Každý pátý žák 9. třídy si podle Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání (Cermat) podal přihlášku na gymnázium, nejvíce v Praze a ve Zlínském kraji, nejméně na Karlovarsku a Plzeňsku.
Vyplývá to z údajů o letošních přijímacích zkouškách na střední školy, které Cermat zveřejnil. Letos se na střední školy hlásilo téměř 94.000 dětí, do čtyřletých oborů jich směřovalo přes 69.000 a 60 procent z nich na střední odborné školy. Loni se na střední školy hlásilo asi o 4000 dětí méně. Cermat jednotné přijímací zkoušky organizuje.
Při započtení i žáků z 5. a 7. tříd je podíl budoucích gymnazistů ještě vyšší. "Podíl žáků, kteří si podali alespoň jednu přihlášku na gymnázium je nejvyšší v Praze (54 %), dále v kraji Jihomoravském (50 %) a Středočeském (48 %). Na opačném pólu je, mimo jiné i kvůli neexistenci šestiletých gymnázií, kraj Pardubický, kde na gymnázium směřovalo pouze 34 procent uchazečů, dále kraj Ústecký (36 %) a Karlovarský (38 %)," uvedl Cermat.
Na šestiletá a osmiletá gymnázia se hlásilo téměř 25.000 dětí. V Praze chce na osmileté gymnázium třetina žáků pátých tříd. V ostatních krajích je zájem výrazně menší, ve druhém Královéhradeckém kraji je to 18,2 procenta. Jen každý desátý chce na osmileté gymnázium v Ústeckém a Moravskoslezském kraji.
Nejvíc sedmáků hlásících se na šestiletá gymnázia má opět Praha a Královéhradecko. Nejméně jich je v Pardubickém kraji, kde žádné šestileté gymnázium není, a hlásit se tak musí mimo region. Méně než procento žáků směřuje na šestiletá gymnázia také v Ústeckém kraji.
Velmi mírně se meziročně zvýšil podíl žáků hlásících se na čtyřletá gymnázia. Nejvíc zájem o ně rostl na Vysočině a v Moravskoslezském kraji. Klesal jen v Karlovarském a Pardubickém kraji.
Více než tři čtvrtiny dětí po základní škole směřují na čtyřletý studijní obor. "Obecně došlo meziročně k velmi mírnému nárůstu podílu přihlášených do čtyřletých oborů na populaci žáků 9. ročníků ZŠ, což se nejvýrazněji projevilo v kraji Olomouckém a Královéhradeckém," píše se v dokumentu. Naopak klesl jejich podíl jen v Jihočeském a Moravskoslezském kraji.
Z 69.000 dětí si přes 60 procent podalo přihlášky na střední odborné školy. Nejvyšší je tento podíl v Ústeckém a Karlovarském kraji, nejnižší v Praze, na jižní Moravě a ve středních Čechách. Na maturitní obory učilišť chce nejvíc dětí ve Zlínském kraji a na Vysočině, v Pardubickém a Jihomoravském kraji. Nejméně dětí chce studovat na učilištích v Karlovarském kraji (7,2 %), dále v Praze a Středočeském kraji. V průměru za celou ČR je to asi každý desátý.
Zájemci o maturitní obory dělali v polovině dubna jednotné maturitní zkoušky z češtiny a matematiky, termíny se letos kvůli koronaviru posunuly a místo dvou pokusů měli žáci jen jeden.
Mezi průměrnými výsledky dětí z různých krajů jsou rozdíly až 21 procentních bodů. Nejlepší průměrné hodnocení mají děti z hlavního města, nejhorších výsledků dosahovali zájemci o maturitní obory v Ústeckém kraji.
Praha je nejbohatším regionem Česka, naopak Ústecký či Karlovarský kraj patří mezi nejchudší. Někteří odborníci upozorňují na to, že systém přijímacích zkoušek zvýhodňuje uchazeče ze sociálně lépe postavených rodin, které dětem zajistí dobrou přípravu na zkoušky. Pro úspěšné zvládnutí je podle nich výhodou, když se děti seznámí s tím, jak vyplňovat testové formuláře. Když jim rodiče nezaplatí přípravný kurz, kde se to naučí, jejich šance na přijetí jsou nižší, zejména na víceletá gymnázia. Kritizovala to i Česká školní inspekce nebo ministr školství Robert Plaga (za ANO).
Do budoucna by proto chtěli usilovat o to, aby o dalším vzdělávání dítěte rozhodovaly spíše jeho dovednosti a obecné studijní předpoklady než výsledky testu z češtiny a matematiky. Kritici nynějšímu systému kromě toho vyčítají i velkou administrativní zátěž pro školy.
Související
Slovensko může jít po maďarské cestě. Nejsem daleko od toho, abych se rozhodl žít v Česku, říká student pro EZ
Úroveň tělesné zdatnosti dětí se od 90. let výrazně zhoršila
Aktuálně se děje
před 7 minutami
Izrael má právo odpovědět na íránský útok. Hizballáh a Hamás jsou plné zbabělců
před 34 minutami
Jak Seznam Zprávy mystifikují čtenáře: Článkem o bombě šíří ruskou propagandu
před 1 hodinou
Půjčovna přívěsů: Výhodné a flexibilní řešení pro každou příležitost
před 1 hodinou
Evakuujeme občany z Libanonu, potvrdili pro EZ zahraniční ministři. Čechy odváží ukrajinský speciál
před 2 hodinami
Ukrajina zničila americkou balistickou střelou ruský radar za 100 milionů dolarů
před 2 hodinami
Izrael přiznal, že nesestřelil všechny íránské rakety. Řekl, kam dopadly
před 3 hodinami
Rusko údajně svrhlo na Ukrajinu jednu z nejsilnějších bomb. Podle Kyjeva je to propaganda
před 3 hodinami
Zaútočili jsme na Tel Aviv, tvrdí Húsíové. Izrael mlčí
před 4 hodinami
Izrael má další zářez. Při toku v Damašku zemřel zeť vůdce Hizballáhu Nasralláha
před 4 hodinami
Izrael slibuje odvetu. Reakce na raketový útok Íránu bude rázný
před 6 hodinami
Počasí v říjnu? Meteorologové slibují méně stupňů i srážek, jak se bude blížit listopad
včera
Podzimní počasí dělá v Evropě neplechu. Meteorologové opět varují před deštěm
včera
Změny ve Fialově vládě? Jasno má být v pátek, jeden kandidát odmítl nominaci
včera
Stačilo Fica. Mimoparlamentní Demokrati chtějí referendum a zkrácení mandátu vlády
včera
Příčina smrti královny Alžběty II. byla jiná, než se uvádí, naznačil expremiér Johnson
včera
Novinka ze života Michaela Schumachera. Legendární pilot provdal dceru
včera
Česko dá rekordní peníze na investice v dopravě. Vláda řešila i pomoc po povodních
včera
Česká armáda oznámila další důležitou investici. Získá dva speciální letouny
včera
Česká pomoc s ukrajinským nedostatkem munice. Na světě je zásadní dohoda
včera
Jurečka utnul spekulace. Řekl, kdy půjdeme do důchodu
Věková hranice pro odchod do důchodu by měla být stanovena na 67 let pro osoby narozené v roce 1989 a později. Tento návrh představil ve středu ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) poslancům. Jde o druhou změnu v důchodové reformě po jejím odeslání z vlády do Sněmovny.
Zdroj: Libor Novák