Zeman jmenoval 12 rektorů, třináctý nedorazil. Víme, co se stalo

Praha - Prezident Miloš Zeman dnes na Hradě jmenoval 12 rektorů veřejných vysokých škol. Funkce se ujmou od února. Pěti z nich tím začne už druhé funkční období, sedm rektorů je nových. Zeman mimo jiné řekl, že prostudoval podklady, které ke jmenování dostal od ministerstva školství, a "s úctou a obdivem" oceňuje odbornost nových i staronových rektorů.

Dekret podepsaný prezidentem dnes odpoledne převzali například budoucí rektor Univerzity Karlovy, lékař Tomáš Zima, rektoři ČVUT i brněnského VUT, olomoucké Univerzity Palackého či pražské Akademie výtvarných umění. Funkční období rektora trvá čtyři roky. Rektorské volby se konaly na podzim.

Prezident vyzdvihl, že rektoři musejí skloubit manažerské dovednosti s odbornými znalostmi. Na tuto funkci jsou totiž navrhováni akademici s letitou odbornou praxí. Budoucí šéf největší a nejstarší české vysoké školy, Univerzity Karlovy, Zima za všechny rektory uvedl, že si uvědomují odpovědnost své funkce i vůči společnosti. Vysoké školy totiž kromě rozvoje vědy a vzdělávání ovlivňují i veřejné mínění, dodal.

Rektoři se s hlavou státu dostali do sporu kvůli kauze literáta Martina C. Putny, kterého loni na jaře Zeman nechtěl jmenovat profesorem. Akademici to kritizovali, někteří kvůli tomu nepřijeli na jmenovací ceremoniál, z něhož byl Putna vyloučen. 

Dnes se dostavili všichni pozvaní, ačkoliv jmenovací dekret lze poslat i poštou. Kromě budoucích rektorů jsou zváni šéfové univerzit a předsedové akademických senátů škol.

Původně mělo jít k prezidentovi na jmenování 13 rektorů. Akademický senát Vysoké školy ekonomické, jejímuž rektorovi Richardu Hindlsovi končí mandát na konci ledna, se ale ani ve třech rektorských volbách neshodl na budoucím šéfovi.

Kdo je kdo na vysoké škole

Rektor: Jde o manažera univerzity, který za ni jedná a rozhoduje. Rektor reprezentuje školu na veřejnosti.

Prorektor: Prorektory jmenuje rektor jako své poradce (zástupce) pověřené vedením určité oblasti (výuka, výzkum, rozvoj, vnější vztahy...).

Akademický senát: Existují dva typy akademických senátů – akademický senát univerzity a akademické senáty jednotlivých fakult. Akademický senát je samosprávný orgán, jehož úkolem je hájit zájmy akademické obce – řeší připomínky a podněty (studentů i akademických pracovníků). Členy akademického senátu volí sama akademická obec – studenti si volí své zástupce, na které se mohou obracet o pomoc.

Kvestor: Kvestor řídí hospodaření a vnitřní správu veřejné vysoké školy a vystupuje jejím jménem v rozsahu stanoveném opatřením rektora. Kvestora jmenuje a odvolává rektor.

Děkan: Děkan stojí v čele fakulty. Na základě návrhu kateder ho volí akademický senát fakulty a je jmenován i odvoláván rektorem.

Proděkan: Proděken je funkcionář vedení fakulty jenž řídí určitou oblast (výuku, výzkum, rozvoj, vnější vztahy...). Je jmenován děkanem.

Asistent: Zpravidla se jedná o studenty posledních ročníků doktorandského studia, kteří současně na fakultě vyučují. Obvykle vedou cvičení či semináře, ale nezkoušejí.

Odborný asistent: Odborný asistent je základní pedagogická hodnost na VŠ.

Docent: Docent je vědecká hodnost vysokoškolského pedagoga – vyšší než odborný asistent a nižší než profesor. Docentura je nutná k dosažení profesury. Docent je jmenován rektorem na doporučení habilitační komise se souhlasem vědecké rady VŠ.

Garant předmětu: Garant předmětu je vysokoškolský pedagog, který je zodpovědný za zajištění výuky konkrétního předmětu.

Profesor: Nejvyšší akademický titul, udílí se zasloužilým osobnostem v daném oboru, většinou s bohatou publikační a pedagogickou činností.

Související

Petr Pavel

Pavel bude mít nového spolupracovníka. Mění se ředitel zahraničního odboru

Pražský hrad prochází zásadními personálními změnami. Od pondělí 3. srpna se novým ředitelem zahraničního odboru Kanceláře prezidenta republiky stane Daniel Štech. Ve funkci vystřídá Jaroslava Zajíčka, který byl jmenován mimořádným a zplnomocněným velvyslancem České republiky v Portugalské republice. Kancelář o tom informovala na webu. 

Více souvisejících

prezident čr Miloš Zeman Vysoké školy

Aktuálně se děje

před 53 minutami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump pohrozil vojenským úderem Ománu

Americký prezident Donald Trump pohrozil vojenským úderem Ománu, pokud podle jeho slov bude zasahovat do vyjednávání Spojených států s Íránem. Své vyjádření přednesl v pondělním telefonickém rozhovoru pro televizi Fox News. Reagoval tak na informace o tom, že Omán vede s Íránem vlastní jednání týkající se správy a plavby v mezinárodně klíčovém Hormuzském průlivu.

před 1 hodinou

Transfúze

Krev nemá prázdniny. Ministerstvo nabádá k darování krve, zásoby se tenčí

Zásoby krve v českých nemocnicích se v letních měsících výrazně snížily a na některých pracovištích se dostávají na kritickou úroveň. Dárců přichází méně, potřeba krve však neklesá. Nemocnice ji každý den potřebují při operacích, úrazech, porodech i léčbě závažně nemocných pacientů. Ministerstvo zdravotnictví proto společně s transfuzními pracovišti vyzvalo všechny, kteří mohou krev darovat, aby v následujících dnech přišli k odběru.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Ilustrační fotografie.

Čísla nelžou. Kongo zažívá nejhorší epidemii eboly ve své historii

Současná epidemie smrtelně nebezpečné eboly v Demokratické republice Kongo je nejsmrtelnější v historii této africké země. Potvrzených už je přes 2300 obětí. Více mrtvých si choroba vyžádala jen jednou, a to během minulé dekády, kdy se šířila hned v několika afrických státech najednou. 

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Donald Trump a Kim Čong-un

Trump hodlá omezit americkou účast na cvičení s Jihokorejci

Americký prezident Donald Trump nařídil Pentagonu, aby omezil účast armády na společném vojenském cvičení s jihokorejskou armádou. Vysvětluje to dobrým vztahem se severokorejským diktátorem Kim Čong-unem i neochotou Soulu se podílet na jaderném odzbrojení Íránu. 

před 10 hodinami

před 11 hodinami

včera

Americká armáda, ilustrační fotografie

Írán vypsal odměnu na hlavy amerických vojáků. Ženám vyplatí dvojnásobek

Íránská armáda vypsala odměnu za zabití nebo zajetí amerických vojáků ve výši v přepočtu přibližně 30 tisíc dolarů. Podle oficiálních zpráv íránských státních médií oznámil toto opatření velitel íránských ozbrojených sil Amír Hátamí. Byla zároveň stanovená výjimka, podle níž se vypsaná částka zdvojnásobí na dvojnásobek v případě, že danou akci provede žena.

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Kyjev poslal drony na Rusko, Moskva zaútočila balistickými raketami. Počet mrtvých na obou stranách roste

Ruské úřady podle BBC oznámily, že země čelila nejrozsáhlejšímu ukrajinskému dronovému útoku v letošním roce. Podle oficiálních zpráv si údery na ruském území vyžádaly nejméně sedm lidských životů. Do operace bylo nasazeno zhruba 822 bezpilotních letounů, z nichž přibližně 600 směřovalo na Moskevskou oblast. Tamní guvernér označil tento nálet za jeden z nejmasivnějších v moderní historii.

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Počty rekrutů jsou výrazně nižší, než ztráty na Ukrajině. Náborové příspěvky už nefungují, Rusko se bojí mobilizace

V ruských domácnostech i na sociálních sítích stále častěji rezonuje otázka, zda prezident Vladimir Putin vyhlásí další vlnu mobilizace. Ruská armáda čelí značným ztrátám na ukrajinské frontě, zatímco zájem o dobrovolný vstup do vojska výrazně opadá. Vzhledem k tomu, že Kreml trvá na svých územních nárocích a letní ofenzíva stagnuje, potýká se vedení země se závažným nedostatkem lidských sil. Podle aktivisty Alexeje Tabalova je čím dál těžší sehnat lidi ochotné bojovat, a to i za astronomické finanční částky.

včera

Marija Zacharovová

USA povolí Turecku prodat své zbraně Ukrajině. Moskva se bouří, hrozí a chce vysvětlení

Moskva požádala zástupce Spojených států a Turecka o oficiální vysvětlení v reakci na zprávy o možném předání rozsáhlého arzenálu zbraní Ukrajině. Informaci zveřejnila mluvčí ruského ministerstva zahraničních věcí Marija Zacharovová v oficiálním prohlášení. Ruská strana vyjádřila hluboké znepokojení nad tím, že by takový krok mohl způsobit zásadní narušení stávajících vztahů.

včera

Stíhačka NATO sestřelila dron nad Rumunskem, zřejmě byl ruský

Španělská stíhačka F-18 v rámci mise NATO zaměřené na hlídání vzdušného prostoru sestřelila v neděli nad Rumunskem dron. Úřady zaznamenaly narušení vzdušného prostoru poté, co bezpilotní letoun vstoupil na rumunské území ze sousedního Moldavska.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy