Prezident Miloš Zeman při dnešním jednání o návrhu státního rozpočtu na příští rok apeloval na úspory. Návrh považuje podle mluvčího Hradu Jiřího Ovčáčka za málo úsporný a nedostatečně investiční. Bez patřičných změn úspor a investic by zvažoval vetování rozpočtu, uvedl mluvčí na twitteru.
Podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) schodek 390 miliard korun prezidentovi nevadí, pokud bude v rozpočtu dost peněz na investice. Schillerová po setkání s prezidentem, jeho poradci a premiérem Andrejem Babišem (ANO) v Lánech novinářům řekla, že navrženou částku na investice, zhruba 207 miliard korun, Zeman ocenil.
Ovčáček dále informoval, že prezident navrhl konkrétní druhy úspor a investic. "Prezident republiky upozornil, že bez patřičných pozměňovacích návrhů tohoto typu by zvažoval vetování návrhu státního rozpočtu na rok 2022," uvedl mluvčí. Konkrétní návrhy nezmínil.
Základní parametry rozpočtu vláda schválila v červnu. Celkové příjmy rozpočtu MF naplánovalo včetně peněz z EU na 1,486 bilionu korun a výdaje 1,876 bilionu korun.
Ministryně Schillerová dále uvedla, že po podzimních sněmovních volbách by se Zeman chtěl ještě jednou setkat kvůli návrhu rozpočtu po volbách se svými poradci.
Debata se dnes vedla i o rušení daňových výjimek. Schillerová v tom nevidí prostor za stovky miliard. "Ale určitě věřte tomu, že tam prostor je. Je tam celá řada výjimek, které zvýhodňují určité skupiny a je to velmi těžké protlačit v parlamentu, ale já se o to pokusím,“ řekla.
Ohledně úspor ministryně představila Zemanovi plán konsolidace veřejných financí. Podle nejnovější makroekonomické prognózy MF počítá se snižování strukturálního deficitu, což je deficit veřejných financí očištěný o vliv hospodářského cyklu, o 0,5 procentního bodu ročně. Z letošního 6,1 procenta hrubého domácího produktu by měl klesnout na 4,6 procenta v roce 2024. V případě úspor, které MF plánuje, by měl deficit klesnout do roku 2024 na 3,9 procenta HDP. Úspory by se měly týkat provozních výdajů, úpravy spotřebních daní, revize zdanění globálních firem a pokračování redukce daňových výjimek.
Schillerová dnes zopakovala, že do říjnových parlamentních voleb nestihne Sněmovna zřejmě rozpočet schválit, a to ani v prvním čtení. Po volbách tak bude muset vláda návrh opět schválit a předložit poslancům.
Pokud by parlament rozpočet neschválil do konce roku, stát by začal hospodařit v tzv. rozpočtovém provizoriu. Hospodaření státu se pak řídí podle posledního schváleného rozpočtu. Jednotlivé kapitoly státního rozpočtu dostávají v každém měsíci peníze na výdaje do výše jedné dvanáctiny celkové roční částky v předcházejícím roce. Pro letošní rok je schválen rozpočet se schodkem 500 miliard korun.
Po dokončení jednání s jednotlivými ministry by se měla Schillerová sejít kvůli návrhu rozpočtu s Babišem. Termín neuvedla. "Rozhodně trvá, že ten schodek je pro mne směrem nahoru nepřekročitelný," uvedla ministryně. Informovala také, že ve vládní rozpočtové rezervě je pro příští rok vyčleněno zhruba šest miliard korun pro řešení případných dopadů pandemie koronaviru.
Schodek nehodlá podle svého dřívějšího vyjádření Schillerová měnit ani na základě lepší makroekonomické prognózy, kterou ministerstvo financí zveřejnilo v úterý. V té MF zlepšilo odhad vývoje ekonomiky v příštím roce na 4,2 procenta. Zhruba 30 až 40 miliard korun navíc, které by rozpočet mohl díky lepšímu výkonu ekonomiky získat, hodlá ministryně využít na výdaje. V rozpočtu například počítá s navýšením průměrného důchodu o 797 korun měsíčně, přičemž zákonná valorizace činí 497 korun.
Babiš v rozhovoru pro dnešní Právo avizoval, že bude s prezidentem také hovořit o Bezpečnostní informační službě (BIS), kterou Zeman obvinil z toho, že odposlouchává jeho spolupracovníky. Schillerová novinářům po jednání proadního týmu sdělila, že nemá informace o tom, zda se koná schůzka mezi Babišem a Milošem Zemanem ohledně prezidentových obvinění na adresu Bezpečnostní informační služby. Při jednání expertního týmu se o BIS podle ní nemluvilo.
Související
Exprezident Zeman se vrátil do pracovního režimu schůzkou s čínským diplomatem
Exprezident Zeman podal dobrou zprávu z nemocnice. Volal Okamurovi
Miloš Zeman , Alena Schillerová
Aktuálně se děje
před 11 minutami
Studenti v Ústí zburcovali policii. Obavy z útoku ve škole se nepotvrdily
před 53 minutami
Na Ukrajině mohou být do tří měsíců volby, Zelenskyj není proti
před 2 hodinami
Počasí může ještě dnes trhat rekordy, pak se ochladí
včera
FT: USA daly Zelenskému na přijetí mírového plánu ultimátum. Ukrajina pošle Bílému domu odpověď ve středu
včera
Novinář měl neomezený přístup k Zelenskému. Teď vysvětlil jeho strategii při jednání i otřes po pádu Jermaka
včera
„Antiukrajinské body byly odstraněny.“ Zelenskyj posílá do USA revidovaný mírový plán
včera
Evropská unie se rázně vymezila proti tvrdé kritice Donalda Trumpa
včera
Může za cla, válku na Ukrajině i útok ve Washingtonu. Trumpovou univerzální odpovědí je svalit vše na Bidena
včera
Austrálie spouští globální unikát: Miliony dětí přišly o účty na sociálních sítích
včera
Studenti vyrazili do ulic. Po celém Česku protestovali proti vedení ministerstva životního prostředí Motoristy
včera
Co odhalila nová Národní bezpečnostní strategie USA? Trump pro Evropu víc nebezpečný, než se zdálo
včera
Evropa je rozpadající se skupina národů vedená slabými lidmi, prohlásil Trump
včera
Ukrajinci vztyčili v údajně dobytém Pokrovsku vlajku. Kreml o obsazení města lže, tvrdí
včera
V Rusku se zřítilo obří vojenské letadlo Antonov An-22
včera
Babiš předal na Hradě Pavlovi seznam ministrů. Turek na něm chybí
včera
Politico: Česko se s Babišem v čele stane dalším destruktivním prvkem v EU
včera
Nové boje na hranicích: Proč eskaluje napětí mezi Thajskem a Kambodžou?
včera
Ukrajina připravuje nový mírový plán, Zelenskyj vyloučil územní ústupky
Aktualizováno včera
Prezident Pavel jmenoval nového premiéra. Česko bude nejlepší na celé planetě, prohlásil Babiš
včera
Soud řeší, co si Trump vlastně může dovolit. Zřejmě mu posílí pravomoci
Nejvyšší soud Spojených států dal v pondělí najevo, že je připraven podpořit snahu Donalda Trumpa efektivně převzít kontrolu nad nezávislými federálními agenturami. Tím by mohl být potenciálně zrušen precedent z roku 1935, který po celá desetiletí chránil tyto subjekty před přímou kontrolou Bílého domu.
Zdroj: Libor Novák