Vláda i kvůli dnešní neúčasti premiéra Petra Fialy (ODS) rozhodne o jmenování dosavadního náměstka Lukáše Kintra ředitelem Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) až na některém z příštích zasedání. Novinářům to řekl vicepremiér Vít Rakušan (STAN). Fiala se účastní summitu NATO v Madridu, na jednání chyběla i řada dalších ministrů.
Podle Rakušana je na Kintrovi shoda a nikdo z pětice koaličních partnerů není proti jeho jmenování. Odklad tak není způsobený rozpory, ale jednoznačně dnešní Fialovou absencí. Vzhledem k dnešnímu odkladu se nestihne Kintrův nástup naplánovaný na začátek července, kdy ředitelský post opustí Karel Řehka, který nastupuje do čela generálního štábu.
Zákon o kybernetické bezpečnosti uvádí, že ředitele NÚKIB jmenuje vláda po projednání ve sněmovním výboru příslušném ve věcech bezpečnosti. Bezpečnostní výbor minulý týden přijal hlasy všech 15 přítomných členů usnesení, v němž uvedl, že návrh na Kintrovo jmenování projednal, a poděkoval Řehkovi za práci v čele úřadu.
Nad způsobem Kintrova výběru se minulý týden pozastavovala opozice. Poslanec hnutí ANO Robert Králíček zmínil, že Řehku doporučila v předchozím volebním období výběrová komise, v níž byli i zástupci tehdejší opozice. Nyní se žádné výběrové řízení podle Králíčka nekonalo, takže Kintra pokládá za kandidáta pětikoalice.
Kintr vystudoval manažerskou informatiku a informační management na VUT v Brně. Do úřadu, který byl dříve součástí Národního bezpečnostního úřadu (NBÚ), nastoupil v roce 2015 jako auditor kybernetické bezpečnosti. Později působil jako vedoucí oddělení kontroly.
Od září 2019 je náměstkem ředitele NÚKIB pro řízení Národního centra kybernetické bezpečnosti, které zajišťuje například prevenci před kybernetickými hrozbami, řešení kybernetických bezpečnostních incidentů, osvětovou a vzdělávací činnost a spolupráci s národními i mezinárodními organizacemi podílejícími se na zajišťování bezpečnosti kybernetického prostoru.
Jako samostatný úřad vznikl NÚKIB v létě 2017. Má na starosti kybernetickou bezpečnost včetně ochrany utajovaných informací v informačních a komunikačních systémech. Zabývá se i neveřejnými službami družicového systému Galileo. Prvním ředitelem úřadu byl někdejší šéf NBÚ Dušan Navrátil.
Funkce zmocněnce pro česko-ruské konzultace ke čtvrtku zanikne
Funkce vládního zmocněnce pro česko-ruské konzultace, kterou od počátku zastává ředitel zahraničního odboru Kanceláře prezidenta republiky Rudolf Jindrák, ke čtvrtku zanikne. Schválila to na dnešním zasedání vláda. Pozice existovala zhruba dva roky.
Před vznikem pozice v červenci 2020 tehdejší ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) uvedl, že plánované konzultace mají pokrýt celou šíři česko-ruských vztahů a nevěnovat se pouze dílčím aktuálním sporným záležitostem.
Konzultace ale zahájeny nebyly i vzhledem k vrbětické kauze. Česko se loni dostalo do diplomatické roztržky s Moskvou kvůli podezření, že do exploze muničního skladu ve Vrběticích v roce 2014 byli zapojeni agenti ruské tajné služby GRU.
Tento rok zřídilo post zvláštního zmocněnce pro koordinaci politiky vůči Rusku ministerstvo zahraničí. Je jím Luboš Veselý, který byl jako zástupce velvyslance v Rusku vyhoštěn z Moskvy loni v dubnu.
Související
Vláda si začne půjčovat od lidí. Schillerová představila nové Dluhopisy Republiky
Babišova vláda oficiálně jmenovala Landovského zmocněncem
Vláda ČR , Vít Rakušan (STAN) , Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB)
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Pavel v rozhovoru pro zahraniční tisk vyzval NATO, aby Rusku ukázalo zuby a začalo konečně reagovat
před 1 hodinou
Brněnský pochod smrti provází komplikace. Vandal poničil památník, policie zasahuje proti odpůrcům
před 2 hodinami
Vztah Pavla s Babišem už se rozebírá i ve světě. Prezident je připraven podniknout právní kroky, píše Politico
před 3 hodinami
Proč se ebolu nedaří zastavit? Na vině je hned několik faktorů
před 4 hodinami
Rusku se na Ukrajině nedaří. Putinovi dochází čas, varuje rozvědka
před 6 hodinami
Počasí se po víkendu zásadně nezmění. Teplá epizoda bude pokračovat
včera
Princ William odložil dekorum. Záběry z fotbalu obletěly celý svět
včera
Politici zareagovali na tragédii v Pardubicích. Ozval se i premiér Babiš
včera
Recidivista míří k soudu. Policie navrhla jeho obžalobu za vraždu v Mírově
včera
Moravec představil pořady nového projektu. Otázky oprášil a přejmenoval
včera
OBRAZEM: Druhý den se sudetskými Němci v Brně. K jednomu stolu přišli i protestující
včera
Svědci mohou stále mluvit o bývalém princi Andrewovi, připomněla policie
včera
Policie vznesla obvinění z vraždy v případu čtvrtečního napadení v Pardubicích
včera
Půl roku od prvního zákazu sociálních sítí: Jak se žije mladým v Austrálii dnes?
včera
Turecko a Austrálie odhalily ústřední téma letošního klimatického summitu COP31
včera
Projekt mucholapka: Jak americká armáda trénuje obranu před drony z Běloruska?
včera
NATO by se nakonec mohlo podílet na znovuotevření Hormuzského průlivu, připustilo Švédsko
včera
Trump je zklamaný. NATO čeká jeden z nejdůležitějších summitů v historii, varoval Rubio
včera
Ne znamená ne. Grónsko jasně vzkázalo Trumpovi, že není na prodej
včera
Elektřina je vzácnost, o seniory se nikdo nestará. Jak se žije lidem na Kubě pod americkou blokádou?
Spojené státy americké oficiálně vznesly obvinění z vraždy a spiknutí proti bývalému kubánskému prezidentovi Raúlu Castrovi a pěti dalším osobám. Případ se týká sestřelení dvou civilních letadel organizace kubánských exulantů Bratři na záchranu v roce 1996, při kterém zahynuli čtyři lidé, včetně tří občanů USA. Současný kubánský prezident Miguel Díaz-Canel označil tento právní krok za čistě politický manévr bez jakéhokoli právního základu. Americký ministr zahraničí Marco Rubio naopak reagoval prohlášením, že Kuba představuje hrozbu pro národní bezpečnost USA, a šanci na mírovou dohodu mezi oběma zeměmi nevidí jako vysokou.
Zdroj: Libor Novák