Zeman v poselství podpořil očkování, kritizoval dění v Afghánistánu i Green Deal

Prezident Miloš Zeman se vyslovil pro povinné očkování proti covidu-19. Považuje ho za nejjednodušší cestu, jak potlačit koronavirovou pandemii, uvedl ve svém dnešním vánočním poselství. Očkování proti covidu-19 má být podle vyhlášky schválené bývalou vládou ANO a ČSSD povinné od března pro lidi nad 60 let a vybrané profese.

Nový kabinet Petra Fialy (ODS) plánuje z předpisu vyřadit povinné očkování pro lidi nad 60 let.

Zeman se původně domníval, že povinné očkování nebude nutné. "Svůj názor jsem postupně měnil tak, jak přicházely nové a nové vlny koronaviru," řekl. Inspiraci vidí v Rakousku, které od 1. února zavede povinné očkování pro všechny obyvatele země. "Jsem přesvědčen, že je to nejjednodušší cesta, jak potlačit pandemii," uvedl Zeman. Lepší je podle něj radikální zásah, který by mohl situaci vyřešit jednou provždy.

Zeman zařadil pandemii mezi tři oblasti, které podle něj zapříčinily, že uplynulý rok nebyl dobrý. "Pandemie se vrací ve vlnách. Vždy jsme potěšeni, když klesá počet infikovaných, abychom po několika týdnech či měsících s hrůzou čelili nové a ještě horší vlně," uvedl. Očkování vidí jako jedinou cestu z pandemie. "Ti, kdo vyjadřují názor, že svoboda je očkováním ohrožena, by zřejmě v případě, kdyby se sebevrah chystal vyskočit z okna, tohoto sebevraha nezadrželi, protože by respektovali jeho svobodu volby, a tím i jeho smrt," prohlásil.

Svůj názor na povinné očkování postupně změnil a vidí ho jako nejlepší možnost. "Koneckonců povinné očkování existuje v případě celé řady nemocí a není důvod, abychom k těmto nemocem nepřiřadili koronavir. Než procházet fázemi očekávání a následující fází zklamání, že epidemie koronaviru trvale neklesá, je lepší radikální zásah, který tuto situaci vyřeší jednou provždy," míní.

Vyhláška v ČR zavádí od března povinnost nechat se proti covidu očkovat pro zdravotníky včetně studentů medicíny, zdravotnických škol a ostatních zaměstnanců zdravotnických zařízení. Povinnost by měla platit také pro pracovníky v sociálních službách, hasiče včetně části dobrovolníků, vojáky a jejich aktivní zálohy, policisty a městské strážníky nebo celníky.

Odchod z Afghánistánu dle Zemana zhorší bezpečnost v celém světě

Odchod Spojených států a Severoatlantické aliance z Afghánistánu znamená podle prezidenta Miloše Zemana zhoršení celosvětové bezpečnostní situace. Zeman dnes ve svém vánočním poselství uvedl, že tento "afghánský Mnichov" povede k zesílení migračních toků z Afghánistánu a zvýšenému riziku teroristických útoků po světě včetně evropských zemí.

Americké síly se stáhly z Kábulu definitivně na konci srpna, a po téměř 20 letech tak skončila válka v Afghánistánu, která si vyžádala skoro 200.000 lidských životů na obou stranách. Hned po začátku stahování sil USA a dalších zemí ze země zahájil Tálibán ofenzivu a zemi postupně obsadil.

Odchod z Afghánistánu považuje Zeman za "kapitulaci NATO". "Tento afghánský Mnichov zřejmě povede k zesílení migračních toků z Afghánistánu, ale především ke zvýšenému riziku nových teroristických útoků, a to i v Evropě," řekl.

Hrozit by mohly útoky podobného rozsahu jako 11. září 2001 v USA, který zorganizoval Tálibán, uvedl Zeman. Útoky na New York a Washington spáchala organizace Al-Káida, která měla základnu v Afghánistánu. V říjnu 2001 zahájily USA a Británie v rámci protiteroristické operace Trvalá svoboda útok na Afghánistán. Vláda Tálibánu byla svržena v listopadu 2001.

Zeman již dříve uvedl, že USA odchodem z Afghánistánu ztratily prestiž světového lídra a NATO vyvolává pochybnosti o oprávněnosti své existence, protože dramaticky selhalo. Uvedl také, že NATO potřebuje zásadní reformu a mělo by přestat být servisní organizací Spojených států.

