Státní maturitní testy se možná od jara příštího roku nebudou známkovat. Hodnotit by se mohly jen slovy "uspěl" či "neuspěl" podle procenta zvládnutých úkolů. Hranici úspěšnosti v testech by určoval Cermat, který má státní zkoušky na starosti. Vyplývá to z návrhu úpravy vyhlášky k maturitám, kterou připravilo ministerstvo školství a ČTK ho má k dispozici.
Novela má sladit podobu zkoušek se změnou školského zákona, podle níž testy zůstanou jedinou částí maturit organizovanou státem. Ústní a písemné zkoušky z jazyků se přesunou do škol.
Podle návrhu by testy měly ověřovat minimální úroveň znalostí potřebnou k maturitě, a neměly by se proto hodnotit stupni prospěchu. Testy by měly být podmínkou k získání maturity, ale prospěch by mělo tvořit hodnocení ze školní maturity, uvedlo ministerstvo. Podle něj by to mělo přiblížit obsah zkoušky k tomu, co se učí v různých oborech vzdělávání.
"Součástí hodnocení (testů) bude konkrétní procentní úspěšnost žáka, která bude uvedena pouze v protokolu o výsledcích didaktických testů žáka," stojí v návrhu. Hranici úspěšnosti by podle něj uvedl Cermat v zadání testů. Celkové hodnocení z češtiny nebo cizího jazyka by tvořila ze 40 procent známka ze slohu a z 60 procent z ústní zkoušky. Z matematiky se dělá pouze test.
Jinou možností by bylo hodnocení testů známkami od jedné do čtyř, které by se započítávalo do celkového výsledku maturity. Tato varianta by podle úřadu neplnila záměr posílit zaměření oborů. Pravděpodobně by ale mohla přispět k udržení vyšší úrovně testu z cizího jazyka, připustil úřad.
Dosud se hodnotily všechny tři části zkoušky známkami, z nich se pak vypočítala celková známka z předmětu. V cizím jazyce činilo hodnocení testu polovinu celkového výsledku, ústní a písemná část po čtvrtině. V češtině měly všechny části stejnou váhu.
Státní maturita se skládá povinně z češtiny. Druhý předmět si studenti mohou vybrat z matematiky nebo cizího jazyka, kterému dává většina přednost. Zákon donedávna předpokládal, že od jara příštího roku začne být maturita povinná ze všech tří předmětů. Ministr školství Robert Plaga (ANO) prosadil změnu, která zachová dosavadní stav. Zároveň ponechá státu jen didaktické testy; písemnou a ústní část zkoušek z jazyků vrací do škol.
U slohu z češtiny by ředitelé měli stanovit čtyři témata, ze kterých si maturant bude moct vybrat. Dosud jich Cermat vypisoval šest. Doba na napsání prací se nezmění, u češtiny bude 110 minut, u cizího jazyka 60 minut. Rozsah slohu z češtiny by měl být alespoň 250 slov a v cizím jazyce 200 slov.
Ministerstvo předpokládá, že vyhláška by mohla platit od 1. října. Maturitní slohy by mohly začít 1. dubna, ústní zkoušky 16. května. Období maturit by mělo skončit 10. června. Předsedkyně Asociace ředitelů gymnázií Renata Schejbalová na začátku srpna upozornila, že školy musí vyhlásit kritéria zkoušek nejpozději sedm měsíců dopředu. Podle ní ministerstvo začalo vyhlášku řešit pozdě. Plaga ČTK řekl, že jeho úřad počítá s tím, že se vše stihne včas.
Související
Letošní horší výsledky maturantů nerelativizujme. Ukazují na hlubší potíže
Upravená podoba maturit je konečná, dle Plagy přispěje k uplatnění absolventů
státní maturity , ministerstvo školství , studenti , Robert Plaga , cermat , Školství
Aktuálně se děje
před 17 minutami
Trump už se nahlas hlásí ke královské rodině. Mohou za to britští novináři
před 1 hodinou
Babiš je na první cestě mimo EU. V Ázerbájdžánu jednal o dodávkách ropy a plynu
před 1 hodinou
Ledecká půjde do další zimní sezóny bez lyžařských koučů Gampera a Banka
před 2 hodinami
Obchody nemají na vybranou. V květnu se jednou musí řídit zákonem
před 3 hodinami
Policisté hledají výtržníka. Odjíždějícímu autobusu pražské MHD rozbil dveře
před 3 hodinami
Zemřel Oskar Petr, autor legendárních hitů Lucie či Davida Kollera
před 4 hodinami
Ostravský Baník hledá marně cestu z krize. Pomoci má už čtvrtý trenér za sezónu
před 4 hodinami
Letní počasí dorazí už o víkendu. Meteorologové řekli, co není vyloučeno
před 5 hodinami
Evropský parlament se postavil proti Orbánovu muži. Maďarského eurokomisaře vyzval k rezignaci
před 6 hodinami
Von der Leyenová: Rusové mají pocit, že se opět nacházejí za železnou oponou. Tentokrát je digitální
před 7 hodinami
Ceny ropy po oznámení o blokádě přístavů prudce vzrostly
před 7 hodinami
Nový rozsudek v Cimického kauze. Psychiatr má skončit za mřížemi
před 8 hodinami
Evropská komise podá žalobu na Česko a Maďarsko
před 8 hodinami
Cintula si za atentát na Fica odsedí 21 let, potvrdil NS
před 9 hodinami
Už nebudu hodný, vzkázal Trump za doprovodu bizarní fotomontáže
před 10 hodinami
Svět zasáhne silné El Niño, varuje WMO. Počasí může letos lámat rekordy
před 11 hodinami
Odchod Spojených arabských emirátů z OPEC otřásl světem. Proč je tak významný?
před 12 hodinami
Estonsko chce, aby Evropská unie zakázala vstup ruským vojákům
před 13 hodinami
Ruská přehlídka ke Dni vítězství bude poprvé po 20 letech bez vojenské techniky. Důvod ministerstvo tají
před 13 hodinami
Řítí se svět do další ekonomické krize? Tentokrát by se neodehrála stejně, jako ta předchozí
Vzpomínky na pád banky Lehman Brothers v září 2008 jsou pro mnohé stále živé. Bobby Seagull tehdy pracoval jako obchodník v londýnském Canary Wharf a do kanceláře dorazil před šestou ráno naposledy. Ačkoliv zprávy z Ameriky věštily bankrot, zaměstnanci v Británii netušili, co to pro ně znamená. V kancelářích zavládl chaos a někteří lidé si začali brát obrazy ze stěn jako náhradu za dlužné akcie.
Zdroj: Libor Novák