Zeman v poselství podpořil očkování, kritizoval dění v Afghánistánu i Green Deal

Prezident Miloš Zeman se vyslovil pro povinné očkování proti covidu-19. Považuje ho za nejjednodušší cestu, jak potlačit koronavirovou pandemii, uvedl ve svém dnešním vánočním poselství. Očkování proti covidu-19 má být podle vyhlášky schválené bývalou vládou ANO a ČSSD povinné od března pro lidi nad 60 let a vybrané profese.

Nový kabinet Petra Fialy (ODS) plánuje z předpisu vyřadit povinné očkování pro lidi nad 60 let.

Zeman se původně domníval, že povinné očkování nebude nutné. "Svůj názor jsem postupně měnil tak, jak přicházely nové a nové vlny koronaviru," řekl. Inspiraci vidí v Rakousku, které od 1. února zavede povinné očkování pro všechny obyvatele země. "Jsem přesvědčen, že je to nejjednodušší cesta, jak potlačit pandemii," uvedl Zeman. Lepší je podle něj radikální zásah, který by mohl situaci vyřešit jednou provždy.

Zeman zařadil pandemii mezi tři oblasti, které podle něj zapříčinily, že uplynulý rok nebyl dobrý. "Pandemie se vrací ve vlnách. Vždy jsme potěšeni, když klesá počet infikovaných, abychom po několika týdnech či měsících s hrůzou čelili nové a ještě horší vlně," uvedl. Očkování vidí jako jedinou cestu z pandemie. "Ti, kdo vyjadřují názor, že svoboda je očkováním ohrožena, by zřejmě v případě, kdyby se sebevrah chystal vyskočit z okna, tohoto sebevraha nezadrželi, protože by respektovali jeho svobodu volby, a tím i jeho smrt," prohlásil.

Svůj názor na povinné očkování postupně změnil a vidí ho jako nejlepší možnost. "Koneckonců povinné očkování existuje v případě celé řady nemocí a není důvod, abychom k těmto nemocem nepřiřadili koronavir. Než procházet fázemi očekávání a následující fází zklamání, že epidemie koronaviru trvale neklesá, je lepší radikální zásah, který tuto situaci vyřeší jednou provždy," míní.

Vyhláška v ČR zavádí od března povinnost nechat se proti covidu očkovat pro zdravotníky včetně studentů medicíny, zdravotnických škol a ostatních zaměstnanců zdravotnických zařízení. Povinnost by měla platit také pro pracovníky v sociálních službách, hasiče včetně části dobrovolníků, vojáky a jejich aktivní zálohy, policisty a městské strážníky nebo celníky.

Odchod z Afghánistánu dle Zemana zhorší bezpečnost v celém světě

Odchod Spojených států a Severoatlantické aliance z Afghánistánu znamená podle prezidenta Miloše Zemana zhoršení celosvětové bezpečnostní situace. Zeman dnes ve svém vánočním poselství uvedl, že tento "afghánský Mnichov" povede k zesílení migračních toků z Afghánistánu a zvýšenému riziku teroristických útoků po světě včetně evropských zemí.

Americké síly se stáhly z Kábulu definitivně na konci srpna, a po téměř 20 letech tak skončila válka v Afghánistánu, která si vyžádala skoro 200.000 lidských životů na obou stranách. Hned po začátku stahování sil USA a dalších zemí ze země zahájil Tálibán ofenzivu a zemi postupně obsadil.

Odchod z Afghánistánu považuje Zeman za "kapitulaci NATO". "Tento afghánský Mnichov zřejmě povede k zesílení migračních toků z Afghánistánu, ale především ke zvýšenému riziku nových teroristických útoků, a to i v Evropě," řekl.

Hrozit by mohly útoky podobného rozsahu jako 11. září 2001 v USA, který zorganizoval Tálibán, uvedl Zeman. Útoky na New York a Washington spáchala organizace Al-Káida, která měla základnu v Afghánistánu. V říjnu 2001 zahájily USA a Británie v rámci protiteroristické operace Trvalá svoboda útok na Afghánistán. Vláda Tálibánu byla svržena v listopadu 2001.

