Vláda zvažuje změnu otevírání obchodů, začne testování imunity

Omezení volného pohybu a shromažďování na veřejnosti ale stát podle premiéra ještě neuvolní, i kdyby skončil nouzový stav. S jeho pokračováním po 30. dubnu Babiš nesouhlasí, i když předseda Ústředního krizového štábu a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) trvá na tom, že by měl smysl i v květnu. I po skončení stavu nouze bude platit většina omezení.

K dnešnímu večeru bylo v Česku potvrzeno 7087 nakažených, z toho se 1889 už uzdravilo a 208 pacientů s covid-19 v nemocnicích zemřelo. Podle ministerstva zdravotnictví je nyní hospitalizováno 412 nemocných, přičemž 80 pacientů je v těžkém stavu vyžadující intenzivní péči. Za úterý bylo provedeno 8301 testů a přibylo 133 nových případů, mezi testovanými tak bylo 1,6 procenta pozitivních. V předchozích dvou dnech byl tento podíl víc než dvouprocentní.

Podle vládního harmonogramu by se obchody měly otevírat postupně podle prodejní plochy. V pondělí se mají otevřít obchody do 200 metrů čtverečních, od 11. května obchody s plochou do 1000 metrů čtverečních, pokud nejsou ve velkých obchodních centrech, a od 8. května i zbývající prodejny. "Rádi bychom to chtěli posunout všechno na květen," řekl dnes Babiš v České televizi. Podle něj bude záležet na jednání s epidemiology. Vyloučil, že by se nyní rušila omezení pohybu a shromažďování, která platí pro občany.

Na upřesnění podmínek uvolnění čekají od vlády divadla, která by se měla za dodržení určitých podmínek otevřít jako poslední, tedy 8. června, ale třeba i pořadatelé letních festivalů nebo táborů, další instituce i jednotlivci.

Omezení volného pohybu osob vláda vyhlásila nejprve na základě krizového zákona, později ho právně převedla do režimu podle zákona o veřejném zdraví, který není omezen trváním nouzového stavu. Ukončení nouzového stavu by například podle ministerstva školství nemělo přímo ovlivnit uzavření škol či omezení činnosti zájmových kroužků a mládežnických organizací. Ministerstvo financí na základě požadavku ministerstva zdravotnictví bude také dál regulovat ceny respirátorů třídy FFP3, které chrání proti koronaviru.

Hamáček za svým návrhem prodloužit nouzový stav stojí. Zdůraznil, že konec stavu nouze nebude znamenat zrušení všech protiepidemických opatření či konec koronavirové epidemie jako takové. Obává se hlavně toho, že spolu s nouzovým stavem skončí i centrální distribuce ochranných pomůcek. Česko nyní podle něj není schopno se plně zásobit z vlastní produkce. Nákup ochranných prostředků prověří Nejvyšší kontrolní úřad.

Lépe zmapovat vývoj epidemie v Česku má pomoci testování až 27.000 lidí, které začne ve čtvrtek. Studie zjistí, jaký podíl obyvatel v různých místech republiky už má proti novému koronaviru protilátky a jaké procento osob se s infekcí vypořádává bez příznaků. Výsledky by mohly být na začátku května a mají posloužit i jako podklad pro rozhodování o opatřeních ke zmírnění dopadů pandemie.

Experti budou sbírat vzorky od lidí z Prahy, Brna a okolí, Litoměřic, Olomouce a okolí, Litovle a Uničova. Karlovarský kraj neuspěl s žádostí o testování kolektivní imunity na koronavirus také na Chebsku, které patří mezi nejpostiženější okresy v zemi. Podle ministerstva už jsou vybrané regiony dané.

Ode dneška mají praktiční lékaři ukončovat nařízenou karanténu lidí, kteří byli v kontaktu s člověkem nakaženým koronavirem. Zdaleka ne všechny ordinace ale k tomu mají podmínky, někteří lékaři ještě neměli dost ochranných pomůcek jako respirátory či pláště, v Libereckém kraji praktici vůbec nedostali rychlotesty, pražským lékařům je radnice distribuovaly až dnes. Problém jsou i nevhodné prostory pro odběry. Ministerstvo zdravotnictví uvedlo, že do krajů dodalo dost ochranných pomůcek i testů. Pokud lékařům chybí, měli by se obrátit na kraje.

Sérii vládních předloh, které řeší dopady koronavirové krize, dnes schvalovali poslanci. Rozhodli o tom, že firmy v pronajatých prostorách, které kvůli vládním opatřením musely zavřít své provozy, budou moct nájem za období od 12. března do 30. června splatit až do konce letošního roku. Nevyhověla ale požadavku Senátu, aby stát ručil pronajímatelům za 80 procent dlužného nájmu. K podpisu prezidenta míří také předloha, podle níž nájemníci nebudou moci dostat výpověď z bytu, pokud do konce července nebudou platit nájemné kvůli tomu, že jsou v důsledku opatření proti koronaviru bez příjmů. Dlužné nájemné ale mají zaplatit do konce letošního roku. Poslanci odmítli návrh Senátu, aby za čtyři pětiny dlužného nájemného ručil stát.

Sněmovna stvrdila navzdory nesouhlasu Senátu také zákon, který pro příští rok zvyšuje takzvaný strukturální deficit až na čtyři procenta hrubého domácího produktu. Podle vlády je tato změna potřebná pro sestavení státního rozpočtu na příští rok. Opozice změnu zákona kritizovala, podle odpůrců je zbytečná. Sněmovna naopak nepřehlasovala senátní veto předlohy, podle níž měli mít lékaři ze zemí mimo Evropskou unii bez předepsaných aprobačních zkoušek možnost pracovat v českých nemocnicích.