Návštěva černohorského nebo egyptského prezidenta či cesta na summit Visegrádu na Slovensko čekají prezidenta Miloše Zemana do konce jeho volebního období. Rád by také navštívil Srbsko a Čínu, v Česku by se měl dále setkat s katarským emírem nebo představiteli evropských zemí, kteří se zúčastní summitu v rámci českého předsednictví Evropské unii.
ČTK to řekl ředitel hradního zahraničního odboru Rudolf Jindrák. Zemanovi druhý prezidentský mandát skončí příští rok na začátku března.
Jindrák odmítl, že by byl prezident v oblasti zahraniční politiky v posledních měsících málo aktivní. "Často zapomínáme, že tedy byla koronavirová pandemie a že se celá řada termínů návštěv posunovala," poznamenal. Opakovaně odložené byly podle něj třeba návštěvy bulharského nebo egyptského prezidenta.
Pražský hrad podle něj chce ještě do konce Zemanova mandátu dokončit návštěvy, které byly dojednané před dvěma či třemi lety. Zohlednit chce i priority českého předsednictví. Za jednu z dlouhodobých priorit české diplomacie označil vztah se zeměmi západního Balkánu. Do této kategorie bude spadat zářijová návštěva prezidenta Černé Hory Mila Djukanoviče v České republice.
Podle Jindráka se dlouhodobě chystá i návštěva katarského emíra v Praze. Katar označil pro Česko za obzvláště důležitý v kontextu nynější složité energetické situace. Tamim bin Hamad Sání přijal Zemanovo pozvání v květnu. "Datum ještě nemáme, rádi bychom, aby to proběhlo v první polovině druhé poloviny letošního roku, tedy konec září, začátek října," podotkl Jindrák.
Zahraniční odbor Pražského hradu podle něj dlouhodobě pracuje také na příjezdu egyptského prezidenta Abdala Fattáha Sísího. V minulosti byl již termín domluven, překazily jej ale proticovidová opatření. Nový termín by mohl být stanoven ještě do konce roku, dodal Jindrák. V úvaze je i návštěva prezidenta Spojených arabských emirátů Muhammada bin Zajda Nahajána. Další bilaterální setkání s cizími státníky chce Zeman stihnout na okraj pražského summitu Evropské unie.
Český prezident by se chtěl vydat i do zahraničí. V posledních měsících mu v cestách bránily zdravotní potíže. Vedoucí prezidentova lékařského konzilia nedávno Lidovým novinám řekl, že cesty prezidenta závisí na zajištění zdravotní péče v místě návštěvy. "Jestliže to budou okolní země či státy se zajištěním dobré péče, nebude problém vyjet," řekl Zima. Zeman by podle něj mohl absolvovat i kratší lety letadlem.
V první polovině října by podle Jindráka měl navštívit Slovensko, kde se bude konat summit hlav států zemí visegrádské čtyřky (ČR, Slovensko, Polsko, Maďarsko). Dlouhodobě je v plánu i cesta do Srbska. Podmínkou podle Jindráka ale je, že budou vyřešeny všechny náležitosti kolem plánovaného otevření českého domu v Bělehradě.
"Pan prezident se také nevzdal myšlenky na návštěvu Číny," poznamenal ředitel hradní diplomacie. Záležet ale podle něj bude na jeho zdravotním stavu, ale i třeba na aktuálním napětí mezi Čínou a Tchaj-wanem. V potaz Hrad musí brát i délku letu. Vládní airbus v minulosti létal do Číny přes Rusko s mezipřistáním v Novosibirsku, což v současné době kvůli válce na Ukrajině není možné. Možností tak je pouze výrazně delší cesta přes jižní Asii. "Nějakou formu rozloučení s čínským prezidentem bychom ale určitě rádi udělali," řekl Jindrák.
Zeman by se podle něj také rád před koncem svého mandátu rozloučil s prezidenty okolních zemí. Jakou formou by se tak mohlo stát, ale zatím nebylo stanoveno.
Související
Zeman se opřel do Fialy, jeho vlády i prezidenta. Pavla ale zároveň i ocenil
Zeman promluví k lidem ještě před Pavlem. S Babišem se televize nedohodly
Aktuálně se děje
Aktualizováno včera
Sněmovna potvrdila Babišově vládě mandát. Vyslovila jí důvěru
včera
Klempíř připustil zrušení koncesionářských poplatků. Vidí to na příští rok
včera
Jiří Ovčáček figuruje v plánech hnutí ANO. Poslanci ho navrhují do jedné z rad
včera
Wikipedie vznikla před 25 lety. Co o ní (ne)víte?
včera
Počasí v Česku změní ráz. Meteorologové prozradili podrobnosti
včera
Feri si má odsedět i zbytek trestu. V očích soudu se zatím nepolepšil
včera
V Íránu umírají občané Kanady i humanitární pracovníci. G7 hrozí sankcemi
včera
Trump se dnes v Bílém domě setká s Machadovou
včera
Vesmírný štít bez nutnosti anexe? Trump ke své „Zlaté kopuli“ Grónsko nepotřebuje
včera
Prezident Pavel potají dorazil na Ukrajinu
včera
Ukrajina přiznává krizi v armádě: 200 tisíc vojáků dezertovalo, další miliony se vyhýbají odvodu
včera
Evropa posílá vojáky do Grónska. Trumpovi ustoupit nehodlá
včera
Trump stáhl z pohotovosti strategické bombardéry. Zabíjení demonstrantů v Íránu podle něj skončilo
včera
Nevyzpytatelné počasí pokračuje. Meteorologové avizují víkendové varování
včera
Sněmovní maraton nebere konce. Babiš během interpelací ostře útočil na Piráty
včera
První zdravotní evakuace v historii. NASA stahuje astronauty z ISS domů
včera
Nová éra pro Gazu: Trumpův plán vstupuje do druhé fáze, začíná demilitarizace a obnova
včera
Trump hlásí ohromný pokrok ve Venezuele. Nechce ale prozradit jakékoliv detaily
včera
Trump tlačí na Zelenského. Mírové dohodě stojí v cestě Kyjev, naznačil
včera
Americký zájem o Grónsko a Venezuelu je pochopitelný. Evropa se musí vzpamatovat
Svět se rychle mění v arénu otevřeného soupeření velmocí. USA a Čína bojují o vliv, kontrolu technologií i klíčových surovin, zatímco Rusko se snaží udržet zbytky své moci. Zásah Washingtonu ve Venezuele ukazuje, že ropa je dnes stejně důležitá jako před třiceti lety. A v tomto světle začíná dávat smysl i americký zájem o Grónsko a arktické trasy. Starý řád se hroutí, nový vzniká, a Evropa si musí rozmyslet, zda bude hráčem, nebo jen prostorem, o němž rozhodují jiní.
Zdroj: Jakub Jurek