Živnostníkům i přes další bonus hrozí bankrot, varuje pro EZ Wagenknecht. Opozice žádá další odklad daní a EET

Z návrhu ministerského předsedy Andreje Babiše, který za měsíc květen chce ještě poslat živnostníkům patnáct tisíc kvůli pokračující koronavirové krizi, nejsou nadšeni. Opozice cítí, že podnikatelům musí hodit silnější záchranný kruh a volá po tučnější injekci. „Chceme, aby podpora pro živnostníky činila 600 korun za den a trvala ještě měsíc či dva od doby, co skončí nouzový stav. Měsíčně by se k drobným živnostníkům mělo dostat 18 tisíc korun, a to budeme podporovat,“ konstatuje pro EuroZprávy.cz místopředsedkyně Hnutí Starostové a nezávislí (STAN) Věra Kovářová a připojuje se tak k senátoru Lukáši Wagenknechtovi, který tvrdí, že měsíční částka 15 tisíc korun je málo.

Kompenzační bonus ve výši 25 tisíc korun se vztahuje jen do konce dubna a po o uvolnění restriktivních opatření, která nedávno představila vláda, je jasné, že někteří živnostníci i obchodníci otevřou až v páté, poslední vlně, která je na programu 8. června.  „I tak mám tak pocit, že si dala za cíl vyhladovět a vyhubit drobné podnikatele,“ říká ostrým tónem v hlasu ekonomický expert Jan Skopeček, který je zároveň poslancem Parlamentu České republiky za Občanskou demokratickou stranu (ODS). Opozice rovněž žádá další odklad daní i EET.

Záchranné peníze nesmí zamířit do obřích holdingů

Nejhůře jsou na tom nyní ti podnikatelé, kterým vládní nařízení dovolí podnikat až téměř za dva měsíce a do té doby nemohou vydělávat. „Mnoho živnostníků se už nyní ocitlo na pokraji bankrotu, proto je další pomoc více než nezbytná. Také mě zaráží, že jsem se nikde doposud nedozvěděl o žádném plánu, jak pomoci cestovkám, obnova cestovního ruchu bude po odeznění pandemie absolutně nejsložitější a je otázkou, zda se podaří tuto oblast vůbec vzkřísit,“ upozorňuje senátor za Českou pirátskou stranu Lukáš Wagenknecht.

Zatímco Hnutí STAN vyřklo částku ve výši 18 tisíc korun měsíčně, ostatní představitelé opozice se zdráhají konkrétní sumu vyslovit. „Nechci vystřelit nějaké číslo, ale je logické, že podnikatelé s částkou 25 tisíc korun, včetně dalšího navrhovaného zvednutí o 15 tisíc nevystačí do 8. června, kdy by se měl život vrátit do normálu, pokud koronavirus nezaútočí ve druhé vlně. Je třeba si uvědomit, že obchodníci v poslední vlně budou mít čtvrt roku zavřeno,“ obhajuje své tvrzení ekonomický expert Jan Skopeček, který je zároveň poslancem Parlamentu České republiky za Občanskou demokratickou stranu (ODS). A přidává se k němu i senátor za Piráty Lukáš Wagenkchnet. „Drobní živnostníci z těchto peněz nemohou vše použít na udržení podnikání, neboť rovněž platí soukromé účty a musí rovněž něco jíst,“ má jasno Pirát Lukáš Wagenknecht, který by kompenzační bonus po zrušení mimořádných opatření po dobu dvou měsíců dopřál i kurzarbeitrům.

Podle místopředsedy lidovců a šéfa jejich poslaneckého klubu Jana Bartoška by podnikatelé byli nejraději, kdyby už mohli vydělávat a nebyli odkázáni na pomoc státu. „Asi nikdo není nadšen neustále čekat, kdy a kolik dostane,“ soudí poslanec Parlamentu za KDU-ČSL. I on je ale přesvědčen, že vládní pomoc musí pokračovat. „Aktuální podpora je nedostačující, vláda by ale měla řešit i prokazatelné škody, které podnikatelům vznikly současnou situací. Rovněž se budeme snažit, aby se ošetřovné zvýšilo ze šededáti procent na osmdesát,“ plánuje lidovecký poslanec Bartošek.

Po další finanční injekci pro OSVČ volá i předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. „Podpora musí být co možná nejúčinnější a být zaměřena zejména na ty, kdo měli nařízením vlády zavřeno, ale již zmíněné fixní náklady museli hradit dál. Z tohoto důvodu vidíme jako dobrou cestu státní podporu v hrazení nájmů zavřených provozoven, což jsme již navrhovali. Pokud něco opravdu nechceme, tak je to pumpování záchranných peněz do největších subjektů a holdingů, které byly současnou situací dotčeny ze všech nejméně,“ konstatuje poslankyně Parlamentu ČR.

I další navrhovaná podpora musí být celoplošná

Věra Kovářová z Hnutí STAN bude požadovat celoplošnou podporu živnostníků.„Také další finanční bonus musí být celoplošný, a to bez ohledu na to, zda někdo už může podnikat či nikoli. Je třeba si uvědomit, že návrat do normálu bude trvat dlouho a bude obtížný,“ navrhuje místopředsedkyně Hnutí Starostové a nezávislí (STAN) Věra Kovářová. Plně s ní souhlasí i pirátský senátor Wagenknecht. „Vezměte si třeba instalatéra, který už může vydělávat, ale protože vláda neustále občany straší, tak si ho nikdo neobjedná, protože všichni teď chtějí šetřit, nevědí, co vláda ohledně ekonomiky dalšího chystá.“

Pro celoplošnou pomoc je i Jan Skopeček z ODS. „Ano, jsou profese, které nemusely činnost přerušit, ale pandemie jim znemožnila vydělávat jako třeba taxikářům. Ti nemají nyní koho vozit, když vymřel kulturní i společenský život v restauracích či barech, a pokud se nic nestane, tak stejně jako hospodští či hoteliéři začnou vydělávat až 8. června. Jsou tedy v poslední páté vlně restrikčních opatření a budou nutně potřebovat další podporu, neboť čtvrt roku jim živnost nic nenese,“ tvrdí Skopeček.

Finanční správa děsí podnikatele i během pandemie

Zástupci demokratických stran či hnutí upozorňují na řadu nespravedlností, které během pandemie vyplavaly na povrch. „A nejde jen o OSVČ. Znám dvě hospody, majitelem jedné je živnostník - OSVČ, který na kompenzační bonus dosáhne, ale za rohem je restaurace s právní formou s.r.o. a její šéf, ač má stejné ztráty i problémy jako ten první, nic nedostane. To mě vadí a trápí, proto na to vládu znovu upozorním,“ plánuje Skopeček. Na nespravedlnost upozorňuje i předsedkyně Středočeské organizace Hnutí STAN Věra Kovářová. „Obrátila se na mě konkrétní paní, že je fyzioterapeutka a učí na fakultě, kde je zaměstnána, ale zároveň jako OSVČ ve fyzioterapii podniká, má zde vyšší příjem než v zaměstnání, ale vládní pomoc se na ni nevztahuje.“

Poslankyni Kovářovou ale děsí, že i v této době Finanční správa straší lidi, že jim vezme peníze. „Znám paní, jež je OSVČ, bere ošetřovné na dítě, ale protože jí nyní začaly opožděně chodit proplacené faktury, které měly splatnost už na podzim, neopováží se požádat o kompenzační bonus, který je mnohem nižší, než výdělky z faktur. Má strach, že by bonus musela vracet a měla další problémy, a jak víme s Finanční správou není legrace. Myslím si, že represe za této situace by se uplatňovat neměly,“ je přesvědčena místopředsedkyně Hnutí STAN Kovářová. Podle Skopečka je toto přetvařování pro vládu typické. „Neustále má svoji rétoriku, když říká, jsme na jedné lodi, musíme táhnout za jeden provaz, ale pak si věci udělá podle sebe a nebere na ostatní ohled. My, jako opozice, jsme přitom velice vstřícní k jejich návrhům, neděláme jim problémy, ale koalice nám téměř v ničem nevyhoví a pak třeba za čtrnáct dní představí svůj program, který je z naší dílny, ale vydává ho výhradně za svůj plán,“ durdí se ekonomický expert za ODS Skopeček.

Uvolňování restrikcí nedává smysl: Hobbymarket ano, kostel ne

Co opozici rozběsnilo je, podle jakého klíče vláda dělá uvolnění restrikčních opatření, které rozdělila do pěti vln. „Svůj postup vůbec nevysvětlila a hlavně ho neodůvodnila. Vycházela snad z nějaké statistiky epidemiologické nákazy v jednotlivých provozovnách? Opravdu netuším! Hobbymarketům dala zelenou, ale například kadeřnictví, restaurace bez zahrádky, kavárničky jsou bez výdělku a ještě dlouho budou. Jejich majitelé opravdu bojují o holé přežití,“ nastiňuje Skopeček neúprosnou realitu.

Vládnímu restrikčnímu systému nerozumí ani Wagenknecht. „Podle mého názoru musí stát podržet ty nejmenší živnostníky, jinak padnou. Fascinuje mě, že vůbec svůj návrh ničím nezdůvodnila. Ovšem nebavme se jen o OSVČ, ve vážném ohrožení jsou i větší firmy jako obuvnický Deichmann či Datart na elektroniku, které mají své pobočky převážně v obchodních centrech, která budou otevírat až v poslední vlně, tedy 8. června.“ Senátor Wagenknecht ale upozorňuje, že u každého obchodníka není situace úplně stejná. „Jsou hospody, kde platí jen nájem, a pak jsou restaurace, které si třeba krátce před vypuknutím pandemie pořídily na splátky nábytek či jiné vybavení a nyní tyto náklady nemají z čeho splácet. A k tomu mají rovněž nájem. Byť je situace těžká, nemůžeme říkat, že všichni jsou na tom úplně stejně zle,“ upozorňuje ekonomický expert.

Jízdní řád restriktivních opatření dráždí i šéfa lidoveckého klubu Jana Bartoška. „Opravdu nerozumím tomu, proč malé obchůdky, kde by se jistě hygienická nařízení bedlivě dodržovala, mají stále stopku a hobbymarkety, kde se shlukuje velké množství zákazníků, jsou už otevřeny. Stejně tak nejsem schopen pochopit vládní logiku, že pro věřící nedovolí otevřít kostely i modlitebny, kde by určitě tak velký nával jako v hobbymarketech nebyl. Lidé právě v této těžké době potřebují i duševno,“ zlobí se Bartošek. Kabinet sám přiznal, že v uvolňovacích opatřeních na věřící zcela zapomenul a v pátek stát oznámil, že od 27. dubna za určitých podmínek dovolí konání bohoslužeb a od 8. června jejich pořádání bude bez omezení.

Podnikatelé si na zaplacení DPH musejí vzít půjčku

Za naprosto absurdní považují ekonomičtí experti, že nedošlo k celoplošnému zrušení daně z přidané hodnoty (DPH) a neodpadla ani povinnost platit DPH z nezaplacených faktur. „Tento neústupek ze strany vlády považuji za naprostý bizard. Představte si ten paradox, že obchodník je úplně bez peněz, nemá žádné rezervy, ale na DPH si bude muset vzít půjčku, to je přece zlý sen! Přitom já před jakýmkoli půjčováním varuji, je to obrovské riziko. Do poloviny března lidé něco vydělali, ale za duben si na DPH už asi budou půjčovat, no prostě hrůza,“ vzteká se Lukáš Wagenknecht. Zlobu neskrývá ani Skopeček. „Místo, aby peníze za DPH zůstaly u podnikatelů, tak jim je stát v této nepříznivé situaci, kdy všichni potřebují každou korunu, prostě sebere,“ nerozumí vládnímu rozhodnutí Jan Skopeček. Situace s DPH rozčiluje i šéfku TOP 09 Markétu Pekarovou Adamovou. „Velmi by pomohlo, kdyby odpadla povinnost platit DPH i z nezaplacených faktur, a to je další z našich návrhů.“

Kritici vlády rovněž požadují, aby došlo k dalšímu odkladu daní, které se nyní mají nejpozději uhradit k 1. červenci. Pokud někdo začne podnikat dle vládního nařízení až 8. června, bude mu do daní zbývat jen tři týdny. Dá se tedy předpokládat, že bude po tak dlouhé výluce v podnikaní finančně vyšťaven a na zaplacení daní nebude mít peníze. „Určitě další odklad daní budeme navrhovat. I po uvolnění restrikcí se totiž bude vše rozbíhat jen pomalu, takže je odklad na místě,“ je přesvědčena poslankyně za TOP 09 Pekarová Adamová. Pro odklad daní je i Skopeček. „ODS dokonce navrhovala roční daňové prázdniny, zatím jsme neuspěli, ale opět se pokusíme toto protlačit. Je nutné si uvědomit, že živnostníci se z pandemie budou určitě ten rok vzpamatovávat, možná to potrvá déle.“

Tak tolerantní a liberální ohledně odkladu naopak není Wagenknecht. „Myslím si, že po uplynutí tří měsíců po zrušení mimořádných opatření by se placení daní mohlo obnovit.“ Naopak místopředsedkyně Hnutí STAN Kovářová by živnostníkům umožnila čas na nadechnutí. „Je nutné si uvědomit, že živnostníci mají velké problémy s hotovostí, kterou nyní potřebují na jiné věci, než na zaplacení daní.“ Pro odklad je i Jan Bartošek. „Určitě s tímto požadavkem zajdeme jako lidovci za vládou, budeme o tom jednat a věříme, že budeme úspěšní,“ přeje si.

Lékaři nyní zachraňují životy, pak je čeká řešení evidence

Co si opozice vytyčila za další cíl, je odložení či úplné zrušení Elektronické evidence tržeb (EET), jejíž 3. a 4. vlna má začít fungovat tři měsíce po zrušení nouzového stavu. „Nedovedu si představit, že lidé, kteří budou hasit ekonomické následky po pandemii a usilovat o odvácení bankrotu, se budou ještě zabývat administrativou ohledně EET, shánět si nějaké přístupové kódy či vynakládat další peníze na zařízení s tím spojené. Osobně bych o ni začal uvažovat kolem Vánoc a podle toho, jaké budou ekonomické výsledky. Otázkou je, zda ji Ústavní soud, u něhož stále leží žaloba, úplně nezruší,“ připouští tuto možnost senátor za Českou pirátskou stranu Lukáš Wagenknecht. O EET nechce slyšet ani Jan Skopeček. „Vezměte si lékaře, kteří do 3. a 4. vlny spadají, a nyní zachraňují životy, jsou na pokraji sil a po odeznění pandemie budou řešit EET. Jednoznačně musí nějakou dobu počkat, i když bych byl samozřejmě rád, kdyby se EET drobných živnostníků vůbec nedotkla.“ 

Zavedení EET vůči lékařům je doslova trapné i předsedkyni TOP 09 Markétě Pekarové Adamové. „Přesně proto jsme chtěli, aby byla EET odložena o mnohem delší dobu. Před měsícem jsme požadovali odsunutí aspoň o rok a na tom dále trváme. Zdůrazňuji, že TOP 09 byla proti EET jako takové od samého začátku a úplně nejlepším řešením by bylo ji zrušit,“ byla by ráda poslankyně za TOP 09. Odklad EET požadují i lidovci. „Budeme se o to snažit,“ nastiňuje plány KDU-ČSL Jan Bartošek. Razantním názorem na evidenci se netají ani Věra Kovářová. „Nikdy jsme se 3. a 4. vlnou jako Hnutí STAN nesouhlasili a považujeme ji za naprosto nesmyslnou. Měla by být po zrušení nouzového stavu odložena nejméně na půl roku,“ nastiňuje svůj názor místopředsedkyně Hnutí STAN Kovářová.