Vláda si u EU objednala výrazně méně dávek vakcín, než mohla

Premiér Andrej Babiš (ANO) dnes řekl Rádiu Z v reakci na článek serveru, že vakcín bylo objednáno dost. Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) uvedl, že objednávky už dřív nechal zvýšit na 26 milionů dávek.

"Jednalo se o rozhodnutí tehdejších ministrů zdravotnictví s ohledem na nastavenou očkovací strategii v dané době," sdělilo HN ministerstvo zdravotnictví. Odkázalo tak na kroky bývalých ministrů Adama Vojtěcha a Romana Prymuly (oba za ANO).

Vojtěch, který byl ministrem do 21. září 2020, sdělil ve vyjádření zaslaném dnes ČTK, že řešil pouze objednávku od AstraZeneky. "Za mého působení se řešila pouze vakcína od AstraZeneca, ale finální objednávku učinil již můj nástupce (Prymula). Na začátku září žádné další vakcíny na stole k objednání nebyly," uvedl. "Faktem je, že v té době nebylo vůbec zřejmé, jaké všechny vakcíny budou nakonec úspěšné v klinickém testování, proto jsme nechtěli vše vsadit na jednu kartu, ale chtěli jsme rozložit riziko a objednat vakcíny od více výrobců pro případ, že by AstraZeneca neuspěla," doplnil. Prymula podle HN na dotaz k objednávkám nereagoval.

"Informace, že jsme málo objednali, nejsou pravdivé, já to zásadně odmítám," řekl premiér Rádiu Z. "My jsme objednali téměř 25 milionů vakcín. Takže vakcín jsme objednali dost," uvedl. Čísla uváděná premiérem ale neodpovídají číslům od ministra Blatného, podle kterého je nyní objednaných 26 milionů dávek vakcín, a to až po navýšení objednávek o několik milionů.

Blatný dnes na twitteru ministerstva zdravotnictví uvedl, že hned jak se stal koncem října ministrem, rozhodl o zvýšení dodávek vakcín od firem Moderna a Pfizer. "Máme tak objednáno o osm milionů dávek více než na podzim, celkem 26 milionů dávek. Tlačíme na dodavatele, stejně jako ostatní evropské země, aby vakcíny přišly co nejdříve," doplnil.

Podle dokumentu, jehož pravost podle HN potvrdily dva vysoce postavené zdroje blízké jednáním, si třeba Malta zajistila tolik dávek, že by měla do konce června naočkovat 92 procent občanů. Dánsko má mít dost vakcíny pro 79 procent lidí. Rumunsko by mělo mít vakcínu pro 56 procent občanů, jen těsně tak zaostává za Německem, Francií či Finskem, píše server. K dosažení kolektivní imunity proti covidu-19 je podle odborníků potřeba naočkovat aspoň 70 procent dospělých.

Podle serveru jde o údaje o dodávkách vakcín na základě dosavadních slibů výrobců. Přesná čísla nakonec mohou být jiná, protože společnost AstraZeneca dodávky nestíhá, naopak Pfizer vyrábí víc, než kolik původně slíbil. Z vakcín, které pro ČR u výrobců zajistila Evropská komise, vláda neobjednala ani polovinu možných dodávek od firem AstraZeneca a Johnson & Johnson, píše server.

Všechny země EU si mohly od každého výrobce koupit tolik dávek vakcíny, kolik odpovídá počtu jejich obyvatel. HN s odvoláním na své dva zdroje blízké jednáním uvádějí, že nízký počet objednaných dávek byl dán tím, že ve vládě měly silný vliv hlasy požadující šetrný přístup.

Cílem české vlády je proočkovat asi 70 procent dospělé populace do konce letošního léta. Dětem dosud používané vakcíny nejsou určeny. Blatný počátkem března řekl ve Sněmovně, že z objednaných dávek vakcín má být do konce června dodáno 10,3 milionu pro 5,3 milionu lidí, další dávky pak do konce srpna.

Alespoň jednu dávku vakcíny proti nemoci covid-19 zatím dostal v Česku víc než milion lidí, obě potřebné dávky mělo k pondělnímu večeru 371.235 obyvatel. Od konce prosince, kdy se v zemi začalo očkovat, podali zdravotníci dohromady téměř 1,38 milionu dávek.