Vláda reaguje na růst cen pohonných hmot, ruší přimíchávání biosložky a silniční daň

Vláda dnes v reakci na růst cen pohonných hmot v souvislosti s válkou na Ukrajině rozhodla o zrušení povinného přimíchávání biosložky do pohonných hmot a o zrušení silniční daně pro osobní automobily, dodávky a nákladní auta do 12 tun. Na twitteru o tom informovalo ministerstvo financí.

Částečné zrušení silniční daně sníží její výnos o zhruba 4,2 miliardy korun ročně. Loni stát získal na silniční dani 5,43 miliardy korun, předloni to bylo 5,96 miliardy korun. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) uvedl, že zrušení povinnosti přimíchávání biosložky do nafty i zrušení silniční daně je trvalé.

Premiér Petr Fiala (ODS) na tiskové konferenci po jednání vlády uvedl, že ekologický dopad přimíchávání biosložek je v současnosti již překonaný a sporný. "Vydělává na tom jen pár firem. Zároveň to umožní našim zemědělcům, aby na polích pěstovali více obilí," uvedl. Zrušení silniční daně pak označil za přímou pomoc především pro menší a střední firmy.

Premiér zároveň vyzval občany, aby si nedělali zbytečné zásoby benzínu nebo nafty. ČR má dostatečné zásoby ropy i pohonných hmot, dodal.

K silniční dani se musí přihlásit každý podnikatel, který využívá auto k výdělečné činnosti. Přiznání k dani musí podnikatelé předkládat každý rok a daň se platí za standardních podmínek čtyřikrát ročně formou zálohy. Výše daně závisí na objemu motoru osobního vozidla, nebo největší povolené hmotnosti a počtu náprav u nákladních automobilů. V případě dnes ohlášených změn se to týká výše daně od 1200 do 8100 korun za kalendářní rok. Pro osobní automobily se daň odvíjí od objemu motoru a je nastavena na 1200 až 4200 korun ročně. Silniční daň u nákladních automobilů nad 12 tun není možné zrušit kvůli směrnici Evropské unie, upozornilo ministerstvo financí.

Stanjura také informoval, že čtvrtletní zálohy u rušené silniční daně rozhodnutím ministra zruší. První záloha by měla být splatná 15. dubna. "Není potřeba, aby se za auta do 12 tun platily čtvrtletní zálohy. Ty peníze necháme podnikatelům, sníží se byrokracie a počet míst ve finanční správě," uvedl.

Ceny pohonných hmot u českých čerpacích stanic nadále rostou. Ceny benzinu i nafty si od pondělí do úterý připsaly nejvyšší mezidenní nárůst cen od začátku ruské invaze na Ukrajinu. Cena nafty vzrostla za 24 hodin o 2,15 koruny na 47,47 Kč za litr. Benzin zdražil o 1,7 koruny na 45,21 korun za litr. Vyplývá to z dat společnosti CCS, která průměrné ceny paliv sleduje od začátku roku 2005.

Někteří členové vlády a odborníci se k tomuto opatření v minulých dnech stavěli rezervovaně. Například ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela na twitteru uvedl, že bezprostřední vliv zrušení přimíchávání biosložky by byl na cenu pohonných hmot nulový. Ekonomka Danuše Nerudová se zase domnívá, že zrušení silniční daně jako řešení růstu cen pohonných hmot je nesmysl. "A to pomíjím fakt, že tímto by přestala existovat motivace k přechodu na alternativní pohony. Lepším řešením by bylo zrušit mýto pro autobusovou dopravu a zrušit přimíchávání biosložky do paliv," uvedla.

Silniční dani podléhají automobily, které využívají firmy i fyzické osoby k podnikání. Sazba se určuje u osobních aut podle obsahu motoru a objemu válců v motoru. Silniční daň odvádí v Česku přibližně 830.000 poplatníků, představuje přibližně 0,7 procenta daňových příjmů Česka. Přiznání k dani musí podnikatelé předkládat každý rok a daň se platí za standardních podmínek čtyřikrát ročně formou zálohy.

Podle Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), který prověřil správu silniční daně v letech 2017 až 2020, je správa silniční daně nákladná a její efektivita je v porovnání s ostatními daněmi v Česku zhruba čtyřikrát nižší. Vliv na to má administrativní náročnost spojená se správou daňových úlev, pomalá automatizace i chyby v registru vozidel. Finanční správa vybrala v letech 2018 až 2020 podle NKÚ na silniční dani za jednu korunu výdajů v průměru 15 korun příjmů.

Přimíchávání biosložek do pohonných hmot bylo zavedeno v roce 2007 pro naftu, o dva roky později se zavedlo i pro benzin. Dodavatelé pohonných hmot musejí nyní přimíchávat povinně alespoň 4,1 procenta biosložky do benzinu a šest procent do nafty.

Největším výrobcem biopaliv v Česku je lovosická firma Preol, která patří do skupiny Agrofert ze svěřenských fondů bývalého premiéra Andreje Babiše (ANO). Spolu s dalším podnikem z holdingu Agrofert, společností Primagra z Milína na Příbramsku, má na dodávkách biosložek pro státního distributora paliv Čepro dlouhodobě zhruba poloviční podíl. Významným dodavatel biosložek je i firma P3CHEM se sídlem v Líbeznici u Prahy, která však biopaliva nevyrábí, ale importuje do Česka z ciziny.

MPO bude kontrolovat umělé zvyšování marží u pohonných hmot

Ministerstvo průmyslu a obchodu zadalo příslušným orgánům systém kontrol distributorů pohonných hmot, aby měl stát přehled o případném umělém zvyšování marží u benzinu a nafty. Vláda je připravena zasáhnout, pokud marže obchodníků porostou a budou uměle zvyšovat ceny. Na tiskové konferenci po jednání vlády to dnes řekl premiér Petr Fiala (ODS).

Dalšími opatřeními proti vysokým cenám pohonných hmot bude podle Fialy zrušení povinného přimíchávání biosložky do pohonných hmot a zrušení silniční daně pro osobní vozy a dodávky do 12 tun. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) uvedl, že jak zrušení povinnosti přimíchávání biosložky do nafty, tak i zrušení silniční daně je trvalé.

Hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček již dříve uvedl, že zpoždění mezi ropným trhem a cenami na českých čerpacích stanic bývá obvykle dva až tři týdny. "Nyní jsme však svědky okamžitých nárůstů cen," uvedl Křeček. Rozdíly mezi čerpacími stanicemi tvoří podle něj marže. Čerpadláři podle něj zažili těžké koronavirové období, kdy se snížila poptávka po pohonných hmotách. "Nyní se někteří pumpaři snaží dohnat ušlé zisky a zvyšují ceny bez ohledu na doprodej levněji pořízených zásob," dodal Křeček.

Nesouhlasí s ním ale předseda Unie nezávislých petrolejářů ČR Ivan Indráček, podle kterého růst cen u čerpacích stanic odpovídá růstu cen na komoditní burze v Rotterdamu. Podle Indráčka je sice možné, že někteří prodejci výrazně zdražili zbytečně rychle, aktuální burza jejich ceny ale podle něho dohání, případně dokonce převyšuje.

Ceny pohonných hmot u českých čerpacích stanic nadále rostou. Ceny benzinu i nafty si od pondělí do úterý připsaly nejvyšší mezidenní nárůst cen od začátku ruské invaze na Ukrajinu. Cena nafty vzrostla za 24 hodin o 2,15 koruny na 47,47 Kč za litr. Benzin zdražil o 1,7 koruny na 45,21 korun za litr. Vyplývá to z dat společnosti CCS, která průměrné ceny paliv sleduje od začátku roku 2005.

Související

Andrej Babiš

Vláda odmítla zavřít obchody o všech svátcích. Schválila přepis auta bez návštěvy úřadu i zóny pro větrníky

Tuzemská energetika směřuje k zásadní proměně povolovacích procesů pro stavbu ekologických zdrojů energie. Vláda na svém pondělním jednání schválila vznik speciálních akceleračních zón, které mají výrazně zjednodušit a zrychlit výstavbu nových větrných elektráren a rozsáhlých solárních parků. Celkově se v České republice počítá se vznikem 61 takových oblasti.

Více souvisejících

Vláda ČR pohonné hmoty

Aktuálně se děje

včera

včera

Jürgen Klopp

Německou reprezentaci přebírá Klopp, v Itálii zkrachovala jednání s Guardiolou

Německý fotbalový národní tým byl jedním z těch, kterým se nedávný světový šampionát nevydařil, neboť jako jeden z favoritů skončil překvapivě už v šestnáctifinále, kde nestačil na Paraguay. Právě po tomto konci skončil v roli trenéra Julian Nagelsmann a prakticky od té doby se jako o jediném možném kandidátovi na uvolněný post hovořilo o Jürgenu Kloppovi. Nakonec se tento bývalý trenér Dortmundu či Liverpoolu a muž, který měl naposledy na starost akademii klubů sítě Red Bull, vrací na trenérský post a rovnou na takto exponovaný.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

raketový systém Patriot z USA

Vlivná členka MAGA se odjela na Ukrajinu přesvědčit, jak vypadá válka. Okamžitě pošlete Patrioty, píše Trumpovi

Vlivná americká konzervativní komentátorka a výrazná stoupenkyně hnutí MAGA Laura Loomerová vyzvala Spojené státy, aby Ukrajině neprodleně poskytly další protiraketové systémy Patriot. K tomuto zásadnímu obratu ve svém dosavadním postoji dospěla přímo v Kyjevě, kde na vlastní kůži zažila několik dní intenzivního ruského ostřelování a byla nucena opakovaně vyhledat úkryt před balistickými raketami.

včera

včera

Nemocnice, ilustrační foto

Ženevské úmluvy v úpadku? Od Ukrajiny po Gazu, nemocnice jsou stále častějším terčem útoků

Útoky na zdravotnická zařízení, personál i sanitní vozy se v moderních válečných konfliktech stávají čím dál běžnější realitou. Přestože mezinárodní právo přiznává nemocnicím a zdravotníkům zvláštní ochranu již od první Ženevské úmluvy z roku 1864, praxe na bojištích od Ukrajiny přes Blízký východ až po Súdán ukazuje, že se tato pravidla dramaticky hroutí. Zdravotnická infrastruktura se v mnoha případech stává přímým terčem útoků, což má devastující dopady na civilní obyvatelstvo.

včera

Andrej Babiš

Vláda odmítla zavřít obchody o všech svátcích. Schválila přepis auta bez návštěvy úřadu i zóny pro větrníky

Tuzemská energetika směřuje k zásadní proměně povolovacích procesů pro stavbu ekologických zdrojů energie. Vláda na svém pondělním jednání schválila vznik speciálních akceleračních zón, které mají výrazně zjednodušit a zrychlit výstavbu nových větrných elektráren a rozsáhlých solárních parků. Celkově se v České republice počítá se vznikem 61 takových oblasti.

včera

Požár v přírodě, ilustrační fotografie.

Evropu spalují jedny z nejhorších lesních požárů v historii. Uhasit je potrvá měsíce

Rozsáhlé lesní požáry v jižní a západní Evropě ani po týdnech intenzivního boje neustupují a situace v zasažených regionech zůstává mimořádně dramatická. Francouzští i španělští záchranáři čelí jedné z nejhorších požárních vln v moderní historii, kterou navíc v nejbližších dnech dále zkomplikuje příchod již čtvrté vlny veder během letošního léta. Podle meteorologů se teploty v západní Evropě opět vyšplhají až k hranici čtyřiceti stupňů Celsia.

včera

Rusko, Kreml

Rusko chce po Evropě finanční odškodnění za škody způsobené během války na Ukrajině

Ruský politický aparát přišel s novým požadavkem vůči západním státům. Tamní zákonodárci totiž prohlásili, že Moskva bude po evropských zemích nekompromisně požadovat finanční odškodnění za škody způsobené během válečného konfliktu na Ukrajině. Vedení Ruské federace se navíc nadále hodlá domáhat navrácení přibližně tří set miliard dolarů v podobě aktiv, která byla na Západě zmrazena po vypuknutí invaze v roce 2022.

včera

včera

Prezident Trump

Trump poslechl vedení armády. Přestal bombardovat Írán

Spojené státy již třetí noc v řadě pozastavily letecké údery na území Íránu. K dočasnému klidu zbraní došlo poté, co špičky americké armády doporučily prezidentu Donaldu Trumpovi bombardovací kampaň přerušit. Paralelně s tím probíhají intenzivní diplomatická jednání, jejichž cílem je zabránit návratu k otevřenému válečnému konfliktu. Na kroky Washingtonu a přerušení bojových akcí již zareagovaly světové trhy, což vedlo k poklesu cen ropy.

včera

Pentagon

Pentagon zveřejnil nová data. Mrtvých a zraněných amerických vojáků v Íránu jsou stovky

Počet amerických vojenských obětí v konfliktu s Íránem překročil hranici šesti set. Americké ministerstvo obrany totiž během soboty aktualizovalo svou oficiální databázi obětí, do níž zpětně zaevidovalo více než sto čtyřicet nově zraněných vojáků. Do systému se navíc vrátila jména čtyř příslušníků armády, kteří zahynuli při nedávných íránských útocích a z oficiálních přehledů dříve z nejasných důvodů zmizeli. K úpravě dat dochází v době, kdy Pentagon čelí sílící kritice za netransparentnost při informování o skutečných ztrátách.

včera

včera

včera

včera

Tragická střelba na festivalu v americkém Seattlu. Dva mrtví, pachatel dopaden

Nejméně dva lidé nepřežili nedělní střelbu na gastronomickém festivalu v americkém Seattlu. Dalších pět osob utrpělo zranění. Zatím nejmenovaného pachatele se policistům podařilo zadržet, informovala americká stanice NBC News

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy