Prezident Miloš Zeman nechystá na závěr svého desetiletého působení v čele státu vyhlásit amnestii, jako to učinil jeho předchůdce Václav Klaus. Řekl to v rozhovoru pro čtvrteční Mladou frontu DNES (MfD), z něhož dnes citoval server iDNES.cz. Zemanův druhý mandát skončí začátkem března příštího roku. Už dříve tvrdil, že je zásadním odpůrcem plošné amnestie.
"Ne, nechystám žádnou amnestii. A to z toho důvodu, že amnestii pokládám za plošnou milost. Zatímco milost má být vždy selektivní. A pokud možno ne v počtu dvou tisíc, nebo čtyř set případů, ale těch mých skromných dvaceti," řekl Zeman s poukazem na to, že Václav Havel udělil dva tisíce milostí a Václav Klaus čtyři sta.
Nedávná milost, kterou prezident udělil šéfovi Lesní správy Lány Miloši Balákovi, vyvolala ostrou kritiku a rozhořčení napříč politickou scénou. Dnes ji Senát označil v přijatém usnesení za nepřijatelnou, a to obsahem i odůvodněním, politicky i právně.
Například senátor Tomáš Czernin na twitteru potvrdil, že si přál, aby horní parlamentní komora vyzvala prezidenta k abdikaci. "Bohužel kolegové k tak razantnímu vyjádření nenašli odvahu. Alespoň jsme tedy odsoudili ostudnou milost, kterou ing. Zeman udělil svému blízkému spolupracovníku," napsal.
Podle iDNES.cz Zeman v rozhovoru nevyloučil udělení milosti svému kancléři Vratislavu Mynářovi v případě jeho odsouzení v dotační kauze v Osvětimanech. Policie loni Mynáře obvinila z poškozování finančních zájmů Evropské unie a dotačního podvodu. Případ se týká šestimilionové dotace na dostavbu penzionu v Osvětimanech. Podle policie ji Mynářova firma Clever Management čerpala neoprávněně. Mynář odmítá, že by spáchal trestný čin, své stíhání považuje za nestandardní a ovlivněné tlakem médií.
Milost je výsadní pravomocí prezidenta, k níž není třeba spolupodpis premiéra, jako je třeba například u amnestie či zastavení trestního stíhání.
Amnestie byla na českém území od roku 1990 vyhlášena pětkrát. Nejmasovější udělil k 1. lednu 1990 první polistopadový prezident Havel. Další amnestii, která se týkala pouze abolice ve věcech nedovoleného ozbrojování, vyhlásil v únoru stejného roku. Další následovaly v letech 1993 a 1998. Zatím poslední amnestii vyhlásil prezident Klaus v roce 2013 ke 20. výročí vzniku ČR.
Související

Zemanova slova o volbách neunikla pozornosti. Rakušan mluví o útoku na demokracii

Kde byl Fico, ptají se lidé. Při přehlídce v Moskvě se zachoval jako Zeman
Aktuálně se děje
včera

Bestseller plný skandálů. Princ Andrew už nemá šanci na návrat, míní Britové
včera

Němci rozšiřují využití softwaru na rozpoznávání obličejů. Má název z Batmana
včera

Lev už běžel proti policistům. Úřady mají se zooparkem problém dlouhodobě
včera

Mrtvice ministra v televizním přenosu zaskočila Srbsko. Záběry oběhly celý svět
Aktualizováno včera

Rusko není připravené na útok na NATO. Moskva ale má taktiku na další roky
včera

Počasí bude příští týden lákat k vodě. Meteorologové čekají vlnu veder
včera

Zelenskyj ocenil podporu od Evropanů. Mír musí být spravedlivý, podotkl
včera

Arakain smutní. Zemřel někdejší kytarista kapely Miloň Šterner
včera

Natalie, Vadim či Ilja. Rusové nabízejí ukrajinské děti k adopci, vytvořili katalog
včera

Fico se opřel do Ukrajinců. Ani po třech letech nic nechápe, reaguje Kyjev
včera

Witkoff to prý v Kremlu nepochopil. Putin žádné stažení Rusů nenabízí
včera

ANO nadále míří k volební výhře. Motoristé opět klepou na dveře Sněmovny
včera

Trump může na Aljašku pozvat i Zelenského, zní z USA
včera

Kamion začal hořet na dálnici. Hasiči se na místo prodírali kolonou
včera

Poukaz jako omluva za velký výpadek. Zákazníci O2 mají čas do příští neděle
včera

Evropa na straně Ukrajiny. Lídři podpořili Zelenského
včera

Drama v obci u Prahy. Lev utekl a zaútočil, policisté zvíře zneškodnili
9. srpna 2025 21:56

Vážná nehoda na Zlínsku si vyžádala osm zraněných. Zasahoval vrtulník
Aktualizováno 9. srpna 2025 21:04

Lipavský: Česko chce mír, ale bez vydírání Kyjeva. Ukrajina musí zůstat svobodná
9. srpna 2025 19:50
Norské městečko v centru zájmu. Může být klíčem k evropské nezávislosti na Číně
Poklidné norské městečko Ulefoss se nachází přímo nad ložiskem vzácných zemin. Tyto těžko dostupné kovy jsou klíčovými součástmi mnoha moderních technologií a zařízení – od stíhaček po elektromobily, od plochých televizorů po digitální fotoaparáty. Jsou natolik důležité, že zajištění jejich bezpečného zásobování se stalo součástí právních předpisů Evropské unie. Vzhledem k tomu, že EU v současnosti nemá žádné vlastní zdroje, představuje Ulefoss naději.
Zdroj: Tereza Marešová