Prezident Miloš Zeman se staví podle svého mluvčího v principu příznivě k možnosti vydání výjimek pro Čechy, aby mohli bojovat na Ukrajině. Ve čtvrtek o tom bude mluvit s premiérem Petrem Fialou (ODS). Prezident si chce také vyžádat stanoviska ministerstev obrany, vnitra a zahraničí.
Premiér Fiala novinářům řekl, že chce od prezidenta vyjasnit, nakolik bude ochoten povolovat účast občanů ČR v bojích na Ukrajině. S individuálními případy, aby dotyční nebyli potrestáni, by premiér souhlasil. Uvedl také, že úřady nemají informace o počtech lidí, kteří by do bojů na Ukrajině odejít chtěli. Zopakoval, že lidé se mohou zapojit do humanitární pomoci.
Fiala uvedl, že téma účasti v bojích na Ukrajině není jednoduché, a to ústavně, politicky, ekonomicky ani právně. "Všechny, kteří chtějí pomoct, prosím, aby to udělali prostřednictvím humanitárních organizací," uvedl několikrát na dotaz novinářů. Připomenul, že podle českého práva je zapojit se do bojů nepřípustné. Výjimku může udělit prezident. V případě Ukrajiny to ale není stejný případ, jako když někdo žádá prezidenta o vstup do irské armády, uvedl. Řekl také, že žádné silné výroky od něj nelze v tomto smyslu čekat. Je podle něj třeba téma probrat na politické scéně a vyčkat i na to, kolik zájemců o účast v bojích na Ukrajině bude.
"Pokud se mne ptáte, jestli prezidentovi doporučím, aby v individuálních případech byl shovívavý a umožnil to, aby nedocházelo k potrestání těch lidí, na to bych odpověděl, že ano," uvedl Fiala. "Pokud to má česká vláda nebo stát kolektivně umožnit, to je tak nesmírně složitá otázka, že na to vám odpověď teď nedám, protože by byla nezodpovědná,"
Ředitel think-tanku Evropské hodnoty Jakub Janda dnes odhadl, že na Ukrajinu by chtělo odjet několik set Čechů. Kvůli společnému postupu je vyzval k registraci.
K zapojení do obrany Ukrajiny vyzval lidi ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Češi tak mohou legálně učinit pouze v případě udělení výjimky od prezidenta republiky. Politici také zvažují změnu zákona, která by službu v ukrajinské armádě umožnila. Některé země již službu v ukrajinské armádě svým občanům povolily.
"V souvislosti s otázkou účasti českých státních příslušníků na obraně Ukrajiny si pan prezident vyžádá stanoviska zainteresovaných ministerstev (obrany, vnitra a zahraničí) a o věci bude hovořit ve čtvrtek v Lánech s předsedou vlády Petrem Fialou," uvedl Ovčáček. "V principu se pan prezident k této záležitosti staví příznivě," dodal.
Janda odhadl, že o pomoci Ukrajině uvažuje až několik set Čechů. Evropské hodnoty se proto podle něj snaží o koordinovaný postup, a zájemce o pomoc Ukrajině proto vyzval k registraci. Společně by poté mohli například požádat Zemana o udělení výjimky. Variantou je humanitární pomoc na území Ukrajiny nebo například pomoc na Slovensku, řekl Janda ČTK.
"Vidíme, jak mnoho českých občanů se připravuje nebo zvažuje, že by odjeli na Ukrajinu bojovat a bránit ji," zdůvodnil vznik iniciativy. Současná legislativa Čechům umožňuje vstup do cizí armády pouze po udělení výjimky od prezidenta republiky.
Janda poukázal na politické diskuse, zda bude prezident takové výjimky udělovat nebo zda se například změní legislativa. Protože ale podle něj až stovky lidí projevují zájem, aby mohly na Ukrajinu odjet, Evropské hodnoty vytvořily jednoduchý formulář, díky kterému na tyto dobrovolníky získají kontakt a budou je moct oslovit při dalším vývoji. "Uvidíme v dalších dnech, jak se to vyvine, jestli to bude koordinovaná iniciativa, která bude žádat prezidenta o výjimku, aby ti lidé mohli legálně odjet bojovat, anebo zdali bude snaha, aby ti lidé odjeli pomoct s humanitární prací na východní Slovensko, k tomu samozřejmě žádný souhlas není potřeba," řekl Janda.
Na Ukrajině by se podle něj mohli dobrovolníci zapojit jak přímo do bojů, tak by mohli zemi pomoct třeba ve smyslu humanitární asistence těm, kteří v ní strádají.
Počet zájemců odhadl na nízké stovky, vychází například z toho, kolik lidí kontaktuje ukrajinskou ambasádu v Praze s žádostí o informace. Očekává, že mezi nimi budou i bývalí vojáci. O tom, že by někdo již na Ukrajinu odjel nelegálně, informace nemá. "Osobně bych očekával, že se to dít bude. Nikoho takového jsem nepotkal, ale odrazoval bych je od toho, je škoda to udělat nelegálně," řekl.
Související
Zeman se opřel do Fialy, jeho vlády i prezidenta. Pavla ale zároveň i ocenil
Zeman promluví k lidem ještě před Pavlem. S Babišem se televize nedohodly
Miloš Zeman , válka na Ukrajině
Aktuálně se děje
včera
Český lev představil nominované. Ceny budou předány za dva měsíce
včera
Fico se s Trumpem bavil o EU. Podle obou politiků je v hluboké krizi
včera
Smrt ženy v Jičíně. Podezřelým je cizinec, s partnerkou měl hádku
včera
Neříkejte mu, co má dělat. Fiala na kongresu ODS promluvil o své budoucnosti
včera
Vémolu na kauci propustili z vazby. Podíl na trestné činnosti nadále odmítá
včera
Zlomový okamžik ve válečnictví nastal před 115 lety. Letadlo přistálo na lodi
včera
Výhled počasí do poloviny února. Meteorologové očekávají další sněžení
včera
Experti kroutí hlavou. Ani oni netuší, proč vlastně Trump potřebuje Grónsko
včera
Norsko smetlo Trumpův dopis ze stolu: My o Nobelově ceně nerozhodujeme, vzkázalo
včera
Zemřel známý herec, moderátor a dabér Mojmír Maděrič
včera
Vláda odmítla zálohování PET lahví a plechovek, schválila Den české vlajky
včera
"Koupil jsem si glóbus za 15 tisíc, abych viděl, kde je." Babiš se odmítl postavit za Grónsko
včera
Střelba v Chřibské měla vztahový motiv. Útočník střílel na policisty, pak si vzal život
včera
Trump pozval Putina do Rady míru, která má dohlížet na Pásmo Gazy
včera
Větrné počasí trvá. Meteorologové prodloužili výstrahu
včera
16 tisíc mrtvých, 300 tisíc zraněných, tisíce lidí přišly o zrak. Írán podle lékařů skutečná čísla obětí demonstrací tají
včera
Letouny Ukrajině neprodáme, oznámil po jednání koalice Okamura
Aktualizováno včera
Střelba na úřadě na Děčínsku. Na místě jsou mrtví a zranění
včera
Trump spojil snahu o získání Grónska s neudělenou Nobelovkou. Už nejsem vázaný mírem, napsal do Norska
včera
15 let po Fukušimě se Japonsko připravuje na restart největší jaderné elektrárny na světě
Patnáct let po tragédii ve Fukušimě se Japonsko vrací k jádru, a to ve velkém stylu. V prefektuře Niigata vrcholí přípravy na opětovné spuštění elektrárny Kašiwazaki-Kariwa, která je se svými sedmi reaktory největším zařízením svého druhu na světě. Okolí elektrárny nyní připomíná mraveniště; dělníci rozšiřují příjezdové cesty a kamiony projíždějí skrze přísně střežené brány obehnané ostnatým drátem.
Zdroj: Libor Novák