ČSSD zkritizovala ministru Plagovi jeho novelu o učitelích

Dolní komora jeho požadavku v závěrečném kole schvalování pravděpodobně nevyhoví. Odmítla totiž i mírnější požadavek lidovce Jiřího Miholy, aby se předlohou znovu zevrubně zabýval sněmovní školský výbor.

Kritikům novely, kterou prosazuje ministerstvo školství pod vedením Roberta Plagy (ANO) kvůli nedostatku pedagogů hlavně v technických oborech, vadí mimo jiné to, že odborníci z řad neučitelů by mohli působit nejen na středních školách, ale i na druhém stupni základních škol. Pokládají to za degradaci učitelské profese a snah o zvýšení prestiže pedagogů. "Nevím, zda by bylo možné postupovat podobně u lékařů," míní Staněk.

Poslanci spíše rozhodnou o úpravách novely. Podle pirátských poslanců by učitelské platy měly být stanoveny zákonem tak, aby vzrostly minimálně na 130 procent průměrné mzdy do roku 2023. Část poslanců včetně zástupců ČSSD chce navíc uzákonit i výši příspěvků pro třídní učitele a další pedagogy.

Mezi pedagogické pracovníky by mohli být podle poslaneckých úprav zařazeni i logopedové a sociální pedagogové. Pirátský poslanec Lukáš Bartoň by chtěl například zachovat současný rozsah akreditací kurzů pro další vzdělávání učitelů. Chtěl by také umožnit ředitelům škol uznat za odborně kvalifikované i členy pedagogického sboru s desetiletou praxí nebo bakaláře, kteří si magisterské studium na pedagogických fakultách dodělají během tří let.

Poslankyně Tereza Hyťhová (Trikolóra) by chtěla uzákonit třítisícový příplatek učitelům, kteří se starají o začínající kolegy, a příplatek pro třídní učitele navýšit na 3000 až 4000 korun. Lidovci by chtěli třídnický příplatek stanovit na pět až sedm procent maximálního tarifu.

Noví učitelé by si podle úprav měli vzdělání doplnit do tří let, první dva roky by na ně měli ve školách dohlížet zkušenější kolegové. Václav Klaus (Trikolóra) by rád naopak požadavky na další vzdělávání učitelů zrušil, podle něj představují "obří byznys s různými školeními a kurzy celoživotního vzdělávání". Doporučil také zjednodušit systém kvalifikačních požadavků na učitele a rozšířit pravomoci ředitelů škol přijímat nepedagogy.

Podle současného zákona mohou učit jen lidé s pedagogickým vzděláním. Nepedagogové s praxí proto museli školy před několika lety opustit. Výjimkou jsou případy, kdy se řediteli nedaří sehnat kvalifikovaného učitele. V takové situaci může dočasně zaměstnat člověka, který učitelské vzdělání nemá. Podle Plagy se ukazuje, že ředitelé škol řeší nedostatek kvalifikovaných učitelů poměrně často.

Odborné i všeobecné předměty by tak mohli učit absolventi jakéhokoli magisterského studia vysoké školy. Pedagogickou kvalifikaci by si museli doplnit do tří let. Výjimkou by byli učitelé prvního stupně, pro které by dále platila podmínka pedagogické vzdělání již při nástupu. Podle Pedagogické komory by toto ustanovení bylo možné obcházet.