Malér na trhu práce: VŠ chrlí veterináře ve velkém, čeká je ledová sprcha

V republice je podle prezidenta komory Karla Daniela už nyní přetlak na trhu, pro vyrovnanou situaci by bylo třeba necelých 2900 soukromých veterinářů, již nyní je jich však více než 3700. K plynulé generační výměně, je podle prezidenta potřeba přibližně 80 absolventů, dalších několik lidí pak najde uplatnění ve Státní veterinární správě.

Situace se podle komory ještě zhoršuje, veterinářství je pro mnohé mladé lidi zajímavým oborem. Po škole podle Daniela často přijde rozčarování. "Velmi často pracují na částečný úvazek, za nedůstojných platových podmínek. Obávám se, že vzniká frustrovaná vrstva vysokoškolsky vzdělaných spoluobčanů, která tíhne k extrémním názorům," uvedl prezident komory.

Školy podle komory nabírají nové studenty v naddimenzovaných počtech, aby získaly příspěvek ze státního rozpočtu, který se dostává "na hlavu". Snaží se podle profesní organizace i zřizovat obory, jejichž absolventy nikdo nebude chtít zaměstnat.

Zřizování či vymýšlení nových vysokoškolských oborů, byť s atraktivním názvem, například "veterinární bratr", bývá zvláště pro nezasvěcené velmi problematické a pro společnost kontraproduktivní.

Pro představu uveďme, že za 6 let studia veterinárního lékařství obdrží škola na řádného studenta, tedy budoucího veterinárního lékaře, zhruba jeden milion, na bakaláře asi polovinu. Pro školu je to zajímavé. I pro rodiče to však znamená podporovat studenta minimálně částkou pět tisíc měsíčně (ubytování, doprava, strava a nějaké pomůcky). Jde tedy o další soukromé náklady minimálně 60 tisíc ročně. A tyto peníze by se jistě daly lépe vynaložit na perspektivnější profesní přípravu.

Ve sféře soukromé i státní je prostor pro uplatnění pracovníků se středním veterinárním vzděláním, jako veterinárních techniků či pracovníků v laboratořích. Zde se uplatňují absolventi středních veterinárních škol, kterých je v ČR necelá dvacítka. "Pokud provozovatel veterinární ošetřovny či kliniky potřebuje střední zdravotní personál, sáhne po absolventech středních zdravotnických, popřípadě veterinárních škol, kteří mají odpovídající praxi a hlavně odpovídající dovednosti," uvedl Josef Buben a dodal:

"Nezapomínejme, že každým rokem vyjde z Veterinární a farmaceutické univerzity v Brně přes dvě stě veterinářů, což je podstatně více, než jich ubývá. Takže mnozí začínající absolventi vykonávají navíc ve veterinárních ošetřovnách či na klinikách i práce technické. Proč tedy vytvářet další nezaměstnané pod nálepkou jakýchsi těžko uplatnitelných skoroveterinářů?"