Zeman již dříve uvedl, že USA odchodem z Afghánistánu ztratily prestiž světového lídra a NATO vyvolává pochybnosti o oprávněnosti své existence, protože dramaticky selhalo. Uvedl také, že NATO potřebuje zásadní reformu a mělo by přestat být servisní organizací Spojených států.

Prezident oroduje za vyvázání Česka ze Zelené dohody

Česko by se podle prezidenta Miloše Zemana mělo vyvázat z tzv. Zelené dohody pro Evropu (tzv. Green Deal). Zeman ji ve svém dnešním vánočním poselství zařadil mezi trojici nebezpečí, kvůli kterým letošek nebyl dobrým rokem. Dohoda je podle něj výsledkem toho, že se z ekologie stalo náboženství. Považuje ji za hlavní příčinu růstu cen energií v Česku.

Zeman uvedl, že prudký nárůst cen elektrické energie či zemního plynu bude pokračovat. "Máme-li tento nárůst alespoň zmírnit, musíme se vyvázat z tzv. Zeleného údělu pro Evropu, který je podle mého názoru hlavní příčinou nárůstu cen energií," řekl. Odstavování funkčních elektráren podle něj snižuje nabídku energií. "A při konstantní, nebo dokonce rostoucí poptávce, je přirozeným důsledkem růst její ceny," dodal.

Naštěstí je však energetická politika v pravomoci národních vlád a parlamentů, míní. "A není nám naštěstí diktována Bruselem, což se týká i jaderné energie, kterou vřele podporuji. A pokládám za chybu, jestliže o podpoře jádra sice mluvíme, ale neudělali jsme v posledních letech téměř nic konkrétního, abychom začali stavět nové jaderné zdroje," řekl. Týká se to podle něj všech minulých vlád.

Zelená dohoda je podle Zemana důsledkem toho, že se z ekologie stalo náboženství. "A jako každé náboženství, i toto má své proroky," řekl v narážce na švédskou aktivistku Gretu Thunbergovou. Dohoda podle něj přikazuje přestat v roce 2030 topit zemním plynem a v roce 2035 nejezdit v automobilech se spalovacími motory. "Toto vše by podlomilo naši energetiku tím, že by vedlo k energetické chudobě," uvedl. Hrozil by podle něj pokles životní úrovně i výkonu ekonomiky.

Unijní exekutiva se v rámci strategie Zelená dohoda pro Evropu snaží nasměrovat členské země EU ke splnění klimatických cílů, na kterých se lídři států včetně českého premiéra dohodli loni. Do konce desetiletí by podle nich unie chtěla omezit emise skleníkových plynů nejméně o 55 procent proti hodnotám z roku 1990, do poloviny století neprodukovat emise žádné nebo je vyvážit například technologickými opatřeními.

Dříve v prosinci Evropská komise představila soubor dalších návrhů, například chce do roku 2040 postupně ukončit vytápění budov plynem a dalšími fosilními palivy. Přísnější ekologická pravidla mají platit i pro výstavbu nových budov, které navíc nebudou moci od roku 2030 produkovat žádné emise. Od roku 2027 pak lidé přijdou o nárok na podporu vytápění plynovými kotli.

Návrh Evropské komise na zákaz výroby a prodeje automobilů se spalovacími motory po roce 2035 označil před týdnem za nepřijatelný premiér Petr Fiala (ODS). "To by ohrozilo existenčně řadu lidí, kteří u nás osobní automobil nepoužívají jako nějaký luxus nebo pro zábavu," řekl Fiala.

Související

Více souvisejících

Miloš Zeman Afghanistán Klimatické změny

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

Dálnice, ilustrační fotografie.

