Výbor doporučil úřadům prověřit zacházení s tajnými informacemi na Hradě

Bezpečnostní výbor Sněmovny v dnešním usnesení doporučil Národnímu bezpečnostnímu úřadu (NBÚ) a archivní a spisové službě ministerstva vnitra provést kontrolu, jak se v Kanceláři prezidenta republiky (KPR) dodržovaly požadavky na ochranu utajovaných informací v období od začátku loňského roku do dnešního data.

Poslanci k tomu dospěli v mimořádném bodu, ve kterém projednávali případ skartování tajné zprávy o zapojení ruských tajných služeb do výbuchu muničního areálu ve Vrběticích na Hradě. Prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček v reakci odkázal na předchozí vyjádření Hradu. Poznamenal, že výbor nepožádal o vyjádření KPR. Členové výboru mají podle něj možnost se sami seznámit s fakty.

Sněmovní výbor schválil usnesení poté, co vyslechl informace od šéfa Bezpečnostní informační služby (BIS) Michala Koudelky i zástupců policie. "Výbor bere poskytnuté informace na vědomí a konstatuje, že neshledává postup BIS a Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) v rozporu s předpisy," stojí dále ve schváleném usnesení. KPR v posledních dnech potvrdila, že dokument skartovala, trvá ale na tom, že neporušila zákon. Naopak BIS podle ní zprávu doručila v rozporu s legislativou.

Výbor rovněž požádal vnitro a NBÚ o sdělení, jak kontroly na Hradě dopadnou. "Záležitostí se budeme zabývat i na dalším zasedání výboru. Byli bychom rádi, aby se dostavil zástupce ministerstva vnitra a zástupce z KPR," řekl novinářům místopředseda výboru Šimon Heller (KDU-ČSL). Na řadu otázek podle něj totiž výbor zatím nemá odpovědi. Zástupce z Hradu by měl seznámit výbor například s vnitřními normami a procesy, jak se v KPR zachází s písemnostmi.

Jednání se za KPR podle poslanců pravděpodobně nebude moci zúčastnit vedoucí kanceláře Vratislav Mynář, protože jednání se koná v utajeném režimu a Mynář nemá potřebnou prověrku. "Asi bych nechal na vedení KPR, koho pošlou, abychom se mohli bavit na té (utajené) úrovni," řekl novinářům šéf výboru Pavel Žáček (ODS). Výbor se má sejít 24. února, pozvánku na Hrad odešle Sněmovna dnes, nebo v pátek.

"Kancelář prezidenta republiky odkazuje na svá předchozí vyjádření, která mají oporu v uchovaných záznamech. O vyjádření KPR výbor nepožádal. Členové výboru mají sami možnost seznámit se s fakty," sdělil ČTK Ovčáček.

Mluvčí ministerstva vnitra Hana Malá řekla Deníku N, že úřad zahájí kontrolu v prezidentské kanceláři příští týden. "Bude zaměřena na odbornou správu dokumentů a spisů," uvedla. Kontrola bude podle odhadů vnitra trvat deset dní.

Skartování zprávy mohlo být podle poslance Roberta Králíčka (ANO) přestupkem proti zákonu o archivnictví. Vyhodnotit to musí příslušné orgány, doplnil. "Bylo zmíněno, že tam vznikly dva přestupky, nebo incidenty," uvedl. Kontroly by podle něj mohly začít v řádu týdnů, jejich výsledek pak může být k dispozici za měsíce.

Žáček nechtěl s ohledem na utajený režim sdělit, zda Hrad poskytl policii skartační protokol. Od policie a zpravodajců se dnes poslanci dozvěděli řadu nového, nicméně pouze z jedné stran. "Rádi bychom další otázky položili příště," řekl.

Policisté podle Radiožurnálu a serveru Respekt.cz na Hradě zjišťovali, zda se s tajnou zprávou o Vrběticích neseznamovali lidé bez bezpečnostní prověrky. KPR v pondělním prohlášení potvrdila, že dokument skartovala. Odmítá ale, že by tím porušila předpisy. Dokument BIS podle Hradu dorazil v hrubém nepořádku. Kontrarozvědka toto tvrzení odmítla, připustila jen drobnou administrativní chybu. Hrad v dnešním prohlášení trvá na tom, že BIS zaslala zprávu v rozporu s legislativou. "V té zprávě je na první pohled minimálně řada nepřesností, které potřebujeme osvětlit," řekl Heller k dnešnímu prohlášení Hradu.

KPR v prohlášení uvedla, že písemnost prošla skartačním řízením. Server Seznam Zprávy ale dnes uvedl, že podle jeho zdrojů na Hradě existuje písemný záznam o tom, že tajný dokument byl skartován omylem. Tento záznam podle serveru získali policisté z Národní centrály pro odhalování organizovaného zločinu, kteří na Hradě prověřovali, zda se s tajnou zprávou o Vrběticích neseznámili lidé bez prověrky.

Podle zdrojů Deníku N, které se účastnily dnešního jednání, řekli pracovníci hradní kanceláře policii, že byl dokument skartován omylem 30. listopadu. Hrad údajně skartaci nenahlásil NBÚ, což by podle informací serveru mohlo být přestupkem.

Související

Ilustrační fotografie.

Korunovační klenoty na Pražském hradě. Výstava doznala termínové změny

Korunu, žezlo i jablko slavnostně vyzvednou klíčníci z Korunní komory v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha v pondělí 14. září. Následně si je budou moct prohlédnout školní třídy. Pro veřejnost bude výstava otevřena od soboty 19. do pondělí 28. září. Exhibice měla původně začít o den dříve. Klenoty letos doplní také korunovační roucho z roku 1653 a další vzácné artefakty. Vstup bude opět zdarma.

Více souvisejících

Pražský Hrad

Aktuálně se děje

před 20 minutami

 J. D. Vance

USA při úderu v Íránu zasáhly svatební oslavu. Stává se, reagoval Vance

Americký viceprezident JD Vance reagoval na zprávy o leteckém úderu v jižním Íránu, který zasáhl svatební oslavu a vyžádal si lidské životy. Na tiskovém brífinku ve Bílém domě prohlásil, že Spojené státy nikdy záměrně necílí na civilisty, avšak při bojových operacích se někdy stávají chyby. Zároveň vyjádřil značnou skepsi k informacím pocházejícím z oblasti a zdůraznil, že celou událost americká strana prověřuje.

před 1 hodinou

Palestina

Izrael představil plán na vysídlení Pásma Gazy. Miliony Palestinců pošle do jiných zemí

Izraelský ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir představil plán zaměřený na masové vysídlení palestinského obyvatelstva z Pásma Gazy do zahraničí. Návrh počítá s tím, že během prvního roku opustí toto území přibližně 250 tisíc lidí a zbývající populace čítající přes dva miliony obyvatel odejde v následujících šesti letech. Šéf krajně pravicové strany Židovská síla označil svůj projekt za plně realistický a konkrétní. Podle jeho slov již existují zahraniční státy připravené tyto obyvatele přijmout, žádné konkrétní země však nejmenoval.

před 1 hodinou

Bleskové povodně v Nepálu

V Nepálu nachází i devět dní po katastrofě živé

Dva pracovníci byli zachráněni z tunelu vodní elektrárny v Nepálu devět dní poté, co oblast zasáhly katastrofální bleskové povodně. Záchranářům se podařilo oba muže vyprostit v pátek v brzkých ranních hodinách z hloubky přibližně 170 metrů pod zemí. K neštěstí došlo v komplexu vodní elektrárny Upper Trishuli 3A, který se nachází v jedné z nejvíce postižených oblastí celé země.

před 3 hodinami

včera

IKEA

IKEA potěšila Čechy. Od září výrazně zlevnila stovky produktů

Od 1. září přináší IKEA v České republice nové nižší ceny u 815 výrobků. Průměrná výše snížení cen činí 21,7 % a změna se týká celých výrobních řad i nejprodávanějších produktů. Jde o jednu z největších investic IKEA do cenové dostupnosti v historii společnosti a o dlouhodobý krok, který má lidem uvolnit více prostředků v rodinném rozpočtu. Firma o zlevnění informovala na webu. 

včera

Andrej Babiš

Babiš míní, že střední Evropa a V4 budou pro budoucnost kontinentu klíčové

Premiér Andrej Babiš (ANO) se zúčastnil ve Slovinsku Bledského strategického fóra, kde diskutoval s předsedy vlád Slovinska, Chorvatska a Maďarska. Ve svém vystoupení mimo jiné odmítl návrh, podle kterého by členské státy v příštím dlouhodobém rozpočtu EU spravovaly menší část evropských prostředků. Podpořil také roli zemí Visegrádské skupiny při formování budoucnosti Evropy a nastínil kroky k posílení evropské konkurenceschopnosti. 

včera

Hokej, ilustrační fotografie.

Kouč Jandač bude Plzni chybět až do listopadu. Zřejmě kvůli uspěchané rekonvalescenci

Hokejový trenér Josef Jandač nebude na lavičce Plzně přítomen nejen na začátku nové extraligové sezóny 2026/27, která startuje už 15. září, ale bude na na ni chybět až do listopadu. To proto, že je po zranění Achillovy šlachy a i když se zdálo, že by se mohl během léta vrátit zase zpátky do plného provozu, zranění se obnovilo a nyní ho tak čeká další operace.

včera

Pražské metro, stanice Můstek

Praha už plánuje metro E. Radní naznačili, kudy by měla vést pátá linka

Rada hlavního města Prahy bude v pondělí hlasovat o zadání přípravy veřejné zakázky studie proveditelnosti páté linky pražského metra. Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR Praha) v tuto chvíli dokončuje analytickou část studie, která mapuje potenciální trasy a uzly, jež by nová tangenciální linka mohla propojit.

včera

včera

včera

včera

Londýn

Když Londýn lehl popelem. Oheň ničil domy a zabíjel, město ale také zbavil moru

Byl druhý zářijový den roku 1666, stalo se to tedy před rovnými 360 lety, když v Londýně vypukl ničivý požár, který spálil většinu města. Tisíce domů lehlo popelem, nenávratně byly zničeny významné památky, zahynuli někteří obyvatelé. Oheň měl ale také jedno pozitivum – zbavil město morové epidemie, která ho zachvátila o rok dříve.

včera

Rusko, Kreml

Rusko na svém území uzavře německá kulturní centra

Ruská federace uzavře na svém území německá kulturní centra v reakci na předchozí kroky Berlína. Německo totiž rozhodlo o uzavření ruského konzulátu v Bonnu a kulturního střediska Ruský dům v německé metropoli. Tento krok odráží narušené vztahy a prohlubující se napětí mezi Moskvou a evropskými zeměmi podporujícími Ukrajinu. Německé orgány k tomuto opatření přistoupily poté, co obvinily Moskvu z pokusu o útok na letišti v Lipsku.

včera

Radoslaw Sikorski

Sikorski po vlně hybridních útoků vyzval ke zpřísnění kontroly pohybu ruských občanů v EU

Polský ministr zahraničí Radosław Sikorski vyzval ke zpřísnění kontroly pohybu ruských diplomatů a občanů v rámci Evropské unie. Reagoval tak na nedávnou vlnu hybridních útoků na evropském území, včetně přeletů dronů naložených výbušninami v Německu. Podle polského šéfa diplomacie se Moskva snaží rozvrátit evropský blok zevnitř. Z toho důvodu by Ruské federaci nemělo být umožněno využívat výhod volného pohybu.

včera

USS Truxtun (DDG-103)

Americká armáda provedla Hormuzským průlivem 40 obchodních lodí, odrážela raketové útoky Íránu

Americká armáda uskutečnila v Hormuzském průlivu dosud největší doprovodnou operaci od začátku současného ozbrojeného konfliktu. Během úterních akcí usměrňovala plavbu čtyřiceti obchodních lodí, které dohromady přepravovaly osmnáct milionů barelů ropy. Současně americké síly zasáhly téměř šedesát íránských vojenských cílů v blízkosti této klíčové námořní trasy. Cílem rozsáhlé operace bylo zajistit plynulost dodávek energie a zároveň oslabit schopnost Íránu ohrožovat komerční přepravu.

včera

včera

Hormuzský průliv

Nová hrozba pro světovou dopravu: Írán chce rozmísťovat miny v Hormuzském průlivu pomocí raketometů

Americké úderné jednotky zasáhly íránská odpalovací zařízení na ostrově Larak v Hormuzském průlivu. Vojenská akce byla reakcí na zprávy, že íránské Revoluční gardy připravují rozmístění námořních min pomocí raketometů. Tento vývoj představuje potenciální novou hrozbu pro mezinárodní lodní dopravu v jednom z nejdůležitějších mořských průjezdů světa. Spojené státy obnovily své útoky po pauze právě s odkazem na tyto nové schopnosti protivníka.

včera

Donald Trump

Trump se prohlásil za největšího prezidenta v historii USA. Pak promluvili historikové

Donald Trump se na sociálních sítích prohlásil za největšího prezidenta v historii Spojených států amerických. Ve svém vlastním žebříčku se zařadil nad historické osobnosti, jako jsou Abraham Lincoln, Franklin D. Roosevelt nebo George Washington. Odborníci a historici však podle The Guardian s jeho hodnocením zásadně nesouhlasí a poukazují na odlišné výsledky vědeckých šetření. Podle nich se prezidentovo sebehodnocení výrazně rozchází s realitou i akademickými studiemi.

včera

Írán

Rusko několik let tajně pomáhá Íránu s vývojem nadzvukových střel

Rusko již několik let tajně pomáhá Íránu s vývojem nadzvukových střel s plochou dráhou letu. S tímto zjištěním přišlo vyšetřování deníku Financial Times, podle něhož tato spolupráce probíhala i během konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem. Moskva do tohoto utajovaného programu zapojila své nejzkušenější odborníky na raketové technologie. Cílem této dlouhodobé pomoci je výrazné posílení íránských vojenských kapacit.

včera

Rusko přechází od hrozeb k činům. Co hrozí Británii po vlně nejnovějších výhrůžek?

Hrozby ze strany Ruské federace vůči Velké Británii mění svůj charakter i rozsah a přecházejí od rétoriky k praktickým hybridním operacím. Ačkoli přímé jaderné údery zůstávají nepravděpodobné, evropské státy již čelí konkrétním incidentům zaměřeným na klíčovou infrastrukturu. Podle bezpečnostních odborníků oslovených webem The Independent není Spojené království fyzicky připraveno na dlouhodobou a cílenou kampaň sabotáží.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy