Vláda požádá Sněmovnu o zrušení usnesení, podle kterého má nynější nouzový stav v Česku skončit spolu s účinností tzv. pandemického zákona a nejpozději v sobotu 27. února. ČTK to sdělil vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD). Kabinet současně požádá poslance, aby nouzový stav kvůli epidemii platil do konce března. Večerní zasedání ale vláda po dvou hodinách ukončila a o zpřísnění opatření zatím nerozhodla. V jednání bude pokračovat ve čtvrtek od 18:00.
Bezmála rok od prvních potvrzených případů koronaviru v Česku je epidemická situace mimořádně vážná a v nejbližších dnech se bude podle odhadů ještě zhoršovat. Dosavadní opatření nepomáhají šíření viru zpomalit, vláda se je proto chystá ještě dnes zpřísnit. Zřejmě hodlá ještě víc omezit kontakty a volný pohyb lidí.
Sněmovnu požádá o prodloužení nouzového stavu do konce března. Na neurčito už stát odložil postupný návrat žáků do škol, který měl začít příští týden. Nemocnicím docházejí lůžka intenzivní péče i kvalifikovaný personál, denně přitom přibývá víc než 10.000 nakažených. Česko nyní patří v celosvětovém měřítku k zemím, které epidemie zasáhla nejhůře.
Vláda večer začala jednat o dalším postupu. Sněmovnu požádá o zrušení usnesení o konci nouzového stavu a prodloužení nouzového stavu do konce března, uvedl vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD). Premiér Andrej Babiš (ANO) po ranním zasedání kabinetu prohlásil, že opatření navázaná na chystaný pandemický zákon by nyní nebyla dostatečná. Vláda proto plánuje jejich zpřísnění. Situace je extrémně vážná a na začátku března bude pravděpodobně nejhorší od vypuknutí epidemie loni 1. března, prohlásil premiér.
Nová opatření by se podle něj mohla blížit těm z loňského jara. "Je nutné to udělat, v opačném případě by nastala v nemocnicích totální katastrofa. Takovou situaci jsme tady ještě neměli," uvedl. Apeloval na lidi, aby na minimum omezili vzájemné kontakty a vydrželi, než bude naočkovaný dostatečný počet lidí.
Podle Babiše není možné, aby se studenti začali do škol vracet začátkem března. Žádné další datum možného návratu dětí do škol neřekl, mohlo by se totiž stát, že se opět nedodrží. Podle ministra školství Roberta Plagy (za ANO) se ráno na vládě hovořilo i o možnosti uzavření dosud otevřených mateřských škol a prvních dvou ročníků základních škol. Školy by se podle něj ale měly uzavírat jako poslední opatření. Od března se postupně měli do lavic vracet závěrečné ročníky středních škol, později se měla ve středních školách obnovit praktická výuka, počítalo se i s návratem žáků devátých tříd.
Ministerstvo školství už poslalo do škol informace k prioritnímu očkování školských pracovníků. První etapa registrací učitelů i nepedagogů má začít v sobotu 27. února. Výběr budou mít na starosti ředitelé. V první etapě očkování mají mít nárok na vakcínu především lidé od 55 let, pracovníci zajišťující provoz školek, speciálních škol, výchovných ústavů, prvních a druhých tříd základních škol a školských poraden.
Premiér se ještě před jednáním vlády snažil opozici přesvědčit, aby s pokračováním nouzového stavu souhlasila. Konkrétní slib ale nedostal. Zástupci opozičních stran po schůzce s představiteli kabinetu uvedli, že vláda jim slíbila do čtvrtka předložit seznam opatření, která potřebuje k boji s epidemií covidu-19 s patřičným odůvodněním. Hamáček uvedl, že pandemický zákon nestačí k plošnému omezení pohybu lidí, což je ale podle něj nyní nezbytné.
Opozice žádá od vlády jasný plán, jak dál postupovat, včetně strategie očkování či testování. Pokud kabinet představí rozumná a vymahatelná opatření postavená na datech, ODS je připravena vládě podat ruku, uvedl šéf nejsilnější opoziční strany Petr Fiala. O opatřeních k lepšímu zvládání pandemie jsou připraveni jednat i lidovci, SPD delší trvání nouzového stavu odmítá.
Nouzový stav musel po nesouhlasu Sněmovny skončit v polovině února, kabinet však na základě žádosti hejtmanů vyhlásil další. Poté, co v sobotu skončí, měl na něj navázat režim podle pandemického zákona. Ten dnes Senát vrátil do Sněmovny, chce navázat protikoronavirové restrikce na pandemickou pohotovost, kterou bude moci ukončit nebo obnovit Sněmovna. Pokud by Senát nezasáhl, opatření ministerstva a hygienických stanic proti koronaviru by mohla platit i mimo pandemickou pohotovost bez možnosti Sněmovny je zrušit. Změny schválené Senátem podpořil ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO). Dolní komora se k zákonu sejde s největší pravděpodobností v pátek, prezident Miloš Zeman je připraven zákon urychleně podepsat.
Podnikatelské organizace oznámily, že chtějí vládě pomoci snížit riziko šíření koronaviru ve firmách, a proto souhlasí se zavedením povinnosti nošení roušek v podnicích. Stát ale musí stanovit rozumné výjimky pro některé zaměstnance, kteří pracují ve ztížených podmínkách nebo na home office. Prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák neočekává, že by vláda přistoupila k uzavření průmyslu a firem.
Přivítal návrh vlády, že by si zaměstnavatelé mohli odečíst určitou částku z odvodů na zdravotní pojištění za testování zaměstnanců. Podle premiéra by si firma mohla odečíst za jeden test 60 korun na zaměstnance až čtyřikrát měsíčně. Návrh kompenzací za plošné testování ve firmách i u živnostníků od počátku března schválila večer vláda. Podle zdravotních pojišťoven by měli zaměstnance testovat závodní a praktičtí lékaři nebo nynější odběrová centra, samotesty by mohly být jen doplňkem.
V úterý přibylo v Česku 15.672 případů koronaviru, což je nejvíce od 6. ledna. Jde o šestý nejvyšší denní nárůst počtu nakažených za celou dobu epidemie. S covidem-19 v nemocnicích je víc než 6800 nakažených, ve vážném stavu je skoro 1400 z nich, v mnoha nemocnicích už přitom nestačí kapacita intenzivní péče. Počet vážně nemocných je na rekordní úrovni od začátku epidemie.
Česko je v rámci Evropské unie podle počtu případů covidu-19 na milion obyvatel nejhůř, z celého světa je na tom hůře jen Andorra a Černá Hora. V celkovém počtu zemřelých je v EU na druhém místě a v celém světě třetí. V Česku zemřelo v souvislosti s covidem-19 téměř 1840 lidí na milion obyvatel, hůře jsou na tom celosvětově jen Belgie a San Marino.
Související
Babišova vláda hodlá snížit podporu nezaměstnaných. Schválila i další důležité změny
Lepší penzijko. Vláda schválila změny ve spoření na důchod
Aktuálně se děje
před 27 minutami
Trump slaví úspěch u soudu. Stavba sálu Bílého domu může pokračovat
před 1 hodinou
Kyjev a okolí zasáhl další ruský útok. Potvrzeno je nejméně 12 mrtvých
před 2 hodinami
Policisté zadrželi muže podezřelého z tragické střelby na party ve Švýcarsku
před 3 hodinami
Začíná podzim. Meteorologové nabídli měsíční výhled na září
včera
Důchodů se týká další novinka. V platnosti je už od června
včera
Nusle, Nové Dvory či Libuš. Praha rozhodla o názvech nových stanic metra
včera
Civilní rozvědka bude mít nového šéfa. Tomana si vybral Metnar
včera
Babišova vláda hodlá snížit podporu nezaměstnaných. Schválila i další důležité změny
včera
Děti se v úterý vrátí do lavic. Přehled termínů volna v novém školním roce
včera
Macková končí jako hlavní hygienička, potvrdilo ministerstvo
včera
Pavel poslal kondolenci do Norska. Krále Haralda měl za mimořádnou osobnost
včera
Sánchez: Rusko a Izrael šíří lži o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě
včera
Íránský prezident odmítá další boje. Volá po obnovení diplomacie s USA
včera
Stubb: Čína ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně proti Ukrajině
včera
Umělá inteligence může zničit celý globální finanční systém, varuje guvernér centrální banky
včera
Lavrov: Rusko považuje vojenskou aktivitu NATO v Arktidě za přímou hrozbu
včera
Vrchní soud potvrdil podmínku a peněžitý trest pro Janu Nagyovou v kauze Čapí hnízdo
včera
Babišova vláda zvyšuje zadlužení Česka. Schillerová představila druhý nejvyšší schodek rozpočtu v historii
včera
Kreml odmítl možnost mírového summitu mezi Putinem, Trumpem a Zelenským
včera
USA zaútočily na íránská odpalovací zařízení, Teherán poslal rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku
Mezi Spojenými státy a Íránem došlo k prvnímu významnému vojenskému střetu za více než měsíc, který ukončil období relativního klidu. Írán odpálil rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku v odvetě za předchozí úder na íránská odpalovací zařízení u ostrova Lárak. Americké síly zasáhly tyto pozice s odůvodněním, že se Íránci chystali rozmístit námořní miny v Hormuzském průlivu. Strategická vodní cesta se tak opět stala ohniskem prudkého vyostření regionálního konfliktu.
Zdroj: Libor Novák