Vláda se chystá v týdnu rozhodnout o obnovení příspěvků na mzdy z Antiviru

Vláda se chystá příští týden rozhodovat o obnovení výplaty jednoho z příspěvků na mzdy z programu Antivirus. Firmy s omezením výroby a služeb by mohly znovu dostávat 60 procent vyplacené náhrady mzdy do 29.000 korun. Ministryně práce v demisi Jana Maláčová (ČSSD) ČTK sdělila, že poskytování tohoto příspěvku s označením B by kabinet mohl schvalovat případně už v pondělí.

Odbory a zaměstnavatelé obnovení příspěvku už dřív požadovali. Podle evropských pravidel je možné podporu firmám poskytovat do konce června příštího roku. Zatím se z Antiviru vyplatilo přes 50 miliard korun.

Počty nových případů nákazy koronavirem jsou v Česku teď rekordní. V nemocnicích přibývá pacientů, a to hlavně neočkovaných. Babišova vláda v demisi vyhlásila od 26. listopadu na 30 dní nouzový stav, platí některé zákazy a omezení. Podnikatelé si stěžují na pokles tržeb. Kabinet v demisi se v týdnu shodl na tom, že vedle dalších kompenzací obnoví i vyplácení příspěvku B z programu Antivirus.

Příspěvek B dorovnává při omezení výroby a služeb kvůli výpadku poptávky, personálu či surovin 60 procent náhrady mzdy do 29.000 korun. Dosud se z Antiviru vyplácí příspěvek A pro lidi v karanténě. Pokrývá firmám 80 procent náhrady mzdy do 39.000 korun. Zatím je schválený do konce roku. Dřív se poskytoval ještě příspěvek A+, kdy stát hradil celé mzdy s odvody do 50.000 korun v provozech, které vláda nařídila uzavřít.

Podle analýzy ministerstva práce k 10. srpnu získalo z Antiviru podporu téměř 74.300 firem na výdělek či náhradu mzdy pro milionu zaměstnanců. Výdaje dosáhly téměř 50,18 miliardy korun. Do příspěvků B na náhrady při omezení výroby a služeb putovalo 18,15 miliardy korun. Mzdy v zavřených provozech vyšly na 21,17 miliardy a náhrady pro lidi v karanténě pak na 10,86 miliardy. Podle ministerstva zhruba pět procent celkových výdajů pokryly evropské dotace.

ČTK žádala po ministerstvu aktuálnější údaje o čerpání podpory, než nabízí analýza s daty ze srpna. Tiskové oddělení ale odpovědělo, že aktuální údaje jsou v analýze.

O obnovení příspěvku B jednala už v polovině října tripartita, a to kvůli omezování výroby v automobilovém průmyslu kvůli nedostatku čipů. Zástupci vlády, odborů a zaměstnavatelů se tehdy shodli na využití této podpory z antiviru Antiviru pro automobilky a jejich dodavatele. Babišův kabinet pro ně ale program dosud nespustil. V EU bylo potřeba vyjednat výjimku pro jeden sektor. Nyní se má podpora obnovit plošně.

Podle evropských pravidel bylo možné poskytovat firmám v unii podporu jen do konce letošního roku. Evropská komise ale takzvaný dočasný rámec 18. listopadu už pošesté prodloužila, a to do konce června příštího roku. Navýšila i maximální částky, které je možné firmě poskytnout. Zavedla nově podporu investic a solventnosti. Členské země budou moci také přeměnit vratné záruky či úvěry na granty.

Související

Filip Turek, Alena Schillerová, Petr Macinka

Vláda zakázala prodej HHC, řešila novelu cizineckého zákona

Vláda premiéra Andreje Babiše na svém pondělním zasedání schválila několik zásadních legislativních změn, které se dotknou každodenního života v Česku. Mezi hlavní body patřila rozsáhlá novela cizineckého zákona a nová pravidla pro spotřebitelské úvěry. Ministři se rovněž zabývali regulací návykových látek a transformací stavebního řízení.

Více souvisejících

Vláda ČR mzdy / platy Jana Maláčová (ČSSD)

Aktuálně se děje

před 42 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 8 hodinami

včera

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Jak se zbavit závislosti na Hormuzském průlivu? Netanjahu navrhuje vybudování potrubí přes Arabský poloostrov

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ve svém projevu k národu i mezinárodnímu společenství zdůraznil, že probíhající válka s Íránem bude trvat tak dlouho, „dokud to bude nutné“. Ve spolupráci se Spojenými státy se Izrael podle jeho slov soustředí na tři klíčové cíle: úplnou likvidaci íránského jaderného programu, zničení arzenálu balistických raket dříve, než je Írán stihne ukrýt hluboko pod zem, kde by byly imunní vůči leteckým úderům, a vytvoření podmínek pro to, aby íránský lid mohl získat zpět svou svobodu. 

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Írán už nedokáže obohacovat uran, není jasné, kdo zemi vede, řekl Netanjahu. Nevyloučil pozemní invazi

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ve čtvrtek vystoupil na tiskové konferenci, kde shrnul dosavadní úspěchy vojenského tažení proti Íránu. V úvodu svého projevu v hebrejštině prohlásil, že se Izraeli podařilo dosáhnout strategického průlomu, který zásadně mění bezpečnostní architekturu Blízkého východu. Podle jeho slov Írán již není schopen obohacovat uran ani vyrábět balistické rakety.

včera

včera

Prezident Petr Pavel přichází na Pražský hrad

Babiš asi dokáže v NATO lépe vysvětlit, proč Česko neinvestuje do obrany, poznamenal ironicky Pavel

Prezident Petr Pavel zakončil svou dvoudenní návštěvu Středočeského kraje, během které se věnoval nejen regionálním tématům, ale také aktuálním sporům s vládou premiéra Andreje Babiše. Na závěrečné tiskové konferenci se prezident vyjádřil k napjaté situaci ohledně zastupování České republiky na mezinárodní scéně a ke kontroverzím provázejícím jmenování nových velvyslanců.

včera

Volodymyr Zelenskyj na summitu EU. (6. března 2025).

Summit Evropské unie průlom nepřinesl. Maďarsko a Slovensko se přesvědčit nepodařilo

Summit Evropské unie v Bruselu nepřinesl očekávaný průlom v klíčových otázkách finanční pomoci pro Ukrajinu. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj neskrýval svou hlubokou frustraci z patové situace, která nastala v důsledku trvajícího veta Maďarska a Slovenska. Ve svém projevu k Evropské radě zdůraznil, že zpoždění v dodávkách pomoci přímo ohrožuje životy a stabilitu jeho země.

včera

Kuba

Kuba se kvůli ropné blokádě ocitá na hraně úplného kolapsu

Kuba se ocitá na hraně úplného kolapsu. Poté, co Spojené státy před téměř třemi měsíci zavedly efektivní ropnou blokádu ostrova, se kubánská společnost propadla do nejhlubší krize za poslední desetiletí. V ulicích Havany se hromadí odpadky, nemocnice odkládají tisíce operací a lidé si kvůli nedostatku elektřiny a plynu musí ohřívat vodu na ohništích z dřevěného uhlí.

včera

Prezident Trump, J. D. Vance a Pete Hegseth

„Likvidace padouchů něco stojí.“ Hegseth odmítl upřesnit, kdy USA ukončí válku s Íránem

Americké ministerstvo obrany ve čtvrtek potvrdilo, že vojenské operace v Íránu probíhají přesně podle stanoveného plánu. Ministr obrany Pete Hegseth na tiskové konferenci v Pentagonu uvedl, že Spojené státy úspěšně plní své strategické cíle. Zároveň však odmítl upřesnit jakýkoli časový harmonogram pro ukončení konfliktu s tím, že o konečném výsledku a délce bojů rozhodne prezident Donald Trump.

včera

South Pars

Největší rezervy zemního plynu na světě. Gigantické ložisko South Pars je světový unikát

Izraelský útok na íránská zařízení v plynovém poli South Pars představuje zásadní zlom v probíhajícím válečném konfliktu. Tato operace vyvolala zuřivou odvetu Teheránu, který následně zacílil na klíčovou energetickou infrastrukturu svých sousedů v Perském zálivu. Světové trhy, které již dříve ochromilo faktické uzavření Hormuzského průlivu, nyní čelí drtivému tlaku na dodávky ropy a zemního plynu.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump tvrdí, že o útocích na South Pars USA nevěděly. Pomáhaly je přitom zrealizovat, píše CNN

Americký prezident Donald Trump čelí vážným rozporům ohledně informovanosti své administrativy o izraelském útoku na íránské ložisko South Pars. Zatímco šéf Bílého domu veřejně prohlásil, že Spojené státy o operaci „vůbec nic nevěděly“, zdroje z Izraele i z řad amerických úředníků jeho tvrzení přímo popírají. Podle informací CNN byl úder na největší světové zásoby zemního plynu s Washingtonem koordinován.

včera

BBC: Evropská unie se nepoučila. Zaspala a probudila se v další energetické krizi

Evropská unie se ocitla v dalším energetickém šoku, který silně připomíná krizi z roku 2022. Tehdy, po zahájení ruské invaze na Ukrajinu, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová hřímala proti manipulacím s trhem a slibovala odklon od nespolehlivých partnerů. O čtyři roky později však Evropa zjišťuje, že se nepoučila. Současný konflikt na Blízkém východě a uzavření Hormuzského průlivu odhalily, že kontinent pouze vyměnil jednu závislost za druhou.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy