Kauza plzeňských práv je tatam. Prestiž školy roste, studenti se jen hrnou

Fakulta právnická Západočeské univerzity (ZČU), kde před deseti lety vypukl skandál kvůli tzv. rychlostudiu, podivným přijímacím řízením i zkouškám, je podle vedení fakulty i školy dlouhodobě stabilizovaná a její prestiž je vysoká. Zájem o studium vysoce překračuje možnosti, počet studentů roste.

"Fakulta má hodně profesorů, vysokou vědeckou produkci a zpracovává řadu evropských i národních projektů," sdělila mluvčí ZČU Šárka Stará.

Podle rektora Miroslava Holečka tehdejší události na právnické fakultě ukázaly na problémy, které se zdaleka netýkaly jen Plzně. "Díky této kauze byla zahájena celospolečenská debata o studiu na českých vysokých školách a o opatřeních, která je potřeba zavést za účelem udržení kvality vysokoškolského vzdělání a hodnoty akademického titulu," uvedl.

Veřejné vysoké školy dnes například využívají systém kontroly diplomových prací, novela vysokoškolského zákona z roku 2016 zavedla možnost odebrat titul. Holeček řekl, že ve vážném rozhovoru se nesetkal s tím, že by někdo kvality fakulty zpochybňoval. "Naopak mám na právnickou fakultu velmi dobrou zpětnou vazbu jako na školu, která připravuje své studenty pro jejich praktický profesní život," uvedl.

Děkan Jan Pauly řekl, že naprostá většina lidí fakultu plně akceptuje. "To platí i o lidech, kteří vyučují na jiných fakultách," uvedl. Také od absolventů a studentů převažují podle něj pozitivní odezvy.

Posledních pět let počet studentů fakulty roste. V minulém akademickém roce jich měla 1556, což byl druhý nejvyšší počet studentů z celkových 11.026 na devíti fakultách ZČU.

Plzeňská práva získala od roku 2010 třikrát akreditace od tehdejší Akreditační komise. Od loňska mají podle novely vysokoškolského zákona od Národního akreditačního úřadu akreditaci pětiletého magisterského programu Právo a právní věda s rigorózní zkouškou, dvouletého magisterského programu Veřejná správa a čtyřletého doktorského programu Teoretické právní vědy se specializací Občanské právo. Z toho, že je fakulta získala na nejvyšší možnou dobu deseti let, je podle děkana patrné, že Národní akreditační úřad nemá pochybnosti o kvalitě vzdělávání. Připravuje ještě akreditaci bakalářské Právní specializace.

Na fakultě působí 28 profesorů a docentů a 47 odborných asistentů s vědeckou hodností Ph.D., CSc. a DrSc., pět pracovníků jsou současní nebo bývalí soudci Ústavního a Nejvyššího správního soudu. Výrazná obměna vyučujících nastala hned po krizi, posledních sedm let je podle Paulyho stav standardní a stabilní.

Zatímco na počátku ozdravného procesu fakulta zpracovávala jen velmi málo externích vědeckých projektů, za posledních pět let jich bylo 39, často pro státní orgány a jiné instituce, včetně projektů pro zpravodajské služby BIS a ÚZSI.

Související

Více souvisejících

Školství Západočeská univerzita v Plzni Plzeň

Aktuálně se děje

včera

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

včera

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

včera

včera

včera

včera

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

včera

včera

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

včera

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

včera

včera

včera

včera

27. prosince 2025 21:20

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

27. prosince 2025 20:05

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

27. prosince 2025 18:51

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy