Praha - Kariérní řád učitelů už od příštího roku či mistrovské zkoušky pro učně slibuje vláda ve svém programovém prohlášení. Kabinet také ve školství počítá se zřízením národního fondu, z nějž by mohly obce čerpat peníze na rozšiřování škol a školek. Nový ministr Marcel Chládek (ČSSD) má také změnit systém financování škol a dokončit léta připravovanou reformu vysokých škol. Kvůli vytyčení hlavních cílů ve školství má být ustavena Národní rada pro vzdělávání.
Na dokončení kariérního řádu má Chládek čas jen do konce roku. Základ už připravil jeho předchůdce Dalibor Štys. Tento systém počítal se čtyřmi kariérními stupni, přičemž přestup do druhého stupně by byl povinný. Na rozdíl od Štyse nová vláda u kariérního řádu učitelů slibuje "jasnou motivační vazbu na jejich ohodnocení".
Postupně se mají navyšovat mzdy i nepedagogickým pracovníkům škol, přibýt má také peněz na školní pomůcky. Má se zlepšit i vzdělávání na pedagogických fakultách.
Ministerstvo hodlá zároveň změnit financování škol. Chládek už delší čas kritizuje rozdělování peněz podle počtu žáků. Novým systémem chce umožnit zachování malých venkovských škol.
Finanční podporu mají dostat také obce, aby rozšířily kapacity nedostačujících školek a škol. Kromě národního fondu by měly jít na školky i peníze z EU. Poslední ročník školky by měl být povinný, děti by jej přitom mohly absolvovat také třeba v přípravném ročníku pořádaném základními školami nebo v rámci domácího vzdělávání. Chládek také dnes na tiskové konferenci uvedl, že chce sjednotit podmínky při zápisech do základních škol.
V oblasti středoškolského vzdělání dostanou podporu hlavně technické a učební obory, které jsou potřeba na trhu práce. "Vláda obsahově i finančně stabilizuje státní maturity a u konkrétních učňovských oborů zavede mistrovské zkoušky," stojí v materiálu.
Ke zkouškám už Chládek dříve řekl, že by je mohl dělat absolvent učiliště až po několika letech praxe. Zkouška by pak měla být srovnatelná s maturitou, mistr by pak mohl nastoupit i na bakalářský obor na vysokou školu.
Na učitele přijde kontrola
Ministerstvo školství také prověří, kolika učitelům chybí kvalifikace a hrozí odchod ze škol. Chládek se na tom dohodl se školskými odbory. Od příštího roku má totiž začít platit zákon, podle kterého nemohou na základních a středních školách učit lidé bez odborného pedagodického vzdělání. Z povinnosti doplnit si pedagogické vzdělání mají být od roku 2015 omluveni pouze ti učitelé, kterým je více než 60 let nebo měli v roce 2005 alespoň patnáctiletou praxi.
Jinak budou muset učitelé bez formálního vzdělání popř. s diplomem z jiného oboru sami znovu do lavic či ze škol zcela odejít. Úprava se podle předběžných odhadů ministerstva týká 13 tisíc lidí – nejenom učitelů, ale například i pedagogů, kteří učí v tanečních kroužcích, uvedl web CT24.
Zákon se vztahuje i na případy, kdy učitelé s odborností pro druhý stupeň učí na stupni prvním. Hrozí jim, že nyní budou muset usednout do poslucháren. Již to jim sice zajistí možnost dále učit, ovšem omezí se tak jejich výkonnost. "Pokud budu pět let studovat, tak by za mě musel někdo učit, protože je to vždy jeden den v týdnu," poukázal tělocvikář Dušan Peterka z Lelekovic, který učí již dvacet let.
"My jsme celá devadesátá léta usilovali o to, aby pedagogové měli svůj vlastní zákon," upozornil předseda školských odborů František Dobšík. Požadavek vzdělání byl podle něj prvním krokem a čas deseti let byl dostatečný. "Pokud chceme prestiž pedagogů, tak se musí odvíjet od jejich kvalifikace," uvedl Dobšík, podle něhož je učitelů s nedostatečnou kvalifikací méně, než udává ministerstvo, a nedostatek učitelů českým školám nehrozí.
Související
Senát nestačí? Rath kandiduje v komunálních volbách, zpět do politiky chce i Chládek
Fotbalová asociace ČR potvrdila zadržení předsedy Pelty
Aktuálně se děje
včera
Tragickou nehodu na Uherskohradišťsku nepřežila dívka. Pro řidičku letěl vrtulník
včera
Z Bulharska do vazby. Soud rozhodl o dalším obviněném v pardubickém případu
včera
Hokejová baráž opět terčem kritiky. Hadamczik apeluje na tlak na extraligové kluby
včera
Radioaktivita z Černobylu doputovala i do Česka, potvrzuje mapa od meteorologů
včera
Babišova vláda schválila rozpočtovou strategii na další roky
včera
Macinku navštívili policisté na ministerstvu. Kvůli esemeskám prezidentu Pavlovi
včera
První předpověď počasí na letní měsíce. Experti řekli, jaký bude trend
včera
Větší armáda ano, ale kvůli nám, ne Evropě. Macronovy ambice ve Francii tvrdě narážejí
včera
Teherán dostal od Trumpa košem, tak začal jednat s Putinem. Arakčí v Rusku svalil všechnu vinu na USA
včera
Nenávist mezi Zelenským a Putinem přijde Trumpovi k smíchu
včera
Ministerstvo zveřejnilo nové cenové stropy pro prodej pohonných hmot
včera
Vláda schválila prodloužení regulace marží u pohonných hmot. Ceny bude nově určovat jinak
včera
Írán navrhl USA ukončení blokády Hormuzského průlivu. Ovšem za vysokou cenu
včera
Britský král Karel III. se sejde s Trumpem. Bude v bezpečí, slíbil mu prezident
včera
Britům dochází trpělivost. Tlačí na Starmera, aby proti Trumpovi vytvořil vlastní verzi evropské obchodní bazuky
včera
Politico: Válka mezi USA a Íránem se pro EU mění z ekonomického šoku v závažnou krizi
včera
Kim Čong-un ocenil vojáky bojující na Ukrajině. Národu je představil jako symboly oběti a loajality
včera
Motivem útočníka zřejmě byla nenávist k Trumpovi. Vyjma politiků nechtěl nikoho zranit
včera
Počasí se pořádně oteplí. O prodlouženém víkendu dorazí téměř letní teploty
26. dubna 2026 21:24
Nejhorší jaderná katastrofa v dějinách. Okolí Černobylu může být neobyvatelné i tisíce let
Dnes uplynulo přesně 40 let od nejhorší jaderné katastrofy v dějinách lidstva. V roce 1986 došlo v tehdejším Sovětském svazu na území dnešní Ukrajiny k explozi reaktoru číslo 4 v černobylské jaderné elektrárně. Tato událost, která kontaminovala téměř 50 000 kilometrů čtverečních půdy a ovlivnila životy více než 3,5 milionu lidí, zůstává dodnes mementem jaderné bezpečnosti.
Zdroj: Libor Novák