Zeman podepsal zákon o úsporném tarifu, má pomoci s drahými energiemi

Podepsaná novela energetického zákona má vstoupit v účinnost den po svém vyhlášení ve sbírce zákonů. Vláda pak přijme nařízení, ve kterém stanoví podrobnosti, například výši příspěvku.

Na úsporný tarif by vláda mohla vyčlenit 30,6 miliardy korun. Z této sumy rozdělí 3,6 miliardy korun mezi domácnosti s domovními kotelnami, které původně v programu podpory nebyly zahrnuty. Příspěvek v úsporném tarifu spolu s odpuštěním poplatku za podporované zdroje by mohl podle dřívějšího vyjádření ministra průmyslu Jozefa Síkely (za STAN) představovat až 16.000 korun.

Obchodníci s plynem a elektřinou mají o přijatou dotací snížit účty nebo zálohy. Budou to muset uvést ve vyúčtování. Podpora se nemá vztahovat na víkendové nemovitosti a dobíjení elektromobilů. Naproti tomu o příspěvek na teplo budou muset žádat například společenství vlastníků nebo družstva. Bude se to týkat tepla z centrálního zásobování nebo z domovních kotelen. Horní hranice příspěvku v obou případech bude 30.000 korun.

Ministr Síkela při projednávání v Senátu popsal, že příspěvek bude fixní částka a čím méně energie domácnosti spotřebují, tím větší část jim pokryje. Vláda tak chce motivovat domácnosti k úsporám.

Hospodářské noviny (HN) s odkazem na dobře informované zdroje však dnes v podvečer uvedly, že vláda letos pošle lidem jen asi deset miliard korun a pravděpodobně jen na zvýšené náklady za elektřinu. "Pokud to tedy vydělíme odběrnými místy, vychází to na nějaké dva až dva a půl tisíce na jednoho," řekl deníku dobře informovaný zdroj, který se účastnil jednání s ministerstvem průmyslu. Nastavení se podle zdroje může změnit ještě na jednání vlády. Tu samou informaci HN potvrdili pod podmínkou anonymity i dva další účastníci jednání. Lidé, kteří topí plynem nebo jsou napojeni na dálkové vytápění, si tak podle HN zřejmě budou muset počkat na příští rok.

Někteří odborníci na sociální problematiku soudí, že plošné dotování cen energií nedává příliš smysl. Obávají se toho, že k úsporám nepřispěje, naopak může spotřebu zvýšit. Například podle sociologa a člena Národní ekonomické rady vlády Daniela Prokopa by byl lepší sociální tarif pro část společnosti nebo regulace ceny.

Novela energetického zákona také reaguje na rozhodnutí vlády z 22. června o odpuštění poplatku za podporované zdroje energie. Podle ministerstva průmyslu umožní toto nařízení vlády uskutečnit v praxi. Placení poplatku by mělo skončit k 1. říjnu.

Podepsaná předloha počítá například s tím, že ministerstvo průmyslu bude moci vyhlásit mimořádný stav nouze, kdy je pro celé území státu vyhlášen poslední odběrový stupeň podle právního předpisu upravujícího odběrové stupně v plynárenství. Ve stavu nouze bude moci uvalovat na plynárenské firmy nové povinnosti a platit budou některá omezení. Dodavatelé budou moci například zdražit plyn pouze o nárůst ceny, kterou za něj sami platí.

Pokud ale ve stavu nouze nebo mimořádném stavu nouze dodavatel zvýší zákazníkovi cenu, bude o tom muset informovat pouze na internetu. Zveřejněním na internetu se bude mít za to, že dodavatel zdražení zákazníkovi oznámil. Zákazník pak bude mít deset dní na to, aby případně takovou smlouvu vypověděl.

Senát na návrh předsedkyně podvýboru pro energetiku Hany Žákové (STAN) přijal doprovodné usnesení. V něm mimo jiné vyzval vládu, aby během případného mimořádného stavu nouze zajistila plnohodnotné informování zákazníků o zvyšování ceny dodávek plynu například prostřednictvím veřejných sdělovacích prostředků tak, aby se předešlo poškození práv zákazníků. Síkela slíbil, že vláda spustí informační kampaň.