Vláda požádá Sněmovnu o zrušení usnesení, podle kterého má nynější nouzový stav v Česku skončit spolu s účinností tzv. pandemického zákona a nejpozději v sobotu 27. února. ČTK to sdělil vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD). Kabinet současně požádá poslance, aby nouzový stav kvůli epidemii platil do konce března. Večerní zasedání ale vláda po dvou hodinách ukončila a o zpřísnění opatření zatím nerozhodla. V jednání bude pokračovat ve čtvrtek od 18:00.
Bezmála rok od prvních potvrzených případů koronaviru v Česku je epidemická situace mimořádně vážná a v nejbližších dnech se bude podle odhadů ještě zhoršovat. Dosavadní opatření nepomáhají šíření viru zpomalit, vláda se je proto chystá ještě dnes zpřísnit. Zřejmě hodlá ještě víc omezit kontakty a volný pohyb lidí.
Sněmovnu požádá o prodloužení nouzového stavu do konce března. Na neurčito už stát odložil postupný návrat žáků do škol, který měl začít příští týden. Nemocnicím docházejí lůžka intenzivní péče i kvalifikovaný personál, denně přitom přibývá víc než 10.000 nakažených. Česko nyní patří v celosvětovém měřítku k zemím, které epidemie zasáhla nejhůře.
Vláda večer začala jednat o dalším postupu. Sněmovnu požádá o zrušení usnesení o konci nouzového stavu a prodloužení nouzového stavu do konce března, uvedl vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD). Premiér Andrej Babiš (ANO) po ranním zasedání kabinetu prohlásil, že opatření navázaná na chystaný pandemický zákon by nyní nebyla dostatečná. Vláda proto plánuje jejich zpřísnění. Situace je extrémně vážná a na začátku března bude pravděpodobně nejhorší od vypuknutí epidemie loni 1. března, prohlásil premiér.
Nová opatření by se podle něj mohla blížit těm z loňského jara. "Je nutné to udělat, v opačném případě by nastala v nemocnicích totální katastrofa. Takovou situaci jsme tady ještě neměli," uvedl. Apeloval na lidi, aby na minimum omezili vzájemné kontakty a vydrželi, než bude naočkovaný dostatečný počet lidí.
Podle Babiše není možné, aby se studenti začali do škol vracet začátkem března. Žádné další datum možného návratu dětí do škol neřekl, mohlo by se totiž stát, že se opět nedodrží. Podle ministra školství Roberta Plagy (za ANO) se ráno na vládě hovořilo i o možnosti uzavření dosud otevřených mateřských škol a prvních dvou ročníků základních škol. Školy by se podle něj ale měly uzavírat jako poslední opatření. Od března se postupně měli do lavic vracet závěrečné ročníky středních škol, později se měla ve středních školách obnovit praktická výuka, počítalo se i s návratem žáků devátých tříd.
Ministerstvo školství už poslalo do škol informace k prioritnímu očkování školských pracovníků. První etapa registrací učitelů i nepedagogů má začít v sobotu 27. února. Výběr budou mít na starosti ředitelé. V první etapě očkování mají mít nárok na vakcínu především lidé od 55 let, pracovníci zajišťující provoz školek, speciálních škol, výchovných ústavů, prvních a druhých tříd základních škol a školských poraden.
Premiér se ještě před jednáním vlády snažil opozici přesvědčit, aby s pokračováním nouzového stavu souhlasila. Konkrétní slib ale nedostal. Zástupci opozičních stran po schůzce s představiteli kabinetu uvedli, že vláda jim slíbila do čtvrtka předložit seznam opatření, která potřebuje k boji s epidemií covidu-19 s patřičným odůvodněním. Hamáček uvedl, že pandemický zákon nestačí k plošnému omezení pohybu lidí, což je ale podle něj nyní nezbytné.
Opozice žádá od vlády jasný plán, jak dál postupovat, včetně strategie očkování či testování. Pokud kabinet představí rozumná a vymahatelná opatření postavená na datech, ODS je připravena vládě podat ruku, uvedl šéf nejsilnější opoziční strany Petr Fiala. O opatřeních k lepšímu zvládání pandemie jsou připraveni jednat i lidovci, SPD delší trvání nouzového stavu odmítá.
Nouzový stav musel po nesouhlasu Sněmovny skončit v polovině února, kabinet však na základě žádosti hejtmanů vyhlásil další. Poté, co v sobotu skončí, měl na něj navázat režim podle pandemického zákona. Ten dnes Senát vrátil do Sněmovny, chce navázat protikoronavirové restrikce na pandemickou pohotovost, kterou bude moci ukončit nebo obnovit Sněmovna. Pokud by Senát nezasáhl, opatření ministerstva a hygienických stanic proti koronaviru by mohla platit i mimo pandemickou pohotovost bez možnosti Sněmovny je zrušit. Změny schválené Senátem podpořil ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO). Dolní komora se k zákonu sejde s největší pravděpodobností v pátek, prezident Miloš Zeman je připraven zákon urychleně podepsat.
Podnikatelské organizace oznámily, že chtějí vládě pomoci snížit riziko šíření koronaviru ve firmách, a proto souhlasí se zavedením povinnosti nošení roušek v podnicích. Stát ale musí stanovit rozumné výjimky pro některé zaměstnance, kteří pracují ve ztížených podmínkách nebo na home office. Prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák neočekává, že by vláda přistoupila k uzavření průmyslu a firem.
Přivítal návrh vlády, že by si zaměstnavatelé mohli odečíst určitou částku z odvodů na zdravotní pojištění za testování zaměstnanců. Podle premiéra by si firma mohla odečíst za jeden test 60 korun na zaměstnance až čtyřikrát měsíčně. Návrh kompenzací za plošné testování ve firmách i u živnostníků od počátku března schválila večer vláda. Podle zdravotních pojišťoven by měli zaměstnance testovat závodní a praktičtí lékaři nebo nynější odběrová centra, samotesty by mohly být jen doplňkem.
V úterý přibylo v Česku 15.672 případů koronaviru, což je nejvíce od 6. ledna. Jde o šestý nejvyšší denní nárůst počtu nakažených za celou dobu epidemie. S covidem-19 v nemocnicích je víc než 6800 nakažených, ve vážném stavu je skoro 1400 z nich, v mnoha nemocnicích už přitom nestačí kapacita intenzivní péče. Počet vážně nemocných je na rekordní úrovni od začátku epidemie.
Česko je v rámci Evropské unie podle počtu případů covidu-19 na milion obyvatel nejhůř, z celého světa je na tom hůře jen Andorra a Černá Hora. V celkovém počtu zemřelých je v EU na druhém místě a v celém světě třetí. V Česku zemřelo v souvislosti s covidem-19 téměř 1840 lidí na milion obyvatel, hůře jsou na tom celosvětově jen Belgie a San Marino.
Související
Turek je jediným kandidátem na ministra životního prostředí, potvrdil Macinka
Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec
Vláda ČR , nouzový stav , Jan Hamáček
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Vlaky na Silvestra a Nový rok. Zájem cestujících se bude rychle měnit
před 2 hodinami
Tragédie na D35. Muž nepřežil střet s náklaďákem, ráno se stala další nehoda
před 3 hodinami
Policie řešila potyčku v Brně. Někteří účastníci skončili v nemocnici
před 3 hodinami
Turek je jediným kandidátem na ministra životního prostředí, potvrdil Macinka
před 4 hodinami
Rusové momentálně nechtějí prozradit, kde je Putin
před 5 hodinami
Europoslankyně Konečná oznámila smutnou zprávu. Zemřel její otec
před 6 hodinami
Trump varoval Írán. Američané jsou připraveni podniknout další útok
před 7 hodinami
Počasí v Česku si žádá novou výstrahu. Napadne až 15 centimetrů sněhu
před 8 hodinami
PŘEHLED: Obchody na Silvestra. Víme, jak bude ve středu otevřeno
před 9 hodinami
Francie se s Bardotovou rozloučí příští týden. Pohřeb bude v Saint-Tropez
před 10 hodinami
Šofér prezidenta Pavla čelí obžalobě. Měl nehodu a nadýchal
před 10 hodinami
Trump vyzval k zahájení druhé fáze příměří v Pásmu Gazy
před 11 hodinami
Drama v pardubickém hotelu. Opilý cizinec vyhrožoval střelbou
před 13 hodinami
Počasí do konce týdne: V noci a k ránu hrozí silné mrazy
včera
USA provedly úder na pozemní cíl přímo ve Venezuele, potvrdil Trump
včera
Křehké příměří mezi Thajskem a Kambodžou dostává po pár hodinách vážné trhliny
včera
Putin chce, aby Ukrajina uspěla, prohlásil Trump. Zelenského kamenná tvář se rozpadla
včera
Ukrajinské drony zaútočily na Putinovu rezidenci, jednání o míru přehodnotíme, tvrdí Lavrov
včera
Konec nadvlády republikánů? Americkou politiku čekají příští rok významné změny, predikuje Pelosiová
včera
Nejvýznamnější vědecké objevy uplynulého roku: Prosakování zlata a bujarý život na místě, kam Slunce nedosáhne
Věda v roce 2025 poodhalila roušku tajemství naší planety a ukázala, že Země je mnohem dynamičtější a záhadnější místo, než jsme si dosud mysleli. Od hlubin oceánů až po samotné zemské jádro přinesl uplynulý rok objevy, které mění naše chápání geologie i vzniku života. Vědci například zjistili, že z nitra planety uniká zlato, a v nejtemnějších příkopech oceánu narazili na prosperující společenství tvorů, kteří nepotřebují slunce.
Zdroj: Libor Novák