Chystá se velká změna maturit: MŠMT navrhuje, aby se testy neznámkovaly

Státní maturitní testy se možná od jara příštího roku nebudou známkovat. Hodnotit by se mohly jen slovy "uspěl" či "neuspěl" podle procenta zvládnutých úkolů. Hranici úspěšnosti v testech by určoval Cermat, který má státní zkoušky na starosti. Vyplývá to z návrhu úpravy vyhlášky k maturitám, kterou připravilo ministerstvo školství a ČTK ho má k dispozici.

Novela má sladit podobu zkoušek se změnou školského zákona, podle níž testy zůstanou jedinou částí maturit organizovanou státem. Ústní a písemné zkoušky z jazyků se přesunou do škol.

Podle návrhu by testy měly ověřovat minimální úroveň znalostí potřebnou k maturitě, a neměly by se proto hodnotit stupni prospěchu. Testy by měly být podmínkou k získání maturity, ale prospěch by mělo tvořit hodnocení ze školní maturity, uvedlo ministerstvo. Podle něj by to mělo přiblížit obsah zkoušky k tomu, co se učí v různých oborech vzdělávání.

"Součástí hodnocení (testů) bude konkrétní procentní úspěšnost žáka, která bude uvedena pouze v protokolu o výsledcích didaktických testů žáka," stojí v návrhu. Hranici úspěšnosti by podle něj uvedl Cermat v zadání testů. Celkové hodnocení z češtiny nebo cizího jazyka by tvořila ze 40 procent známka ze slohu a z 60 procent z ústní zkoušky. Z matematiky se dělá pouze test.

Jinou možností by bylo hodnocení testů známkami od jedné do čtyř, které by se započítávalo do celkového výsledku maturity. Tato varianta by podle úřadu neplnila záměr posílit zaměření oborů. Pravděpodobně by ale mohla přispět k udržení vyšší úrovně testu z cizího jazyka, připustil úřad.

Dosud se hodnotily všechny tři části zkoušky známkami, z nich se pak vypočítala celková známka z předmětu. V cizím jazyce činilo hodnocení testu polovinu celkového výsledku, ústní a písemná část po čtvrtině. V češtině měly všechny části stejnou váhu.

Státní maturita se skládá povinně z češtiny. Druhý předmět si studenti mohou vybrat z matematiky nebo cizího jazyka, kterému dává většina přednost. Zákon donedávna předpokládal, že od jara příštího roku začne být maturita povinná ze všech tří předmětů. Ministr školství Robert Plaga (ANO) prosadil změnu, která zachová dosavadní stav. Zároveň ponechá státu jen didaktické testy; písemnou a ústní část zkoušek z jazyků vrací do škol.

U slohu z češtiny by ředitelé měli stanovit čtyři témata, ze kterých si maturant bude moct vybrat. Dosud jich Cermat vypisoval šest. Doba na napsání prací se nezmění, u češtiny bude 110 minut, u cizího jazyka 60 minut. Rozsah slohu z češtiny by měl být alespoň 250 slov a v cizím jazyce 200 slov.

Ministerstvo předpokládá, že vyhláška by mohla platit od 1. října. Maturitní slohy by mohly začít 1. dubna, ústní zkoušky 16. května. Období maturit by mělo skončit 10. června. Předsedkyně Asociace ředitelů gymnázií Renata Schejbalová na začátku srpna upozornila, že školy musí vyhlásit kritéria zkoušek nejpozději sedm měsíců dopředu. Podle ní ministerstvo začalo vyhlášku řešit pozdě. Plaga ČTK řekl, že jeho úřad počítá s tím, že se vše stihne včas.

Související

Ilustrační fotografie. Komentář

Letošní horší výsledky maturantů nerelativizujme. Ukazují na hlubší potíže

Po prohře českých reprezentantů se Švédském na Mistrovství světa v hokeji ve Finsku se v mojí „sociální bublině“ objevil názor, který mě zaujal, ale se kterým nesouhlasím, a navíc se mi hodí k tomuto komentáři o výsledcích maturit. Šlo o reakci na jeden text jednoho bulvárního deníku, který rozebíral neúspěch českých hráčů. A ta reakce? Prý proč kritizujeme hráče a trenéry, že se nedaří, když oni tam přece nejedou s tím, že chtějí schválně všechno prohrát, vždyť i hokej hrají lidé, kteří nejsou roboti, naprogramovaní na neustálé vyhrávání a úspěchy.
Robert Plaga

Upravená podoba maturit je konečná, dle Plagy přispěje k uplatnění absolventů

Upravená kompromisní podoba letošních maturit, která byla ve středu představena, je podle ministra školství Roberta Plagy (za ANO) konečnou verzí. Úřední maturita, kterou prosazoval premiér Andrej Babiš (ANO), by si vyžádala změnu zákona a zatím není na stole, řekl dnes ministr poslancům během debaty o podobě maturit a možnostech obnovení prezenční výuky na školách.

Více souvisejících

státní maturity ministerstvo školství studenti Robert Plaga cermat Školství

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Ilustrační fotografie.

Dálniční známky v lednu zdraží. Možná naposledy, naznačují strany příští vlády

Je to jen několik dní, co ministerstvo dopravy oznámilo ceny dálničních známek pro příští rok. Potvrdilo tak, že se kvůli rozšíření dálniční sítě a růstu spotřebitelských cen opět zvýší. Možná to bude naposledy. Podle dostupných informací totiž v řadách koalice ANO, SPD a Motoristů panuje shoda na zrušení valorizace u dálničních kuponů. 

před 4 hodinami

před 6 hodinami

Francie, Paříž, ilustrační foto

Deset let od masakru v Bataclanu: Jak teroristické útoky změnily Francii?

Bezprostředně po teroristických útocích v Paříži, ke kterým došlo 13. listopadu 2015, vyhlásila francouzská vláda celostátní výjimečný stav. Tento stav poskytl úřadům rozsáhlé pravomoci k boji proti terorismu, a to na úkor některých občanských svobod. Deset let poté se část těchto výjimečných právních pravomocí stala součástí běžného zákona a byla zavedena ještě rozsáhlejší opatření pro sledování občanů.

před 7 hodinami

Uprchlíci, ilustrační foto

Británie se chystá na revoluci. Chce napodobit tvrdý dánský azylový model, jak ale ve skutečnosti vypadá?

Dánsko se snaží omezit počet žadatelů o azyl především udělováním pouze krátkodobého statusu, což je často citováno jako nejúčinnější opatření zavedené za poslední desetiletí. Před rokem 2015 měli uprchlíci v Dánsku původně povolen pobyt na pět až sedm let, po kterých se jejich povolení k pobytu automaticky stalo trvalým. Pravidla se dramaticky změnila před deseti lety, kdy do Evropy dorazil více než milion lidí prchajících před konflikty, převážně ze Sýrie, Afghánistánu, Iráku a Eritrey.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Bundeswehr, ilustrační fotografie

"Nežijeme v době míru." Německo chce vytvořit nejsilnější armádu v Evropě, 18leté pošle na prohlídku

Německá koaliční vláda se po měsících politických sporů dohodla na novém plánu vojenské služby, jehož cílem je navýšit počet vojáků. Nový model nařídí všem 18letým mužům vyplnit dotazník o jejich vhodnosti ke službě a od roku 2027 také podstoupit lékařskou prohlídku. Toto rozhodnutí přichází v době, kdy se Berlín snaží vytvořit nejsilnější konvenční armádu v Evropě. Šéf největší německé zbrojovky Rheinmetall, Armin Papperger, vyjádřil přesvědčení, že by tohoto cíle mohlo být dosaženo během pěti let. Očekává se, že zákonodárci budou o plánu hlasovat do konce roku 2025.

před 9 hodinami

Kim Čong-Un

Sok-jol chtěl vyprovokovat Kim Čong-una. Měl posílat drony do Pchjongjangu

Jihokorejská prokuratura tvrdí, že tajné lety dronů z Jižní Koreje do samého srdce Pchjongjangu byly součástí plánu bývalého prezidenta Jun Sok-jola na vyprovokování severokorejského vůdce Kim Čong-una. Cílem mělo být vytvoření situace, která by ospravedlnila šokující vyhlášení stanného práva z loňského prosince. Prokurátoři v pondělí zveřejnili nové důkazy, které údajně potvrzují dřívější tvrzení Severní Koreje, že Jižní Korea v říjnu loňského roku vyslala drony k shození protirežimních letáků.

před 10 hodinami

Dron Šáhid-136 ve službách agresora - Ruské armády.

Rusko po vzoru Ukrajiny zakládá vlastní Síly bezpilotních systémů

Rusko, inspirované úspěchem Ukrajiny, vytvořilo novou složku svých ozbrojených sil, která se má výhradně zaměřit na bezpilotní systémy (UAS). Tímto krokem Rusko následuje Ukrajinu, která svou vlastní jednotku bezpilotních systémů (USF) zřídila již v září 2024. V současné válce se bezpilotní letouny staly klíčovou vojenskou součástí na frontových liniích. Rusko tento měsíc oznámilo, že zformovalo Síly bezpilotních systémů pro dohled nad svou doktrínou a operacemi s drony.

před 10 hodinami

FSB (ruská kontrarozvědka)

Ruská tajná služba tvrdí, že zmařila ukrajinský pokus o atentát na vysoce postaveného úředníka

Ruská Federální bezpečnostní služba (FSB) oznámila, že se jí podařilo zabránit pokusu Ukrajiny o atentát na vysoce postaveného kremelského úředníka, ke kterému mělo dojít na území Ruska během jeho návštěvy hřbitova. Toto tvrzení přišlo v době, kdy obyvatelé Kyjeva zažili další těžkou noc pod smrtícími ruskými vzdušnými útoky, při nichž podle ukrajinských představitelů zahynuli nejméně čtyři lidé. FSB ve svém pátečním prohlášení uvedla, že se ukrajinské speciální služby pokoušely zaútočit na nejmenovaného, ale jako „jednoho z nejvýše postavených činitelů ruského státu“ popsaného úředníka. K útoku mělo dojít, když dotyčný navštěvoval hroby svých příbuzných na hřbitově nedaleko Moskvy.

před 11 hodinami

Maduro, Nicolas

Maduro se svého postu nevzdá. Američanům poslal jasný vzkaz

Venezuelský prezident Nicolás Maduro exkluzivně pro CNN v Caracasu během čtvrtečního shromáždění vyzval obyvatele Spojených států, aby se spojili s Venezuelou pro mír v Amerikách. Jeho prohlášení přichází v době zvýšeného napětí se Spojenými státy, které do Karibiku vyslaly válečné lodě, oficiálně zaměřené na plavidla údajně zapojená do obchodu s drogami z Venezuely. Caracas však tvrdí, že skutečným cílem Washingtonu je vynucená změna režimu.

před 12 hodinami

před 13 hodinami

BBC Studios in Northern Ireland, Belfast, Northern Ireland. Credit: K. Mitch Hodge

BBC se omluvila Trumpovi, odškodné platit odmítá

BBC se omluvila Donaldu Trumpovi, prezidentovi Spojených států, za způsob, jakým byl upraven jeho projev z 6. ledna 2021 v rámci pořadu Panorama. Televizní stanice však striktně odmítla požadavek na zaplacení odškodného. Společnost uznala, že úprava videa v pořadu vyvolala mylný dojem, že Trump přímo vybízel k násilnému jednání. Z tohoto důvodu se rozhodla, že už pořad, který byl vysílán v roce 2024, nebude znovu odvysílán.

před 14 hodinami

včera

včera

Kyjev

Ukrajina do EU patří. Na její problémy ale ani Unie nemusí stačit

Slib, že Ukrajina „patří do Evropy“, se dnes ukazuje jako možná unáhlený a příliš velkorysý. Summit ve Lvově sice potvrzuje politickou podporu Kyjevu, zároveň ale odhaluje tvrdou realitu: vstup země uprostřed války by zatížil obranný systém EU, rozpočet i institucionální stabilitu. Riziko kolapsu zemědělské politiky, přetrvávající korupce, organizovaný zločin a slabá sociální struktura vyvolávají zásadní pochybnosti, zda je Unie schopna integrovat stát takové velikosti a nároků. Evropě tak nezbývá než přiznat, že závazek učiněný v návalu solidarity může přesahovat její současné možnosti.

včera

COP30

COP30: Pokud budeme pokračovat v těžbě uhlovodíků, lidstvo se samo vyhubí

Mezinárodní skupina aktivistů shromážděná v Belému, dějišti klimatického summitu COP30, vydala naléhavou výzvu k uzavření Smlouvy o postupném vyřazení fosilních paliv. Aktivisté naléhají na brazilské předsednictví, aby podnítilo země k ukončení éry uhlí, ropy a plynu, která je hlavní příčinou klimatické krize.

včera

včera

Trumpova bezohlednost odhalila jedno podstatné. Americká ekonomická hegemonie je spíše impozantní dům z papíru

Rekordní americký shutdown odkryl nejen politickou krizi, ale i hlubší problém – drahotu a nerovnost amerického zdravotního systému. Prezident Donald Trump využil rozpočtové paralýzy k nátlaku na demokraty a neváhal přitom sáhnout na potravinové lístky i mzdy federálních zaměstnanců. Zatímco miliony Američanů se ocitly bez jistoty jídla a zdravotní péče, Evropa zůstává připomínkou, že základní sociální bezpečí nemusí být luxusem, ale právem každého občana.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy