záložním armádním letišti u Plzně

Vláda dnes podpořila záměr vybudovat na záložním armádním letišti Líně u Plzně továrnu na baterie do elektroautomobilů. Premiér Petr Fiala (ODS) bude o záměru informovat vedení koncernu Volkswagen, který Česko zvažuje jako jednu ze tří lokalit pro tuto takzvanou gigafactory. Novinářům to po jednání vlády řekli ministr průmyslu Jozef Síkela (za STAN) a ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

Podle předsedy představenstva Škody Auto Klause Zellmera by rozhodnutí o umístění gigafactory mohlo padnout do konce roku. Kromě lokality u Plzně jsou podle něj ve hře ještě místa v Polsku a Maďarsku.

Síkela i Stanjura označili možné umístění gigafactory za strategickou investici, podle nich by bylo chybou takovou možnost nevyužít. Podle Síkely může továrna automobilový průmysl, který patří mezi klíčové obory pro českou ekonomiku a podílí se z jedné čtvrtiny na českém exportu, připravit na budoucnost.

"Automobilový průmysl, který je jedním ze základů českého průmyslu, prochází kvůli nástupu elektromobility velkými změnami. Možná výstavba gigafactory na našem území nám dává příležitost se těmto změnám přizpůsobit a nahradit pokles produkce komponent pro spalovací vozidla zvýšením produkce výrobků nebo komponent pro automobilový průmysl budoucích desetiletí. Tento projekt by nám v tomto směru měl významně pomoci," uvedl Síkela.

Investice by podle něj mohla přinést do veřejných rozpočtů 71 miliard korun. Předpokládané náklady českého státu spojené s přípravou lokality a s kompenzačními opatřeními v regionu by podle ministra průmyslu neměly přesáhnout devět miliard korun.

Podle Stanjury budou nyní členové vlády jednat o možnosti, jak zajistit náhradní infrastrukturu pro potřeby armády, která vybranou lokalitu využívala jako záložní letiště. Vláda bude také jednat s dotčenými obcemi a s Plzeňským krajem, aby se vypořádala s jejich případnými připomínkami. Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) zdůraznil, že projekt gigafactory nevylučuje zachování letecké záchranné služby v dané lokalitě.

Vláda podle Stanjury podnikne veškeré potřebné kroky pro o, aby se podařilo investici získat. "Ten prostor nechceme pro jakoukoli investici, ale pro tuto konkrétní," zdůraznil. Podle něj se nezačne s úpravami vybrané lokality, dokud nebude jasné, že se Volkswagen rozhodl pro umístění své továrny právě u Plzně.

Volkswagen chce po celé Evropě vybudovat šest gigafactory na baterie do elektroaut. Škoda Auto, která do koncernu patří, bude jejich významným odběratelem. V roce 2030 očekává, že 70 procent jejích prodejů v Evropě budou tvořit elektromobily. Elektromobily by měly ve stejné době vytvářet většinu obratu automobilky.

Kraj, Plzeň, obce i letecké školy rozhodnutí vlády odmítají

Plzeňský kraj, město Plzeň, okolní obce i letecké školy odmítají rozhodnutí vlády, která dnes podpořila záměr vybudovat na záložním armádním letišti Líně u Plzně továrnu na baterie do elektroautomobilů, tzv. gigafactory. Chtějí letiště zachovat. O projektu nemají dodnes žádné informace od státu ani od investora, koncernu Volkswagen (VW). Chtějí také vědět, zda armáda letiště potřebuje, nebo ne, řekli ČTK.

Plzeň dnes odeslala dopis na ministerstvo průmyslu a nominovala náměstka Pavla Bosáka (Piráti) do pracovní skupiny k možné výstavbě gigafactory, která se ustavila v úterý a bude jednat poprvé v pátek od 11:00. ČTK to řekl primátor Plzně Roman Zarzycký (ANO).

Premiér Petr Fiala (ODS) bude o dnešním verdiktu vlády informovat vedení VW, který Česko zvažuje jako jednu ze tří lokalit pro gigafactory. Podle šéfa představenstva Škody Auto Klause Zellmera by rozhodnutí o jejím umístění mohlo padnout do konce roku. Kromě čtyřistahektarového armádního letiště Líně, kde dnes fungují desítky leteckých škol a letecká záchranná služba, je ve hře ještě Polsko a Maďarsko.

"Nepodpoříme nic, dokud nebudeme mít stanovisko armády, což do dnešního dne nikdo z nás nezná, protože je v režimu tajné. Buď se musí odtajnit, nebo někdo musí říct, co je v tom usnesení," řekl hejtman Rudolf Špoták (Piráti). Požaduje, aby k projektu byly vypracovány studie, musí se posoudit, jestli by továrna mohla stát vedle letištní plochy. "Pokud tam bude bourání letiště bez toho, abychom znali závěry armády, tak Plzeňský kraj s projektem nebude souhlasit," uvedl. Když armáda řekne, že letiště potřebuje jako strategickou a rozvojovou plochu, tak kraj proti armádě nepůjde.

Kraj chce podle Špotáka zachovat letiště. "Mělo by se pracovat na možnosti vybudování průmyslové zóny se zachováním letiště. K tomu jsou ale potřeba udělat všechny studie," řekl. Podle hejtmana ale může armáda chtít kromě zachování letištní plochy vybudovat na ploše další infrastrukturu.

Nový primátor Plzně Zarzycký byl z dnešního verdiktu vlády velmi překvapen. "Podporuji zachování letiště. Nikdy neřeknu souhlasné stanovisko (s projektem gigafactory), dokud neuvidíme environmentální dopady, sociální a infrastrukturní řešení a personální opatření, která řeknou, kde se vezmou ty tisícovky lidí," řekl ČTK. Továrna má zaměstnávat 4500 lidí a dalších 10.000 lidí má pracovat v okolních dodavatelských firmách.

Plzeň bude podle primátora účastníkem všech řízení, protože mu tam patří zhruba 15 procent plochy. "A jako vlastník Vodárny Plzeň (jediný možný dodavatel vody do oblasti) máme dostatečně silný nástroj na to, abychom vzdorovali tomuto projektu, který já v tuto chvíli nepodporuji," uvedl primátor. Stejně se na úterním jednání zastupitelstva vyjádřili také jeho náměstkové Bosák a Aleš Tolar (STAN).

Starosta Dobřan Martin Sobotka (Aktivní Dobřany), který reprezentuje obce, jež mají na letišti dvě pětiny pozemků, je překvapen razantním postupem vlády. "Změnila strategii a přiznává, že to je mířené přímo pro VW a už nemluví o strategické zóně a už mluví jen o gigafactory," řekl Sobotka. Potvrdil, že byl spolu se starostou Líní Michalem Gotthartem pozván na MPO na jednání pracovní skupiny ke gigafactory, kde už se mají řešit detaily projektu. "Tam se budeme pochopitelně ptát na to, jak to mají pořešené s PlaneStationem, se záchrankou a další věci, které slibovali, že vyřeší," řekl. Společnost PlaneStation je nájemcem letiště, který se deset let soudí s ministerstvem obrany.

Obcím v okolí letiště jde podle něj o to, aby se nestal nevratný krok, který nakonec nic nepřinese a rozvrátí poměry v regionu. Sobotka očekává, že obce dostanou nabídku, aby povolily po dobrém 250 hektarů a stát jim splní všechny požadavky, anebo stát pozemky vyvlastní, a obce tak ztratí možnost do projektu mluvit. "Je to velká míra umanutosti a nadšení pro ten projekt a hodně se toho bojíme," řekl a dodal, že obce mají připravené různé obranné taktiky.

"V červenci vláda schválila záměr a řekla, že se to musí posoudit. A teď zase schválila záměr s tím, že VW se má vyjádřit do konce roku. A není tam, že vláda zrušila letiště, tak nevím, co schválili. A stanovisko armády tam není," uvedl Gotthart (SNK Líní a Sulkova). Podle něj byla řada letišť v ČR zlikvidovaná a dodnes tam nic nevzniklo. "Jsme proti gigafactory. Na vojenské letiště samozřejmě nevedou žádné komunikace, žádné sítě, není tam infrastruktura pro průmyslovou zónu. Všechno se tam bude muset složitě dostat," uvedl. Stále se počítá se 400 hektary, ale VW potřebuje asi polovinu.

"Zatím nevíme, co s tím, ale rozhodně to nechceme vzdát," uvedl zástupce škol, aeroklubů a pilotů Michal Švihla.

Související

Nová Babišova vláda na první tiskové konferenci. (15.12.2025)

Babišova vláda začala úřadovat. Odmítla emisní povolenky ETS 2 i migrační pakt

Nově zformovaná vládní koalice pod vedením premiéra Andreje Babiše (ANO) na svém úterním zasedání jasně deklarovala změnu kurzu v evropské i domácí politice. Kabinet složený ze zástupců hnutí ANO, SPD a Přísahy a Motoristů oficiálně odmítl zavedení nového systému emisních povolenek ETS 2 a vyslovil se proti migračnímu paktu EU. Zároveň se potvrdilo, že země vstoupí do roku 2026 v rozpočtovém provizoriu.

Více souvisejících

Vláda ČR

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Lodní doprava, ilustrační foto

Americké jednotky u břehů Venezuely zadržely třetí tanker. Brazílie mluví o opakování války o Falklandy

Americké úřady potvrdily, že jejich námořnictvo u břehů Venezuely zachytilo již třetí plavidlo během několika málo dní. Přestože Washington zatím tají přesnou polohu operace i identitu lodi, je zřejmé, že jde o pokračování tvrdé linie prezidenta Donalda Trumpa. Ten před týdnem nařídil totální blokádu všech sankcionovaných tankerů, které se pokoušejí vyvážet venezuelskou ropu nebo do země vplouvat.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Pieta za oběti střelby na FF UK

Česko si připomíná druhé výročí tragické střelby na Filozofické fakultě

Česká republika si dnes připomíná druhé výročí tragické střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Na náměstí Jana Palacha v Praze se sešli přední politici i veřejnost, aby uctili památku obětí u tamního pietního místa. Předseda Senátu Miloš Vystrčil při této příležitosti zdůraznil, že na tyto události nesmíme nikdy zapomenout a odpovědnost za to, aby se nic podobného neopakovalo, nese každý z nás.

před 4 hodinami

Armáda Francie

Na USA není spoleh, obává se Francie. Chystá se na vůdčí roli v obraně Evropy před Ruskem

V souvislosti s měnícím se postojem Spojených států k evropské bezpečnosti se Francie pod vedením prezidenta Emmanuela Macrona připravuje na roli nezávislého lídra v obraně kontinentu. Paříž se již dříve netajila obavami z nespolehlivosti Washingtonu, které se po návratu Donalda Trumpa do Bílého domu v lednu 2025 potvrdily. Francie nyní zintenzivňuje své úsilí o vybudování „evropské suverenity“ a připravuje se na možnost, že se Evropa bude muset v horizontu tří až čtyř let bránit ruské hrozbě bez výraznější americké pomoci.

před 5 hodinami

před 7 hodinami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Rusko: Evropské změny v mírovém plánu naději na konec války nezvýšily. Možnost nalezení řešení zkomplikovaly

Kreml se ohradil proti úpravám amerického mírového plánu, které navrhla evropská strana společně s Kyjevem. Hlavní poradce ruského prezidenta pro zahraniční politiku Jurij Ušakov v neděli prohlásil, že tyto změny rozhodně nezvyšují naději na dosažení trvalého smíru. Podle jeho slov snahy Evropanů a Ukrajinců o úpravu dokumentu spíše komplikují možnost nalezení dlouhodobého řešení téměř čtyři roky trvajícího konfliktu.

před 8 hodinami

Pohled z palubní kamery pozemního dronu MAUL ukazuje explozi před vozidlem během mise záchrany zraněného ukrajinského vojáka z okupovaného území

Na záchranu v první linii čekal měsíc. Pak zraněného vojáka zachránil robot

Příběh vojáka Maksyma, který strávil 33 dní v zemi nikoho se zaškrcenou nohou, ilustruje novou a děsivou realitu ukrajinského bojiště. Jeho záchrana nebyla dílem odvážné posádky vrtulníku nebo obrněného transportéru, ale malého dálkově ovládaného stroje na kolech. Tři hodiny strávené v těsné pancéřované kapsli bez řidiče pro něj znamenaly jedinou cestu k přežití v zemi, kde oblohu ovládají ruské útočné drony.

před 9 hodinami

Lodní doprava, ilustrační foto

Amerika stupňuje tlak na Madura. Zabavila další tanker

Americké síly pod velením administrativy Donalda Trumpa výrazně vystupňovaly tlak na režim Nicoláse Madura v Karibiku. V sobotu došlo k dalšímu zabavení plavidla převážejícího venezuelskou ropu, což je druhý podobný zásah během pouhých dvou týdnů.

před 10 hodinami

Americká jaderná ponorka

Americké ponorky jsou v Pacifiku v menšině. Jižní Korea má plán, jak to změnit

Nedávno oznámený záměr Jižní Koreje postavit ponorky s jaderným pohonem představuje zásadní obrat v pacifické bezpečnostní politice. Tento ambiciózní plán získal v říjnu 2025 veřejnou podporu amerického prezidenta Donalda Trumpa, což pro Soul znamená průlom v desetiletí trvajících snahách. Jádrem dohody je strategický obchod, v němž Jižní Korea přislíbila investice ve výši 350 miliard dolarů výměnou za americkou pomoc s jadernou technologií.

před 11 hodinami

včera

Volodymyr Zelenskyj

USA navrhly setkání Spojených států, Ukrajiny a Ruska. Mír nemůže nastat za každou cenu, reagoval Zelenskyj

Válečný konflikt na Ukrajině se dostává do klíčové diplomatické fáze, když americká strana navrhla uspořádání trilaterálního setkání v Miami. Tohoto jednání by se měli zúčastnit zástupci Spojených států, Ukrajiny a Ruska, přičemž cílem je posunout mírové rozhovory k reálným výsledkům. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj k tomuto formátu vyjádřil mírnou skepsi a připomněl, že podobná jednání v Istanbulu nepřinesla zásadní průlom kromě výměny zajatců.

včera

Jeffrey Epstein

Spousta začerněných stránek a pozoruhodně málo Trumpa? Zamlžování pravdy, říká jedna z Epsteinových obětí

Americké ministerstvo spravedlnosti zveřejnilo očekávaný soubor dokumentů a fotografií spojených s případem usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Přestože zákon nařizoval úplné odkrytí všech spisů, zveřejněný materiál obsahuje tisíce začerněných míst a stovky zcela nečitelných stran. Tento postup vyvolal ostrou kritiku ze strany demokratických zákonodárců i samotných obětí, které se domnívají, že úřady záměrně chrání mocné muže.

včera

Tomio Okamura

Poprask na internetu: Voliči SPD mluví o zradě, požadují odvolání Zůny. Okamura problém hasí

V řadách příznivců hnutí SPD to vře kvůli prvnímu vystoupení nového ministra obrany Jaromíra Zůny. Ten na své tiskové konferenci hovořil o nutnosti pokračovat v podpoře napadené Ukrajiny a potvrdil další fungování české muniční iniciativy. Voliče a fanoušky strany nejvíce pobouřilo, že ministr označil Rusko za agresora, což vyvolalo okamžitou vlnu kritiky na sociálních sítích.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump sliboval zlatou éru americké ekonomiky. Kde je, ptají se Američané po roce?

Prezident Donald Trump při svém lednovém nástupu do úřadu v roce 2025 sliboval okamžitý začátek „zlaté éry“ americké ekonomiky. Po deseti měsících jeho druhého funkčního období však data ukazují, že se slibovaný rozkvět zatím nedostavil. Místo toho Spojené státy čelí ochlazení trhu práce, stagnaci průmyslu a přetrvávající inflaci, kterou podle ekonomů pohání právě prezidentova vlajková politika vysokých cel.

včera

Obyvatelé Kyjeva se před invazí ruské armády schovali do krytů

Dokáže síla převážit nad totálním vyčerpáním? Ukrajina se chystá na dosud nejtemnější zimu

V divadelním sále v Charkově se na scéně otevírají krabice od munice, které místo nábojů odhalují figurky andělů a jesliček. Tato mrazivá vánoční scéna přesně ilustruje současnou ukrajinskou realitu, kde válka pronikla do každého aspektu každodenního života. Režisérka Oksana Dmitrieva přiznává, že divadlo je sice zrcadlem emocí, ale ani umění nedokáže dát odpověď na otázku, co bude dál. Ukrajince totiž čeká čtvrtá válečná zima, která může být tou dosud nejtemnější, a nejistota ohledně budoucnosti dosahuje vrcholu.

včera

Steve Witkoff

Američtí a ruští představitelé se setkají na Floridě k dalšímu kolu rozhovorů o Ukrajině

Na Floridu míří ruská delegace, aby se setkala s americkými vyjednavači v rámci dalšího kola rozhovorů o ukončení války na Ukrajině. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa se tímto krokem snaží přimět obě válčící strany k dohodě, která by zastavila konflikt trvající od února 2022. Setkání navazuje na páteční jednání USA s ukrajinskými a evropskými představiteli, po kterém všechny strany hlásily pokrok v otázce bezpečnostních záruk pro Kyjev.

včera

Rusko, Kreml

Z Británie přichází další varování: Rusko je expanzivní mocnost, chce podmanit Ukrajinu a destabilizovat NATO

Britská vláda pod vedením premiéra Keira Starmera přistoupila k výraznému snížení finanční podpory pro západní Balkán, což vyvolalo vlnu kritiky od bezpečnostních expertů i opozičních politiků. Financování určené k boji proti ruským dezinformacím, kybernetickým útokům a na podporu demokratických institucí v regionu klesne o plných 40 procent. V absolutních číslech jde o propad ze 40 milionů liber v loňském roce na 24 milionů liber pro období 2025–2026.

včera

Volodymyr Zelenskyj a Bart De Wever na summitu EU. (6. března 2025).

Vítězové summitu EU o financování Ukrajiny? De Wever i Česko, píše Politico

Na bruselském summitu k zásadnímu obratu v otázce financování Ukrajiny, ze kterého vyšel jako nečekaný vítěz belgický premiér Bart De Wever. Přestože Evropská unie nakonec schválila balík pomoci ve výši 90 miliard eur na roky 2026 a 2027, původní ambiciózní plán využít k tomuto účelu zmrazená ruská aktiva zcela ztroskotal.

včera

Ilustrační foto

Superchřipka, nebo mnoho povyku pro nic? Epidemie tříští vědeckou obec

Letošní chřipková sezóna vyvolává bouřlivé diskuse kvůli rozporuplným informacím o takzvané „superchřipce“. Zatímco zdravotníci z NHS England varují před bezprecedentní vlnou, která plní nemocnice rekordním tempem, mnozí vědci nabádají ke klidu a mluví o zbytečném strašení. Hlavním tématem je zmutovaný kmen viru H3N2, konkrétně subvarianta označovaná jako „subclade-K“, která se letos začala šířit nezvykle brzy – v některých oblastech už o měsíc dříve, než je běžné.

včera

Zveřejnění Epsteinových záznamů hýbe Amerikou. Ministerstvo řadu informací dál tají

Ministerstvo spravedlnosti USA včera na svých webových stránkách zveřejnilo tisíce souborů z vyšetřování Jeffreyho Epsteina. Tento krok však provázejí rozsáhlé kontroverze, protože úřad uvolnil pouze část materiálů a uplatnil v nich drastické zásahy. Mnoho stránek je zcela začerněných a ministerstvo podle kritiků zadrželo mnohem více informací, než mu ukládá zákon. Republikánský kongresman Thomas Massie prohlášením reagoval, že tento postup hrubě porušuje jak literu, tak ducha nedávno schválené legislativy.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy