Prezident Miloš Zeman nechystá na závěr svého desetiletého působení v čele státu vyhlásit amnestii, jako to učinil jeho předchůdce Václav Klaus. Řekl to v rozhovoru pro čtvrteční Mladou frontu DNES (MfD), z něhož dnes citoval server iDNES.cz. Zemanův druhý mandát skončí začátkem března příštího roku. Už dříve tvrdil, že je zásadním odpůrcem plošné amnestie.
"Ne, nechystám žádnou amnestii. A to z toho důvodu, že amnestii pokládám za plošnou milost. Zatímco milost má být vždy selektivní. A pokud možno ne v počtu dvou tisíc, nebo čtyř set případů, ale těch mých skromných dvaceti," řekl Zeman s poukazem na to, že Václav Havel udělil dva tisíce milostí a Václav Klaus čtyři sta.
Nedávná milost, kterou prezident udělil šéfovi Lesní správy Lány Miloši Balákovi, vyvolala ostrou kritiku a rozhořčení napříč politickou scénou. Dnes ji Senát označil v přijatém usnesení za nepřijatelnou, a to obsahem i odůvodněním, politicky i právně.
Například senátor Tomáš Czernin na twitteru potvrdil, že si přál, aby horní parlamentní komora vyzvala prezidenta k abdikaci. "Bohužel kolegové k tak razantnímu vyjádření nenašli odvahu. Alespoň jsme tedy odsoudili ostudnou milost, kterou ing. Zeman udělil svému blízkému spolupracovníku," napsal.
Podle iDNES.cz Zeman v rozhovoru nevyloučil udělení milosti svému kancléři Vratislavu Mynářovi v případě jeho odsouzení v dotační kauze v Osvětimanech. Policie loni Mynáře obvinila z poškozování finančních zájmů Evropské unie a dotačního podvodu. Případ se týká šestimilionové dotace na dostavbu penzionu v Osvětimanech. Podle policie ji Mynářova firma Clever Management čerpala neoprávněně. Mynář odmítá, že by spáchal trestný čin, své stíhání považuje za nestandardní a ovlivněné tlakem médií.
Milost je výsadní pravomocí prezidenta, k níž není třeba spolupodpis premiéra, jako je třeba například u amnestie či zastavení trestního stíhání.
Amnestie byla na českém území od roku 1990 vyhlášena pětkrát. Nejmasovější udělil k 1. lednu 1990 první polistopadový prezident Havel. Další amnestii, která se týkala pouze abolice ve věcech nedovoleného ozbrojování, vyhlásil v únoru stejného roku. Další následovaly v letech 1993 a 1998. Zatím poslední amnestii vyhlásil prezident Klaus v roce 2013 ke 20. výročí vzniku ČR.
Související
Exprezident Zeman se vrátil do pracovního režimu schůzkou s čínským diplomatem
Exprezident Zeman podal dobrou zprávu z nemocnice. Volal Okamurovi
Aktuálně se děje
před 34 minutami
Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu
před 54 minutami
Počasí způsobí problémy řidičům či chodcům. Platí výstraha
před 1 hodinou
Opozice zpochybňuje Babišovo řešení. Měl Agrofert prodat, zní od Pirátů
před 2 hodinami
Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost
před 2 hodinami
S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum
před 3 hodinami
Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu
před 4 hodinami
Počasí o víkendu: V noci bude mrznout, přes den se citelně oteplí
včera
Pavel v úterý jmenuje Babiše premiérem
včera
Britský expert pro EZ: Globální potravinová bezpečnost bude stabilní, rizikem ale zůstává Putin
včera
Babiš oznámil, že se navždy vzdá Agrofertu
včera
New York Times podává žalobu na Pentagon a Hegsetha
včera
Letadlo se Zelenským pronásledovaly záhadné vojenské drony
včera
Je naprostá iluze věřit, že by Rusko mohlo na Ukrajině prohrát, prohlásil belgický premiér
Aktualizováno včera
Na Hrad dorazil Zůna, Šebestyán a Macinka. Jmenování Turka ministrem není pravděpodobné, řekl Pavel
včera
Macron tajně varoval evropské lídry: Existuje šance, že USA zradí Ukrajinu a Evropu
včera
Amerikou hýbe očkovací kauza: Po vakcíně zemřelo 10 dětí, tvrdí úřady. Důkazy ale nikdo nemá
včera
Král Karel III. pronesl vzácné prohlášení k Ukrajině. Odsoudil Rusko
včera
Zemřel světově proslulý kostýmní výtvarník Theodor Pištěk
včera
Co si myslí Evropané? Bojí se války a Trumpa vnímají jako nepřítele
včera
Eurovize čelí nejtěžšímu rozhodnutí v historii: Rozhodne, zda vyhodí Izrael
Soutěž Eurovision Song Contest čelí v Ženevě klíčovému "přelomovému" zasedání, které rozhodne o její budoucnosti. Organizátoři a zúčastněné země budou ve čtvrtek diskutovat o tom, zda by Izraeli měla být povolena další účast v soutěži. Důvodem jsou protesty proti způsobu, jakým izraelská vláda vede válku v Gaze, a obvinění z nekalých praktik při hlasování.
Zdroj: Libor Novák