Praha - Kariérní řád učitelů už od příštího roku či mistrovské zkoušky pro učně slibuje vláda ve svém programovém prohlášení. Kabinet také ve školství počítá se zřízením národního fondu, z nějž by mohly obce čerpat peníze na rozšiřování škol a školek. Nový ministr Marcel Chládek (ČSSD) má také změnit systém financování škol a dokončit léta připravovanou reformu vysokých škol. Kvůli vytyčení hlavních cílů ve školství má být ustavena Národní rada pro vzdělávání.
Na dokončení kariérního řádu má Chládek čas jen do konce roku. Základ už připravil jeho předchůdce Dalibor Štys. Tento systém počítal se čtyřmi kariérními stupni, přičemž přestup do druhého stupně by byl povinný. Na rozdíl od Štyse nová vláda u kariérního řádu učitelů slibuje "jasnou motivační vazbu na jejich ohodnocení".
Postupně se mají navyšovat mzdy i nepedagogickým pracovníkům škol, přibýt má také peněz na školní pomůcky. Má se zlepšit i vzdělávání na pedagogických fakultách.
Ministerstvo hodlá zároveň změnit financování škol. Chládek už delší čas kritizuje rozdělování peněz podle počtu žáků. Novým systémem chce umožnit zachování malých venkovských škol.
Finanční podporu mají dostat také obce, aby rozšířily kapacity nedostačujících školek a škol. Kromě národního fondu by měly jít na školky i peníze z EU. Poslední ročník školky by měl být povinný, děti by jej přitom mohly absolvovat také třeba v přípravném ročníku pořádaném základními školami nebo v rámci domácího vzdělávání. Chládek také dnes na tiskové konferenci uvedl, že chce sjednotit podmínky při zápisech do základních škol.
V oblasti středoškolského vzdělání dostanou podporu hlavně technické a učební obory, které jsou potřeba na trhu práce. "Vláda obsahově i finančně stabilizuje státní maturity a u konkrétních učňovských oborů zavede mistrovské zkoušky," stojí v materiálu.
Ke zkouškám už Chládek dříve řekl, že by je mohl dělat absolvent učiliště až po několika letech praxe. Zkouška by pak měla být srovnatelná s maturitou, mistr by pak mohl nastoupit i na bakalářský obor na vysokou školu.
Na učitele přijde kontrola
Ministerstvo školství také prověří, kolika učitelům chybí kvalifikace a hrozí odchod ze škol. Chládek se na tom dohodl se školskými odbory. Od příštího roku má totiž začít platit zákon, podle kterého nemohou na základních a středních školách učit lidé bez odborného pedagodického vzdělání. Z povinnosti doplnit si pedagogické vzdělání mají být od roku 2015 omluveni pouze ti učitelé, kterým je více než 60 let nebo měli v roce 2005 alespoň patnáctiletou praxi.
Jinak budou muset učitelé bez formálního vzdělání popř. s diplomem z jiného oboru sami znovu do lavic či ze škol zcela odejít. Úprava se podle předběžných odhadů ministerstva týká 13 tisíc lidí – nejenom učitelů, ale například i pedagogů, kteří učí v tanečních kroužcích, uvedl web CT24.
Zákon se vztahuje i na případy, kdy učitelé s odborností pro druhý stupeň učí na stupni prvním. Hrozí jim, že nyní budou muset usednout do poslucháren. Již to jim sice zajistí možnost dále učit, ovšem omezí se tak jejich výkonnost. "Pokud budu pět let studovat, tak by za mě musel někdo učit, protože je to vždy jeden den v týdnu," poukázal tělocvikář Dušan Peterka z Lelekovic, který učí již dvacet let.
"My jsme celá devadesátá léta usilovali o to, aby pedagogové měli svůj vlastní zákon," upozornil předseda školských odborů František Dobšík. Požadavek vzdělání byl podle něj prvním krokem a čas deseti let byl dostatečný. "Pokud chceme prestiž pedagogů, tak se musí odvíjet od jejich kvalifikace," uvedl Dobšík, podle něhož je učitelů s nedostatečnou kvalifikací méně, než udává ministerstvo, a nedostatek učitelů českým školám nehrozí.
Související
Senát nestačí? Rath kandiduje v komunálních volbách, zpět do politiky chce i Chládek
Fotbalová asociace ČR potvrdila zadržení předsedy Pelty
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Počasí, jaké Česko nepamatuje. Meteorologové vydali návod, jak zvládnout nadcházející víkend
před 1 hodinou
EU navrhuje o rok prodloužit ochranu pro ukrajinské uprchlíky. Vyjma těch s brannou povinností
před 1 hodinou
Počasí trápí i hasiče. Požáry hrozí v dalších oblastech, platí nové varování
před 2 hodinami
Extrémní počasí dál sužuje Evropu. Francie zakazuje alkohol, Británie hlásí rekordní výjezdy sanitek
před 2 hodinami
Jižní Korea plánuje vycvičit půl milionu „dronových válečníků“
před 3 hodinami
Venezuelu možná nezasáhla dvě zemětřesení, ale jedno masivní. Experti popsali, proč je v tom obrovský rozdíl
před 4 hodinami
Evropa zažívá největší vlnu veder v historii. Bez globálního oteplování by nikdy nenastala, zjistili vědci
před 5 hodinami
Jak urychlit rozšiřování EU? V srdci Unie se rodí nový plán
před 5 hodinami
Írán zaútočil na nákladní loď v Hormuzském průlivu
před 6 hodinami
Po zemětřesení ve Venezuele jsou už stovky mrtvých a tisíce zraněných. Zpod trosek zní volání o pomoc
před 8 hodinami
Počasí: Předpověď na víkend ukazuje, kde mohou teploty překročit čtyřicítku už v sobotu
včera
Babiš zatrhnul Mrázové cestu na konferenci o Ukrajině. Naštvala ho
včera
Venezuela vyhlásila zónu katastrofy. Na místo zemětřesení míří záchranné týmy
včera
Policie hledá lupiče z pošty na Semilsku. Peníze si odvezl na motorce
včera
Vedro zkomplikuje i cestování. Cestující ve vlacích dostali několik doporučení
včera
Policii kvůli ozbrojenému učiteli zburcoval někdo z jeho blízkých. Muž čelí obvinění
včera
Tropické počasí a extrémní zátěž pro organismus. Meteorologové opět varují
včera
Ukrajinské útoky na Rusko zaujaly Trumpa. Vyzval Zelenského, aby byl odvážnější
včera
Bělorusko po ultimátu Kyjeva stáhlo opakovače signálu. Lukašenko odolává tlaku Putina na zapojení se do války
včera
Francie vypíná jaderné elektrárny, Londýn představil krizový plán. Vlna extrémního počasí má už stovky mrtvých
Hlavní francouzský dodavatel energie, společnost EDF, musel přistoupit k dočasnému odstavení dvou jaderných reaktorů. Tento krok byl vynucen jako preventivní ekologické opatření v reakci na vlnu extrémních veder. Cílem je zabránit tomu, aby do koryt řek, jejichž teplota již tak dosahuje rekordních hodnot, byla vypouštěna příliš horká voda. Jaderné elektrárny totiž využívají říční vodu k nezbytnému chlazení reaktorů, což vede k jejímu ohřívání před následným návratem zpět do vodního toku.
Zdroj: Libor Novák