Chládek začíná zostra, na kantory se chystá velká kontrola

Praha - Kariérní řád učitelů už od příštího roku či mistrovské zkoušky pro učně slibuje vláda ve svém programovém prohlášení. Kabinet také ve školství počítá se zřízením národního fondu, z nějž by mohly obce čerpat peníze na rozšiřování škol a školek. Nový ministr Marcel Chládek (ČSSD) má také změnit systém financování škol a dokončit léta připravovanou reformu vysokých škol. Kvůli vytyčení hlavních cílů ve školství má být ustavena Národní rada pro vzdělávání.

Na dokončení kariérního řádu má Chládek čas jen do konce roku. Základ už připravil jeho předchůdce Dalibor Štys. Tento systém počítal se čtyřmi kariérními stupni, přičemž přestup do druhého stupně by byl povinný. Na rozdíl od Štyse nová vláda u kariérního řádu učitelů slibuje "jasnou motivační vazbu na jejich ohodnocení".

Postupně se mají navyšovat mzdy i nepedagogickým pracovníkům škol, přibýt má také peněz na školní pomůcky. Má se zlepšit i vzdělávání na pedagogických fakultách.

Ministerstvo hodlá zároveň změnit financování škol. Chládek už delší čas kritizuje rozdělování peněz podle počtu žáků. Novým systémem chce umožnit zachování malých venkovských škol. 

Finanční podporu mají dostat také obce, aby rozšířily kapacity nedostačujících školek a škol. Kromě národního fondu by měly jít na školky i peníze z EU. Poslední ročník školky by měl být povinný, děti by jej přitom mohly absolvovat také třeba v přípravném ročníku pořádaném základními školami nebo v rámci domácího vzdělávání. Chládek také dnes na tiskové konferenci uvedl, že chce sjednotit podmínky při zápisech do základních škol.

V oblasti středoškolského vzdělání dostanou podporu hlavně technické a učební obory, které jsou potřeba na trhu práce. "Vláda obsahově i finančně stabilizuje státní maturity a u konkrétních učňovských oborů zavede mistrovské zkoušky," stojí v materiálu.

Ke zkouškám už Chládek dříve řekl, že by je mohl dělat absolvent učiliště až po několika letech praxe. Zkouška by pak měla být srovnatelná s maturitou, mistr by pak mohl nastoupit i na bakalářský obor na vysokou školu.

Na učitele přijde kontrola

Ministerstvo školství také prověří, kolika učitelům chybí kvalifikace a hrozí odchod ze škol. Chládek se na tom dohodl se školskými odbory. Od příštího roku má totiž začít platit zákon, podle kterého nemohou na základních a středních školách učit lidé bez odborného pedagodického vzdělání. Z povinnosti doplnit si pedagogické vzdělání mají být od roku 2015 omluveni pouze ti učitelé, kterým je více než 60 let nebo měli v roce 2005 alespoň patnáctiletou praxi.

Jinak budou muset učitelé bez formálního vzdělání popř. s diplomem z jiného oboru sami znovu do lavic či ze škol zcela odejít. Úprava se podle předběžných odhadů ministerstva týká 13 tisíc lidí – nejenom učitelů, ale například i pedagogů, kteří učí v tanečních kroužcích, uvedl web CT24.

Zákon se vztahuje i na případy, kdy učitelé s odborností pro druhý stupeň učí na stupni prvním. Hrozí jim, že nyní budou muset usednout do poslucháren. Již to jim sice zajistí možnost dále učit, ovšem omezí se tak jejich výkonnost. "Pokud budu pět let studovat, tak by za mě musel někdo učit, protože je to vždy jeden den v týdnu," poukázal tělocvikář Dušan Peterka z Lelekovic, který učí již dvacet let.

"My jsme celá devadesátá léta usilovali o to, aby pedagogové měli svůj vlastní zákon," upozornil předseda školských odborů František Dobšík. Požadavek vzdělání byl podle něj prvním krokem a čas deseti let byl dostatečný. "Pokud chceme prestiž pedagogů, tak se musí odvíjet od jejich kvalifikace," uvedl Dobšík, podle něhož je učitelů s nedostatečnou kvalifikací méně, než udává ministerstvo, a nedostatek učitelů českým školám nehrozí.

Související

Více souvisejících

Marcel Chládek Školství

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Letní počasí, ilustrační foto

Počasí, jaké Česko nepamatuje. Meteorologové vydali návod, jak zvládnout nadcházející víkend

Český hydrometeorologický ústav vydal naléhavé varování před nadcházejícími extrémními víkendovými teplotami, které mohou dosahovat až 40 °C. Takto vysoké hodnoty představují zdravotní riziko pro celou populaci, přičemž nejzranitelnější skupiny, jako jsou starší a nemocní lidé, malé děti a těhotné ženy, by se měly pobytu na slunci a ve vysokých teplotách zcela vyhnout.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Francie, Paříž, ilustrační foto

Extrémní počasí dál sužuje Evropu. Francie zakazuje alkohol, Británie hlásí rekordní výjezdy sanitek

Pařížské úřady se rozhodly zakázat konzumaci alkoholu na veřejných prostranstvích, a to s platností od pátečního poledne. Opatření má pomoci zmírnit zdravotní komplikace obyvatel, které souvisejí se současnou vlnou veder sužující Francii i velkou část Evropy. Pití alkoholických nápojů pod přímým sluncem má totiž podle něj na lidský organismus devastující účinky.

před 2 hodinami

armáda Jižní Korea (Republic of Korea army - ROK army)

Jižní Korea plánuje vycvičit půl milionu „dronových válečníků“

Jižní Korea plánuje vycvičit půl milionu svých vojáků na operátory bezpilotních letounů v rámci zásadní reorganizace své obranné strategie. Jihokorejský ministr obrany Ahn Gyu-back oznámil, že bezpilotní technologie se staly klíčovým faktorem měnícím podobu moderního bojiště, a každý voják by měl být schopen ovládat drony stejně samozřejmě jako svou sekundární osobní zbraň.

před 3 hodinami

Zemětřesení, ilustrační foto

Venezuelu možná nezasáhla dvě zemětřesení, ale jedno masivní. Experti popsali, proč je v tom obrovský rozdíl

Podle nových vědeckých hypotéz mohlo být středeční ničivé zemětřesení ve Venezuele, které bylo původně označeno za vzácný dvojitý otřes neboli doublet, ve skutečnosti jedním masivním zemětřesením. Potvrzení této skutečnosti by mohlo zásadně ovlivnit seismologický výzkum a předpovídání závažnosti budoucích otřesů, přestože z hlediska lidských ztrát a materiálních škod na zemském povrchu nehraje přesná interpretace roli.

před 4 hodinami

Ilustrační foto

Evropa zažívá největší vlnu veder v historii. Bez globálního oteplování by nikdy nenastala, zjistili vědci

Vlna veder, která v současné době sužuje západní Evropu, je podle vědců nejintenzivnější a nejrozsáhlejší v historii a její vznik by byl bez klimatické krize způsobené spalováním fosilních paliv prakticky nemožný. Téměř polovina z 850 největších evropských měst navíc zažívá vůbec nejhorší zátěž horkem, což je kombinace extrémních teplot a vysoké vlhkosti vzduchu.

před 5 hodinami

Evropský parlament

Jak urychlit rozšiřování EU? V srdci Unie se rodí nový plán

Evropská komise připravuje plány, které by kandidátským zemím umožnily čerpat ekonomické výhody ještě před jejich oficiálním vstupem do Evropské unie. Tento koncept takzvané postupné integrace má za cíl urychlit proces rozšiřování bloku, aniž by se zároveň snižovaly nároky na samotné přijetí.

před 5 hodinami

Ilustrační foto

Írán zaútočil na nákladní loď v Hormuzském průlivu

Íránský útok bezpilotním letounem na nákladní loď v Hormuzském průlivu si vynutil pozastavení evakuačních operací Organizace spojených národů, které měly z oblasti dostat uvízlá plavidla a námořníky. K incidentu došlo pouhé hodiny poté, co tamní revoluční gardy varovaly, že bezpečný průjezd bude umožněn pouze přes trasy určené Íránem.

před 6 hodinami

Zemětřesení, ilustrační foto

Po zemětřesení ve Venezuele jsou už stovky mrtvých a tisíce zraněných. Zpod trosek zní volání o pomoc

Záchranáři prohledávají trosky zřícených budov a snaží se najít přeživší po dvou silných otřesech země, které zasáhly Venezuelu nedaleko hlavního města. Katastrofa si vyžádala nejméně 235 lidských životů a minimálně 4300 osob utrpělo zranění. Zpod trosek v Caracasu i v nedalekém pobřežním městě La Guaira se stále ozývá volání o pomoc. Mnoho lidí přišlo o střechu nad hlavou nebo se bojí vrátit do poškozených domovů, takže nocují přímo na ulici. Obavy z dalšího nárůstu počtu obětí jsou vysoké.

před 8 hodinami

včera

Zuzana Mrázová

Babiš zatrhnul Mrázové cestu na konferenci o Ukrajině. Naštvala ho

Premiér Andrej Babiš vystoupil na konferenci o obnově poválečné Ukrajiny v severopolském Gdaňsku. Na tuto čtvrteční akci měla původně v delegaci odletět i ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová. Ta měla vézt memorandum o spolupráci zaměřené mimo jiné na podporu turistického ruchu a lázeňství po skončení konfliktu. Premiér jí však pouhých několik hodin před odletem oznámil, že nikam nepojede, přestože Úřad vlády ještě ve středu dopoledne její účast oficiálně potvrdil.

včera

Venezuela

Venezuela vyhlásila zónu katastrofy. Na místo zemětřesení míří záchranné týmy

Záchranné týmy naléhavě směřují k poničenému severnímu pobřeží Venezuely, kde téměř současná zemětřesení proměnila desítky budov v trosky. Panují obavy, že si katastrofa vyžádala tisíce lidských životů. Americký ministr zahraničí Marco Rubio oznámil, že ministerstvo obrany pomůže s nasazením vyhledávacích a záchranných složek v zasaženém regionu. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Francie vypíná jaderné elektrárny, Londýn představil krizový plán. Vlna extrémního počasí má už stovky mrtvých

Hlavní francouzský dodavatel energie, společnost EDF, musel přistoupit k dočasnému odstavení dvou jaderných reaktorů. Tento krok byl vynucen jako preventivní ekologické opatření v reakci na vlnu extrémních veder. Cílem je zabránit tomu, aby do koryt řek, jejichž teplota již tak dosahuje rekordních hodnot, byla vypouštěna příliš horká voda. Jaderné elektrárny totiž využívají říční vodu k nezbytnému chlazení reaktorů, což vede k jejímu ohřívání před následným návratem zpět do vodního toku.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy