Vláda požádá Sněmovnu o nouzový stav do konce března, o zpřísnění opatření nerozhodla

Vláda požádá Sněmovnu o zrušení usnesení, podle kterého má nynější nouzový stav v Česku skončit spolu s účinností tzv. pandemického zákona a nejpozději v sobotu 27. února. ČTK to sdělil vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD). Kabinet současně požádá poslance, aby nouzový stav kvůli epidemii platil do konce března. Večerní zasedání ale vláda po dvou hodinách ukončila a o zpřísnění opatření zatím nerozhodla. V jednání bude pokračovat ve čtvrtek od 18:00.

Bezmála rok od prvních potvrzených případů koronaviru v Česku je epidemická situace mimořádně vážná a v nejbližších dnech se bude podle odhadů ještě zhoršovat. Dosavadní opatření nepomáhají šíření viru zpomalit, vláda se je proto chystá ještě dnes zpřísnit. Zřejmě hodlá ještě víc omezit kontakty a volný pohyb lidí.

Sněmovnu požádá o prodloužení nouzového stavu do konce března. Na neurčito už stát odložil postupný návrat žáků do škol, který měl začít příští týden. Nemocnicím docházejí lůžka intenzivní péče i kvalifikovaný personál, denně přitom přibývá víc než 10.000 nakažených. Česko nyní patří v celosvětovém měřítku k zemím, které epidemie zasáhla nejhůře.

Vláda večer začala jednat o dalším postupu. Sněmovnu požádá o zrušení usnesení o konci nouzového stavu a prodloužení nouzového stavu do konce března, uvedl vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD). Premiér Andrej Babiš (ANO) po ranním zasedání kabinetu prohlásil, že opatření navázaná na chystaný pandemický zákon by nyní nebyla dostatečná. Vláda proto plánuje jejich zpřísnění. Situace je extrémně vážná a na začátku března bude pravděpodobně nejhorší od vypuknutí epidemie loni 1. března, prohlásil premiér.

Nová opatření by se podle něj mohla blížit těm z loňského jara. "Je nutné to udělat, v opačném případě by nastala v nemocnicích totální katastrofa. Takovou situaci jsme tady ještě neměli," uvedl. Apeloval na lidi, aby na minimum omezili vzájemné kontakty a vydrželi, než bude naočkovaný dostatečný počet lidí.

Podle Babiše není možné, aby se studenti začali do škol vracet začátkem března. Žádné další datum možného návratu dětí do škol neřekl, mohlo by se totiž stát, že se opět nedodrží. Podle ministra školství Roberta Plagy (za ANO) se ráno na vládě hovořilo i o možnosti uzavření dosud otevřených mateřských škol a prvních dvou ročníků základních škol. Školy by se podle něj ale měly uzavírat jako poslední opatření. Od března se postupně měli do lavic vracet závěrečné ročníky středních škol, později se měla ve středních školách obnovit praktická výuka, počítalo se i s návratem žáků devátých tříd.

Ministerstvo školství už poslalo do škol informace k prioritnímu očkování školských pracovníků. První etapa registrací učitelů i nepedagogů má začít v sobotu 27. února. Výběr budou mít na starosti ředitelé. V první etapě očkování mají mít nárok na vakcínu především lidé od 55 let, pracovníci zajišťující provoz školek, speciálních škol, výchovných ústavů, prvních a druhých tříd základních škol a školských poraden.

Premiér se ještě před jednáním vlády snažil opozici přesvědčit, aby s pokračováním nouzového stavu souhlasila. Konkrétní slib ale nedostal. Zástupci opozičních stran po schůzce s představiteli kabinetu uvedli, že vláda jim slíbila do čtvrtka předložit seznam opatření, která potřebuje k boji s epidemií covidu-19 s patřičným odůvodněním. Hamáček uvedl, že pandemický zákon nestačí k plošnému omezení pohybu lidí, což je ale podle něj nyní nezbytné.

Opozice žádá od vlády jasný plán, jak dál postupovat, včetně strategie očkování či testování. Pokud kabinet představí rozumná a vymahatelná opatření postavená na datech, ODS je připravena vládě podat ruku, uvedl šéf nejsilnější opoziční strany Petr Fiala. O opatřeních k lepšímu zvládání pandemie jsou připraveni jednat i lidovci, SPD delší trvání nouzového stavu odmítá.

Nouzový stav musel po nesouhlasu Sněmovny skončit v polovině února, kabinet však na základě žádosti hejtmanů vyhlásil další. Poté, co v sobotu skončí, měl na něj navázat režim podle pandemického zákona. Ten dnes Senát vrátil do Sněmovny, chce navázat protikoronavirové restrikce na pandemickou pohotovost, kterou bude moci ukončit nebo obnovit Sněmovna. Pokud by Senát nezasáhl, opatření ministerstva a hygienických stanic proti koronaviru by mohla platit i mimo pandemickou pohotovost bez možnosti Sněmovny je zrušit. Změny schválené Senátem podpořil ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO). Dolní komora se k zákonu sejde s největší pravděpodobností v pátek, prezident Miloš Zeman je připraven zákon urychleně podepsat.

Podnikatelské organizace oznámily, že chtějí vládě pomoci snížit riziko šíření koronaviru ve firmách, a proto souhlasí se zavedením povinnosti nošení roušek v podnicích. Stát ale musí stanovit rozumné výjimky pro některé zaměstnance, kteří pracují ve ztížených podmínkách nebo na home office. Prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák neočekává, že by vláda přistoupila k uzavření průmyslu a firem.

Přivítal návrh vlády, že by si zaměstnavatelé mohli odečíst určitou částku z odvodů na zdravotní pojištění za testování zaměstnanců. Podle premiéra by si firma mohla odečíst za jeden test 60 korun na zaměstnance až čtyřikrát měsíčně. Návrh kompenzací za plošné testování ve firmách i u živnostníků od počátku března schválila večer vláda. Podle zdravotních pojišťoven by měli zaměstnance testovat závodní a praktičtí lékaři nebo nynější odběrová centra, samotesty by mohly být jen doplňkem.

V úterý přibylo v Česku 15.672 případů koronaviru, což je nejvíce od 6. ledna. Jde o šestý nejvyšší denní nárůst počtu nakažených za celou dobu epidemie. S covidem-19 v nemocnicích je víc než 6800 nakažených, ve vážném stavu je skoro 1400 z nich, v mnoha nemocnicích už přitom nestačí kapacita intenzivní péče. Počet vážně nemocných je na rekordní úrovni od začátku epidemie.

Česko je v rámci Evropské unie podle počtu případů covidu-19 na milion obyvatel nejhůř, z celého světa je na tom hůře jen Andorra a Černá Hora. V celkovém počtu zemřelých je v EU na druhém místě a v celém světě třetí. V Česku zemřelo v souvislosti s covidem-19 téměř 1840 lidí na milion obyvatel, hůře jsou na tom celosvětově jen Belgie a San Marino.

Související

Andrej Babiš

Babišova vláda hodlá snížit podporu nezaměstnaných. Schválila i další důležité změny

Systém odměňování zaměstnanců ve veřejných službách a správě a státní službě čekají zásadní změny. Návrh jeho reformy v novele zákoníku práce a souvisejících zákonů projednala vláda Andreje Babiše (ANO) na pondělním zasedání. Odsouhlasila také návrh nového zákona o platformové práci nebo změnu financování projektu transformace problematického sídliště ve Šluknově. 
Alena Schillerová, Andrej Babiš

Lepší penzijko. Vláda schválila změny ve spoření na důchod

Vláda schválila novelu zákona o doplňkovém penzijním spoření. Oproti červnovému návrhu Ministerstva financí novela doznala pouze legislativně-technických úprav. Lepší penzijko řádně prošlo meziresortním připomínkovým řízením a posouzením Legislativní radou vlády. Po jednomyslném schválení jej nyní dostane k projednání Poslanecká sněmovna. Platnost změn je navrhována k 1. lednu 2027.

Více souvisejících

Vláda ČR nouzový stav Jan Hamáček

Aktuálně se děje

před 27 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

včera

Peníze na důchody, ilustrační fotografie.

Důchodů se týká další novinka. V platnosti je už od června

Důchody prošly zásadní změnou, které si však většina lidí nevšimla. Ani ostatně nemohla. Týká se totiž klientů, kteří pobírají český důchod v sousední Rakousku. Nově již nemusejí zasílat potvrzení o žití, upozornila Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) na webu. 

včera

Metro

Nusle, Nové Dvory či Libuš. Praha rozhodla o názvech nových stanic metra

Rada hl. m. Prahy na svém dnešním jednání schválila některé změny v pojmenování u chystaných stanic metra D. Název Nusle bude nově platit pro stanici s pracovním názvem Náměstí Bratří Synků, Ryšánka pro stanici s pracovním názvem Olbrachtova. V případě stanice s pracovním názvem Depo Písnice bylo finální rozhodnutí zatím odloženo. U ostatních stanic budoucí linky metra D zůstávají v platnosti stávající pracovní názvy.

včera

včera

Andrej Babiš

Babišova vláda hodlá snížit podporu nezaměstnaných. Schválila i další důležité změny

Systém odměňování zaměstnanců ve veřejných službách a správě a státní službě čekají zásadní změny. Návrh jeho reformy v novele zákoníku práce a souvisejících zákonů projednala vláda Andreje Babiše (ANO) na pondělním zasedání. Odsouhlasila také návrh nového zákona o platformové práci nebo změnu financování projektu transformace problematického sídliště ve Šluknově. 

včera

včera

včera

včera

Pedro Sánchez

Sánchez: Rusko a Izrael šíří lži o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě

Španělský premiér Pedro Sánchez obvinil sociální sítě spojené s Ruskem a Izraelem ze šíření hoaxů o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě Ceuta. Podle předsedy vlády byla tato kampaň zaměřena na diskreditaci španělského kabinetu i na rozdělení Evropy. Sánchez zdůraznil, že do šíření fám se zapojily také mezinárodní krajně pravicové sítě. Celá záležitost má podle něj přímou souvislost s postojem Madridu ke konfliktům na Ukrajině a na Blízkém východě.

včera

Massoud Pezeškiján

Íránský prezident odmítá další boje. Volá po obnovení diplomacie s USA

Íránský prezident Masúd Pezeškiján se v Kyrgyzstánu účastní summitu Šanghajské organizace pro spolupráci. Během této mezinárodní akce plánuje jednat s řadou zahraničních představitelů a světových lídrů. Pezeškiján, který je vnímán jako relativně umírněný politik, se na okraji summitu již setkal s indickým premiérem Naréndrou Módím. Při této příležitosti prohlásil, že Teherán nadále usiluje o diplomatické řešení konfliktu se Spojenými státy.

včera

Alexander Stubb, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Stubb: Čína ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně proti Ukrajině

Čína v soukromých rozhovorech ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně ve válce proti Ukrajině. V rozhovoru pro média to podle webu Politico uvedl finský prezident Alexander Stubb. Finská hlava státu zdůraznila, že toto jasné poselství z Pekingu představuje velmi účinný odstrašující prvek vůči případné eskalaci ze strany Moskvy. Podle Stubba hraje čínský postoj zásadní roli v tom, že drží ruské vedení zkrátka před nejradikálnějšími kroky.

včera

včera

Sergej Lavrov

Lavrov: Rusko považuje vojenskou aktivitu NATO v Arktidě za přímou hrozbu

Rusko považuje rostoucí vojenskou aktivitu Severoatlantické aliance v Arktidě za přímou hrozbu pro svou národní bezpečnost. Ve svém nově publikovaném článku to podle France24 uvedl ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov. Reagoval tak na posilování přítomnosti členských států NATO v polárním regionu. K tomuto kroku aliance přistoupila v návaznosti na probíhající válku na Ukrajině.

včera

včera

Vláda ČR

Babišova vláda zvyšuje zadlužení Česka. Schillerová představila druhý nejvyšší schodek rozpočtu v historii

Ministryně financí Alena Schillerová představila po jednání vlády návrh státního rozpočtu, který počítá se schodkem ve výši 389 miliard korun. Kabinet zároveň naplánoval rekordní prorůstové investice, které mají dosáhnout 290 miliard korun. Podle šéfky rezortu financí má takto koncipované hospodaření zajistit budoucí ekonomický růst České republiky. Zástupci vlády zdůrazňují, že vysoký deficit je využit především na klíčové rozvojové projekty.

včera

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Kreml odmítl možnost mírového summitu mezi Putinem, Trumpem a Zelenským

Kreml odmítl možnost konání třístranného mírového summitu mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem, americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ukrajinskou hlavou státu Volodymyrem Zelenským. Podle vyjádření z Moskvy nemá takové setkání absolutně žádný smysl, pokud není předem připravena konkrétní dohoda k podpisu. Jakékoliv rozhovory na nejvyšší úrovni bez předchozího ujednání považuje ruská strana za zbytečné. Kreml tím zchladil naděje na brzké osobní jednání lídrů v probíhajícím konfliktu.

včera

USA zaútočily na íránská odpalovací zařízení, Teherán poslal rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku

Mezi Spojenými státy a Íránem došlo k prvnímu významnému vojenskému střetu za více než měsíc, který ukončil období relativního klidu. Írán odpálil rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku v odvetě za předchozí úder na íránská odpalovací zařízení u ostrova Lárak. Americké síly zasáhly tyto pozice s odůvodněním, že se Íránci chystali rozmístit námořní miny v Hormuzském průlivu. Strategická vodní cesta se tak opět stala ohniskem prudkého vyostření regionálního konfliktu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy