Vláda slibuje zlepšit kvalitu legislativy a zvažuje možné posílení role Senátu

Nové předpisy dostal ve Fialově vládě na starost Michal Šalomoun (za Piráty), který zastává post šéfa Legislativní rady vlády spolu s nově zřízenou funkcí ministra pro legislativu. Šalomoun po uvedení do funkce v prosinci řekl, že chce dbát na kvalitu vládních návrhů, jejich jednoduchost, promyšlenost a provázanost. Plánuje i rušit přebytečné předpisy. Začne revizí povinností drobných a středních podnikatelů.

V obdobném duchu je formulováno i programové prohlášení, které označuje kvalitní legislativu a chytré řízení státu za podstatné předpoklady prosperity ČR. "Stát nesmí lidem a firmám házet klacky pod nohy, ale naopak vytvářet prostředí, které podpoří jejich činorodost, kreativitu a podnikavost," stojí v dokumentu.

Vláda chce důkladně zvažovat každou novou regulaci a předpisy předkládat řádnou legislativní cestou tak, aby se k nim mohli vyjádřit odborníci v legislativní radě. U nových předpisů chce také kabinet nejpozději do pěti let vyhodnocovat jejich fungování v praxi. "Za tímto účelem budeme využívat metodiku hodnocení celkového společenského přínosu a dopadů legislativy v souladu s dobrou praxí v EU a doporučeními OECD," uvádí vláda.

Nutná pravidla má v úmyslu zjednodušovat. Chce také zrušit, co je v právu zbytečné nebo přestalo dávat smysl. O připravované legislativě chce také vláda vést veřejné konzultace. "Zajistíme funkční spolupráci státní správy s kvalitními akademickými pracovišti z ČR a zahraničí, což umožní lépe přenášet aktuální poznatky do tvorby zákonů," stojí v programovém prohlášení.

K Ústavě a Listině základních práv a svobod bude kabinet přistupovat konzervativně. "V diskuzi se Senátem a opozicí budeme hledat řešení dosud diskutovaných témat," píše vláda. Zmiňuje zvažované posílení role Senátu, zavedení dobrovolného klouzavého mandátu, změny u vysílání vojsk, ústavní ochranu vody či rozšíření pravomocí NKÚ. Potřebnost Senátu dřive zpochybňoval prezident Miloš Zeman i bývalý premiér Andrej Babiš (ANO).

Vláda slibuje méně úředníků, revizi krizových zákonů či korespondenční volby

Snížení počtu úřednických míst, revizi legislativy pro krizové řízení do konce roku 2023 nebo bezhotovostní platby na úřadech slibuje v programovém prohlášení vláda koalic Spolu s Piráty a Starosty. V kapitole týkající se ministerstva vnitra zmiňuje také zavedení korespondenční volby pro Čechy v zahraničí, úpravu služebního zákona či zachování práv legálních držitelů zbraní. Nově prohlášení zmiňuje novelizaci zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů či posílení funkce Ústředního krizového štábu.

Programové prohlášení je proti koaliční smlouvě podrobnější, nově například u některých bodů uvádí konkrétní termíny. Konkrétní plány na snížení počtu úřednických míst chce vláda představit do konce roku 2022, do stejného data chce při Úřadu vlády zřídit pozici poradce pro národní bezpečnost. Ten má být koordinátorem ohledně hybridních hrozeb a dezinformací.

Programové prohlášení nově konkrétně zmiňuje posílení funkce a činnosti krizových orgánů, zejména Ústředního krizového štábu, jemuž ministr vnitra předsedá. Stejně jako v koaliční smlouvě vláda slibuje efektivní krizové řízení a lepší přípravu na krizové situace, ať už jde o pandemii, povodně či průmyslové havárie.

V programovém prohlášení přibyl slib o novelizaci zákona o služebním poměru bezpečnostních sborů a zákona o Generální inspekci bezpečnostních sborů (GIBS), který by měl být účinný od roku 2024. Do poloviny příštího roku chce také pětikoalice zpracovat a schválit strategii hasičského záchranného sboru. Moderní právní úpravu chtějí koalice připravit i pro zpravodajské služby.

Stejné naopak zůstaly body o revizi platových tabulek, zachování smíšeného modelu veřejné správy, při němž přenesená působnost zůstane na územních samosprávách, nebo zavedení pravidel pro transparentnější fungování médií, jako je uvedení majitelů či významných sponzorů či zveřejňování finančních výkazů.

Koalice také stejně jako v koaliční smlouvě slibují zjednodušení zadávání veřejných zakázek a úpravu služebního zákona tak, aby se do prvních kol výběrových řízení mohli hlásit lidé mimo státní službu. Chtějí také podpořit náborové motivační programy pro bezpečnostní sbory, aby obstály v konkurenci na pracovním trhu.

Vláda dále v programovém prohlášení odmítá řešení migrační krize pomocí povinných kvót. Chce navýšit podporu pro migrační tábory mimo Evropskou unii a pomáhat zemím na hlavních migračních trasách posílením zahraničních programů pomoci ministerstva vnitra.

Součástí veřejné správy se má podle koalic stát "silná centrální autorita", která bude vybavena dostatečnou metodickou, rozpočtovou, legislativní i kontrolní pravomocí, aby byla schopná prosazovat udržitelnou digitalizaci veřejné správy.

Mezi další body, které zůstaly stejné, patří příprava opatření, která umožní se lépe bránit proti dezinformacím, vláda chce také vytvořit novou bezpečnostní strategii České republiky. Strategie podle prohlášení aktualizuje bezpečnostní hrozby a lépe definuje odpovědnost jednotlivých složek systému, a to včetně zmíněné role národního bezpečnostního poradce.

Programové prohlášení neobsahuje pasáž z koaličního programu, podle které chtěla vláda prosadit transparentní systém pracovních a pobytových karet, které podle ní umožní pružně reagovat na potřeby trhu. Místo toho chce vláda prosadit "novou a přehlednější právní úpravu pobytu cizinců na území ČR" a od roku 2025 digitalizovat pobytovou agendu.