Prezident oroduje za vyvázání Česka ze Zelené dohody

Česko by se podle prezidenta Miloše Zemana mělo vyvázat z tzv. Zelené dohody pro Evropu (tzv. Green Deal). Zeman ji ve svém dnešním vánočním poselství zařadil mezi trojici nebezpečí, kvůli kterým letošek nebyl dobrým rokem. Dohoda je podle něj výsledkem toho, že se z ekologie stalo náboženství. Považuje ji za hlavní příčinu růstu cen energií v Česku.

Zeman uvedl, že prudký nárůst cen elektrické energie či zemního plynu bude pokračovat. "Máme-li tento nárůst alespoň zmírnit, musíme se vyvázat z tzv. Zeleného údělu pro Evropu, který je podle mého názoru hlavní příčinou nárůstu cen energií," řekl. Odstavování funkčních elektráren podle něj snižuje nabídku energií. "A při konstantní, nebo dokonce rostoucí poptávce, je přirozeným důsledkem růst její ceny," dodal.

Naštěstí je však energetická politika v pravomoci národních vlád a parlamentů, míní. "A není nám naštěstí diktována Bruselem, což se týká i jaderné energie, kterou vřele podporuji. A pokládám za chybu, jestliže o podpoře jádra sice mluvíme, ale neudělali jsme v posledních letech téměř nic konkrétního, abychom začali stavět nové jaderné zdroje," řekl. Týká se to podle něj všech minulých vlád.

Zelená dohoda je podle Zemana důsledkem toho, že se z ekologie stalo náboženství. "A jako každé náboženství, i toto má své proroky," řekl v narážce na švédskou aktivistku Gretu Thunbergovou. Dohoda podle něj přikazuje přestat v roce 2030 topit zemním plynem a v roce 2035 nejezdit v automobilech se spalovacími motory. "Toto vše by podlomilo naši energetiku tím, že by vedlo k energetické chudobě," uvedl. Hrozil by podle něj pokles životní úrovně i výkonu ekonomiky.

Unijní exekutiva se v rámci strategie Zelená dohoda pro Evropu snaží nasměrovat členské země EU ke splnění klimatických cílů, na kterých se lídři států včetně českého premiéra dohodli loni. Do konce desetiletí by podle nich unie chtěla omezit emise skleníkových plynů nejméně o 55 procent proti hodnotám z roku 1990, do poloviny století neprodukovat emise žádné nebo je vyvážit například technologickými opatřeními.

Dříve v prosinci Evropská komise představila soubor dalších návrhů, například chce do roku 2040 postupně ukončit vytápění budov plynem a dalšími fosilními palivy. Přísnější ekologická pravidla mají platit i pro výstavbu nových budov, které navíc nebudou moci od roku 2030 produkovat žádné emise. Od roku 2027 pak lidé přijdou o nárok na podporu vytápění plynovými kotli.

Návrh Evropské komise na zákaz výroby a prodeje automobilů se spalovacími motory po roce 2035 označil před týdnem za nepřijatelný premiér Petr Fiala (ODS). "To by ohrozilo existenčně řadu lidí, kteří u nás osobní automobil nepoužívají jako nějaký luxus nebo pro zábavu," řekl Fiala.

Související

Miloš Zeman

Zeman popřál Orbánovi úspěch, protože brání evropské hodnoty

Kampaň před parlamentními volbami v Maďarsku dnes vstoupila do závěrečného týdne. Nejisté je zatím pokračování premiéra Viktora Orbána ve vrcholné vládní funkci. Orbán se dlouhodobě těší podpoře některých českých politických osobností. Znovu mu ji v těchto dnech vyjádřil exprezident Miloš Zeman.

Více souvisejících

Miloš Zeman Afghanistán Klimatické změny

Aktuálně se děje

před 5 minutami

před 48 minutami

Andrej Babiš

Česko dá v příštím roce více peněz za státní pojištěnce, rozhodla vláda

Stát příští rok odvede do systému veřejného zdravotního pojištění za tzv. státní pojištěnce o 24 miliard korun více než letos. Skokové navýšení platby má zajistit novela zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, jejíž návrh odsouhlasila vláda Andreje Babiše (ANO) na pondělním zasedání. Části jednání byl přítomen i prezident republiky Petr Pavel.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Ilustrační fotografie.

Medardovské počasí dorazí se zpožděním, potvrdili meteorologové

Medardovské počasí přijde, i když ne přímo na Medarda. Pondělní maxima totiž budou téměř atakovat třicítku. Už v noci ale může místy zapršet, další srážky se očekávají v následujících dnech. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

před 3 hodinami

Castillo de la Fuerza v Havaně, autor: Angelo Lucia

Kuba je na suchu. Ropná blokáda USA nechala zemi v kritickém stavu

Vůbec poprvé od začátku americké ropné blokády, která trvá již čtyři měsíce a drasticky vyčerpává celý ostrov, zasáhly nekonečné a masivní výpadky dodávek elektrické energie i samotné srdce kubánského hlavního města. Zatímco ještě před dvěma měsíci obyvatelé Havany hovořili o tom, že situace je výrazně horší na venkově, nyní se s kritickým nedostatkem potýkají sami. Ve čtvrti Centro Habana i v dalších částech metropole se kvůli tmě a horku stal běžnou součástí noci takzvaný cacerolazo, tedy tradiční protest, při kterém lidé z oken tlučou hrnci o pánve. Bez elektřiny navíc kolabují také dodávky vody a v bytech se bleskově šíří komáři.

před 4 hodinami

Vědci

Čína devastuje evropský chemický průmysl. Zasáhněte, než bude pozdě, žádají firmy EU

Evropská komise intenzivně připravuje nová opatření na podporu unijního chemického průmyslu, který se kvůli masivnímu přílivu levného čínského dovozu ocitl na pokraji kolapsu. Tímto problémem se budou unijní lídři podrobně zabývat na nadcházejícím summitu ve dnech 18. až 19. června. Evropští výrobci chemikálií však důrazně varují, že bruselský aparát postupuje příliš pomalu a tvorba ochranných mechanismů může trvat měsíce či roky, které domácí průmysl k dispozici nemá. Podle vyjádření zástupců sektoru celý obor v Evropě krvácí a současný stav označují za průmyslovou sebevraždu.

před 5 hodinami

Zemětřesení, ilustrační foto

Počet mrtvých po zemětřesení na Filipínách překročil tři desítky

Jihofilipínský ostrov Mindanao zasáhlo silné zemětřesení o bleskové síle 7,8 stupně Richterovy škály, které si podle dosavadních zpráv úřadů vyžádalo nejméně 32 lidských životů. Otřesy propukly v pondělí v 7:37 místního času a vyvolaly varování před vlnami tsunami v široké oblasti zahrnující Filipíny, Indonésii, Japonsko i Austrálii, přičemž některé z těchto výstrah byly po několika hodinách zrušeny. Záběry z postižených míst ukazují zřícené budovy, včetně kompletně zničené restaurace rychlého občerstvení Jollibee, a v řadě oblastí jsou hlášeny rozsáhlé sesuvy půdy.

před 6 hodinami

Prezident Trump

Trump vyzval Írán a Izrael k okamžitému zastavení palby. Ukončili jsme operaci, reagoval Teherán

Mezi Íránem a Izraelem došlo k prudkému obnovení bojů. Jde o první vzájemné údery na vlastních územích od dubnového zavedení křehkého příměří. Nová vlna násilí propukla poté, co Izrael v neděli zaútočil na jižní předměstí libanonského hlavního města Bejrútu, což Teherán vyhodnotil jako porušení dohodnutého klidu zbraní. Izraelská armáda zásah dvou bytů ve dvou samostatných budovách, který si podle předběžných zpráv vyžádal dvě oběti, zdůvodnila cílením na infrastrukturu hnutí Hizballáh v reakci na raketové útoky mířící na severní Izrael.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Nikol Pašinjan, arménský premiér

EU slaví, Rusko zuří. V Arménii zvítězila ve volbách vládnoucí proevropská strana

Vládnoucí proevropská strana v Arménii zvítězila v parlamentních volbách, čímž potvrdila jednoznačný odklon této jihokavkazské země od jejího tradičního spojence, Ruska. Konečné výsledky ukázaly, že strana Občanská smlouva premiéra Nikola Pašinjana si zajistila těsnou většinu v zákonodárném sboru. Naopak opoziční aliance Silná Arménie, vedená rusko-arménským miliardářem Samvelem Karapetjanem, získala ve volbách pětadvacet procent poslaneckých mandátů.

před 8 hodinami

Prezident Petr Pavel přichází na Pražský hrad

Pavel z jednání vlády po pár minutách odešel. Povede delegaci na OSN

Prezident Petr Pavel v pondělí osobně dorazil do Strakovy akademie, aby se zúčastnil schůze vládního kabinetu. Hlavním důvodem jeho návštěvy byla snaha zkoordinovat s vládními představiteli vystupování českých ústavních činitelů na blížících se vrcholných mezinárodních fórech. Hlava státu chtěla s ministry přímo na místě probrat a vyjasnit své kompetence a možnosti zastupování České republiky navenek.

před 9 hodinami

Čínský prezident Si Ťin-pching

Si Ťin-pching dorazil na návštěvu Severní Koreje. Experti vysvětlují, proč přiletěl za Kimem

Čínský vůdce Si Ťin-pching v pondělí dorazil na oficiální návštěvu Severní Koreje. Cesta do Pchjongjangu přichází v době, kdy se Peking snaží znovu posílit svůj vliv nad strategicky významným, ale hluboce nepředvídatelným sousedem. Ačkoli obě země často označují své spojenectví za vztah zpečetěný krví s odkazem na korejskou válku, v posledních letech jejich vazby ochladly a provází je vzájemná nedůvěra. Aktuální návštěva tak podle diplomatických zdrojů BBC a analytiků odráží spíše snahu o získání strategické páky než projev upřímného přátelství.

před 10 hodinami

Volodymyr Zelenskyj v Londýně.

Zelenskyj se sešel s evropskými lídry. Definovali pět základních podmínek pro příměří

Lídři Ukrajiny, Velké Británie, Francie a Německa definovali pět základních podmínek pro dosažení spravedlivé a trvalé dohody o ukončení války s Ruskem. Ve společném prohlášení po jednání v Londýně to oznámili ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, britský premiér Keir Starmer, francouzský prezident Emmanuel Macron a německý kancléř Friedrich Merz. Všichni přítomní státníci zároveň deklarovali, že budou pevně stát na straně Ukrajiny. Mezi stanovenými body je okamžité zastavení bojů, zahájení vyjednávání ze současných pozic na bojišti a také poskytnutí robustních bezpečnostních záruk pro napadenou zemi.

před 11 hodinami

F-16 Israel Defense Forces

Netanjahu Trumpa neposlechl. Izraelská armáda zahájila bombardování Íránu

Izraelská armáda provedla letecké údery v západní a centrální části Íránu poté, co Teherán odpálil rakety směřující na severní Izrael. Jde o vůbec první přímý střet na vlastních územích obou států od chvíle, kdy před dvěma měsíci vstoupilo v platnost příměří. Teherán navíc pohrozil, že nynější útoky jsou pouze začátkem celého týdne nepřetržitých vojenských operací.

před 11 hodinami

Zemětřesení, ilustrační foto

Filipíny zasáhlo silné zemětřesení. Počet mrtvých roste

Jihofilipínský region Mindanao zasáhlo ničivé zemětřesení o síle 7,8 stupně Richterovy škály. Podle Úřadu pro geologický průzkum Spojených států amerických otřesy vyvolaly obrovskou paniku v různých částech souostroví, kde způsobily zřícení budov a vyžádaly si oběti na životech. K události došlo v pondělí v 7:37 hodin ráno místního času v hloubce přibližně 35 kilometrů, přičemž filipínské úřady uvádějí hloubku epicenter kolem 10 kilometrů.

před 13 hodinami

včera

Nikol Pašinjan, arménský premiér

Arménci dali Rusku košem. Ve volbách jasně vyhrává strana premiéra Pašinjana, ukazují odhady i první výsledky

V arménských parlamentních volbách přesvědčivě vede vládnoucí strana Občanská smlouva současného premiéra Nikola Pašinjana. Podle prvních odhadů výsledků zveřejněných bezprostředně po uzavření volebních místností získalo premiérovo uskupení 56,7 procenta hlasů. Hlavní opoziční blok Silné Arménie vedený rusko-arménským oligarchou Samvelem Karapetjanem výrazně zaostal, když podle těchto prognóz obdržel pouhých 17,5 procenta hlasů. Oficiální předběžné výsledky plánuje Ústřední volební komise zveřejnit v pondělí.

včera

Velká cena Monaka 2026 Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Velkou cenu Monaka ovládl italský mladík Kimi Antonelli, stal se nejmladším vítězem závodu

Italský mladík Kimi Antonelli dominantním způsobem ovládl letošní Velkou cenu Monaka a připsal si již páté vítězství v řadě. Devatenáctiletý pilot týmu Mercedes si na městském okruhu v Monte Carlu suverénně poradil se všemi nástrahami chaotického závodu, který musel být kvůli nehodám a poškození trati dvakrát přerušen výjezdem bezpečnostního vozidla a následně dokonce vyvěšením červených vlajek. Antonelli, který se dnes stal nejmladším vítězem Velké ceny Monaka, si tímto triumfem upevnil vedení v šampionátu a před druhým Lewisem Hamiltonem má nyní náskok 66 bodů.

včera

Ostře sledované volby v Arménii skončily. Voliči rozhodli o směřování své země

V Arménii skončilo hlasování v řádných parlamentních volbách do Národního shromáždění devátého svolání. Přesně ve 20:00 se v zemi uzavřelo všech 2 005 volebních místností, včetně devíti speciálních stanovišť v nápravných zařízeních, a volební komise bezprostředně poté zahájily sčítání odevzdaných hlasů.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy