Vláda požádá Sněmovnu o zrušení usnesení, podle kterého má nynější nouzový stav v Česku skončit spolu s účinností tzv. pandemického zákona a nejpozději v sobotu 27. února. ČTK to sdělil vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD). Kabinet současně požádá poslance, aby nouzový stav kvůli epidemii platil do konce března. Večerní zasedání ale vláda po dvou hodinách ukončila a o zpřísnění opatření zatím nerozhodla. V jednání bude pokračovat ve čtvrtek od 18:00.
Bezmála rok od prvních potvrzených případů koronaviru v Česku je epidemická situace mimořádně vážná a v nejbližších dnech se bude podle odhadů ještě zhoršovat. Dosavadní opatření nepomáhají šíření viru zpomalit, vláda se je proto chystá ještě dnes zpřísnit. Zřejmě hodlá ještě víc omezit kontakty a volný pohyb lidí.
Sněmovnu požádá o prodloužení nouzového stavu do konce března. Na neurčito už stát odložil postupný návrat žáků do škol, který měl začít příští týden. Nemocnicím docházejí lůžka intenzivní péče i kvalifikovaný personál, denně přitom přibývá víc než 10.000 nakažených. Česko nyní patří v celosvětovém měřítku k zemím, které epidemie zasáhla nejhůře.
Vláda večer začala jednat o dalším postupu. Sněmovnu požádá o zrušení usnesení o konci nouzového stavu a prodloužení nouzového stavu do konce března, uvedl vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD). Premiér Andrej Babiš (ANO) po ranním zasedání kabinetu prohlásil, že opatření navázaná na chystaný pandemický zákon by nyní nebyla dostatečná. Vláda proto plánuje jejich zpřísnění. Situace je extrémně vážná a na začátku března bude pravděpodobně nejhorší od vypuknutí epidemie loni 1. března, prohlásil premiér.
Nová opatření by se podle něj mohla blížit těm z loňského jara. "Je nutné to udělat, v opačném případě by nastala v nemocnicích totální katastrofa. Takovou situaci jsme tady ještě neměli," uvedl. Apeloval na lidi, aby na minimum omezili vzájemné kontakty a vydrželi, než bude naočkovaný dostatečný počet lidí.
Podle Babiše není možné, aby se studenti začali do škol vracet začátkem března. Žádné další datum možného návratu dětí do škol neřekl, mohlo by se totiž stát, že se opět nedodrží. Podle ministra školství Roberta Plagy (za ANO) se ráno na vládě hovořilo i o možnosti uzavření dosud otevřených mateřských škol a prvních dvou ročníků základních škol. Školy by se podle něj ale měly uzavírat jako poslední opatření. Od března se postupně měli do lavic vracet závěrečné ročníky středních škol, později se měla ve středních školách obnovit praktická výuka, počítalo se i s návratem žáků devátých tříd.
Ministerstvo školství už poslalo do škol informace k prioritnímu očkování školských pracovníků. První etapa registrací učitelů i nepedagogů má začít v sobotu 27. února. Výběr budou mít na starosti ředitelé. V první etapě očkování mají mít nárok na vakcínu především lidé od 55 let, pracovníci zajišťující provoz školek, speciálních škol, výchovných ústavů, prvních a druhých tříd základních škol a školských poraden.
Premiér se ještě před jednáním vlády snažil opozici přesvědčit, aby s pokračováním nouzového stavu souhlasila. Konkrétní slib ale nedostal. Zástupci opozičních stran po schůzce s představiteli kabinetu uvedli, že vláda jim slíbila do čtvrtka předložit seznam opatření, která potřebuje k boji s epidemií covidu-19 s patřičným odůvodněním. Hamáček uvedl, že pandemický zákon nestačí k plošnému omezení pohybu lidí, což je ale podle něj nyní nezbytné.
Opozice žádá od vlády jasný plán, jak dál postupovat, včetně strategie očkování či testování. Pokud kabinet představí rozumná a vymahatelná opatření postavená na datech, ODS je připravena vládě podat ruku, uvedl šéf nejsilnější opoziční strany Petr Fiala. O opatřeních k lepšímu zvládání pandemie jsou připraveni jednat i lidovci, SPD delší trvání nouzového stavu odmítá.
Nouzový stav musel po nesouhlasu Sněmovny skončit v polovině února, kabinet však na základě žádosti hejtmanů vyhlásil další. Poté, co v sobotu skončí, měl na něj navázat režim podle pandemického zákona. Ten dnes Senát vrátil do Sněmovny, chce navázat protikoronavirové restrikce na pandemickou pohotovost, kterou bude moci ukončit nebo obnovit Sněmovna. Pokud by Senát nezasáhl, opatření ministerstva a hygienických stanic proti koronaviru by mohla platit i mimo pandemickou pohotovost bez možnosti Sněmovny je zrušit. Změny schválené Senátem podpořil ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO). Dolní komora se k zákonu sejde s největší pravděpodobností v pátek, prezident Miloš Zeman je připraven zákon urychleně podepsat.
Podnikatelské organizace oznámily, že chtějí vládě pomoci snížit riziko šíření koronaviru ve firmách, a proto souhlasí se zavedením povinnosti nošení roušek v podnicích. Stát ale musí stanovit rozumné výjimky pro některé zaměstnance, kteří pracují ve ztížených podmínkách nebo na home office. Prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák neočekává, že by vláda přistoupila k uzavření průmyslu a firem.
Přivítal návrh vlády, že by si zaměstnavatelé mohli odečíst určitou částku z odvodů na zdravotní pojištění za testování zaměstnanců. Podle premiéra by si firma mohla odečíst za jeden test 60 korun na zaměstnance až čtyřikrát měsíčně. Návrh kompenzací za plošné testování ve firmách i u živnostníků od počátku března schválila večer vláda. Podle zdravotních pojišťoven by měli zaměstnance testovat závodní a praktičtí lékaři nebo nynější odběrová centra, samotesty by mohly být jen doplňkem.
V úterý přibylo v Česku 15.672 případů koronaviru, což je nejvíce od 6. ledna. Jde o šestý nejvyšší denní nárůst počtu nakažených za celou dobu epidemie. S covidem-19 v nemocnicích je víc než 6800 nakažených, ve vážném stavu je skoro 1400 z nich, v mnoha nemocnicích už přitom nestačí kapacita intenzivní péče. Počet vážně nemocných je na rekordní úrovni od začátku epidemie.
Česko je v rámci Evropské unie podle počtu případů covidu-19 na milion obyvatel nejhůř, z celého světa je na tom hůře jen Andorra a Černá Hora. V celkovém počtu zemřelých je v EU na druhém místě a v celém světě třetí. V Česku zemřelo v souvislosti s covidem-19 téměř 1840 lidí na milion obyvatel, hůře jsou na tom celosvětově jen Belgie a San Marino.
Související
Je potřeba sledovat kroky vlády, aby se veřejnoprávní média nestala závislá na politicích, vyzval Pavel
Vystrčil si stěžuje na nůž do zad od Babiše. Na Tchajwan poletí komerčním letem
Vláda ČR , nouzový stav , Jan Hamáček
Aktuálně se děje
před 6 minutami
Předpověď počasí předpokládá změnu, kterou pocítíme. Nastane o víkendu
před 2 hodinami
Babišova Agrofertu si opět všímají v zahraničí. Znovu může čerpat evropské dotace
před 3 hodinami
Z Bílého domu vylezl další bizár. Trump nabízí slevy, které jsou matematicky nemožné
před 4 hodinami
Ostuda Česka: Kontroverzní Kanye West má vystoupit v Praze, zbytek Evropy mu koncerty zrušil
před 5 hodinami
Odvolejte nekompetentního Klempíře a stáhněte ten paskvil, vyzval Babiše Fiala
před 6 hodinami
Moderní verze Rakouska-Uherska? Magyarovy plány s Visegrádskou skupinou se dotýkají i Česka
před 6 hodinami
Lídři EU se sejdou se Zelenským na Kypru. Potvrdí 90miliardovou půjčku Ukrajině
před 7 hodinami
Experti: Írán je jednotnější než před válkou. Trump situaci v zemi vůbec nepochopil
před 8 hodinami
Víte, kolik je na světě miliardářů a milionářů? Možná výrazně víc, než si myslíte
před 9 hodinami
Otevření Hormuzského průlivu je podle Íránu nemožné. Příměří platí na neurčito, prohlásil Trump
před 10 hodinami
Počasí se začne oteplovat, v neděli se ale teploty propadnou
včera
Evropská unie představila plán na boj s energetickou krizí
včera
Zelenskyj: Ukrajina nemůže čekat, až skončí válka v Íránu
včera
Bundeswehr chce být nejsilnější armádou v Evropě. Rusko je největší hrozbou
Aktualizováno včera
OBRAZEM: Klempíř se bojí studentů? Tisíce demonstrujících vyrazily do ulic, ministr za nimi nepřišel
včera
Lufthansa kvůli cenám paliva ruší 20 000 letů. Počítejte se zdražením, varují další aerolinky
včera
Rusku hrozí nová revoluce. A přijde už na podzim, varoval ve Státní dumě šéf komunistů
včera
Je potřeba sledovat kroky vlády, aby se veřejnoprávní média nestala závislá na politicích, vyzval Pavel
včera
Ministerstvo financí zveřejnilo nové cenové stropy pro prodej pohonných hmot
včera
Slovensko a Maďarsko daly zelenou dalším protiruským sankcím, státy souhlasí s půjčkou 90 miliard eur Ukrajině
Kyperské předsednictví Evropské unie potvrdilo, že velvyslanci členských států udělili předběžný souhlas s poskytnutím půjčky pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur. Jde o významný posun v evropské dotační politice, který byl v posledních dnech předmětem intenzivních jednání mezi zástupci jednotlivých vlád.
Zdroj: Libor Novák