Ministerstvo odhalilo, kolik vynaloží na dopravní stavby

Ministerstvo dopravy chce do výstavby nových dálničních úseků, důležitých obchvatů, modernizace železnice a rozvoje vodních cest v příštím roce investovat prostřednictvím Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) rekordních 183,1 miliard korun. Informovalo o tom v tiskové zprávě. Je to o 13,8 miliard korun více než ve schváleném rozpočtu fondu na rok 2026. Počítá s tím návrh rozpočtu SFDI na rok 2027, který v úterý schválil Výbor SFDI a vzala na vědomí Dozorčí rada fondu.

včera

včera

Medvědi, ilustrační fotografie.

Medvědi jsou v Beskydech, výskyt potvrdili experti

Svědectví o možném výskytu medvědů v Beskydech se zakládají na pravdě. Experti z Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) potvrdili, že obávané šelmy se v oblasti pohybují. Lidé z regionu proto dostali několik dobře známých doporučení. 

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Ruská armáda poprvé zaútočila na Ukrajinu pomocí proudových bezpilotních letounů

Ruská armáda zasáhla v Kyjevě čerpací stanice pomocí proudových bezpilotních letounů, čímž bombardování ukrajinského hlavního města vstoupilo do nové fáze intenzity. Podle starosty Vitalije Klička si ranní údery v dopravní špičce vyžádaly nejméně dva mrtvé a dvanáct zraněných. Útoky zasáhly celkem dvě benzínové stanice v průběhu jednoho rána. Všechna zasažená zařízení provozuje státní společnost Ukrnafta.

včera

Poslanecká sněmovna

Sněmovna schválila vyšší ochranu lidí žádajících o půjčky

Poslanecká sněmovna schválila novelu zákona o spotřebitelském úvěru, která má zajistit vyšší ochranu lidí žádajících o půjčky. Předloha zavádí přísnější pravidla včetně zastropování maximálních nákladů na úvěry a omezení reklamy. Opatření se dotkne také pravidel pro posuzování schopnosti žadatelů splácet své závazky. Po schválení dolní komorou nyní novou právní úpravu posoudí Senát.

včera

Teroristé Hamásu

Politico: Hamás plánoval teroristické útoky v Berlíně a ve Vídni

Palestinské teroristické hnutí Hamás plánovalo koordinované teroristické útoky v Berlíně a ve Vídni, které měly připadnout na výročí masakru v Izraeli. Záměr zasáhnout izraelské a židovské cíle v obou evropských metropolích odhalila rozsáhlá obžaloba německého spolkového státního zastupitelství. 

včera

11. září 2001. Jeden z posledních záběrů budov Světového obchodního centra po teroristickém útoku.

Jak si USA připomínají 11. září? S muslimským starostou a bez Trumpa

New York si připomíná pětadvacáté výročí teroristických útoků, které zásadním způsobem proměnily Spojené státy i celý svět. Vzpomínkové akce na místě zničeného Světového obchodního centra se však účastní významní političtí představitelé bez přítomnosti úřadujícího prezidenta. Donald Trump se rozhodl uctít památku obětí na jiném místě a zamířil do sídla ministerstva obrany. Absence šéfa Bílého domu v New Yorku přitahuje značnou pozornost médií i veřejnosti.

včera

včera

Donald Trump

Trump narazil. Tisíce dolarů bez souhlasu Kongresu Američanům dát nemůže, návrh se nelíbí ani Republikánům

Americký prezident Donald Trump vyvolal pozornost svým extravagantním příslibem vyplatit všem občanům Spojených států částku pět tisíc dolarů v případě, že republikáni zvítězí v nadcházejících průběžných kongresových volbách. Tento neobvyklý návrh zazněl během jeho hlavního projevu na stranickém sjezdu v texaském Dallasu. Příslib finanční odměny přišel až v průběhu rozsáhlého vystoupení ve chvíli, kdy pozornost přítomného publika postupně opadala.

včera

AfD (Alternativa pro Německo)

Úspěch AfD se stal vzorem pro další krajně pravicová hnutí po celé Evropě

Volební vítězství Alternativy pro Německo (AfD) v Sasku-Anhaltsku zpochybňuje dosavadní předpoklady o tom, jak populistické strany získávají moc. Strana v krajských volbách získala 44 procent hlasů a ukázala novou cestu spočívající v radikalizaci namísto umírňování. Výsledek narušil představu hlavního evropského politického proudu, že radikální pravice se musí na cestě k moci postupně posunout do středu. Úspěch německé formace rezonuje napříč celou Evropou a nabízí nový vzor pro další krajně pravicová hnutí.

včera

Trosky věží World Trade Center po útocích z 11. září 2001.

25 let od 11. září: Dalo se největšímu teroristickému útoku v dějinách předejít?

Hlavním úkolem každé vlády je zajistit bezpečnost svých občanů, v čemž Spojené státy podle BBC při rozsáhlých teroristických útocích selhaly. Americké zpravodajské služby měly k dispozici informace o síti Al-Káida i o jejím vůdci Usámovi bin Ládinovi, nedokázaly je však včas vyhodnotit a propojit. Tragická série útoků si tehdy vyžádala 2 977 lidských životů. Následné vyhlášení takzvané války proti teroru pak na čtvrt století zásadně proměnilo globální bezpečnostní i zahraniční politiku.

včera

Bleskové povodně v Nepálu

Na klimatických změnách se nepodílí ani procentem. Přesto náklady na katastrofu vyjdou Nepál na miliardy

V Nepálu byly zahájeny práce na obnově klíčových obchodních tras, které zničily katastrofální bleskové povodně. Nepálská armáda postavila nový most přes řeku Tadi, který označuje za symbol naděje pro celou zemi. Horský stát se však potýká s rozsáhlou hospodářskou krizí vyvolanou touto přírodní pohromou. Podle odhadů vládních úředníků dosáhnou jen samotné přímé náklady na rekonstrukci zničené infrastruktury nejméně pěti miliard dolarů.

včera

Velká Británie, ilustrační foto

25 let od útoků na "dvojčata": Británie čelí většímu nebezpečí než během 11. září, varuje MI5

Britská bezpečnostní služba MI5 varuje, že Spojené království čelí v současnosti většímu a složitějšímu nebezpečí než v době teroristických útoků z 11. září 2001. Pětadvacet let po těchto tragických událostech to pro deník The Independent uvedl šéf rozvědky Sir Ken McCallum. Podle jeho slov se dnešní bezpečnostní situace výrazně liší od té na počátku tisíciletí. Země se totiž musí potýkat jak s přetrvávající hrozbou islámského extremismu, tak s rostoucím nebezpečím ze strany cizích států.

včera

Marco Rubio

Evropské státy uvalují sankce na Izrael. USA reagují překvapivě

Spojené státy americké v čele s prezidentem Donaldem Trumpem reagují překvapivě zdrženlivě na nové sankce, které Spojené království, Francie, Kanada a další západní země uvalily na izraelské osady na okupovaném Západním břehu. Trump ani šéf americké diplomacie Marco Rubio tyto kroky spojenců veřejně neodsoudili, což vyvolává značnou pozornost zahraničních diplomatů i samotného Izraele.

včera

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Trump slíbil 5000 dolarů každému, když Republikáni vyhrají volby. Kde vezme bilion dolarů už nevysvětlil

Americký prezident Donald Trump přišel na stranickém shromáždění v Dallasu s neobvyklým finančním příslibem pro voliče. Každému dospělému americkému občanovi přislíbil vyplacení pěti tisíc dolarů v případě, že si Republikánská strana udrží kontrolu nad Kongresem. Zároveň své stoupence vyzval, aby u nadcházejících průběžných voleb předstírali, že je na kandidátní listině přímo jeho jméno. Prezident tímto způsobem reaguje na nízkou míru veřejné podpory v období ekonomických těžkostí.

včera

10. září 2026 22:02

Harry a Meghan už spílají královi. Mají problém s jeho dopisem na úřady

Princ Harry a jeho žena Meghan se poprvé vyjádřili k dopisu, který král Karel III. poslal úřadům či armádě, aby ujasnil, jaká je role navrátivších se členů jeho rodiny poté, co se přistěhovali z USA zpátky do Velké Británie. Vévoda a vévodkyně ze Sussexu neskrývají překvapení. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy