Zásadní změna cíle snížení emisí skleníkových plynů nesmí být žonglováním s čísly, ale výsledkem široké odborné debaty, která ještě v mnoha oblastech nezačala. Na dotaz ČTK k dnešnímu vyjádření předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové, podle které by Evropská unie měla do roku 2030 snížit emise CO2 o 55 procent proti stavu z roku 1990, to uvedl ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Dosavadní plán počítal s omezením emisí o 40 procent.
"Snížení emisí o 55 procent do roku 2030 vidíme jako velmi ambiciózní cíl, jako příliš velký skok, i vzhledem k tomu, jak řada zemí bojuje i se stávajícím čtyřicetiprocentním cílem. Je navíc jasné, že socio-ekonomické dopady budou výrazně vyšší pro země s vysokým podílem průmyslu na tvorbě hrubého domácího produktu, jakou je i Česká republika," poznamenal Brabec.
"Vždy jsme zdůrazňovali, že k diskusi ohledně navýšení evropského cíle do roku 2030 potřebujeme znát dopady na úrovni jednotlivých členských států, a to včetně dopadů na jednotlivé sektory. Ty však Evropská komise podle aktuálních informací zveřejní až v průběhu října 2020. Takto zásadní změna cíle, která dopadne na všechny části hospodářství, prostě nesmí být žonglováním s čísly, ale výsledkem široké odborné debaty, a ta ještě v mnoha oblastech ani nezačala," dodal.
Podle vicepremiéra a ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (za ANO) je pro Česko snížení emisí skleníkových plynů o 55 procent do roku 2030 nereálné. Bude to podle něj možné, ale později, pokud si země má zachovat energetickou soběstačnost, nezničit v dalších letech průmysl a pracovat s reálnými čísly v čisté mobilitě, sdělil ČTK. Také podle něj by Evropská komise měla cíle nejprve projednat s členskými státy a teprve poté stanovovat závěry.
Klimatická koalice považuje cíl za nízký, ale přijatelný. Ideální by podle ní bylo navýšení na 65 procent. Za ambiciózní záměr považují možnost poslanci ze sněmovního výboru pro životní prostředí, které ČTK oslovila. Místopředseda rozpočtového výboru Jan Skopeček (ODS) to ale pokládá za "šílenství". Podle analytiků oslovených ČTK opatření může zatížit řadu ekonomik EU, včetně české. Proto bude pro jeho splnění nutná změna struktury ekonomiky.
Související
Hladík je ministrem životního prostředí. Petr Pavel ho jmenoval den po nástupu do funkce
Ropákem roku se stal exministr životního prostředí Brabec
Richard Brabec (ANO) , emise , evropská komise , Ministerstvo životního prostředí
Aktuálně se děje
před 48 minutami
Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu
před 1 hodinou
Počasí způsobí problémy řidičům či chodcům. Platí výstraha
před 1 hodinou
Opozice zpochybňuje Babišovo řešení. Měl Agrofert prodat, zní od Pirátů
před 2 hodinami
Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost
před 2 hodinami
S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum
před 3 hodinami
Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu
před 5 hodinami
Počasí o víkendu: V noci bude mrznout, přes den se citelně oteplí
včera
Pavel v úterý jmenuje Babiše premiérem
včera
Britský expert pro EZ: Globální potravinová bezpečnost bude stabilní, rizikem ale zůstává Putin
včera
Babiš oznámil, že se navždy vzdá Agrofertu
včera
New York Times podává žalobu na Pentagon a Hegsetha
včera
Letadlo se Zelenským pronásledovaly záhadné vojenské drony
včera
Je naprostá iluze věřit, že by Rusko mohlo na Ukrajině prohrát, prohlásil belgický premiér
Aktualizováno včera
Na Hrad dorazil Zůna, Šebestyán a Macinka. Jmenování Turka ministrem není pravděpodobné, řekl Pavel
včera
Macron tajně varoval evropské lídry: Existuje šance, že USA zradí Ukrajinu a Evropu
včera
Amerikou hýbe očkovací kauza: Po vakcíně zemřelo 10 dětí, tvrdí úřady. Důkazy ale nikdo nemá
včera
Král Karel III. pronesl vzácné prohlášení k Ukrajině. Odsoudil Rusko
včera
Zemřel světově proslulý kostýmní výtvarník Theodor Pištěk
včera
Co si myslí Evropané? Bojí se války a Trumpa vnímají jako nepřítele
včera
Eurovize čelí nejtěžšímu rozhodnutí v historii: Rozhodne, zda vyhodí Izrael
Soutěž Eurovision Song Contest čelí v Ženevě klíčovému "přelomovému" zasedání, které rozhodne o její budoucnosti. Organizátoři a zúčastněné země budou ve čtvrtek diskutovat o tom, zda by Izraeli měla být povolena další účast v soutěži. Důvodem jsou protesty proti způsobu, jakým izraelská vláda vede válku v Gaze, a obvinění z nekalých praktik při hlasování.
Zdroj: Libor Novák