Vláda předloží rozpočet se schodkem 280 miliard korun, potvrdil Stanjura

Dodatečné příjmy jsou 62 miliard korun, částečně by se měly využít na valorizaci důchodů, zvýšení příspěvku na bydlení v souvislosti s růstem cen energií nebo kompenzace pro podnikatele. Návrhem se dnes zabývala tripartita, nyní jej probere vláda.

Předchozí vláda Andreje Babiše (ANO) navrhovala pro letošek státní rozpočet se schodkem 376,6 miliardy. Současná vláda Petra Fialy (ODS) již dříve avizovala, že by chtěla snížit výdaje rozpočtu zhruba o 80 miliard tak, aby deficit rozpočtu byl pod 300 miliardami korun. Za celý loňský rok skončil státní rozpočet v rekordním schodku 419,7 miliardy korun.

Celkové příjmy rozpočtu by měly být 1613,2 miliardy korun a výdaje 1893,2 miliardy korun.

Úspory na užších provozních výdajích, tedy na energiích, nájmech nebo nákupech služeb, činí 13 miliard korun. Na platech státních zaměstnanců vyčíslil úřad úspory na 8,8 miliardy korun. "I tak ale objem mezd pro státní zaměstnance roste o sedm miliard. Když k tomu připočteme nespotřebovaný objem mezd z loňského roku, bude to deset, možná 12 miliard korun nárůst proti roku 2021," poznamenal Stanjura.

Návrh dále počítá se zachováním plateb za státní pojištěnce na úrovni loňského roku, tedy nikoli s jejich zvýšením, o němž rozhodla předchozí vláda. Úspora by podle Stanjury měla činit 14 miliard korun. "Budeme to řešit zákonem. Je to jednoduchá matematická úloha. Bude záležet na účinnosti zákona. Do doby účinnosti se bude platit podle rozhodnutí minulé vlády, po účinnosti zákona to bude jiná částka tak, aby průměr za rok odpovídal roku 2021," sdělil.

Od ledna stát platí do systému veřejného zdravotního pojištění za zhruba šest milionů lidí, například seniorů, dětí nebo nezaměstnaných, 1960 korun měsíčně. Proti loňskému roku je to o 200 korun víc.

I při zachování plateb za státní pojištěnce bude podle ministerstva financí podíl plateb činit 6,8 procenta vůči celkovým výdajům rozpočtu. Průměr v letech 1994 až 2022 se pohyboval kolem 4,5 procenta. Za poslední tři roky se podle ministerstva roční odvody státu za státní pojištěnce téměř zdvojnásobily.

Ministr dále zmínil snížení neinvestičních dotací podnikatelským subjektům, například u obnovitelných zdrojů energie půjde o osm miliard korun. Podle Stanjury jde o realistický pohled. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) zahájí kontroly přiměřenosti zisku těch, kteří čerpají tyto podpory, dodal ministr financí.

Dále se úspory týkají ostatních běžných výdajů nebo snížení kapitálových výdajů, tedy investic, které nebyly připraveny a nešlo by je letos uskutečnit. U kapitálových výdajů jde celkem o úspory za 15,4 miliardy korun a týká se to například zakázky ministerstva obrany na bojová vozidla pěchoty za 4,8 miliardy korun. Celkové investice v rozpočtu jsou pro letošek naplánované na 203,3 miliardy korun. Loni z rozpočtu putovalo na kapitálové výdaje 177,4 miliardy korun.

"Jediným vodítkem vlády a všech ministrů bylo, zda se plánovaný výdaj, investice dá uskutečnit v roce 2022, dá se vysoutěžit a podepsat smlouva. Těch 15 miliard je nerealizovatelných a nerealistických," řekl Stanjura.

Dodatečné příjmy rozpočtu 62,2 miliardy korun na základě lednové prognózy plánuje ministerstvo financí využít na dodatečné výdaje za 42 miliard korun. Jde například o mimořádnou valorizaci důchodů za 21 miliard korun, navýšení příspěvku na bydlení za tři miliardy korun, na kompenzace pro podnikatele za tři miliardy korun nebo na zvýšené úroky státního dluhu za pět miliard korun, potvrdil Stanjura. Dodatečné příjmy stát získá zejména ze sociálního pojistného nebo některých daní, například DPH.